ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo

Rizika IV_Michal Krejsta cenová soutěž v praxi final

•Download as PPT, PDF•
•
Androsa
Androsa
1 of 23
Downloaded 11 times
Michal Krejsta Director HB WBB, Pfizer CZ General Director, Pfizer Belarus Diskuzní panel: Cenová soutěž v praxi
Cenová soutěž ve fakultním ZZ FN Motol PharmDr.Petr Horák (Vedoucí lékárník Ústavní lékárny FN Motol) 4 Cenová soutěž v privátním holdingu PZP, skupině AGEL MUDr. Filip Horák (Ředitel pro strategii Agel, MpP Agel) 5 Cenová soutěž ve specializovaném ZZ IKEM Praha Mgr. Michal Hojný (Vedoucí lékárník Ústavní lékárny IKEM Praha, Víceprezident České lékarnické komory) 3 Právní souvislosti s poskytováním slev JUDr. Kateřina Davidová (Advokát, Advokátní kancelář KMVS) 2 Cenová soutěž jako nástroj konkurenceschopnosti PharmDr. Michal Krejsta, MBA (Director Pfizer HB WBB) 1 Obsazení panelu aneb soutěž optikou zadavatelů i soutěžících! Cenová soutěž v řetězci lékáren Česká lékárna Mgr. Luboš Korbelář (Obchodní a mrkt. ředitel Česká lékárna) 6 Cenová soutěž a lékárenský velkoobchod Ing. Jan Rohrbacher (Výkonný ředitel a jednatel Alliance Healthcare, ČR) 7
 Odlišení  Růst (trh/ MS/ EI)  Obrana Cenová soutěž (Price competition) jako nástroj konkurenceschopnosti
Obsah prezentace Veřejné zakázky (VZ):  VZ malého rozsahu,  podlimitní VZ,  nadlimitní VZ. Cenová soutěž Kategorie VZ a druhy zadávacích řízení:  výběrové řízení,  poptávkové řízení,  elektronická aukce. Bonusování:  sleva z ceny (snížená cena),  naturální rabat (zboží zdarma),  obratový bonus (množstevní bonus).
Co je cenová soutěž? Cenová soutěž (CS): a) je soutěž o nejnižší cenu za účelem zajištění plně hrazených léčivých přípravků nebo k zajištění nejnižšího doplatku pro pojištěnce a b) k zajištění účelného vynakládání prostředků zdravotního pojištění. Zadavatel: a) zdravotní pojišťovna (plátce PZP), b) jiný podatel jako např. SÚKL (regulátor). Zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění Cenová soutěž dle současné legislativy (SÚKL): a) úhrada se nastavuje na cenu výherce, b) všichni ostatní ve skupině nejsou delistováni a mohou své ceny upravit na novou hranici úhrady. Připravované změny Zákona č. 48/1997 Sb.: a) cenové soutěže budou koncipovány na principu „Vítěz bere vše“, b) po stanovenou dobu bude ve skupině hrazen pouze vítěz soutěže, ostatní přípravky budou delistovány ze seznamu hrazených přípravků. Plátce Regulátor Poskytovatel CS
Co je veřejná zakázka? Veřejná zakázka (VZ) na dodávky je: zakázka realizovaná na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem (veřejný, centrální a sdružení zadavatelů) a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek (zboží). Podle výše předpokládané hodnoty (= předpokládaná výše peněžitého závazku zadavatele bez DPH, tzv. limita VZ) se dělí na: a) veřejná zakázka malého rozsahu (1Kč - 2,000.000,- Kč bez DPH) b) podlimitní veřejná zakázka (2,000.000,- Kč – 3,236.000,- Kč bez DPH, v ČR) c) nadlimitní veřejná zakázka (3,236.000,- Kč – více, EU) Předpokládaná hodnota se vztahuje k dodávce a stanovuje se na: a) konkrétní dobu účinnosti smlouvy – doba určitá, b) déle než 48 měsíců – doba neurčitá. Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, je součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců. Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010) Plátce Regulátor Poskytovatel VZ
