ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo
Fenomén dobrovolnictví seniorů z pohledu aktivního stáří


   Toto téma jsem si vybrala proto, že se v dnešní době stává předmětem mnoha
diskuzí stává se aktuální pro naší společnost díky stárnoucí tendenci populace.
   S oborem pedagogika toto téma souvisí, protože se také zabývá určitým typem
vzdělávání.
   Při výběru tématu jsem si nejdříve určovala, jakou věkovou skupinou bych se
nejraději zabývala. Vybrala jsem si třetí věkovou skupinu. Následně jsem začala pátrat
po informacích týkajících se vybrané skupiny. Nejvíce mě zaujalo aktivní stárnutí,
kterému dokonce byl zasvěcen rok 2012. Pro zkonkretizování tématu jsem se
orientovala na dobrovolnictví, které je jakousi podskupinou aktivního stárnutí.


Anotace
   Tato práce je rozdělena do několika částí. První část popisuje aktivní stárnutí a roku
aktivního stárnutí. Ve druhé části se věnuji dobrovolnictví seniorů. Cílem mé práce je
zjistit, jak si stojí dobrovolnictví seniorů v České republice, proč je pro seniory dobré
býti dobrovolníkem a proč se dobrovolníky stávají. Jaký mají z této aktivity přínos pro
sebe sama a jaký má tato aktivita přínos pro naši společnost. Dále bych ráda objasnila,
jaké výhody má dobrovolnictví seniorů a jaká jsou jeho úskalí.


Klíčová slova:
senior, dobrovolnictví, aktivní stárnutí, penze, rok aktivního stárnutí
Aktivní stárnutí
Nejprve bych chtěla objasnit, jak se pojem aktivního stáří vymezuje.
„Aktivní stárnutí znamená stárnout ve zdraví a jako plnohodnotný člen společnosti, cítit
uspokojení z práce, být v každodenním životě nezávislý, ale i možnost angažovat se ve
věcech veřejných. Věk by neměl být rozhodujícím faktorem. I senioři se mohou aktivně
podílet na chodu společnosti a užívat si života. Důležité je, aby mohli co nejlépe využít
svůj potenciál i v pokročilém věku.“ Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační
solidarity    2012      [online].    2012      [cit.    2012-12-19].     Dostupné       z:
http://europa.eu/ey2012/ey2012main.jsp?catId=971&langId=cs


Rok 2012, rok aktivního stárnutí
   Cílem této iniciativy, jak uvádí europa.eu (2012), je upozornit veřejnost na přínos
seniorů pro společnost. Je to též výzva pro politiky a zainteresované subjekty na všech
úrovních, aby svými kroky vytvářeli lepší příležitosti pro aktivní stárnutí a k posilování
mezigenerační solidarity. Rok aktivního stárnutí má být také prostředkem, jak se může
naše společnost vyrovnat se stárnutím naší populace.
   Evropský rok aktivního stáří se zaměřoval hned na tři pilíře aktivního stárnutí.
Prvním z nich byla pracovní místa. Tento pilíř byl zařazen do programu proto, že se
stále zvyšuje věk, ve kterém lidé odcházejí do důchodů. V populaci neustále přibývá
lidí, kteří se obávají, že si neudrží zaměstnání až do doby jejich odchodu do důchodu,
nebo že si nebudou schopni najít v tomto předdůchodovém věku nové zaměstnání.
Cílem Evropského roku aktivního stárnutí bylo ukázat veřejnosti, že je třeba dávat šanci
lidem v tomto věkovém období. Druhým pilířem byla účast ve společnosti. Aktivní rok
se snažil společnosti ukázat seniory v jiném světle, než jsou v současné době viděni.
Snažil se ukázat na nemalý přínos seniorů naší společnosti a zajistit jim tak větší uznání
a vytvořit pro ně lepší životní podmínky. Třetím a posledním pilířem byl nezávislý
způsob života, kdy se Evropský rok aktivního stárnutí zasazoval o to, aby byly seniorům
poskytovány takové služby, které by jim zajistily, co nejdelší časové období, během
kterého by se senior byl schopen postarat sám o sebe.


