1. Celoro?n¨ª such¨¢ p?¨ªprava hr¨¢??Fyziologicky je hokej vysoce intenzivn¨ª hra, zjistilo se, ?e b¨§hem z¨¢pasu dojde zv??en¨ª tepov¨¦ frekvence na 80% - 90%. Nep?eru?ovan¨¦ hern¨ª ¨²seky del?¨ª ne? 30s vedou k rychl¨¦ akumulaci lakt¨¢tu, proto je d?le?it¨¢ rychl¨¢ regenerace b¨§hem st?¨ªd¨¢n¨ª. B¨§hem jednoho st?¨ªd¨¢n¨ª je t¨§lo energeticky z¨¢visl¨¦ na ATP ¨C CP syst¨¦mu, kter? se do t¨§la b¨§hem z¨¢t¨§?e dost¨¢v¨¢ jako prvn¨ª zdroj energie, a proto by se m¨§lo ve?ker¨¦ cvi?en¨ª p?izp?sobovat d¨¦lce jednoho st?¨ªd¨¢n¨ª 30 - 45s (pr?m¨§rn¨¢ doba str¨¢ven¨¢ na led¨§ - anaerobn¨ª charakter). Hokej je rychlostn¨§ silov? sport. Svalov¨¢ s¨ªla v hokeji je velmi d?le?it¨¢, v celoro?n¨ª p?¨ªprav¨§ na ni klademe nejv¨§t?¨ª d?raz.
2. V letn¨ª p?¨ªprav¨§ se sna?¨ªmeo rozvoj prakticky v?ech pohybov?ch schopnost¨ª. V¨§t?inou v?ak u hr¨¢?e ledn¨ªho hokeje se sna?¨ªme k rozvoji dvou ¨²zce souvisej¨ªc¨ªch pohybov?ch schopnost¨ª: S¨ªlov¨¦ schopnost¨ª - rozvoj s¨ªlov?ch schopnost¨ª je nezbytnou podm¨ªnkou pro dosa?en¨ª vysok¨¦ sportovn¨ª v?konnosti (dynamick¨¢ s¨ªla, rychl¨¢ s¨ªla atd.)Koordina?n¨ª schopnosti specifick¨¦ pro hokej= KOORDINACE POHYBU-svalov¨¢ kontrakce - technika - zlep?en¨ª v?konu.modern¨ª v¨§deck¨¦ teorie ukazuj¨ª na nezastupitelnou roli rozvoje koordina?n¨ªch schopnost¨ª pro plnohodnotn? pohybov? rozvoj u hr¨¢?e. Rozvoj pohybov?ch schopnost¨ª u hr¨¢?? ledn¨ªho hokeje v celoro?n¨ª p?¨ªprav¨§ na suchu
3. SILOV? SCHOPNOSTIs¨ªlov¨¢ schopnost pat?¨ª mezi z¨¢kladn¨ª pohybov¨¦ schopnosti v ledn¨ªm hokejijedn¨¢ se o schopnost, kter¨¢ v?znamn¨§ ovliv¨¾uje jak rychlost tak i vytrvalost!!! Proto je d?le?it¨¦ vybrat spr¨¢vnou metodu cvi?en¨ª k rozvoji s¨ªly. Druhy s¨ªlov?ch schopnost¨ª: explozivn¨ª, rychl¨¢, absolutn¨ª, vytrvalostn¨ª anaerobn¨ª¨C v?echny druhy s¨ªly vyu?¨ªv¨¢me v hokejiNejv?hodn¨§j?¨ª je v letn¨ª p?¨ªprav¨§ za?¨ªt se silov¨§ ¨C vytrvalostn¨ªm tr¨¦ninkem (kruhov? tr¨¦nink, intervalov? tr¨¦nink, velk? po?et opakov¨¢n¨ª), po 3 ¨C 4.t?dnech p?ej¨ªt na tr¨¦nink silov? (max.s¨ªla, men?¨ª po?et opakov¨¢n¨ª) po 3 ¨C 4.t?dnech na s¨ªlu v?bu?nou (rychlostn¨§ silov? tr¨¦nink zdvih,trh,skoky, kliky s odrazem, plyometrick? ¨C odrazov? tr¨¦nink ¨C v?skoky, skoky z m¨ªsta, seskoky, opakovan¨¦ seskoky a v?skoky pro hokej v?hodn¨¦ i jednono?, hody s medicimb¨¢lem, kliky).
