1. TIŠTĚNÉ ZDROJE
Tučně vyznačené položky jsou v citacích dle české citační
normy ČSN ISO 690 povinné, stejně tak psaní názvů kurzivou.
Pokud nejsou povinné údaje v dokumentu či jeho záznamu
uvedeny, v citaci se mohou vynechat.
Primární odpovědnost. Název: podnázev. Sekundární odpo-
vědnost. Vydání. Místo vydání: Vydavatel, rok vydání, po-
čet stran. Edice, číslo edice. Identifikátor. Poznámky.
KING, Stephen. O psaní: memoáry o řemesle. Přel. David
Petrů. Vyd. 3. Praha: Beta, 2015, 221 s. ISBN 978-80-7306-
706-9.
Pozn. U dokumentu v digitální verzi se přidává taktéž pole o datu
citování a dostupnosti (Dostupné z: URL).
ZÁVĚREČNÉ PRÁCE
Primární odpovědnost. Název: podnázev [nosič]. Místo
odevzdání práce, rok, počet stran [datum citování]. Do-
stupnost. Poznámky (do poznámky se uvádí druh práce,
vedoucí práce a instituce, kde byla práce napsána.
KNOTEK, P. Kultura jako péče o duši. Praha, 1999. Diplomová
práce. Vedoucí diplomové práce Zdeněk Kratochvíl. Univerzita
Karlova, Filozofická fakulta, Katedra andragogiky.
VYDANÁ PRÁCE: stejný model jako u monografie
AXMAN, Petr. Návrh a vývoj zařízení pro řešení vybraných
biomechatronických problémů. Brno: Vysoké učení technické
v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav mechaniky těles,
mechatroniky a biomechaniky, 2009. PhD. Thesis, sv. 545.
ISBN 978-80-214-3939-9.
PATENT
NOVOTNÝ, Jiří. Propustek s deformační zónou. IPC: E01F
5/00. Česká republika. Patentový spis, CZ 302313B6. 2011-
01-12. Dostupné z: http://spisy.upv.cz/Patents/
FullDocuments/302/302313.pdf
MONOGRAFIE
ŠIMŠA, Jaromír. Důkazy beze slov. In: TROJÁNEK, A., J. NO-
VOTNÝ a D. HRUBÝ, eds. Matematika, fyzika a vzdělávání:
sborník z XI. semináře o filozofických otázkách matematiky
a fyziky. Velké Meziříčí: Komise pro vzdělávání učitelů mate-
matiky a fyziky JČMF, 2004, s. 64-78. ISBN 80-214-2601-2.
ČLÁNEK V ČASOPISU
Primární odpovědnost článku. Název článku: podná-
zev. Název časopisu: podnázev. Místo vydání: Vydava-
tel, rok vydání, číslování, rozsah stran. Identifikátor (ISSN).
Dostupnost. Poznámky.
Pozn. Norma definuje nakladatelské údaje a místo publikování
jako povinné, ale pro identifikaci článku nejsou stěžejní, proto je
možné je vynechat.
KOŇÁK, Tomáš. Protidrogová politika a praxe ve VS ČR. Čes-
ké vězeňství: čtvrtletník pro vězeňství a kriminální prevenci.
2011, roč. 19, č. 3, s. 14–16. ISSN 1213-9297.
nebo
KOŇÁK, Tomáš. Protidrogová politika a praxe ve VS ČR. Čes-
ké vězeňství: čtvrtletník pro vězeňství a kriminální prevenci.
2011, 19(3) s. 14–16. ISSN 1213-9297.
CITACE ČASOPISU JAKO CELKU
Název časopisu: podnázev. Místo: Vydavatel, vychází od
roku-. Identifikátor. Dostupnost. Poznámky.
Molecular microbiology. Edited by Tony PUGSLEY. Oxford:
Blackwell, 1987-. Vychází 6x ročně. ISSN 0950-382X.
CITACE JEDNOHO ČÍSLA ČASOPISU
Název časopisu: podnázev. Místo: Vydavatel, datum, číslo-
vání, počet stran. Identifikátor. Dostupnost. Poznámky.
