ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo

Vnímání Fakulty sociálních studií jejími studenty: výzkumná zpráva

•
•
Pavel Šíma
Pavel Šíma

Zpráva z výzkumu vnímání Fakulty sociálních studií jejími studenty. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak FSS vnímají její vlastní studenti a jestli je to v souladu s tím, jak se FSS snaží prezentovat. Výstup z výzkumu by měl položit základy pro novou komunikační strategii fakulty směrem k uchazečům o studium i k současným studentům. Zadání bylo specifické v tom, že vyžadovalo zaměření na několik konkrétních oblastí: 1)Testování klíčových slov, která by měla popisovat identitu fakulty (příloha 2), 2)Hodnotové vnímání fakulty, 3) Zjištění stavu informovanosti studentů, 4) Orientace studentů ve studiu a životě na fakultě, nedostatky v této oblasti, případně odhalení směrů, jakými ji zlepšit. Metodou výzkumu bylo pět focus groups.

1 of 5
ղíáí&;󲹰ܱٲ&;dzáí&;ٳܻ徱í&; jejími&studenty& Zpráva'z'výzkumu' Zadavatel: Vedení Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zpracovali: Bc. Pavel Šíma, Mgr. Michal Šindelář 9. 7. 2012, Brno Nahrávací techniku pro výzkum poskytla Katedra žurnalistiky a mediálních studií na Fakultě sociálních studií
Obsah& ZÁKLADNÍ&INFORMACE&O&VÝZKUMU& 3! Zadání' 3! Metoda' 3! Vzorek' 3! Průběh'focus'groups' 4! Analýza'dat' 4! ZPRÁVA&Z&VÝZKUMU& 5! Spontánní'asociace'k'obrazu'fakulty' 5! První'kontakt's'fakultou' 6! Den'otevřených'dveří'jako'projekční'plátno' 6! FSS'jako'člověk's'lidskými'vlastnostmi' 9! Očekávané'vlastnosti'FSS'a'jejich'rozkrývání' 10! Smysluplnost! 11! Autorita! 13! Osobitost! 13! Progresivita! 13! Tvůrčí!prostor! 14! Otevřenost! 15! Rozmanitost! 16! Informovanost! 16! Nedostatky' 18! Osobnosti'FSS' 18! Jak'vnímají'FSS'lidé'mimo'fakultu' 19! SHRNUTÍ& 21! PŘÍLOHY& 23! Příloha'1'–'Výpis'spontánních'asociací'k'fakultě' 23! Příloha'2'–'Představy'zadavatele'o'vlastnostech'FSS' 25! Příloha'3'–'Scénář'Focus'Group' 26!
Základní&informace&o&výzkumu Zadání'' Cílem výzkumu bylo zjistit, jak FSS vnímají její vlastní studenti a jestli je to v souladu s tím, jak se FSS snaží prezentovat. Výstup z výzkumu by měl položit základy pro novou komunikační strategii fakulty směrem k uchazečům o studium i k současným studentům. Zadání bylo specifické v tom, že vyžadovalo zaměření na několik konkrétních oblastí: 1) Testování klíčových slov, která by měla popisovat identitu fakulty (příloha 2), 2) Hodnotové vnímání fakulty, 3) Zjištění stavu informovanosti studentů, 4) Orientace studentů ve studiu a životě na fakultě, nedostatky v této oblasti, případně odhalení směrů, jakými ji zlepšit. Metoda' Metodou výzkumu byla focus group. Jedná se o moderované diskuse malých skupin respondentů (v našem případě 4–7 studentů). Focus group je kvalitativní metoda vhodná pro prvotní prozkoumání terénu. Často slouží jako podklad pro další kvantitativní výzkum. Silné stránky focus group spočívají v tom, že dokáže odhalit témata nebo dimenze problematiky, které by výzkumníka samotného nemusely nikdy napadnout, nebo na něž by za použití jiných výzkumných metod nemusel přijít. Focus group toho dosahuje poměrně volně moderovanou diskusí a také interakcemi mezi účastníky, které plodí data v podstatě nezjistitelná jinými metodami. Kvalitativní charakter metody je třeba mít na paměti při interpretaci výsledků. Metoda není (a ani nemá být) schopna zaznamenat sílu či palčivost jednotlivých témat, dimenzí či zjištění. Kupříkladu v tomto výzkumu zjišťujeme, že autorita fakulty má ve vnímání studentů