Dobrovolnictví seniorů
   V následující části bych se chtěla specializovat na dobrovolnictví seniorů, protože
v současné době se toto téma stává předmětem mnoha diskusí a výzkumů a celkově ve
společnosti nabírá na důležitosti. Kafková (2012) jako jeden z důvodů, proč dnešní
vlády podporují dobrovolnictví je nejen stárnoucí populace, ale také snaha využít
schopností a znalostí mladších seniorů a zajistit podporu seniorům starším a
nesoběstačným. Ve svém výzkumu také uvádí, že lidé dobrovolníci jsou s jejich
kvalitou života spokojenější, než ti, kteří se do dobrovolnictví nezapojují.
   První etapou, která vede seniora k dobrovolnictví je, jak uvádí Kroulová (2012),
nějaký stimul,     který senioři       nejčastěji   zaznamenávají   ve   formě   propagace
dobrovolnictví.
   Další důležitou etapou při vzniku seniora dobrovolníka je jeho motivace. Senioři,
kteří se této aktivitě věnují, mohou prospívat nejen druhým, ale také sobě. Jak uvádí
Tošner (2002), dobrovolnickou činností mohou navazovat nové kontakty, získávat nové
zkušenosti a dovednosti. V publikaci Křivohlavého (2011) oslovení senioři uvádí hned
několik důvodů, proč se rozhodli participovat na dobrovolnické činnosti. Především je
jejich zájmem, aby dobrovolnictvím nějak prospěli lidem kolem sebe. Druhým
nejčastějším důvodem, proč se stávají senioři dobrovolníky je snaha využít znalosti a
dovednosti, které během života získali a předat je tam, kde je to potřeba. Posledním
argumentem, proč participují na dobrovolnictví je, že si touto činností chtějí ověřit, co
jsou ještě schopni pro druhé udělat.


Senior jako dobrovolník
Napříč svému očekávání jsem zjistila z disertační práce Kafkové (2012), že český senior
dobrovolník se nedá nijak přesně vyhranit. Účast seniorů dobrovolníků není ovlivněna
jejich zdravotním stavem i přes to, že někteří účastníci uvádí, že jejich zdravotní stav je
špatný. Ani pohlaví, nebo vzdělání dnes není charakteristikou seniora dobrovolníka.
Jediný znak, který je pro seniory dobrovolníky příznačný je velikost města, ze kterého
pochází. Senioři, kteří se dobrovolnictví účastní, jsou častěji z větších měst. K mému
překvapení ani věk dobrovolníka nijak necharakterizuje. V současnosti nepřevyšuje
počet mladých dobrovolníků počet dobrovolníků seniorů, je tedy možné, že v budoucnu
se stárnoucí populací se bude počet dobrovolníků ve třetím věku zvyšovat.


   Z analýzy literatury, jsem zjistila, že je velice důležité, aby se senioři účastnili
dobrovolnických aktivit. Tato činnost je ve prospěch naší společnosti, ale také ve
prospěch seniorů samých. Dokáží tak zplnohodnotnit třetí fázi svého života, mohou
pomocí dobrovolnictví získat nový smysl života. Je nutné, aby dobrovolnictví bylo
dostatečně a dobře propagováno, protože senioři nejčastěji na myšlenku stát se
dobrovolníkem přijdou při čtení propagačního materiálu. Senioři dle Kroulové (2012)
v dobrovolnictví žádná negativa neshledávají, naopak vidí v této činnosti obohacení
sebe sama, poskytuje jim zdroj energie a také určité ponaučení.
   Dle mého názoru je dobrovolnictví velice zajímavou a užitečnou aktivitou a to
z pohledu nejen seniorského, ale i celospolečenského.


Zdroje:
Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity [online]. 2012 [cit. 2012-12-
09]. Dostupné z: http://europa.eu/ey2012/ey2012main.jsp?catId=971&langId=cs
       zprostředkovatelem je EU, dokonce je na webu uvedeno i datum aktualizace
       web je zdrojem aktuálních informací
       jediný oficiální web roku aktivního stárnutí
       tyto stránky považuji za kvalitní, protože jejich zprostředkovatelem je EU
       obsahují definice a důvody podpory aktivního stárnutí
KAFKOVÁ, Marcela. Dobrovolnictví seniorů jako součást aktivního stárnutí.
Sociológia. 2012, č. 2.
       zabývá se přímo faktory, které ovlivňují participaci seniora na dobrovolnictví
       je zdrojem aktuálních informací
       je v jazyce, kterému rozumím
       článek je uveden v časopise, který je známý, není komerční
       článek hodnotím jako kvalitní, protože obsahuje všem co odborný článek
       obsahovat měl
KROULOVÁ, Martina. Senior jako dobrovolník. Brno, 2012. Bakalářská práce.
Masarykova univerzita.
          tato práce je aktuální
          není komerční, vzhledem k charakteru práce
          obsahuje informace speciálně o dobrovolnictví seniorů, jejich názorech na
          tuto aktivitu
          zdroj považuji za kvalitní proto, že mi jednak autorka byla doporučena
          vyučujícím, také její práce byla hodnocena velmi dobře
          téma práce je uchopeno zajímavě
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie: možnosti, které čekají.
Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 141 s. ISBN 9788024736044.
       tato publikace je vcelku aktuální
       obsahuje zajímavé definice a pohledy na problematiku stárnutí
       jako jedna z mála se věnuje aktivnímu stárnutí a dobrovolnictví
       není komerční, je spíše shrnutím mnoha výzkumů a studií o této tématice
       kniha je srozumitelná a vypovídající


