3. Gnoseologie neboli epistemologie
Filozofie
klade si ot叩zky:
- co to je byt鱈 i jsoucno ontologie
- jak jsoucno pozn叩v叩me gnoseologie
(epistemologie)
17. stolet鱈 se soustedilo na ot叩zku, jak
pozn叩v叩me
4. Kopernik叩nsk箪 obrat
Kopernik叩nsk箪 obrat
= geocentrick辿 ch叩p叩n鱈 kosmu nahrazeno
heliocentrick箪m ch叩p叩n鱈m
Konsekvence:
- dosud pij鱈man箪 叩d
geocentrick辿ho kosmu
byl zalo転en
na optick辿m klamu!
5. Kopernik叩nsk箪 obrat a jeho
konsekvence
Je nutn辿 provit, z eho na邸e pozn叩n鱈 vych叩z鱈
TEDY:
Prvn鱈 nen鱈 ot叩zka
po pravd,
ale sp鱈邸e ot叩zka
po metod,
po cest,
kterou se m叩me
ub鱈rat, aby
na邸e pozn叩n鱈
bylo spolehliv辿
6. Co je pravda?
Protagoras
Pravda je subjektivn鱈, relativn鱈
pravda je v箪sledkem na邸eho pozn叩n鱈
Sokrates, Platon, Aristoteles
pravda je objektivn鱈
Pravda je ztoto転nna se skutenost鱈, kter叩 je objektivn鱈
entitou, kter叩 existuje nez叩visle na skutenosti (a
lovku) i na na邸鱈 schopnosti ji poznat
7. Od 17.stolet鱈
Centrem z叩jmu je pozn叩n鱈
V centru z叩jmu filozof哲 je pozn叩ni
Je mo転n辿 dos叩hnout pravdiv辿ho pozn叩n鱈?
Jsou na邸e informace o jsoucnu vrohodn辿 a
pravdiv辿? (To鱈 se Slunce kolem Zem nebo
naopak?)
Jakou metodu pozn叩n鱈 volit, abychom dospli
k od哲vodnn辿mu pesvden鱈?
8. Poitek, vjem, pedstava
= smyslov叩 zku邸enost - empirie
1. poitek jako jednoduch箪 impuls (vznik叩
podr叩転dn鱈m receptor哲)
2. Vjem komplex poitk哲, obsahuje i uritou
m鱈ru uvdomn鱈
3. Pedstava obraz pedmtu v pamti (a to i
bez p鱈m辿ho kontaktu s pedmtem)
9. Pojem, soud, 炭sudek
Smyslov辿 vjemy lze abstrahovat do obecn辿 roviny -
konkr辿tn鱈 znaky lze sn鱈mat z jedinen辿ho nositele
1. Pojem vznik叩 pomoc鱈 smluven箪ch znak哲 (e
slova)
2. soud kombinace pojm哲 (Jablko je erven辿)
3. sudek soubor soud哲, z nich転 b箪v叩 odvozen dal邸鱈
z叩vr.
Jablko je ovoce. Ovoce je zdrav辿.
Z叩vr: Jablko je zdrav辿.
Jedn叩 se o sv辿bytn箪 my邸lenkov箪 proces, kter箪 se
neop鱈r叩 o smyslovou povahu vc鱈.
10. Usuzov叩n鱈
jako nejv箪znamnj邸鱈 炭kon pozn叩n鱈
Dva typy usuzov叩n鱈
1. Indukce vych叩z鱈 ze smyslov辿ho materi叩lu
(pou転鱈v叩 asto experiment), op鱈r叩 se o empirii. Ale
je nespolehliv辿 (nikdy nem哲転eme z鱈skat ve邸kerou
zku邸enost o ud叩losti, jevu )
2. Dedukce vych叩z鱈 z racion叩ln鱈ho n叩hledu
- nen鱈 z叩visl叩 na empirii
- vych叩z鱈 z pedem dan箪ch axi坦m哲 (pedpoklad哲)
- jde o postup od obecn辿ho k jedinen辿mu
- pou転it鱈: logika, matematika
11. Dva t叩bory filozof哲 novovk辿 filozofie
1. Empirismus
- z叩kladem pozn叩n鱈 je pozn叩n鱈 smyslov辿
a metoda indukce
- justifikace prostednictv鱈m smyslov辿 empirie
2. Racionalismus
- z叩kladem pozn叩n鱈 je pozn叩n鱈 rozumov辿
a metoda dedukce
- justifikace prostednictv鱈m racion叩ln鱈 jistoty
13. Franacis Bacon
Anglie, 1561-1626
- Rozchod se spekulativn鱈m, duchovn鱈m my邸len鱈m
stedovku
- P鱈rodu je nutn辿 pozn叩vat, a to pl叩novit
- C鱈lem je vdn鱈
- Metodou pozn叩n鱈 je indukce = srovn叩v叩n鱈
r哲zn箪ch pozorov叩n鱈 a experiment哲. Jejich
postupn箪m zobecov叩n鱈m se odhaluje njak叩
obecn叩 forma nebo p鱈rodn鱈 z叩konitost.