dvě hlavní dimenze – směrem k veřejnosti a směrem ke studentům. Nejsme ale schopni říct, jestli a do jaké míry studenti fakultu vnímají jako prestižní či ve které dimenzi ji vnímají jako prestižnější. Samozřejmě, že některá zjištění jsou solidnější než jiná – to zejména v případě, že se vyskytne takzvané sycení napříč skupinami – nicméně některé postřehy mohou plynout z vyjádření pouze jedné osoby ze vzorku. Zároveň je třeba říct, že vzorek není ve statistickém slova smyslu reprezentativní. Ve zprávě jsou proto minimálně používána slova vyjadřující sílu či četnost, jako jsou někteří, mnozí, většina, často. Kde taková slova použita jsou, pro ně byl dobrý důvod. Nicméně i tak by měla být interpretována vzhledem k výše řečenému. Vzorek' Vybraný vzorek studentů čítal celkem 29 osob. Způsob výběru byl nahodilý (nikoliv náhodný) a probíhal osobním oslovováním studentů v prostorách Fakulty sociálních studií. Hlavním kritériem bylo aktivní prezenční studium na fakultě v době rekrutace participantů. Při výběru vzorku bylo dbáno zejména na jeho pestrost ve třech oblastech: pohlaví, pokročilost studia a studijní obor. Z 29 studentů bylo 17 žen a 12 mužů, 21 studentů bakalářského stupně a 8 studentů magisterského stupně. Studijní obory byly mezi studenty zastoupeny s následujícími četnostmi (součet nečiní 29, protože většina studentů studovala dvouobor): Žurnalistika – 6 Evropská studia – 7 Politologie – 5
Sociologie – 6 Bezpečnostní a strategická studia – 3 Mezinárodní vztahy – 7 Psychologie – 2 Sociální politika a sociální práce – 3 Sociální antropologie – 1 Veřejná politika a lidské zdroje – 2 Environmentální studia – 2 Průběh'focus'groups' Participanti byli rozděleni do celkem pěti skupin čítajících 4–7 studentů a dostavili se na svůj termín v rozmezí od pondělí do středy 18.–20. 6. 2012. Studenti byli posazeni do kruhu. V místnosti byli kromě nich přítomni dva výzkumníci, z nichž jeden měl roli organizátora a druhý roli moderátora. Na začátku byl studentům stručně představen výzkum a jeho záměr a byl od nich vyžádán souhlas s pořízením zvukového a obrazového záznamu. Následně započala samotná focus group, která probíhala podle scénáře v příloze 3. Diskuse trvala přibližně 75 minut. Celé sezení potom zabralo přibližně 90 minut. Po skončení focus group byla participantům vyplacena kompenzace ve výši 150 Kč. Analýza'dat' Data, která byla analyzována, pocházejí ze dvou zdrojů. Prvním zdrojem byly spontánní asociace, o které jsme studenty požádali na počátku focus group. K těmto asociacím byly vytvořeny kategorie, do kterých byly asociace studentů podle jejich smyslu roztříděny. Podle množství prvků v jednotlivých kategoriích byl potom generován tag cloud, pro prezentaci této části dat. Druhým zdrojem dat byly samotné projevy studentů během focus group. Zvukový záznam každé skupiny byl přepsán a následně analyzován v programu Atlas.ti. Data byla vyčerpávajícím způsobem okódována a dále zpracována s důrazem na sílu průniků mezi klíčovými kódy (např. smysluplnost) a vedlejšími kódy (např. seberealizace, uplatnění). Za smysluplné vztahy určené k dalšímu analytickému zpracování byly vybrány jen takové vztahy v datech, které byly syceny větším množstvím výskytů napříč daty. Pokud se během analýzy vyskytnul nový smysluplný a významný kód, zbylá data byla opět vyčerpávajícím způsobem okódována nově přidaným kódem.
Dohoda se zadavatelem neumožňuje publikování výzkumné zprávy v plné délce. Pokud máte jakékoliv dotazy ohledně focus groups, obraťte se na www.pavelsima.cz

