ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo

Digitální technologie: celkový pohled (VŠE Praha, 4IT461, letní semestr 2016)

•
•
Petr Koubský
Petr Koubský

Čtvrtá průmyslová revoluce: 
digitální, exponenciální, kombinační Princip „vítěz bere všechno“ IT 1.0 a IT 2.0: 
liší se, doplňují se, nejde o nižší a vyšší fázi Produkt se mění ve službu

1 of 40
Download to read offline
Digitální technologie: celkový pohled 4IT461, letní semestr 2015/16, přednáška 1/13
 petr@koubsky.cz čtvrtá průmyslová revoluce digitální, kombinační, exp. IT 1.0 a IT 2.0 otevřené otázky oboru plán výuky na semestr organizační informace http://www.slideshare.net/petrkoubsky
škola realita „škatulky”, jasné kategorie, černá/bílá všechno splývá dohromady
 a vzpírá se klasifikaci ceteris paribus všechno se mění najednou lineární nelineární „lži-dětem“ absence příběhu, žádná jasná vysvětlení nedá se v praxi aplikovat nedá se teoreticky naučit potřebujeme kompromis „Všechny věty, které od této chvíle vyslovím, musíte považovat za otázky a ne za tvrzení.“ Takto měl ve zvyku Niels Bohr zahajovat své přednášky ke studentům.
Obrázek z: BRYNJOLFSSON, Erik, Andrew McAfee. Druhý věk strojů Žijeme
 v zajímavé době
Čtvrtá průmyslová revoluce 0. zemědělství cca 8000 př. n. l. 1. parní stroj a železnice 1780 – 1900 2. elektřina a ocel 1860 – 1920 3. automobil 1910 – 1950 4. digitální technologie 1990
zlom nové technologie přímé důsledky nepřímé důsledky zemědělství domestikace pšenice, koz a ovcí pluh, šlechtitelství, cílené křížení město, náčelnictví, stát, daně, armáda, zákony řemesla, nakažlivé nemoci továrny,
 parní stroj
 a železnice Arkwright’s Mill, Cromford, 1771 Stephensonova „Raketa“ na trati Liverpool – Manchester, 1829 mechanizace textilního průmyslu, spřádací stroje parní stroj, moderní těžba uhlí a železné rudy silnice, vodní cesty (kanály), výkonná vodní kola železnice, pošta, telegraf, velké přístavy a nákladní lodě, plyn ve městech produktivita (od-do, hodiny), práce mimo domov, pravidelnost, odcizení standardizace součástek, energie tam, kde je potřeba elektřina a ocel Nová ocelárna Carnegie – Bessemer
 v Pittsburghu levná ocel, parní pohon velkých lodí, chemický průmysl, stavební inženýrství, měď, kabely, konzervované jídlo, obalová technika celosvětová lodní doprava, celosvětová železniční a telegrafní síť, mosty, tunely, elektrická síť velké stavby, ekonomie měřítka, věda jako produkční síla, moderní účetní metody, dálková komunikace, noc/den, sociální stát automobil První Ford Model T, 1908 spalovací motor, petrochemie, domácí elektrické spotřebiče, plastické hmoty dálnice, letiště, ropovody, celosvětová telefonní síť, úplná elektrifikace světový trh a světové střety, integrace výroby, standardizace výrobků, růst předměstí, nová metrika města a krajiny, zájem
 o životní prostředí, fenomén volného času digitální technologie založení společnosti Intel, 1969 počítače, software, internet, digitální média, řízení v reálném čase, kosmická technika, biotechnologie internet a telekomunikační sítě, GPS, družicová komunikace dostupné informace, levná masová výroba na míru, globalizace, okamžitá komunikace, změny v oblasti soukromí, bezpečnosti, duševního vlastnictví, princip „vítěz bere vše“
Kde se vzala čtvrtá průmyslová revoluce? • Mooreův zákon • Cloud • Broadband • Virtualizace a datacentra
Cloud Cloud je komoditní výpočetní služba dostupná (zpravidla) přes webové rozhraní • plynule škálovatelný • multi-tenant prostředí • okamžitě k dispozici • bez požadavků na změny u uživatele
Hlavní podmínky vzniku cloudu 1. Broadband 2. Výkonný hardware (procesory, paměti) 3. Otevřené standardy 4. Virtualizace 
 Hlavní důsledky cloudu 1. Webové a mobilní aplikace 2. Smartphone jako platforma 3. Změna vývoje softwaru (agilní metody, scrum) 4. Změna obchodního modelu softwaru (produkt → služba) 5. Hluboké změny v podnikovém IT (viz dále)
Cloud v podniku • alternativa k využití vlastních zdrojů • optimem bývá kombinace vlastních a cizích zdrojů: hybridní cloud • výpočetní výkon (ve velmi obecném smyslu slova) 
 se stává komoditou • změna role podnikového IT oddělení • „konzumerizace“ podnikového IT • rozmanitost koncových zařízení, BYOD
Změna role podnikového IT oddělení je po zavedení cloudu značná.
