2. METEOROLOGIEMeteorologie -je věda zabývající se atmosférou. - Studuje její složení, stavbu, jevy, vlastnosti a děje v ní probíhající, například počasí. Meteorologie je považována za část fyziky, proto je často chápána jako „fyzika atmosféry“ a je vyučována na matematicko-fyzikálních fakultách. Poznatky meteorologie jsou nezbytné v mnoha odvětvích lidské činnosti - doprava, zemědělství, vojenství. S meteorologií úzce souvisí hydrologie.
3. Historie meteorologie-okolo roku 1500Leonardo da Vinci sestavuje hygrometr-1606-1067Galileo Galilei a jeho žáci konstruují kapalinové teploměryroku1644-Jan Evangelista Torricelli – sestavuje rtuťový tlakoměr
4. -roku 1667- Robert Hooke- sestavuje anemometr pro měření rychlosti větruMeteorologické jevy- základní rozděleníMeteorologické prvky slouží k definování okamžitého stavu atmosféry. Čím více meteorologických prvků známe, tím lépe umíme počasí popsat.-atmosférický tlak-teplota-vlhkost vzduchu-rychlost větru-směr větru-srážky-výpar-oblačnost-záření-délka slunečního svitu-radioaktivita-aerosoly v ovzduší-atmosférická elektřina
5. Atmosférický tlakTEPLOTAV meteorologii měříme tlak nejčastěji pomocí rtuťových tlakoměrů, aneroidů a barografů.Teplota je základní fyzikální veličinou soustavy SIs jednotkou kelvin (K) a vedlejší jednotkou stupeň Celsia (°C).TEPLOTU MĚŘÍME TEPLOMĚREM:RTUŤOVÝM LIHOVÝKAPALINOVÉ TEPLOMĚRYBAROMETR
6. RYCHLOST A SMĚR VĚTRUVLHKOST VZDUCHUSměr větru se udává ve stupních od 1 do 360o stupňů. Například čistý severní vítr má hodnotu 360o, čistý východní 90o, jižní 180o a západní 270o. Pokud je někde uveden vítr např. 135o jedná se o jihovýchodní směr.Vlhkost je základní vlastností vzduchu. Vlhkost vzduchu udává, jaké množství vody v plynném stavu (vodní páry) obsahuje dané množství vzduchu. Množství vodní páry je časově velice proměnlivé a liší se také od místa k místu. Z pohledu meteorologie a klimatologie má množství vodních par zásadní význam, protože je na něm závislé počasí a místní podnebí.Směr větru se většinou určuje pomocí větrného rukávu, nebo pomocí směrovek.Rychlost větru je rychlostvzduchu měřená vůči zemi. K jejímu měření se v meteorologii používají přístroje zvané anemometry. Rychlost větru lze také odhadnout podle jeho účinků na předměty poblíž zemského povrchu. Vlhkost měříme vlhkoměry.Pro odhad síly větru se používá mezinárodní dvanáctidílná Beaufortova stupnice sestavená v roce 1805 anglickým admirálem Francisem Beaufortem.
7. SRÁŽKY,VYPAŘOVÁNÍ,OBLAČNOST,ZÁŘENÍAerosol v ovzdušíSrážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o částice vody, vzniklé kondenzací vodní páry, které padají z oblohy či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě.Oblačnost je mírou, jež udává stupeň pokrytí oblohyoblaky. Oblačnost je významným meteorologickým a klimatologickým prvkem. V klimatologii se vyjadřuje v desetinách pokrytí oblohy – 0/10 do 10/10.Aerosol je heterogenní směs malých pevných nebo kapalných částic v plynu. První případ se také označuje jako dým, druhý jako mlha. Rozptýlené částice mají velikost od 10 nm do 100 μm, což odpovídá shlukům několika molekul až částicím tak hmotným, že už nemohou snadno poletovat v atmosféře.Záření může probíhat formou vlnění nebo pohybemčástic. Obecně záření vykazuje jak vlnový, tak částicový charakter. Obvykle je však záření studováno z určitého hlediska, kdy převažuje buď vlnový nebo částicový charakter. Pokud převažuje vlnový charakter, používá se obvykle místo označení záření přímo označení vlnění.Vypařování je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na plyn pouze z povrchu (ne z celého objemu jako při varu). Kapalina při vypařování odebírá teplo z okolí.
8. DÉLKA SLUNEČNÍHO SVITU,RADIOAKTIVITAHeliograf je jednoduchý přístroj, který slouží pro měření délky denního svitu, nikoliv však intenzity záření Slunce. Jeho hlavní součástí je skleněná koule, působící jako čočka - spojka, která soustřeďuje paprsky do jednoho místa, takže dochází k propálení stopy na měrnou pásku umístěnou za čočkou.Radioaktivita neboli radioaktivní rozpad je samovolná přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, při níž vzniká radioaktivní záření, což je ionizující záření vznikající při radioaktivním rozpadu. Změní-li se počet protonů v jádře, dojde ke změně prvku. Radioaktivitu objevil v roce 1896Henri Becquerel u solí uranu. K objasnění podstaty radioaktivity zásadním způsobem přispěli francouzštífyzikovéPierre Curie a Maria Curie-Skłodowska.Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiálHELIOGRAF
9. Elektrometeor je jev, v meteorologickém smyslu, při kterém pozorujeme projevy atmosférické elektřiny. Elektrometeorem je blesk, hrom, oheň svatého Eliáše, ale také polární záře.