More Related Content

Vnímání Fakulty sociálních studií jejími studenty: výzkumná zpráva

  • 1. ղíáí&;󲹰ܱٲ&;dzáí&;ٳܻ徱í&; jejími&studenty& Zpráva'z'výzkumu' Zadavatel: Vedení Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zpracovali: Bc. Pavel Šíma, Mgr. Michal Šindelář 9. 7. 2012, Brno Nahrávací techniku pro výzkum poskytla Katedra žurnalistiky a mediálních studií na Fakultě sociálních studií
  • 2. Obsah& ZÁKLADNÍ&INFORMACE&O&VÝZKUMU& 3! Zadání' 3! Metoda' 3! Vzorek' 3! Průběh'focus'groups' 4! Analýza'dat' 4! ZPRÁVA&Z&VÝZKUMU& 5! Spontánní'asociace'k'obrazu'fakulty' 5! První'kontakt's'fakultou' 6! Den'otevřených'dveří'jako'projekční'plátno' 6! FSS'jako'člověk's'lidskými'vlastnostmi' 9! Očekávané'vlastnosti'FSS'a'jejich'rozkrývání' 10! Smysluplnost! 11! Autorita! 13! Osobitost! 13! Progresivita! 13! Tvůrčí!prostor! 14! Otevřenost! 15! Rozmanitost! 16! Informovanost! 16! Nedostatky' 18! Osobnosti'FSS' 18! Jak'vnímají'FSS'lidé'mimo'fakultu' 19! SHRNUTÍ& 21! PŘÍLOHY& 23! Příloha'1'–'Výpis'spontánních'asociací'k'fakultě' 23! Příloha'2'–'Představy'zadavatele'o'vlastnostech'FSS' 25! Příloha'3'–'Scénář'Focus'Group' 26!
  • 3. Základní&informace&o&výzkumu Zadání'' Cílem výzkumu bylo zjistit, jak FSS vnímají její vlastní studenti a jestli je to v souladu s tím, jak se FSS snaží prezentovat. Výstup z výzkumu by měl položit základy pro novou komunikační strategii fakulty směrem k uchazečům o studium i k současným studentům. Zadání bylo specifické v tom, že vyžadovalo zaměření na několik konkrétních oblastí: 1) Testování klíčových slov, která by měla popisovat identitu fakulty (příloha 2), 2) Hodnotové vnímání fakulty, 3) Zjištění stavu informovanosti studentů, 4) Orientace studentů ve studiu a životě na fakultě, nedostatky v této oblasti, případně odhalení směrů, jakými ji zlepšit. Metoda' Metodou výzkumu byla focus group. Jedná se o moderované diskuse malých skupin respondentů (v našem případě 4–7 studentů). Focus group je kvalitativní metoda vhodná pro prvotní prozkoumání terénu. Často slouží jako podklad pro další kvantitativní výzkum. Silné stránky focus group spočívají v tom, že dokáže odhalit témata nebo dimenze problematiky, které by výzkumníka samotného nemusely nikdy napadnout, nebo na něž by za použití jiných výzkumných metod nemusel přijít. Focus group toho dosahuje poměrně volně moderovanou diskusí a také interakcemi mezi účastníky, které plodí data v podstatě nezjistitelná jinými metodami. Kvalitativní charakter metody je třeba mít na paměti při interpretaci výsledků. Metoda není (a ani nemá být) schopna zaznamenat sílu či palčivost jednotlivých témat, dimenzí či zjištění. Kupříkladu v tomto výzkumu zjišťujeme, že autorita fakulty má ve vnímání studentů dvě hlavní dimenze – směrem k veřejnosti a směrem ke studentům. Nejsme ale schopni říct, jestli a do jaké míry studenti fakultu vnímají jako prestižní či ve které dimenzi ji vnímají jako prestižnější. Samozřejmě, že některá zjištění jsou solidnější než jiná – to zejména v případě, že se vyskytne takzvané sycení napříč skupinami – nicméně některé postřehy mohou plynout z vyjádření pouze jedné osoby ze