2. EVOLUCE postupn箪 v箪voj nov箪ch variant z油pedchoz鱈ch forem v油pr哲bhu dlouh箪ch asov箪ch obdob鱈 z油genetick辿ho hlediska: zmna frekvence jednotliv箪ch alel v populaci pi pechodu z油jedn辿 generace do druh辿
3. DV FORMY EVOLUCE mikroevoluce zmny v油kr叩tk箪ch asov箪ch obdob鱈ch, kter辿 lze pozorovat v油pr哲bhu nkolika m叩lo generac鱈. makroevoluce zmny v油dlouh箪ch asov箪ch obdob鱈ch (zpravidla v油pr哲bhu geologick辿 historie Zem), kter辿 lze zaznamenat jen v油horizontu velk辿ho potu generac鱈.
4. KOSMICK KALEND 23:59:59 Renesance v油Evrop, novovk, rozvoj vdy 23:59:56 Narozen鱈 Krista, 鱈msk叩 鱈邸e 23:59:35 Neolitick叩 civilizace, prvn鱈 s鱈dla mstsk辿ho typu 22:30 Prvn鱈 lid辿 ( Homo sapiens ) 13:30 31.prosinec Vznik pravdpodobn箪ch pedch哲dc哲 lidoop哲 a lovka ( Proconsul a Ramapithecus ) 15. listopad Rozvoj Eukaryot 12. listopad Nejstar邸鱈 fosiln鱈 organismy schopn辿 fotosynt辿zy 9. 鱈jen Nejstar邸鱈 zn叩m辿 fosiln鱈 organismy (bakterie) 2. 鱈jen Tvorba nejstar邸鱈ch zn叩m箪ch hornin na Zemi 25. z叩鱈 Vznik 転ivota na Zemi 14. z叩鱈 Vznik Zem 9. z叩鱈 Vznik slunen鱈 soustavy 1.kvten Vznik galaxie Ml辿n辿 dr叩hy 1.leden Velk箪 tesk (Big Bang) (ped 15 miliardami let)
5. Na co se vlastn pt叩me? Jak vznikl 転ivot na Zemi? Jak se 転iv辿 organismy d叩le vyv鱈jely? Jak箪m mechanismem prob鱈h叩 v箪voj organism哲? Jak se vyvinul lovk? Jak辿 je jeho m鱈sto v p鱈rod?
7. Nkolik 鱈sel na za叩tek Zem vznikla asi ped 4,5 4,65 miliardami let. Prvn鱈 organick辿 sloueniny se vytvoily asi ped 4,0 4,2 miliardami let. Nejstar邸鱈 zkamenliny bunn箪ch organism哲 byly nalezeny v sediment叩rn鱈ch hornin叩ch z油Gr坦nska star箪ch 3,5 miliard rok哲 (tedy cca 1 miliardu let po vzniku Zem).
8. Teorie vysvtluj鱈c鱈 vznik 転ivota krean鱈 teorie panspermick叩 teorie teorie evolun鱈 abiogeneze vznik 転iv辿 hmoty z油hmoty ne転iv辿
9. Krean鱈 teorie (kreacionismus) stvoen鱈 転ivota nadpirozenou bytost鱈 ortodoxn鱈 kreacionismus teorie inteligentn鱈ho designu
12. Podm鱈nky prebiotick辿 evoluce dopady kosmick箪ch tles vulkanick叩 aktivita sr叩転ky a elektrick辿 v箪boje v atmosf辿e Zem byla pust叩 a pr叩zdn叩 a nad propastnou t哲n鱈 byla tma (Genesis 1-2)
14. Molekul叩rn鱈 evoluce aneb jak vypadaly prvn鱈 転iv辿 organismy? 3 mo転n辿 teorie: Skl叩daly se z protein哲 a neobsahovaly nukleov辿 kyseliny Koacerv叩ty, resp. mikrosf辿ry s obsahem proteinoid哲 (mohou vykazovat metabolismus a r哲st, nevykazuj鱈 v邸ak autoreprodukci a ddinost) Obsahovaly nukleov辿 kyseliny bez protein哲 Hypot辿za RNA-svta Obsahovaly vz叩jemn kooperuj鱈c鱈 molekuly nukleov箪ch kyselin i protein哲 Tzv. hypot辿za koevoluce, resp. hypot辿za genetick辿ho k坦du
15. Hypot辿za RNA-svta nukleotidy a aminokyseliny oligonukleotidy a peptidy autokatalytick辿 oligonukleotidy , interakce s peptidy RNA -> protein dsRNA -> protein Kompletn鱈 proteosyt辿za vznik bunn箪ch membr叩n Protobionta (Eobionta, Progenota) Prokaryota? DNA RNA protein Z叩kladn鱈 sch辿ma proteosynt辿zy transkripce translace replikace reverzn鱈 transkripce
16. Vznik proteosynt辿zy Protein RNA DNA Existence reverzn鱈 transkripce dokl叩d叩 evolun鱈 v箪znam RNA a svd鱈 pro hypot辿zu RNA-svta.