Myšlenková mapa

More Related Content

399030 záverečný úkol

  • 1. Fenomén dobrovolnictví seniorů z pohledu aktivního stáří Toto téma jsem si vybrala proto, že se v dnešní době stává předmětem mnoha diskuzí stává se aktuální pro naší společnost díky stárnoucí tendenci populace. S oborem pedagogika toto téma souvisí, protože se také zabývá určitým typem vzdělávání. Při výběru tématu jsem si nejdříve určovala, jakou věkovou skupinou bych se nejraději zabývala. Vybrala jsem si třetí věkovou skupinu. Následně jsem začala pátrat po informacích týkajících se vybrané skupiny. Nejvíce mě zaujalo aktivní stárnutí, kterému dokonce byl zasvěcen rok 2012. Pro zkonkretizování tématu jsem se orientovala na dobrovolnictví, které je jakousi podskupinou aktivního stárnutí. Anotace Tato práce je rozdělena do několika částí. První část popisuje aktivní stárnutí a roku aktivního stárnutí. Ve druhé části se věnuji dobrovolnictví seniorů. Cílem mé práce je zjistit, jak si stojí dobrovolnictví seniorů v České republice, proč je pro seniory dobré býti dobrovolníkem a proč se dobrovolníky stávají. Jaký mají z této aktivity přínos pro sebe sama a jaký má tato aktivita přínos pro naši společnost. Dále bych ráda objasnila, jaké výhody má dobrovolnictví seniorů a jaká jsou jeho úskalí. Klíčová slova: senior, dobrovolnictví, aktivní stárnutí, penze, rok aktivního stárnutí
  • 2. Aktivní stárnutí Nejprve bych chtěla objasnit, jak se pojem aktivního stáří vymezuje. „Aktivní stárnutí znamená stárnout ve zdraví a jako plnohodnotný člen společnosti, cítit uspokojení z práce, být v každodenním životě nezávislý, ale i možnost angažovat se ve věcech veřejných. Věk by neměl být rozhodujícím faktorem. I senioři se mohou aktivně podílet na chodu společnosti a užívat si života. Důležité je, aby mohli co nejlépe využít svůj potenciál i v pokročilém věku.“ Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://europa.eu/ey2012/ey2012main.jsp?catId=971&langId=cs Rok 2012, rok aktivního stárnutí Cílem této iniciativy, jak uvádí europa.eu (2012), je upozornit veřejnost na přínos seniorů pro společnost. Je to též výzva pro politiky a zainteresované subjekty na všech úrovních, aby svými kroky vytvářeli lepší příležitosti pro aktivní stárnutí a k posilování mezigenerační solidarity. Rok aktivního stárnutí má být také prostředkem, jak se může naše společnost vyrovnat se stárnutím naší populace. Evropský rok aktivního stáří se zaměřoval hned na tři pilíře aktivního stárnutí. Prvním z nich byla pracovní místa. Tento pilíř byl zařazen do programu proto, že se stále zvyšuje věk, ve kterém lidé odcházejí do důchodů. V populaci neustále přibývá lidí, kteří se obávají, že si neudrží zaměstnání až do doby jejich odchodu do důchodu, nebo že si nebudou schopni najít v tomto předdůchodovém věku nové zaměstnání. Cílem Evropského roku aktivního stárnutí bylo ukázat veřejnosti, že je třeba dávat šanci lidem v tomto věkovém období. Druhým pilířem byla účast ve společnosti. Aktivní rok se snažil společnosti ukázat seniory v jiném světle, než jsou v současné době viděni. Snažil se ukázat na nemalý přínos seniorů naší společnosti a zajistit jim tak větší uznání a vytvořit pro ně lepší životní podmínky. Třetím a posledním pilířem byl nezávislý způsob života, kdy se Evropský rok aktivního stárnutí zasazoval o to, aby byly seniorům poskytovány takové služby, které by jim zajistily, co nejdelší časové období, během kterého by se senior byl schopen postarat sám o sebe. Dobrovolnictví seniorů V následující části bych se chtěla specializovat na dobrovolnictví seniorů, protože v současné době se toto téma stává předmětem mnoha diskusí a výzkumů a celkově ve