7. KOORDINA?N?SCHOPNOSTIProstorov¨§ orienta?n¨ª schopnost¨C zm¨§na pohybu, sm¨§ru, p?id¨¢n¨ª ot¨¢?ek, perifern¨ª vid¨§n¨ª i s vyu?it¨ªm balan?n¨ªch pom?cek ¨C co nejrychleji, spr¨¢vn¨§ mus¨ª hr¨¢? ur?it polohu t¨§la k balan?n¨ª pom?cce, sm¨§ru pohybu atd.Rovnov¨¢hov¨¦ schopnosti - zpevn¨ª t¨§lo ve specifick¨¦ pozici ¨C v¨§t?¨ª s¨ªla v pohybu. V¨§t?ina odborn¨ªk? zast¨¢v¨¢ n¨¢zor, ?e ¨²rove¨¾ rovnov¨¢?n¨¦ schopnosti je vrozen¨¢, je mo?n¨¦ ji pravideln?m cvi?en¨ªm ovlivnit. statick¨¢ rovnov¨¢ha ¨C statick¨¢ poloha ¨C izometrick¨¢ ¨C v?dr?e - s¨ªladynamick¨¢ rovnov¨¢ha - vyb¨ªr¨¢me pohyby na balan?n¨ªch plo?in¨¢ch, kter¨¦ jsou nejv¨ªce specifick¨¦ pro hokej ¨C d?epy, v?pady ?ikmo vzad atd.balancov¨¢n¨ª ¨C balan?n¨ª cvi?en¨ªRytmick¨¢ schopnost ¨C ?asov¨¦ ?len¨§n¨ª pohybu, p?izp?soben¨ª se rytmu soupe?e ¨C spojen¨ª specifick?ch cvi?en¨ª na bosu, TRX s hol¨ª s druh?m jedincemReak?n¨ª schopnost- schopnost t¨§la ?i jeho ?¨¢st¨ª reagovat pohybem co mo?n¨¢ nejrychleji na ur?it? podn¨§t ?i soubor podn¨§t? ¨C cvi?en¨ª na bosu,TRX reakce pohybu jsou kontrolov¨¢ny velk?m mno?stv¨ªm sval?Kinesteticko-diferencia?n¨ª schopnostekonomi?nostpohybu, ide¨¢ln¨ª pohyb je proveden p?esn¨§, v?souladu s?krit¨¦rii optim¨¢ln¨ª techniky. Zm¨§na pohybu t¨§la v prostoru.