17. Ribozymy a koenzymy relikty z obdob鱈 転ivota bez protein哲 Ribozymy molekuly RNA s enzymatickou aktivitou Za riboz y m m哲転eme pova転ovat i riboz o m Koenzymy neproteinov辿 komponenty enzym哲, na nich転 asto prob鱈haj鱈 vlastn鱈 enzymatick辿 reakce (proteinov叩 slo転ka pouze zaji邸泥uje vt邸鱈 substr叩tovou specifitu reakce) Velk叩 叩st zn叩m箪ch koenzym哲 je odvozena z nukleotid哲.
18. Molekul叩rn鱈 evoluce aneb jak vypadaly prvn鱈 転iv辿 organismy? 4 mo転n辿 teorie: Skl叩daly se z protein哲 a neobsahovaly nukleov辿 kyseliny Koacerv叩ty, resp. mikrosf辿ry s obsahem proteinoid哲 (mohou vykazovat metabolismus a r哲st, nevykazuj鱈 v邸ak autoreprodukci a ddinost) Obsahovaly nukleov辿 kyseliny bez protein哲 Hypot辿za RNA-svta Obsahovaly vz叩jemn kooperuj鱈c鱈 molekuly nukleov箪ch kyselin i protein哲 Tzv. hypot辿za koevoluce, resp. hypot辿za genetick辿ho k坦du
19. Hypot辿za genetick辿ho k坦du Zd哲razuje skutenost, 転e centr叩ln鱈 v箪znam v 転ivotn鱈ch procesech m叩 proteosynt辿za zalo転en叩 na existenci genetick辿ho k坦du. Pedpokl叩d叩, 転e pi v箪voji organism哲 doch叩zelo ke koevoluci syst辿mu protein-nukleov叩 kyselina. V箪voj protein哲, pop. biochemick箪ch drah pro synt辿zu jednotliv箪ch aminokyselin byl 炭zce prov叩zen v箪vojem genetick辿ho k坦du P哲vodn鱈 proteiny zejm neobsahovaly v邸ech 20 dnes zn叩m箪ch aminokyselin. Nkter辿 fyzik叩ln chemick辿 vlastnosti aminokyselin koreluj鱈 s vlastnostmi triplet哲, kter辿 je k坦duj鱈 pi v箪voji mohly hr叩t roli p鱈m辿 stereochemick辿 interakce aminokyselin a dinukleotid哲, resp. trinukleotid哲 (stereochemick叩 hypot辿za). Upozoruje na existenci pozmnn箪ch variant genetick辿ho k坦du u nkter箪ch organism哲, co転 dokl叩d叩, 転e genetick箪 k坦d se vyv鱈jel.
20. Jak tedy vznikl genetick箪 k坦d? 3 z叩kladn鱈 hypot辿zy: Hypot辿za zmrazen辿 n叩hody (frozen accident) genetick箪 k坦d vznikl n叩hodnou, vysoce nepravdpodobnou kombinac鱈 jeho slo転ek, kter辿 se vytvoily abiotickou cestou. Genetick箪 k坦d je produktem rozumn辿 bytosti (genetick箪 k坦d vyhl鱈転鱈 jako rafinovan箪 produkt racion叩ln鱈ho pl叩nu bez jak辿koli nedokonalosti). Genetick箪 k坦d vznikl postupn箪m v箪vojem od zjednodu邸en辿 formy k dne邸n鱈 vysoce komplikovan辿 podob.