CHIP: magazín informačních technologií. Praha: Vogel, 2013,
č. 11. ISSN 1210-0684. Dostupné také z: http:/www.chip.cz/
ČLÁNEK A ČASOPIS
NORMA
ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro biblio-
grafické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad
pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
2011. Třídící znak 01 0197.
ZÁKON
Pozn. Do primární odpovědnosti se uvádí působnost zákona, u čes-
kých zákonů je to ČESKO (dokumenty vydané po roce 1993).
ČESKO. Zákon č. 111 ze dne 22. dubna 1998 o vysokých ško-
lách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách). In: Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 39,
s. 5388-5419. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://
www.cuni.cz/UK-2686-version1-Zakon111_platnezneni.pdf
KAPITOLA V KNIZE
Primární odpovědnost kapitoly. Název kapitoly. In: Primární
odpovědnost knihy (pokud je odlišný od tvůrce kapito-
ly). Název knihy. Vydání. Místo vydání: Vydavatel, rok vy-
dání, rozsah stran kapitoly. Název edice
a číslování. Identifikátor. Dostupnost. Poznámky.
LONKA, Kirsti. Helping doctoral students to finish their
theses. In: Lennart BJÖRK, Gerd BRÄUER, Lotte REINECKER,
and Peter Stray JÖRGENSEN, eds. Teaching academic writing
in European higher education. Dordrecht: Kluwer Academic
Publishers, 2003, pp. 113-131. ISBN 1-4020-1208-X.
PŘÍSPĚVEK VE SBORNÍKU
Primární odpovědnost příspěvku. Název příspěvku: podná-
zev. In: Primární odpovědnost sborníku (ed.). Název sborní-
ku. Sekundární odpovědnost. Vydání. Místo vydání: Vyda-
vatel, rok vydání, rozsah stran příspěvku. Název edice, číslo
edice. Identifikátor. Dostupnost. Poznámky.
ČÁST MONOGRAFIE
CITAČNÍ TAHÁK / TIŠTĚNÉ ZDROJE podle ČSN ISO 690
3. CITAČNÍ TAHÁK / CITACE V TEXTU
2. POZNÁMKY POD ČAROU
Za převzatý text vložíme v podobě horního indexu číslo po-
známky (funkce Vložit poznámku pod čarou) a dole na strán-
ce pod daným číslem uvedeme citaci zdroje. Doporučuje se
vkládat zkrácená citace v podobě: První autor. Název, strana.
Úplnou citaci uvádíme v soupisu literatury. Poznámky se
automaticky uvádějí v číselném pořadí průběžně v celém
dokumentu.
Neznáme-li autora, nebo pokud je autorem korporace shod-
ná s vydavatelem, pak autora vynecháváme a pokračujeme
názvem. Abychom nemuseli u stejných odkazů pod čarou,
které jdou přímo za sebou, uvádět znovu zkrácenou citaci,
můžeme použít slovo Tamtéž a uvést jen stranu (viz příklad).
Příklad citace v textu a poznámek pod čarou
Na intrapersonální úrovni se komunikační výzkum soustře-
ďuje na zpracování informace18
. Například Holá19
tvrdí, že
komunikaci lze charakterizovat jako proces sdílení určitých
informací. Holá 20
dále upřesňuje, že (…).
V soupisu literatury jsou bibliografické citace řazeny abeced-
ně a jsou uvedeny v úplné podobě.
Číselný odkaz na citovaný zdroj je uveden buď v kulatých, nebo
hranatých závorkách v pořadí, v jakém je zdroj citován poprvé.
Odkaz na jednu určitou práci bude mít v textu vždy stejné číslo
(podle prvního uvedeného odkazu).
V textovém editoru se pak odkazy na zdroj propojují křížový-
mi odkazy (funkce Vložit křížový odkaz) na bibliografickou
citaci zdroje v soupisu literatury. Údaj o stránce se uvádí za
číselným odkazem v závorkách (kulaté, hranaté).