VZ Kategorie veřejných zakázek Základní kategorie VZ dle předpokládané hodnoty: a) výběrové řízení – pro všechny nadlimitní i podlimitní veřejné zakázky, tzn. nad 2,000.000,- Kč bez DPH, b) poptávkové řízení – pro všechny veřejné zakázky malého rozsahu, tzn. do 2,000.000,- Kč bez DPH. • Všechny zakázky nad 2 mil Kč bez DPH podléhají pravidlům vymezeným zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. • Všechny zakázky malého rozsahu tj. do 2 mil Kč bez DPH nemusejí být zadávany dle výše uvedeného zákona, ale musí být u nich dodrženy základní principy tohoto zákona - zejména transparentnost výběrového řízení. Tato podmínka je naplněna tzv. poptávkovým řízením realizovaným před zakázkou malého rozsahu tj. oslovení minimálně tří uchazečů dle výběru zadavatele a řádné zdokumentování tohoto procesu. Dalšími principy jsou rovné zacházení a zákaz diskriminace. Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010) VŘ PŘ
Druhy zadávacích řízení Druhy zadávacích řízení (tzn. realizace VZ): 1, 2/ otevřené a užší zadávací řízení (§ 27 a 28), 3, 4/ jednací řízení s uveřejněním a bez uveřejnění (§ 29 a 34), 5/ soutěžní dialog (§ 35), 6/ zjednodušené podlimitní řízení (§ 38). Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010) Použití druhu zadávacího řízení je na volbě zadavatele, rozhodujícím faktorem jsou především podmínky, za nichž se zadávání uskutečňuje a charakter veřejné zakázky. Druhy tzv. quasi zadávacích řízení: a) rámcové smlouvy = písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek (zejména jde o cenu a množství). b) dynamický nákupní systém = plně elektronický systém pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají předběžnou nabídku (elektronicky přístupná zadávací dokumentace a hodnocení nabídek prostřenictvím elektonické aukce). VZVŘ PŘ 4 1 5 3 2 6
Postup realizace VZ Informování o VZ: a) informování o VŘ: - centrální adresa, tzn. neadresná výzva k podání nabídky, - nově má zadavatel povinnost uveřejnit na svém profilu písemnou výzvu k podání nabídek i ve zjednodušeném podlimitním řízení. b) informování o PŘ: - nejde přes centrální adresu, tzn. adresná výzva k podání nabídky (přímo od ZZ nebo oslovení distributorem) => hůře zachytitelné => vyžaduje úzkou interní a externí spolupráci. Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010) Postup realizace VZ: > zadávací dokumentace -> rozhodnutí přijetí VZ (distributor nebo výrobce) –> zpracování a odevzdání nabídky – >výsledek -> přidělení VZ -> nastavení ceny.
Principy realizace VZ Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010) Principy realizace VZ: • existence tzv. konkurenčního efektu (větší # nabídek => nižší vysoutěžená cena), • možnost rozdělit VZ do několika menších dle komodit (povinnost nespadnout do nižší kategorie VZ), • využití zprostředkovatelské firmy není výhodou -> úzká specifikace => menší počet účastníků, • před vypsáním VZ by si měl zadavatel udělat analýzu trhu, aby věděl jak konstruovat zadávací dokumentaci, aby se nepřihlásil jen jeden účastník (pětina VZ je stále vysoutěžena s jedním účastníkem), • zákaz ohýbání předmětu plnění VZ -> ve VZ zůstane jen jeden účastník, • návrh vytvořit „vzorový katalog zadávacích dokumentací“ a zavést do ZVZ princip hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti, • ÚHOS kontroluje zdali se VZ realizuje v souladu s ZVZ (princip transparentosti, nediskriminace a rovného zacházení), • MF kontroluje zdali se VZ realizuje v souladu se Zákonem o finanční kontrole, • budoucnost: transparentnost a elektronizace VZ.