24. Z叩kladn鱈 mechanismy evoluce mutace jednoho genu v鱈ce gen哲, pop. cel辿ho genomu - genov辿 duplikace, resp. amplifikace variace na 炭rovni jednoho lokusu, polymorfismus rekombinace (kombinace alel podle Mendelov箪ch z叩kon哲 a vlivem crossing-overu) selekce (p鱈rodn鱈 v箪br) genov箪 drift (mo転nost uplatnn鱈 neutr叩ln鱈ch mutac鱈) v箪mna gen哲 mezi jedinci (pop. populacemi) r哲zn箪ch druh哲 transformace, konjugace a transdukce u bakteri鱈, penos pomoc鱈 vir哲 u somatick箪ch bunk, somatick叩 hybridizace, mezidruhov辿 k鱈転en鱈 endosymbi坦za
25. M utace Tolerovan辿 V箪hodn辿 Neutr叩ln鱈 (polymorfismy) Zak叩zan辿 Jsou z r哲zn箪ch d哲vod哲 selektov叩ny Nosii jsou reprodukn znev箪hodnni nebo neprodukuj鱈 転叩dn辿 potomstvo P鱈klad: geneticky podm鱈nn辿 choroby (zejm辿na u autozomov ddin箪ch chorob nach叩z鱈me asto mutace de novo )
26. Mutacionismus Po叩tek 20. stolet鱈 objev mutac鱈 (Hugo DeVries) Vych叩z鱈 z pedpokladu, 転e rozhoduj鱈c鱈m initelem pi evoluci jsou mutace.
27. Evoluce genovou duplikac鱈 Zformulov叩na roku 1970 autor Susumu Ohno (1928 2000) Vysvtluje mo転n箪 mechanismus evoluce gen哲: Ka転d箪 gen vznik叩 z genu. Teorie nab鱈z鱈 vysvtlen鱈 rozs叩hl辿 druhov辿 diverzifikace na b叩zi genov箪ch duplikac鱈.
28. Evoluce gen哲 genovou duplikac鱈 Duplikace eliminov叩na Jeden gen degradov叩n (vznik叩 pseudogen) Gen z鱈sk叩v叩 novou funkci Geny si zachov叩vaj鱈 stejnou nebo podobnou funkci (vznik叩 genov叩 rodina) Duplikace fixov叩na
29. Doklady genov辿 duplikace Genov辿 rodiny, resp. nadrodiny skupiny vz叩jemn si p鱈buzn箪ch gen哲 Geny pro imunoglobuliny Geny MHC (hlavn鱈 histokompatibilitn鱈 komplex) Geny pro cytochromy Pseudogeny molekul叩rn鱈 fosilie
30. Genov叩 duplikace mohla v辿st i ke vzniku nov箪ch druh哲 (tzv. speciaci) Druh A Druh B Speciace Duplikace Diverzifikace
31. Variace na 炭rovni jednoho lokusu N叩sledek mutac鱈 Existence vt邸鱈ho potu alel od dan辿ho genu Z叩kladn鱈 podm鱈nka pro vznik variabiln鱈ho potomstva
32. Rekombinace Kombinace alel podle Mendelov箪ch z叩kon哲 vlivem crossing-overu Zaji邸tna mechanismem mei坦zy a pohlavn鱈ho rozmno転ov叩n鱈
33. Selekce (v箪br) Pozitivn鱈 (jedinci s urit箪m vhodn箪m genotypem pe転鱈vaj鱈 a plod鱈 v鱈ce potomstva) Negativn鱈 (jedinci s nevhodn箪m genotypem maj鱈 krat邸鱈 dobu pe転it鱈, pop. nepe転鱈vaj鱈 v哲bec, a maj鱈 men邸鱈 nebo zcela nulovou reprodukn鱈 zdatnost)
34. N叩sledky selekce V油urit箪ch podm鱈nk叩ch vnj邸鱈ho prosted鱈 pe転鱈vaj鱈 pouze ty organismy, kter辿 jsou sv箪m morfologick箪m a fyziologick箪m uspo叩d叩n鱈m tmto aktu叩ln鱈m p鱈rodn鱈m podm鱈nk叩m nejl辿pe pizp哲sobeny Potomky plod鱈 pedev邸鱈m geneticky nejl辿pe vybaven鱈 jedinci a t鱈m pen叩邸ej鱈 p鱈slu邸n辿 alely ve zv箪邸en辿 m鱈e do dal邸鱈ch generac鱈 Zastoupen鱈 geneticky podm鱈nn箪ch vlastnost鱈 (a p鱈slu邸n箪ch alel) vhodn箪ch pro pe転it鱈 se pi zachov叩n鱈 stejn箪ch podm鱈nek selekce st叩le zvy邸uje.