1. HARVADSKÝ SYSTÉM
Příklad citace v textu
Na intrapersonální úrovni se komunikační výzkum soustře-
ďuje na zpracování informace (5, s. 29). Například Holá (11,
s. 23) tvrdí, že komunikaci lze charakterizovat jako proces
sdílení určitých informací. Holá (11, s. 32) dále upřesňuje,
že (…).
V rámci této metody mají bibliografické citace použitých
zdrojů v soupisu literatury podobu číslovaného seznamu.
Příklad soupisu literatury
5. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace.
Vyd. 2. Praha: Portál, 2002, 447 s. ISBN 80-7178-714-0.
…
11. HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1. Brno:
Computer Press, 2006, 170 s. ISBN 80-251-1250-0.
a) Harvardský systém
V závorkách se uvádí jméno autora a rok vydání publikace,
případně citovaná strana.
b) Poznámky pod čarou
V horním indexu se číslem odkazuje na poznámku pod čarou,
kde je uvedená citace.
c) Forma číselného odkazu
V závorkách se uvádí jméno autora v pořadí, v jakém byl
v textu citován poprvé.
TIP/ Více o metodách citací v textu a jejich konkrétních příkla-
dech najdete v příručce Naučte (se) citovat.
Příručka je k dispozici ve všech studovnách a v půjčovně. Do-
poručujeme také pracovat s citační manažer Citace PRO.
3. FORMA ČÍSELNÉHO ODKAZU
SHRNUTÍ
CITACE V TEXTU
Citační norma ČSN ISO 690 nabízí 3 způsoby zápisu odkazu
na bibliografickou citaci v textu. Pro psaní kvalifikačních prací
jsou vhodné první dva uvedené způsoby.
Za citovaným textem uvedeme kulatou závorku a do ní se
zapíše příjmení prvního autora, rok a strana, ze které jsme
čerpali. Údaj o straně se vypouští v případě, že citovaný
zdroje není stránkovaný. Pokud se jméno tvůrce vyskytuje
přirozeně v textu, do závorek se již neuvádí.
Jestliže mají dva nebo více zdrojů stejného autora i rok vydá-
ní, odlišují se malými písmeny abecedy přiřazenými k roku
vydání. V takovém případě se písmena uvádí i v závěrečném
soupisu bibliografických citací. Pokud je nutné uvést dva či
více zdrojů, uvádějí se v jedněch kulatých závorkách
a oddělují se středníkem. V případě chybějícího autora se
použije instituce (korporace), která zdroj vydala. Pokud není
známa, udává se název zdroje.
Příklad citace v textu
Na intrapersonální úrovni se komunikační výzkum soustře-
ďuje na zpracování informace (McQuail, 2002, s. 29). Na-
příklad Holá (2006, s. 23) tvrdí, že komunikaci lze charak-
terizovat jako proces sdílení určitých informací. Řečené
však ještě neznamená slyšené (Šuleř, 2009b, s. 75).
Při použití Harvardského systému jsou bibliografické citace
v soupisu literatury na konci práce uspořádány v abecedním
pořadí podle příjmení autorů. Rok vydání se u této metody
uvádí přímo za autora. Pokud autoři ani korporace nejsou
uvedeni, pak za název.
Příklad soupisu literatury
HOLÁ, Jana. 2006. Interní komunikace ve firmě. Vyd. 1.
Brno: Computer Press. ISBN 80-251-1250-0.
…
MCQUAIL, Denis. 2002. Úvod do teorie masové komunika-
ce. Vyd. 2. Praha: Portál. ISBN 80-7178-714-0.
2017
podle ČSN ISO 690
POUŽITÉ ZDROJE:
KRČÁL, Martin a Zuzana TEPLÍKOVÁ. Naučte (se) citovat. Blansko: Citace.com, 2014.
ISBN 978-80-260-6074-1.
KNIHOVNA UTB. Citační tahák. Iva.k.utb.cz [online]. [cit. 2013-11-22]. Dostupné z:
http://iva.k.utb.cz/?page_id=433
E-kurz Citace a citování - naučte se citovat s e:citace a Citace.com. Citace.com
[online]. [cit. 2013-11-22]. Dostupné z:
http://kurz.citace.com/