Elektronická aukce Elektronická aukce (EA): = proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení. Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010)
Jak bonusovat? - aneb sleva z ceny, naturální rabat a obratový bonus! +
Sleva z ceny (snížená cena) Sleva z ceny (SzC): a) před dodáním léků, b) po dodání léků. A) Sleva z ceny před dodáním léků: • adresná sleva na vstupu -> vždy musí být sleva z ceny vztažena ke konkrétnímu zboží (krabičce LP), • není-li sleva zahrnuta v jednotkové ceně LP je ji nutné zohlednit a uvést samostatně na vystavené fatuře tak, aby ji bylo možno spárovat, • základem pro marži je tzv. skutečná uplatněná cena, • sleva z ceny snižuje základ daně z příjmu, • slevu může poskytnout pouze prodávající na kupujícího (odběratele), ne výrobce na lékárnu pokud dodává přes distributora. Výrobce Distributor Lékárna faktura faktura
Sleva z ceny (snížená cena) B) Sleva z ceny po dodání léků: • jedná se o adresnou slevu z ceny na zboží, které je již prodané, • dobropis je vázán na konkrétní přípravek a je nutné zajistit jeho adresnost, tj. nutnost promítnout ho do fakturace konečnému spotřebiteli (na dokladu tedy musí být uvedena sleva z každého jednotlivého plnění), • sleva z ceny po dodání léků obecně snižuje základ daně z příjmu, • opravit původní základ daně je možné jen daňovým dobropisem, přičemž je ho možné zahrnout do daňového přiznání až v okamžiku, kdy jej obdrží odběratel (pozor na 3- letou lhůtu), • v případě poskytnutí finančího dobropisu nevzniká ze zákona povinnost opravovat základ daně z příjmu a tím se jedná o slevu z ceny bez vlivu na DPH. Výrobce Distributor Lékárna faktura faktura Dobropis Dobropis
Sleva z ceny (snížená cena) • dobropis je možné vystavit výhradně na vlastního odběratele • výrobce nemůže poskytnout slevy z ceny lékárně, neboť jí nic nedodal Výrobce Distributor Lékárna Dobropis faktura faktura
Naturální rabat (zboží zdarma) Naturální rabat (NR): a) u hrazených LP, b) u nehrazených neregulovaných LP. A) Naturální rabat u hrazených LP: • v praxi nepoužitelné (díky cenové regulaci jej musí lékárník rozpočítat do ceny) • bod V. odst. 2 CP MZd: „v případě, že distributor v řetězci prodá přípravek dále za cenu nižší než cenu skutečně uplatněnou původcem, má se za to, že daný distributor uplatnil obchodní přirážku ve výši 0% a při dalším prodeji lze zahrnout do ceny pro konečného spotřebitele jen sníženou cenu distributora, která je dále základem pro výpočet maximální obchodní přirážky.“ • 10+1 zdarma = 11.kus má cenu 0,- Kč, marže lze pouze 0,-Kč • POZOR: Je-li u léku uplatněn odpočet daně a následně je dle smlouvy či faktury tento lék poskytnut zdarma, vzniká povinnost odvést DPH na výstupu a to z ceny obvyklé!!! (mimo bezúplatně poskytnutých vzorků). +
Naturální rabat (zboží zdarma) B) NR u nehrazených neregulovaných LP: • v praxi lze aplikovat, • neexistuje problém s cenovou regulací a poskytnutý bonus je pouze daňovou otázkou, • náležitosti přesné formulace kupní ceny a daňového dokladu platí obdobně jako u hrazených LP. +