35. Z叩kladn鱈 pedpoklady pro evolun鱈 p哲soben鱈 p鱈rodn鱈ho v箪bru existence geneticky podm鱈nn辿 variability v油r叩mci populace dan辿ho druhu nadprodukce potomstva existence kompetice (vnitrodruhov箪 a mezidruhov箪 boj o 転ivot) schopnost pe転it鱈 k油reprodukci autoi teorie evoluce p鱈rodn鱈m v箪brem Charles Darwin (1809 1882) Alfred R. Wallace (1823 1913)
36. Darwinova teorie Vysvtluje makroevolun鱈 procesy Vznik druh哲 i cel箪ch skupin organism哲 Vysvtluje mikroevolun鱈 procesy, nap.: Vznik nov箪ch forem patogenn鱈ch organism哲 rezistentn鱈ch v哲i imunitn鱈mu syst辿mu, pop. l辿k哲m Vznik nov箪ch forem patogenn鱈ch organism哲 uzp哲soben箪ch k lep邸鱈 kooperaci s hostitelem, schopn箪ch efektivnj邸鱈mu penosu atd.
37. Pro se tedy nesni転uje frekvence v箪skytu geneticky podm鱈nn箪ch chorob? Alely pro geneticky podm鱈nn辿 choroby jsou selektov叩ny, ale nkter辿 se projevuj鱈 a転 v homozygotn recesivn鱈m stavu (heterozygoti nemus鱈 b箪t selektov叩ni) Mutace prob鱈haj鱈 st叩le a rychlost jejich vzniku je v鱈cem辿n konstantn鱈 tak vznikaj鱈 nov辿 zak叩zan辿 alely. Nkdy mohou b箪t i negativn p哲sob鱈c鱈 alely za urit箪ch podm鱈nek pozitivn selektov叩ny. P鱈klad: pozitivn鱈 selekce heterozygot哲 pro srpkovou an辿mii
38. Teorie sobeck箪ch gen哲 Vysvtluje, pro se mohou i negativn p哲sob鱈c鱈 alely udr転ovat a roz邸iovat v populaci. Zformulov叩na v 70. letech 20. stolet鱈 Richardem Dawkinsem
39. Teorie sobeck箪ch gen哲 (sobeck箪ch alel) Objektem selekce nen鱈 cel箪 jedinec, ale konkr辿tn鱈 alela . Krit辿riem evolun鱈 炭sp邸nosti je n叩r哲st frekvence p鱈slu邸n辿 alely. Organismy jsou vehikly , kter辿 si geny vytvoily k tomu, aby se mohly efektivnji a rychleji replikovat. V z叩sad se m哲転e v populaci 邸鱈it i takov叩 alela, kter叩 sni転uje biologickou zdatnost sv辿ho nositele.
40. Model modrovous哲 Hypotetick辿 zv鱈e modrovous: M叩 stejn辿 chromozomov辿 uren鱈 pohlav鱈 jako lovk. Norm叩ln鱈 p叩r m叩 v pr哲mru 10 ml叩at, av邸ak pouze 8 se do転ije dosplosti. Na chromozomu Y je modrovousovsk箪 gen, jeho転 jedna alela zp哲sobuje 転e samec zabije v邸echny sv辿 dcery a jejich masem nakrm鱈 sv辿 syny.