14. John Locke
Anglie, 1632-1704
Rozum je po narozen鱈 tabula rasa
nen鱈 v nm nic vrozeno, d叩no
永看噛稼叩稼鱈 m叩 p哲vod ve zku邸enostech
Nic nen鱈 v rozumu, co pedt鱈m
nebylo ve smyslech
15. John Locke
proces pozn叩n鱈
1. lidsk叩 mysl je jako nepopsan叩 deska. Nejprve je pr叩zdn叩.
2. v d哲sledku pozn叩v叩n鱈 smysly vznikaj鱈 v mysli jednoduch辿
pedstavy (ideje)
3. z jednoduch箪ch idej鱈 vytv叩鱈 rozum ideje komplexn鱈
Prvotn鱈 je smyslov辿 vn鱈m叩n鱈. Jedin tak se do mysli dostanou
informace.
Rozumov辿 pozn叩n鱈 je aposteriorn鱈
(pich叩z鱈 potom)
Lidsk叩 mysl se postupn (na z叩klad potk叩v叩n鱈 se s vnj邸鱈mi
vcmi) postupn zapluje.
16. George Berkeley a solipsismus
Irsko, 1685-1753
Berkely dovedl empirismus ad absurdum
Jedinou jistotou je, 転e existuje vn鱈maj鱈c鱈 osoba
(div叩k)
Klade si ot叩zku: bude ona pozorovan叩 vc
existovat, kdy転 pestane existovat div叩k?
Berkeley vyvozuje z叩vr:
je to teprve moje vn鱈m叩n鱈, kter辿 udluje
vcem jejich existenci = solipsismus
18. Zd哲raznn鱈 rozumu
Rozum je n叩stroj pozn叩n鱈
Vzor metody je matematika
kter叩 stoj鱈 mimo n叩bo転enstv鱈 a vyznauje se
nejvy邸邸鱈m stupnm obecn辿 platnosti
Filozofie rozumu jej鱈 emancipace je zavr邸ena
francouzskou revoluc鱈 a nmeck箪m
idealismem 19.stolet鱈.
19. Kritika empirismu ze strany
racionalist哲
Smysly samy o sob nesta鱈 samy o sob neum鱈
posuzovat
Co n叩m tedy umo転uje usuzovat, vytv叩et soudy
atd. ?
Je to rozum
Rozum existuje apriori
Lidsk叩 mysl je vybavena vrozen箪mi idejemi a
schopnostmi
Lidsk叩 mysl nen鱈 tabula rasa
20. Ren辿 Descartes
Ren辿 Descartes (1596 1650)
filozof, matematik.
Otec modern鱈 filozofie.
Cogito ergo sum Mysl鱈m, tedy jsem
1637
empirick辿 pozn叩n鱈 nen鱈 v箪chodiskem
na邸e mysl nen鱈 tabula rasa
v na邸鱈 mysli m叩me vrozen辿 ideje
(ideje jsou v mozku obsa転eny od chv鱈le,
kdy se narod鱈me)
Teprve potom pich叩z鱈 empirick辿 poznatky:
na邸e mysl zane pracovat se smyslov箪mi vjemy
21. Descartes a Mysl鱈m, tedy jsem
Descartes se zab箪v叩 dobov nastolen箪m
probl辿mem: pochybuji o vcech, jevech a
dn鱈ch kolem sebe (o jejich pravdivosti)
Descartes 鱈k叩: je nutno pochybovat o tom, co
vid鱈me
mysl鱈m na nco (ono nco je mimo mou
mysl, tedy nen鱈 jasn辿, jestli opravdu existuje)
22. Descartes a Mysl鱈m, tedy jsem
Descartes se pt叩:
je tedy v哲bec nco,
o em nemus鱈m pochybovat?