Obratový bonus (množstevní bonus) Obratový bonus (OB): • na rozdíl od slevy z ceny se obratový bonus nevztahuje k dodávce konkrétního zboží (neadresný), ale k celkovému objemu dodávek, • jedná se o poskytnutí peněz bez konkrétní protihodnoty s daňově uznatelným základem (jedna z forem finančního plnění, které není předmětem DPH), • pojem finanční či obratový bonus není v českých daňových předpisech samostatně upraven, • základní charakteristiky obratových bonusů jsou nastíněny v Pokynu D-210 vydané MF ČR,
Obratový bonus (množstevní bonus) A) Obratový bonus poskytovaný distributorem: 1/ distributor může poskytovat lékárnám bonusy dle bonusového schématu výrobce, 2/ výrobce a distributor mohou mít vlastní bonusové schéma, pak ale nemůže výrobce napřímo motivovat lékárnu. Výrobce Distributor Lékárna faktura faktura Obratový bonus Obratový bonus
Obratový bonus (množstevní bonus) B) Obratový bonus poskytovaný konečnému odběrateli: • obratový bonus je možno poskytnout i napřímo, tedy výrobcem lékárně, • jsou-li splněny obecné požadavky (např. obratový bonus nemá charakter slevy z ceny) zůstává obratový bonus vyplacený napřímo mimo předmět DPH, • bonus může poskytovatel zohlednit v základu daně z příjmů poskytovatele, pokud existuje přímá souvislost s jeho výnosy, • na straně lékárny se jedná o provozní výnos, který neovlivní cenu nakoupeného zboží, • bonus je pro lékárnu zdanitelným výnosem v roce, ke kterému se vztahuje (bez ohledu na datum vyplacení). Výrobce Distributor Lékárna faktura faktura Obratový bonus
SLEVA Z CENY  adresná  ovlivňuje cenu nakoupeného zboží  nelze poskytnout napřímo lékárně  finanční dobropis  předmětem DPH OBRATOVÝ BONUS  neadresný  neovlivňuje cenu nakoupeného zboží  lze poskytnout napřímo lékárně  daňový dobropis  mimo předmět DPH Rozdíl mezi slevou z ceny a obratovým bonusem
...INOVACE...INOVACE ...REFERENCE...REFERENCE ...RŮST...RŮST Efektivní stragie…
Děkuji za pozornost!

More Related Content

Rizika IV_Michal Krejsta cenová soutěž v praxi final

  • 1. Michal Krejsta Director HB WBB, Pfizer CZ General Director, Pfizer Belarus Diskuzní panel: Cenová soutěž v praxi
  • 2. Cenová soutěž ve fakultním ZZ FN Motol PharmDr.Petr Horák (Vedoucí lékárník Ústavní lékárny FN Motol) 4 Cenová soutěž v privátním holdingu PZP, skupině AGEL MUDr. Filip Horák (Ředitel pro strategii Agel, MpP Agel) 5 Cenová soutěž ve specializovaném ZZ IKEM Praha Mgr. Michal Hojný (Vedoucí lékárník Ústavní lékárny IKEM Praha, Víceprezident České lékarnické komory) 3 Právní souvislosti s poskytováním slev JUDr. Kateřina Davidová (Advokát, Advokátní kancelář KMVS) 2 Cenová soutěž jako nástroj konkurenceschopnosti PharmDr. Michal Krejsta, MBA (Director Pfizer HB WBB) 1 Obsazení panelu aneb soutěž optikou zadavatelů i soutěžících! Cenová soutěž v řetězci lékáren Česká lékárna Mgr. Luboš Korbelář (Obchodní a mrkt. ředitel Česká lékárna) 6 Cenová soutěž a lékárenský velkoobchod Ing. Jan Rohrbacher (Výkonný ředitel a jednatel Alliance Healthcare, ČR) 7
  • 3.  Odlišení  Růst (trh/ MS/ EI)  Obrana Cenová soutěž (Price competition) jako nástroj konkurenceschopnosti
  • 4. Obsah prezentace Veřejné zakázky (VZ):  VZ malého rozsahu,  podlimitní VZ,  nadlimitní VZ. Cenová soutěž Kategorie VZ a druhy zadávacích řízení:  výběrové řízení,  poptávkové řízení,  elektronická aukce. Bonusování:  sleva z ceny (snížená cena),  naturální rabat (zboží zdarma),  obratový bonus (množstevní bonus).