Podnikové systémy • Standardní uspořádání: ERP, CRM, BI/DW, relační databáze • Moderní uspořádání: část z toho je v cloudu • Ještě modernější uspořádání: AWS, Salesforce, Good Data, Google Docs, Basecamp, Slack…
Jednorázové výdaje • Personální náklady • Rozsah provozované infrastruktury (místnosti, počet serverů, síťového vybavení, elektřina…) • Upgrade softwarových licencí • Výpadky a prostoje • Náklady na zálohování a archivaci • Průběžné školení a vzdělávání pracovníků • ... • Pořizovací cena softwarových licencí • Pořizovací cena hardwaru, který budete muset přikoupit nebo posílit (servery, síťové vybavení) • Náklady na integraci a zprovoznění softwaru i hardwaru • Náklady na přechod od stávajícího systému k novému, zejména migrace dat • Náklady jednorázového přeškolení pracovníků • ... Provozní výdaje TCO = Total Costs of Ownership
A kde ten cloud bydlí?
Digitální technologie: celkový pohled (VŠE Praha, 4IT461, letní semestr 2016)
Datacentra = továrny • Příklad: Facebook • Prineville, Oregon (+ šest dalších pronajatých datových center v USA) • 28 500 m 2 • Pořizovací náklady
 kolem 200 mil. USD • PUE = 1,15,
 příkon 30 - 40 MW („příkon
 celé ČR“ je kolem 8000 MW,
 průměrná česká domácnost
 kolem 500 W) • Uptime 99,9999 % (= hodina výpadku ročně)
Datacentrum • Cca 50 % provozních nákladů tvoří elektřina
 (napájení a chlazení) • Volba lokality: dostupnost, mimo rizikové oblasti, konektivita, elektřina, fyzická bezpečnost, ostraha • Budova: pasivní chlazení, nosnost podlah • Napájení: trafostanice, záložní zdroje, dieselgenerátor • Bezpečnost: zóny, klece, přístupové systémy, kamerový dohled, čidla • Klíčové ukazatele: PUE (Power Usage Effectiveness)
 a DCIE (Data Center Infrastructure Efficiency). PUE = celková spotřeba datacentra spotřeba IT 1 PUE DCIE
Virtualizace →softwarově definované „všechno“ (servery, storage, Աٷɴǰ쾱Բ…)
Softwarově definované „cokoli“ • Server, storage, desktop, networking, celé datacentrum… • Přesun složitosti z hardwaru do softwaru (a/nebo
 z proprietárních technologií do standardních) • Důsledky: • Jednodušší a levnější správa • Lepší využití zdrojů
Princip rostoucí hrubé síly • Příklad: datový sklad versus analytika nad úplnými daty v reálném čase • BI/DW není vymoženost, ale řešení vynucené technickým omezením! • Tento pohled může být v IT užitečný mnohem obecněji
Jaká je čtvrtá průmyslová revoluce? • Digitální • Kombinační (a proto kombinatorická) • Exponenciální
Digitální • Bity vs. atomy • Kopírování • Doprava • Úpravy Kolik nových fotografií se uploaduje na Facebook denně? (250 milionů) Kolik hodin videa se nahraje na YouTube denně? (1 hodina videa za 1 s reálného času, spočítejte si to sami)
y = x2 –1 Toto je funkce Toto je taky funkce V digitálním prostředí je „aby to vypadalo jako ze šedesátých let“ matematickou funkcí. (Josef Šlerka, Socialbakers) http://www.itsalwaysautumn.com/2013/06/26/instagram-style-photos-from-regular-pictures-using-photoshop.html
Kombinační • Waze = GPS + telefon + sociální médium • Web = TCP/IP + prohlížeč • Facebook = web + sociální médium • Liftago nebo Uber = taxi + GPS + telefon + platební karta • atd.