  • 3. společnosti nabírá na důležitosti. Kafková (2012) jako jeden z důvodů, proč dnešní vlády podporují dobrovolnictví je nejen stárnoucí populace, ale také snaha využít schopností a znalostí mladších seniorů a zajistit podporu seniorům starším a nesoběstačným. Ve svém výzkumu také uvádí, že lidé dobrovolníci jsou s jejich kvalitou života spokojenější, než ti, kteří se do dobrovolnictví nezapojují. První etapou, která vede seniora k dobrovolnictví je, jak uvádí Kroulová (2012), nějaký stimul, který senioři nejčastěji zaznamenávají ve formě propagace dobrovolnictví. Další důležitou etapou při vzniku seniora dobrovolníka je jeho motivace. Senioři, kteří se této aktivitě věnují, mohou prospívat nejen druhým, ale také sobě. Jak uvádí Tošner (2002), dobrovolnickou činností mohou navazovat nové kontakty, získávat nové zkušenosti a dovednosti. V publikaci Křivohlavého (2011) oslovení senioři uvádí hned několik důvodů, proč se rozhodli participovat na dobrovolnické činnosti. Především je jejich zájmem, aby dobrovolnictvím nějak prospěli lidem kolem sebe. Druhým nejčastějším důvodem, proč se stávají senioři dobrovolníky je snaha využít znalosti a dovednosti, které během života získali a předat je tam, kde je to potřeba. Posledním argumentem, proč participují na dobrovolnictví je, že si touto činností chtějí ověřit, co jsou ještě schopni pro druhé udělat. Senior jako dobrovolník Napříč svému očekávání jsem zjistila z disertační práce Kafkové (2012), že český senior dobrovolník se nedá nijak přesně vyhranit. Účast seniorů dobrovolníků není ovlivněna jejich zdravotním stavem i přes to, že někteří účastníci uvádí, že jejich zdravotní stav je špatný. Ani pohlaví, nebo vzdělání dnes není charakteristikou seniora dobrovolníka. Jediný znak, který je pro seniory dobrovolníky příznačný je velikost města, ze kterého pochází. Senioři, kteří se dobrovolnictví účastní, jsou častěji z větších měst. K mému překvapení ani věk dobrovolníka nijak necharakterizuje. V současnosti nepřevyšuje počet mladých dobrovolníků počet dobrovolníků seniorů, je tedy možné, že v budoucnu se stárnoucí populací se bude počet dobrovolníků ve třetím věku zvyšovat. Z analýzy literatury, jsem zjistila, že je velice důležité, aby se senioři účastnili dobrovolnických aktivit. Tato činnost je ve prospěch naší společnosti, ale také ve prospěch seniorů samých. Dokáží tak zplnohodnotnit třetí fázi svého života, mohou pomocí dobrovolnictví získat nový smysl života. Je nutné, aby dobrovolnictví bylo
  • 4. dostatečně a dobře propagováno, protože senioři nejčastěji na myšlenku stát se dobrovolníkem přijdou při čtení propagačního materiálu. Senioři dle Kroulové (2012) v dobrovolnictví žádná negativa neshledávají, naopak vidí v této činnosti obohacení sebe sama, poskytuje jim zdroj energie a také určité ponaučení. Dle mého názoru je dobrovolnictví velice zajímavou a užitečnou aktivitou a to z pohledu nejen seniorského, ale i celospolečenského. Zdroje: Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity [online]. 2012 [cit. 2012-12- 09]. Dostupné z: http://europa.eu/ey2012/ey2012main.jsp?catId=971&langId=cs zprostředkovatelem je EU, dokonce je na webu uvedeno i datum aktualizace web je zdrojem aktuálních informací jediný oficiální web roku aktivního stárnutí tyto stránky považuji za kvalitní, protože jejich zprostředkovatelem je EU obsahují definice a důvody podpory aktivního stárnutí KAFKOVÁ, Marcela. Dobrovolnictví seniorů jako součást aktivního stárnutí. Sociológia. 2012, č. 2. zabývá se přímo faktory, které ovlivňují participaci seniora na dobrovolnictví je zdrojem aktuálních informací je v jazyce, kterému rozumím článek je uveden v časopise, který je známý, není komerční článek hodnotím jako kvalitní, protože obsahuje všem co odborný článek obsahovat měl KROULOVÁ, Martina. Senior jako dobrovolník. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. tato práce je aktuální není komerční, vzhledem k charakteru práce obsahuje informace speciálně o dobrovolnictví seniorů, jejich názorech na tuto aktivitu zdroj považuji za kvalitní proto, že mi jednak autorka byla doporučena vyučujícím, také její práce byla hodnocena velmi dobře téma práce je uchopeno zajímavě
  • 5. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie: možnosti, které čekají. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 141 s. ISBN 9788024736044. tato publikace je vcelku aktuální obsahuje zajímavé definice a pohledy na problematiku stárnutí jako jedna z mála se věnuje aktivnímu stárnutí a dobrovolnictví není komerční, je spíše shrnutím mnoha výzkumů a studií o této tématice kniha je srozumitelná a vypovídající Myšlenková mapa