8. Tr¨¦nink ml¨¢de?enejsou pozitiva silov¨¦ho tr¨¦ninku u d¨§t¨ª v¨§t?¨ª ne? mo?n¨¢ negativa, nebo rad¨§ji neposilovat, kdy za?¨ªt posilovat? ?asto kladen¨¦ ot¨¢zky. Ba pr¨¢v¨§ naopak, spr¨¢vn¨§ ?¨ªzen¨¦ cvi?en¨ª nap?. bude m¨ªt jist¨§ nesrovnateln¨§ v¨ªce pozitiv ne? negativ.pokud dodr?¨ªme z¨¢sady spr¨¢vn¨¦ho posilov¨¢n¨ª a budeme ct¨ªt zdravotn¨ª a v?vojov¨¦ mo?nosti d¨ªt¨§te, nem¨¢me pro? se silov?ch cvi?en¨ª u ml¨¢de?e b¨¢tpravdou je, ?e u d¨§t¨ª skute?n¨§ nedoch¨¢z¨ª po silov?ch cvi?en¨ªch k?z¨¢sadn¨ªm zm¨§n¨¢m velikosti sval?. D?vodem je pravd¨§podobn¨§ fakt, ?e koncentrace r?stov?ch hormon? (p?edev?¨ªm testosteronu) je u d¨§t¨ª v?razn¨§ ni??¨ª ne? u dosp¨§l?ch jedinc? ¨C mu??. U odborn¨ªk? se ?asto setk¨¢v¨¢me s?p?edstavou, ?e jak?koliv ?t¨§?k?¡°, odporov? (s ?inkami, stroji¡) silov? tr¨¦nink zp?sobuje uzav¨ªr¨¢n¨ª r?stov?ch plot¨¦nek (epifyz¨¢rn¨ª ?t¨§rbiny ¨C koncov¨¦ ?¨¢sti kost¨ª), jeho? d?sledkem je zpomalen¨ª a n¨¢sledn¨¦ zastaven¨ª r?stu. DODR?OV?N?M SPR?VN? TECHNIKY, POSLOUPNOSTI CVIKU OD NEJJEDNODU??CH, PO SLO?IT?J??, DODR?OV?N? CELKOV?HO NI???HO OBJEMU SILOV?HO TR?NINKU nezp?sob¨ª fyziologick¨¦ zm¨§ny v r?stu. Pokud jsou d¨§ti systematicky silov¨§ a psychicky p?ipravov¨¢ny, nemus¨ªme se b¨¢t pou?¨ªvat silov? tr¨¦nink.
11. Z?SADY PL?NOV?N? TR?NINKOV? JEDNOTKYRychlost//max. 7sekund p?ed v?¨ªm ostatn¨ªmRychlostn¨ª vytrvalost p?ed vytrvalost i s¨ªluMax s¨ªlu p?ed vytrvalostMax s¨ªlu p?ed vytrvalostn¨ª s¨ªluRychlou s¨ªlu p?ed pomalou s¨ªluRychlostn¨ª vytrvalost p?ed speci¨¢ln¨ª vytrvalost¨ªObratnost a koordinaci p?ed vytrvalost i max s¨ªlu
12. Po?et dn? zat¨ª?en¨ª po?etPo?et jednotek zat¨ª?en¨ª po?etPo?et Z?PAS? - p?¨ªpravn¨¦ po?etCelkov? ?as zat¨ª?en¨ª hodinyRegenerace sil hodinyPo?et dn? volna po?etPo?et zran¨§n?ch / po?et dn? omezen¨ªz tr¨¦ninku ze zdravotn¨ªch d?vod? po?etObecn¨¦ tr¨¦ninkov¨¦ ukazatele
13. MIMO SEZ?NU: d?le?it¨¢ intenzita tr¨¦ninku a kvalita 1hodina intenzivn¨ªho tr¨¦ninku je v¨ªce, jak 2hodiny nekvalitn¨ªho tr¨¦ninkuV SEZ?N?: rozd¨§len¨ª podle hern¨ªho dne
14. Dob?e volen¨¦ tr¨¦ninkov¨¦ jednotky nespo?¨ªvaj¨ª pouze ve zv??en¨ª svalov¨¦ s¨ªly ?i lok¨¢ln¨ª silov¨¦ vytrvalosti. Nespornou v?hodou je tak¨¦ zv??en¨ª prevence organismu sportovce v??i zran¨§n¨ªm a vytv¨¢?en¨ª p?edpoklad? pro dlouhou sportovn¨ª ?ivotnost.
15. Svaly silov¨§ nep?ipravovan?ch jedinc? ?asto pracuj¨ª p?i vy??¨ªch rychlostech nesynchronn¨§, a zvy?uj¨ª tak riziko poran¨§n¨ª organismu. K synchronizaci pohybu vyu?¨ªv¨¢me balan?n¨ª cvi?en¨ª a core training.