IT roste podle Mooreova zákona. Dvojnásobek za 18 měsíců,
 tedy tisícinásobek za 15 let,
 milion-násobek za 30 let. Mimochodem: světová ekonomika roste
 cca o 2,5 % ročně. Exponenciální
Exponenciální růst lineární svislá osa logaritmická svislá osa y = ex ln y = x
tisícinásobek za 15 let
Na co především se Mooreův zákon nevztahuje:
 ‣ mechanické konstrukce (fyzika) ‣ energetika (fyzika, termodynamika) - speciálně pak baterie (chemie, fyzika) ‣ lidé - jako jednotlivci (psychologie, vzdělávání) - jako větší celky (sociologie, politika) ‣ instituce (ekonomika, trh, politika)
IT 1.0 a IT 2.0
Od roku 1890 existuje IT 1.0. Od roku 1995 existuje také IT 2.0.
1890
1995
IT 1.0 infrastrukturní technologie IT 2.0 IBM, SAP, Oracle,
 HP, Microsoft… Intel, Cisco,
 EMC, VMware…,
 integrátoři (!) Google, Apple, Facebook, Amazon, Salesforce… relační databáze,
 ERP, LAN, Office datacentrum, virtualizace NoSQL, Big Data, cloud, open source, agilní/scrum… produkt infrastruktura („lepidlo“) služba jedna dominantní platforma (zpravidla Wintel) zvládnout všechny standardy (uzavřené
 i otevřené) více rovnocenných platforem, mobilní technologie
IT 1.0 a IT 2.0 • Doplňují se a prolínají,
 nejde o „minulost“ a „budoucnost“ informatiky (!!). • Splývají, ale nejsou totožné (!!). • Hlavní rozdíl není technologický, spočívá spíš
 v obchodních modelech a aplikačních oblastech. • Spojovacím článkem je infrastruktura. • Zkušenosti lze přenášet oběma směry… • …a to jak vhodně, tak nevhodně.
Stav oboru • Kde má IT hranice? Co tam patří a co ne? („Software is eating the world“) • Gang čtyř (Amazon, Apple, Facebook, Google): vlastníci platforem • Klíčové technologické oblasti dnes: • Internet věcí (hlavně B2B) • Umělá inteligence • Svět je stále bohatší, ale bohatství je rozděleno stále nerovnoměrněji (protože vítěz bere všechno) • Brzdou změn jsou procesy, kultura, politika atd., nikoli technologie • Zásadní důsledky automatizace pro trh práce v blízké budoucnosti
Digitální technologie: celkový pohled (VŠE Praha, 4IT461, letní semestr 2016)
Otevřené otázky • Růst oboru: exponenciála, nebo S-křivka? • Rozmazání hranic: co je a co není IT? • Nicholas Carr: „Does IT matter?“ • Je-li služba zdarma, jsi zbožím ty: meze únosnosti obchodního modelu • Spontánní vznik monopolů, vendor lock-in, osobní data atd.: řešit či neřešit selhání trhu? • Další změna paradigmatu ještě před zpomalením růstu?
ex a S-křivka exponenciála
 (Moorův zákon) S-křivka
 (nasycení trhu,
 meze možností)
K zapamatování • Čtvrtá průmyslová revoluce: 
 digitální, exponenciální, kombinační • Princip „vítěz bere všechno“ • IT 1.0 a IT 2.0: 
 liší se, doplňují se, nejde o nižší a vyšší fázi • Produkt se mění ve službu
(1) Digitální technologie: celkový pohled, stav oboru (2) Technologicky podmíněné obchodní modely (3) Sítě a síťové efekty, vývoj internetu, sociální média (4) Internet věcí (především B2B) (5) Umělá inteligence a robotika, ekonomické důsledky (6) Bezpečnost a konflikt I. (7) Bezpečnost a konflikt II. (8) Společenské dopady IT: copyright, dohled, soukromí, politika (9) Bitcoin, drony, 3D tisk, Tesla a jiné nejisté sázky (10) IBM, Microsoft, Nokia: firmy, které udělaly chyby (11) Startup a fenomén Silicon Valley, investiční kapitál (12) Ekonomika digitálních technologií v ČR (13) Česká technologická scéna, příklady firem Plán výuky
Organizace výuky • petr@koubsky.cz • Všechny podstatné informace: adresu dokumentu dodám • 13 přednášek • Semestrální práce, odevzdat ji týden před zkouškou v PDF mailem • Zkouška jen ústní, požaduje se znalost • své vlastní semestrální práce (v souvislostech) • povinné literatury • Povinná četba: Brynjolfsson, McAfee: Druhý věk strojů

More Related Content

Digitální technologie: celkový pohled (VŠE Praha, 4IT461, letní semestr 2016)

  • 1. Digitální technologie: celkový pohled 4IT461, letní semestr 2015/16, přednáška 1/13
 petr@koubsky.cz čtvrtá průmyslová revoluce digitální, kombinační, exp. IT 1.0 a IT 2.0 otevřené otázky oboru plán výuky na semestr organizační informace http://www.slideshare.net/petrkoubsky
  • 2. škola realita „škatulky”, jasné kategorie, černá/bílá všechno splývá dohromady
 a vzpírá se klasifikaci ceteris paribus všechno se mění najednou lineární nelineární „lži-dětem“ absence příběhu, žádná jasná vysvětlení nedá se v praxi aplikovat nedá se teoreticky naučit potřebujeme kompromis „Všechny věty, které od této chvíle vyslovím, musíte považovat za otázky a ne za tvrzení.“ Takto měl ve zvyku Niels Bohr zahajovat své přednášky ke studentům.