vzorku. Zároveň je třeba říct, že vzorek není ve statistickém slova smyslu reprezentativní. Ve zprávě jsou proto minimálně používána slova vyjadřující sílu či četnost, jako jsou někteří, mnozí, většina, často. Kde taková slova použita jsou, pro ně byl dobrý důvod. Nicméně i tak by měla být interpretována vzhledem k výše řečenému. Vzorek' Vybraný vzorek studentů čítal celkem 29 osob. Způsob výběru byl nahodilý (nikoliv náhodný) a probíhal osobním oslovováním studentů v prostorách Fakulty sociálních studií. Hlavním kritériem bylo aktivní prezenční studium na fakultě v době rekrutace participantů. Při výběru vzorku bylo dbáno zejména na jeho pestrost ve třech oblastech: pohlaví, pokročilost studia a studijní obor. Z 29 studentů bylo 17 žen a 12 mužů, 21 studentů bakalářského stupně a 8 studentů magisterského stupně. Studijní obory byly mezi studenty zastoupeny s následujícími četnostmi (součet nečiní 29, protože většina studentů studovala dvouobor): Žurnalistika – 6 Evropská studia – 7 Politologie – 5
  • 4. Sociologie – 6 Bezpečnostní a strategická studia – 3 Mezinárodní vztahy – 7 Psychologie – 2 Sociální politika a sociální práce – 3 Sociální antropologie – 1 Veřejná politika a lidské zdroje – 2 Environmentální studia – 2 Průběh'focus'groups' Participanti byli rozděleni do celkem pěti skupin čítajících 4–7 studentů a dostavili se na svůj termín v rozmezí od pondělí do středy 18.–20. 6. 2012. Studenti byli posazeni do kruhu. V místnosti byli kromě nich přítomni dva výzkumníci, z nichž jeden měl roli organizátora a druhý roli moderátora. Na začátku byl studentům stručně představen výzkum a jeho záměr a byl od nich vyžádán souhlas s pořízením zvukového a obrazového záznamu. Následně započala samotná focus group, která probíhala podle scénáře v příloze 3. Diskuse trvala přibližně 75 minut. Celé sezení potom zabralo přibližně 90 minut. Po skončení focus group byla participantům vyplacena kompenzace ve výši 150 Kč. Analýza'dat' Data, která byla analyzována, pocházejí ze dvou zdrojů. Prvním zdrojem byly spontánní asociace, o které jsme studenty požádali na počátku focus group. K těmto asociacím byly vytvořeny kategorie, do kterých byly asociace studentů podle jejich smyslu roztříděny. Podle množství prvků v jednotlivých kategoriích byl potom generován tag cloud, pro prezentaci této části dat. Druhým zdrojem dat byly samotné projevy studentů během focus group. Zvukový záznam každé skupiny byl přepsán a následně analyzován v programu Atlas.ti. Data byla vyčerpávajícím způsobem okódována a dále zpracována s důrazem na sílu průniků mezi klíčovými kódy (např. smysluplnost) a vedlejšími kódy (např. seberealizace, uplatnění). Za smysluplné vztahy určené k dalšímu analytickému zpracování byly vybrány jen takové vztahy v datech, které byly syceny větším množstvím výskytů napříč daty. Pokud se během analýzy vyskytnul nový smysluplný a významný kód, zbylá data byla opět vyčerpávajícím způsobem okódována nově přidaným kódem.
  • 5. Dohoda se zadavatelem neumožňuje publikování výzkumné zprávy v plné délce. Pokud máte jakékoliv dotazy ohledně focus groups, obraťte se na www.pavelsima.cz