  • 5. Co je cenová soutěž? Cenová soutěž (CS): a) je soutěž o nejnižší cenu za účelem zajištění plně hrazených léčivých přípravků nebo k zajištění nejnižšího doplatku pro pojištěnce a b) k zajištění účelného vynakládání prostředků zdravotního pojištění. Zadavatel: a) zdravotní pojišťovna (plátce PZP), b) jiný podatel jako např. SÚKL (regulátor). Zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění Cenová soutěž dle současné legislativy (SÚKL): a) úhrada se nastavuje na cenu výherce, b) všichni ostatní ve skupině nejsou delistováni a mohou své ceny upravit na novou hranici úhrady. Připravované změny Zákona č. 48/1997 Sb.: a) cenové soutěže budou koncipovány na principu „Vítěz bere vše“, b) po stanovenou dobu bude ve skupině hrazen pouze vítěz soutěže, ostatní přípravky budou delistovány ze seznamu hrazených přípravků. Plátce Regulátor Poskytovatel CS
  • 6. Co je veřejná zakázka? Veřejná zakázka (VZ) na dodávky je: zakázka realizovaná na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem (veřejný, centrální a sdružení zadavatelů) a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek (zboží). Podle výše předpokládané hodnoty (= předpokládaná výše peněžitého závazku zadavatele bez DPH, tzv. limita VZ) se dělí na: a) veřejná zakázka malého rozsahu (1Kč - 2,000.000,- Kč bez DPH) b) podlimitní veřejná zakázka (2,000.000,- Kč – 3,236.000,- Kč bez DPH, v ČR) c) nadlimitní veřejná zakázka (3,236.000,- Kč – více, EU) Předpokládaná hodnota se vztahuje k dodávce a stanovuje se na: a) konkrétní dobu účinnosti smlouvy – doba určitá, b) déle než 48 měsíců – doba neurčitá. Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, je součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců. Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010) Plátce Regulátor Poskytovatel VZ
  • 7. VZ Kategorie veřejných zakázek Základní kategorie VZ dle předpokládané hodnoty: a) výběrové řízení – pro všechny nadlimitní i podlimitní veřejné zakázky, tzn. nad 2,000.000,- Kč bez DPH, b) poptávkové řízení – pro všechny veřejné zakázky malého rozsahu, tzn. do 2,000.000,- Kč bez DPH. • Všechny zakázky nad 2 mil Kč bez DPH podléhají pravidlům vymezeným zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. • Všechny zakázky malého rozsahu tj. do 2 mil Kč bez DPH nemusejí být zadávany dle výše uvedeného zákona, ale musí být u nich dodrženy základní principy tohoto zákona - zejména transparentnost výběrového řízení. Tato podmínka je naplněna tzv. poptávkovým řízením realizovaným před zakázkou malého rozsahu tj. oslovení minimálně tří uchazečů dle výběru zadavatele a řádné zdokumentování tohoto procesu. Dalšími principy jsou rovné zacházení a zákaz diskriminace. Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010) VŘ PŘ
  • 8. Druhy zadávacích řízení Druhy zadávacích řízení (tzn. realizace VZ): 1, 2/ otevřené a užší zadávací řízení (§ 27 a 28), 3, 4/ jednací řízení s uveřejněním a bez uveřejnění (§ 29 a 34), 5/ soutěžní dialog (§ 35), 6/ zjednodušené podlimitní řízení (§ 38). Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010) Použití druhu zadávacího řízení je na volbě zadavatele, rozhodujícím faktorem jsou především podmínky, za nichž se zadávání uskutečňuje a charakter veřejné zakázky. Druhy tzv. quasi zadávacích řízení: a) rámcové smlouvy = písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek (zejména jde o cenu a množství). b) dynamický nákupní systém = plně elektronický systém pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají předběžnou nabídku (elektronicky přístupná zadávací dokumentace a hodnocení nabídek prostřenictvím elektonické aukce). VZVŘ PŘ 4 1 5 3 2 6
  • 9. Postup realizace VZ Informování o VZ: a) informování o VŘ: - centrální adresa, tzn. neadresná výzva k podání nabídky, - nově má zadavatel povinnost uveřejnit na svém profilu písemnou výzvu k podání nabídek i ve zjednodušeném podlimitním řízení. b) informování o PŘ: - nejde přes centrální adresu, tzn. adresná výzva k podání nabídky (přímo od ZZ nebo oslovení distributorem) => hůře zachytitelné => vyžaduje úzkou interní a externí spolupráci. Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010) Postup realizace VZ: > zadávací dokumentace -> rozhodnutí přijetí VZ (distributor nebo výrobce) –> zpracování a odevzdání nabídky – >výsledek -> přidělení VZ -> nastavení ceny.