  • 3. Obrázek z: BRYNJOLFSSON, Erik, Andrew McAfee. Druhý věk strojů Žijeme
 v zajímavé době
  • 4. Čtvrtá průmyslová revoluce 0. zemědělství cca 8000 př. n. l. 1. parní stroj a železnice 1780 – 1900 2. elektřina a ocel 1860 – 1920 3. automobil 1910 – 1950 4. digitální technologie 1990
  • 5. zlom nové technologie přímé důsledky nepřímé důsledky zemědělství domestikace pšenice, koz a ovcí pluh, šlechtitelství, cílené křížení město, náčelnictví, stát, daně, armáda, zákony řemesla, nakažlivé nemoci továrny,
 parní stroj
 a železnice Arkwright’s Mill, Cromford, 1771 Stephensonova „Raketa“ na trati Liverpool – Manchester, 1829 mechanizace textilního průmyslu, spřádací stroje parní stroj, moderní těžba uhlí a železné rudy silnice, vodní cesty (kanály), výkonná vodní kola železnice, pošta, telegraf, velké přístavy a nákladní lodě, plyn ve městech produktivita (od-do, hodiny), práce mimo domov, pravidelnost, odcizení standardizace součástek, energie tam, kde je potřeba elektřina a ocel Nová ocelárna Carnegie – Bessemer
 v Pittsburghu levná ocel, parní pohon velkých lodí, chemický průmysl, stavební inženýrství, měď, kabely, konzervované jídlo, obalová technika celosvětová lodní doprava, celosvětová železniční a telegrafní síť, mosty, tunely, elektrická síť velké stavby, ekonomie měřítka, věda jako produkční síla, moderní účetní metody, dálková komunikace, noc/den, sociální stát automobil První Ford Model T, 1908 spalovací motor, petrochemie, domácí elektrické spotřebiče, plastické hmoty dálnice, letiště, ropovody, celosvětová telefonní síť, úplná elektrifikace světový trh a světové střety, integrace výroby, standardizace výrobků, růst předměstí, nová metrika města a krajiny, zájem
 o životní prostředí, fenomén volného času digitální technologie založení společnosti Intel, 1969 počítače, software, internet, digitální média, řízení v reálném čase, kosmická technika, biotechnologie internet a telekomunikační sítě, GPS, družicová komunikace dostupné informace, levná masová výroba na míru, globalizace, okamžitá komunikace, změny v oblasti soukromí, bezpečnosti, duševního vlastnictví, princip „vítěz bere vše“
  • 6. Kde se vzala čtvrtá průmyslová revoluce? • Mooreův zákon • Cloud • Broadband • Virtualizace a datacentra
  • 7. Cloud Cloud je komoditní výpočetní služba dostupná (zpravidla) přes webové rozhraní • plynule škálovatelný • multi-tenant prostředí • okamžitě k dispozici • bez požadavků na změny u uživatele
  • 8. Hlavní podmínky vzniku cloudu 1. Broadband 2. Výkonný hardware (procesory, paměti) 3. Otevřené standardy 4. Virtualizace 
 Hlavní důsledky cloudu 1. Webové a mobilní aplikace 2. Smartphone jako platforma 3. Změna vývoje softwaru (agilní metody, scrum) 4. Změna obchodního modelu softwaru (produkt → služba) 5. Hluboké změny v podnikovém IT (viz dále)
  • 9. Cloud v podniku • alternativa k využití vlastních zdrojů • optimem bývá kombinace vlastních a cizích zdrojů: hybridní cloud • výpočetní výkon (ve velmi obecném smyslu slova) 
 se stává komoditou • změna role podnikového IT oddělení • „konzumerizace“ podnikového IT • rozmanitost koncových zařízení, BYOD
  • 10. Změna role podnikového IT oddělení je po zavedení cloudu značná.