Odpov鱈d叩:
No pece pochybov叩n鱈 sam辿!
To, 転e pochybuji, nelze ni鱈m
zpochybnit.
A Descartes se pt叩:
A jak to, 転e pochybuji?
A odpov鱈d叩: No proto転e mysl鱈m!
Z叩vr: Mysl鱈m, tedy jsem Cogito ergo sum
23. Descart哲v dualismus jsoucen
Existuj鱈:
1. substantia extenta (rozprostrann叩 jsoucna,
substance). Jsou fyzik叩ln rozprostrann叩 (jsou
hmotn叩, zab鱈raj鱈 m鱈sto)
2. substantia cogitans (jsoucna nerozprostrann叩).
Nezab鱈raj鱈 m鱈sto (my邸len鱈, ideje)
Tyto dv substance existuj鱈 vedle sebe a
nepek叩転ej鱈 si
24. Ren辿 Descartes's
illustration of dualism.
Inputs are passed on by
the sensory organs to the
epiphysis in the brain and
from there to the
immaterial spirit.
25. Descartes a B哲h
Odkud poch叩zej鱈 ony vrozen辿 ideje?
Co nebo kdo m obdail schopnost鱈 vdt
(pem箪邸let)?
Descartes odpov鱈d叩: B哲h
26. Descartes a Plat坦n
Descartes se pt叩:
Jsem dokonal箪? M哲転e lovk pozn叩vat dokonale?
Odpov鱈d叩: ne. Nanejv箪邸 dokonal箪 je B哲h.
V鱈me, 転e dokonal辿 existuje. V鱈me, 転e existuje
dokonal叩 idea.
lovk nem哲転e pozn叩vat dokonale, ale B哲h mu
dal dar: m哲転e alespo nahl辿dnout (t鱈m, 転e bude
pracovat na pozn叩v叩n鱈 vc鱈)
27. Descartes a vdeck辿 pozn叩v叩n鱈 svta
lovk popisuje a zkoum叩 svt
Velk箪m pomocn鱈kem je vda
V箪sledkem zkoum叩n鱈 jsou my邸lenkov辿
konstrukce
Tyto konstrukce jsou v箪plodem lidsk辿ho
mozku a nejsou vlastnost鱈 vc鱈 sam箪ch, ale jen
na邸imi gnoseologick箪mi v箪tvory.
Z hlediska pozorov叩n鱈 lovka jsou tyto
konstrukce pravdiv辿 a spr叩vn辿
28. Kartezi叩nsk辿 my邸len鱈
lovk popisuje svt (onen rozprostrann箪 svt)
prostednictv鱈m vdy
A vytv叩鱈 vlastn鱈 konstrukce (pomoc鱈 rozumu)
= soubor z叩kon哲
kter辿 logicky popisuj鱈 dan辿 jevy a pom叩haj鱈 lovku v
rozvoji spolenosti ve v邸ech jej鱈ch oblastech
Tento typ my邸len鱈 ovlivnil euroamerickou spolenost na
dlouhou dobu:
- lovk se spol辿h叩 na exaktn鱈 vdy
- zavrhuje neracion叩ln鱈 p鱈stupy
- nev邸鱈m叩 si intuice, emoc鱈, atd.
29. Descart哲v obrat k subjektu
Jedin辿, co je jist辿, je
転e m辿 my邸len鱈 existuje.
Proto je teba pozn叩vat m辿 my邸len鱈 (ne objekt mimo m)
= obrat k subjektu
mysl鱈c鱈 j叩 jako sted svta
sebejistota lidsk辿ho subjektu rozumu, lovk je neotesiteln箪m
z叩kladem pravdy
tuto pravdu si ve sv辿m konstruov叩n鱈 n叩rokuje
D哲sledky:
modern鱈 lovk je lovk nez叩visl箪, ale t辿転 pochybuj鱈c鱈
modern鱈 lovk je odk叩z叩n s叩m na sebe (vy炭st鱈 v krizi
modern鱈ho lovka)
30. Ren辿 Descartes's
illustration of dualism.
Inputs are passed on by
the sensory organs to
theepiphysis in the brain
and from there to the
immaterial spirit.
32. Locke
Vliv na osv鱈centv鱈
Pr叩ce o spoleensti
Zakladatele liberalismu spoleensk叩 smlouva