  • 10. Principy realizace VZ Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010) Principy realizace VZ: • existence tzv. konkurenčního efektu (větší # nabídek => nižší vysoutěžená cena), • možnost rozdělit VZ do několika menších dle komodit (povinnost nespadnout do nižší kategorie VZ), • využití zprostředkovatelské firmy není výhodou -> úzká specifikace => menší počet účastníků, • před vypsáním VZ by si měl zadavatel udělat analýzu trhu, aby věděl jak konstruovat zadávací dokumentaci, aby se nepřihlásil jen jeden účastník (pětina VZ je stále vysoutěžena s jedním účastníkem), • zákaz ohýbání předmětu plnění VZ -> ve VZ zůstane jen jeden účastník, • návrh vytvořit „vzorový katalog zadávacích dokumentací“ a zavést do ZVZ princip hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti, • ÚHOS kontroluje zdali se VZ realizuje v souladu s ZVZ (princip transparentosti, nediskriminace a rovného zacházení), • MF kontroluje zdali se VZ realizuje v souladu se Zákonem o finanční kontrole, • budoucnost: transparentnost a elektronizace VZ.
  • 11. Elektronická aukce Elektronická aukce (EA): = proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení. Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010)
  • 12. Jak bonusovat? - aneb sleva z ceny, naturální rabat a obratový bonus! +
  • 13. Sleva z ceny (snížená cena) Sleva z ceny (SzC): a) před dodáním léků, b) po dodání léků. A) Sleva z ceny před dodáním léků: • adresná sleva na vstupu -> vždy musí být sleva z ceny vztažena ke konkrétnímu zboží (krabičce LP), • není-li sleva zahrnuta v jednotkové ceně LP je ji nutné zohlednit a uvést samostatně na vystavené fatuře tak, aby ji bylo možno spárovat, • základem pro marži je tzv. skutečná uplatněná cena, • sleva z ceny snižuje základ daně z příjmu, • slevu může poskytnout pouze prodávající na kupujícího (odběratele), ne výrobce na lékárnu pokud dodává přes distributora. Výrobce Distributor Lékárna faktura faktura
  • 14. Sleva z ceny (snížená cena) B) Sleva z ceny po dodání léků: • jedná se o adresnou slevu z ceny na zboží, které je již prodané, • dobropis je vázán na konkrétní přípravek a je nutné zajistit jeho adresnost, tj. nutnost promítnout ho do fakturace konečnému spotřebiteli (na dokladu tedy musí být uvedena sleva z každého jednotlivého plnění), • sleva z ceny po dodání léků obecně snižuje základ daně z příjmu, • opravit původní základ daně je možné jen daňovým dobropisem, přičemž je ho možné zahrnout do daňového přiznání až v okamžiku, kdy jej obdrží odběratel (pozor na 3- letou lhůtu), • v případě poskytnutí finančího dobropisu nevzniká ze zákona povinnost opravovat základ daně z příjmu a tím se jedná o slevu z ceny bez vlivu na DPH. Výrobce Distributor Lékárna faktura faktura Dobropis Dobropis
  • 15. Sleva z ceny (snížená cena) • dobropis je možné vystavit výhradně na vlastního odběratele • výrobce nemůže poskytnout slevy z ceny lékárně, neboť jí nic nedodal Výrobce Distributor Lékárna Dobropis faktura faktura