  • 11. Podnikové systémy • Standardní uspořádání: ERP, CRM, BI/DW, relační databáze • Moderní uspořádání: část z toho je v cloudu • Ještě modernější uspořádání: AWS, Salesforce, Good Data, Google Docs, Basecamp, Slack…
  • 12. Jednorázové výdaje • Personální náklady • Rozsah provozované infrastruktury (místnosti, počet serverů, síťového vybavení, elektřina…) • Upgrade softwarových licencí • Výpadky a prostoje • Náklady na zálohování a archivaci • Průběžné školení a vzdělávání pracovníků • ... • Pořizovací cena softwarových licencí • Pořizovací cena hardwaru, který budete muset přikoupit nebo posílit (servery, síťové vybavení) • Náklady na integraci a zprovoznění softwaru i hardwaru • Náklady na přechod od stávajícího systému k novému, zejména migrace dat • Náklady jednorázového přeškolení pracovníků • ... Provozní výdaje TCO = Total Costs of Ownership
  • 13. A kde ten cloud bydlí?
  • 15. Datacentra = továrny • Příklad: Facebook • Prineville, Oregon (+ šest dalších pronajatých datových center v USA) • 28 500 m 2 • Pořizovací náklady
 kolem 200 mil. USD • PUE = 1,15,
 příkon 30 - 40 MW („příkon
 celé ČR“ je kolem 8000 MW,
 průměrná česká domácnost
 kolem 500 W) • Uptime 99,9999 % (= hodina výpadku ročně)
  • 16. Datacentrum • Cca 50 % provozních nákladů tvoří elektřina
 (napájení a chlazení) • Volba lokality: dostupnost, mimo rizikové oblasti, konektivita, elektřina, fyzická bezpečnost, ostraha • Budova: pasivní chlazení, nosnost podlah • Napájení: trafostanice, záložní zdroje, dieselgenerátor • Bezpečnost: zóny, klece, přístupové systémy, kamerový dohled, čidla • Klíčové ukazatele: PUE (Power Usage Effectiveness)
 a DCIE (Data Center Infrastructure Efficiency). PUE = celková spotřeba datacentra spotřeba IT 1 PUE DCIE
  • 18. Softwarově definované „cokoli“ • Server, storage, desktop, networking, celé datacentrum… • Přesun složitosti z hardwaru do softwaru (a/nebo
 z proprietárních technologií do standardních) • Důsledky: • Jednodušší a levnější správa • Lepší využití zdrojů
  • 19. Princip rostoucí hrubé síly • Příklad: datový sklad versus analytika nad úplnými daty v reálném čase • BI/DW není vymoženost, ale řešení vynucené technickým omezením! • Tento pohled může být v IT užitečný mnohem obecněji
  • 20. Jaká je čtvrtá průmyslová revoluce? • Digitální • Kombinační (a proto kombinatorická) • Exponenciální
  • 21. Digitální • Bity vs. atomy • Kopírování • Doprava • Úpravy Kolik nových fotografií se uploaduje na Facebook denně? (250 milionů) Kolik hodin videa se nahraje na YouTube denně? (1 hodina videa za 1 s reálného času, spočítejte si to sami)
  • 22. y = x2 –1 Toto je funkce Toto je taky funkce V digitálním prostředí je „aby to vypadalo jako ze šedesátých let“ matematickou funkcí. (Josef Šlerka, Socialbakers) http://www.itsalwaysautumn.com/2013/06/26/instagram-style-photos-from-regular-pictures-using-photoshop.html
  • 23. Kombinační • Waze = GPS + telefon + sociální médium • Web = TCP/IP + prohlížeč • Facebook = web + sociální médium • Liftago nebo Uber = taxi + GPS + telefon + platební karta • atd.