  • 16. Naturální rabat (zboží zdarma) Naturální rabat (NR): a) u hrazených LP, b) u nehrazených neregulovaných LP. A) Naturální rabat u hrazených LP: • v praxi nepoužitelné (díky cenové regulaci jej musí lékárník rozpočítat do ceny) • bod V. odst. 2 CP MZd: „v případě, že distributor v řetězci prodá přípravek dále za cenu nižší než cenu skutečně uplatněnou původcem, má se za to, že daný distributor uplatnil obchodní přirážku ve výši 0% a při dalším prodeji lze zahrnout do ceny pro konečného spotřebitele jen sníženou cenu distributora, která je dále základem pro výpočet maximální obchodní přirážky.“ • 10+1 zdarma = 11.kus má cenu 0,- Kč, marže lze pouze 0,-Kč • POZOR: Je-li u léku uplatněn odpočet daně a následně je dle smlouvy či faktury tento lék poskytnut zdarma, vzniká povinnost odvést DPH na výstupu a to z ceny obvyklé!!! (mimo bezúplatně poskytnutých vzorků). +
  • 17. Naturální rabat (zboží zdarma) B) NR u nehrazených neregulovaných LP: • v praxi lze aplikovat, • neexistuje problém s cenovou regulací a poskytnutý bonus je pouze daňovou otázkou, • náležitosti přesné formulace kupní ceny a daňového dokladu platí obdobně jako u hrazených LP. +
  • 18. Obratový bonus (množstevní bonus) Obratový bonus (OB): • na rozdíl od slevy z ceny se obratový bonus nevztahuje k dodávce konkrétního zboží (neadresný), ale k celkovému objemu dodávek, • jedná se o poskytnutí peněz bez konkrétní protihodnoty s daňově uznatelným základem (jedna z forem finančního plnění, které není předmětem DPH), • pojem finanční či obratový bonus není v českých daňových předpisech samostatně upraven, • základní charakteristiky obratových bonusů jsou nastíněny v Pokynu D-210 vydané MF ČR,
  • 19. Obratový bonus (množstevní bonus) A) Obratový bonus poskytovaný distributorem: 1/ distributor může poskytovat lékárnám bonusy dle bonusového schématu výrobce, 2/ výrobce a distributor mohou mít vlastní bonusové schéma, pak ale nemůže výrobce napřímo motivovat lékárnu. Výrobce Distributor Lékárna faktura faktura Obratový bonus Obratový bonus
  • 20. Obratový bonus (množstevní bonus) B) Obratový bonus poskytovaný konečnému odběrateli: • obratový bonus je možno poskytnout i napřímo, tedy výrobcem lékárně, • jsou-li splněny obecné požadavky (např. obratový bonus nemá charakter slevy z ceny) zůstává obratový bonus vyplacený napřímo mimo předmět DPH, • bonus může poskytovatel zohlednit v základu daně z příjmů poskytovatele, pokud existuje přímá souvislost s jeho výnosy, • na straně lékárny se jedná o provozní výnos, který neovlivní cenu nakoupeného zboží, • bonus je pro lékárnu zdanitelným výnosem v roce, ke kterému se vztahuje (bez ohledu na datum vyplacení). Výrobce Distributor Lékárna faktura faktura Obratový bonus
  • 21. SLEVA Z CENY  adresná  ovlivňuje cenu nakoupeného zboží  nelze poskytnout napřímo lékárně  finanční dobropis  předmětem DPH OBRATOVÝ BONUS  neadresný  neovlivňuje cenu nakoupeného zboží  lze poskytnout napřímo lékárně  daňový dobropis  mimo předmět DPH Rozdíl mezi slevou z ceny a obratovým bonusem