  • 24. IT roste podle Mooreova zákona. Dvojnásobek za 18 měsíců,
 tedy tisícinásobek za 15 let,
 milion-násobek za 30 let. Mimochodem: světová ekonomika roste
 cca o 2,5 % ročně. Exponenciální
  • 25. Exponenciální růst lineární svislá osa logaritmická svislá osa y = ex ln y = x
  • 27. Na co především se Mooreův zákon nevztahuje:
 ‣ mechanické konstrukce (fyzika) ‣ energetika (fyzika, termodynamika) - speciálně pak baterie (chemie, fyzika) ‣ lidé - jako jednotlivci (psychologie, vzdělávání) - jako větší celky (sociologie, politika) ‣ instituce (ekonomika, trh, politika)
  • 28. IT 1.0 a IT 2.0
  • 29. Od roku 1890 existuje IT 1.0. Od roku 1995 existuje také IT 2.0.
  • 30. 1890
  • 31. 1995
  • 32. IT 1.0 infrastrukturní technologie IT 2.0 IBM, SAP, Oracle,
 HP, Microsoft… Intel, Cisco,
 EMC, VMware…,
 integrátoři (!) Google, Apple, Facebook, Amazon, Salesforce… relační databáze,
 ERP, LAN, Office datacentrum, virtualizace NoSQL, Big Data, cloud, open source, agilní/scrum… produkt infrastruktura („lepidlo“) služba jedna dominantní platforma (zpravidla Wintel) zvládnout všechny standardy (uzavřené
 i otevřené) více rovnocenných platforem, mobilní technologie
  • 33. IT 1.0 a IT 2.0 • Doplňují se a prolínají,
 nejde o „minulost“ a „budoucnost“ informatiky (!!). • Splývají, ale nejsou totožné (!!). • Hlavní rozdíl není technologický, spočívá spíš
 v obchodních modelech a aplikačních oblastech. • Spojovacím článkem je infrastruktura. • Zkušenosti lze přenášet oběma směry… • …a to jak vhodně, tak nevhodně.
  • 34. Stav oboru • Kde má IT hranice? Co tam patří a co ne? („Software is eating the world“) • Gang čtyř (Amazon, Apple, Facebook, Google): vlastníci platforem • Klíčové technologické oblasti dnes: • Internet věcí (hlavně B2B) • Umělá inteligence • Svět je stále bohatší, ale bohatství je rozděleno stále nerovnoměrněji (protože vítěz bere všechno) • Brzdou změn jsou procesy, kultura, politika atd., nikoli technologie • Zásadní důsledky automatizace pro trh práce v blízké budoucnosti
  • 36. Otevřené otázky • Růst oboru: exponenciála, nebo S-křivka? • Rozmazání hranic: co je a co není IT? • Nicholas Carr: „Does IT matter?“ • Je-li služba zdarma, jsi zbožím ty: meze únosnosti obchodního modelu • Spontánní vznik monopolů, vendor lock-in, osobní data atd.: řešit či neřešit selhání trhu? • Další změna paradigmatu ještě před zpomalením růstu?
  • 37. ex a S-křivka exponenciála
 (Moorův zákon) S-křivka
 (nasycení trhu,
 meze možností)
  • 38. K zapamatování • Čtvrtá průmyslová revoluce: 
 digitální, exponenciální, kombinační • Princip „vítěz bere všechno“ • IT 1.0 a IT 2.0: 
 liší se, doplňují se, nejde o nižší a vyšší fázi • Produkt se mění ve službu
  • 39. (1) Digitální technologie: celkový pohled, stav oboru (2) Technologicky podmíněné obchodní modely (3) Sítě a síťové efekty, vývoj internetu, sociální média (4) Internet věcí (především B2B) (5) Umělá inteligence a robotika, ekonomické důsledky (6) Bezpečnost a konflikt I. (7) Bezpečnost a konflikt II. (8) Společenské dopady IT: copyright, dohled, soukromí, politika (9) Bitcoin, drony, 3D tisk, Tesla a jiné nejisté sázky (10) IBM, Microsoft, Nokia: firmy, které udělaly chyby (11) Startup a fenomén Silicon Valley, investiční kapitál (12) Ekonomika digitálních technologií v ČR (13) Česká technologická scéna, příklady firem Plán výuky
  • 40. Organizace výuky • petr@koubsky.cz • Všechny podstatné informace: adresu dokumentu dodám • 13 přednášek • Semestrální práce, odevzdat ji týden před zkouškou v PDF mailem • Zkouška jen ústní, požaduje se znalost • své vlastní semestrální práce (v souvislostech) • povinné literatury • Povinná četba: Brynjolfsson, McAfee: Druhý věk strojů