41. Model modrovous哲 F 1 Pomr samc哲: 4 XY : 5 X Y XX XY XX XX XX XX XY XY XY XY X Y X Y X Y X Y X Y XX XX XX XX XX XY XX X Y XX P
42. Genov箪 drift (genov箪 posun) N叩hodn箪 proces vedouc鱈 ke zmn frekvence v箪skytu alel, ani転 by do邸lo k jejich selekci. Uplatuje se zejm辿na v poetn mal箪ch (geograficky i jinak izolovan箪ch) populac鱈ch. M叩 v箪znam zejm辿na u neutr叩ln鱈ch mutac鱈.
43. Neutr叩ln鱈 teorie evoluce (neutralismus) Pikl叩d叩 vt邸鱈 v箪znam neutr叩ln鱈m mutac鱈m tj. tm genetick箪m zmn叩m, kter辿 nejsou pozitivn ani negativn selektov叩ny Frekvence neutr叩ln鱈ch mutac鱈 se zvy邸uje prostednictv鱈m genov辿ho driftu. Kombinac鱈 neutr叩ln鱈ch mutac鱈 mohou vznikat nov辿 znaky.
44. Horizont叩ln鱈 v箪mna gen哲 mezi jedinci (pop. populacemi) r哲zn箪ch druh哲 transformace, konjugace a transdukce u bakteri鱈 penos genetick辿ho materi叩lu u eukaryot prostednictv鱈m vir哲 p鱈tomnost virov箪ch sekvenc鱈 v genomu lovka somatick叩 hybridizace mezidruhov辿 k鱈転en鱈 endosymbi坦za vznik mitochondri鱈 a plastid哲 v eukaryotick辿 buce
45. Vych叩z鱈 z油poznatk哲 souasn辿 molekul叩rn鱈 genetiky a pedpokl叩d叩 bezprostednj邸鱈 vliv prosted鱈 genom organism哲. Uva転uje v箪znamnou 炭lohu horizont叩ln鱈ho penosu genetick辿 informace. Mo転nost epigeneticky vyvolan箪ch ddin箪ch zmn? Neolamarckismus
46. V箪voj lovka Dobr叩, udlal jste tlustou 叩ru za minulost鱈, ale na kter辿 stran t辿 叩ry je lovk a jeho stvoen鱈?
60. Mo転n辿 fylogenetick辿 vztahy hominid哲 I. as (miliony let) 6 5 4 3 2 1 0,5 0 0,25 Homo sapiens sapiens Homo sapiens neanderthalensis Homo erectus Homo habilis Australopithecus afarensis Ardipithecus ramidus Australopithecus. africanus Homo heidelbergensis
66. C鱈lem dne邸n鱈ho rozhovoru bude pesvdit lidi, 転e nejste idiot, jak se obecn soud鱈. No to teda bude fu邸ka!
67. Modern鱈 Homo sapiens Jeskyn Lascaux (Francie) 17 000 let star辿 malby
68. Kde a jak se vyvinul Homo sapiens ? Monocentrick辿 modely (zejm辿na tzv. afrosapientn鱈 hypot辿za) Pedpokl叩daj鱈, 転e se modern鱈 lovk vyvinul na jednom m鱈st (pravdpodobn Africe) a odtud pak migroval na dal邸鱈 kontinenty Polycentrick辿 modely (model multiregion叩ln鱈 evoluce) Pedpokl叩daj鱈, 転e Homo sapiens vznikl v鱈cekr叩t na r哲zn箪ch lokalit叩ch z m鱈stn鱈ch archaick箪ch populac鱈; souasn辿 lidstvo pak vzniklo k鱈転en鱈m tchto poddruh哲.
70. Mitochondri叩ln鱈 Eva? K油mutac鱈m v油ka転d辿m mitochondri叩ln鱈m genu doch叩z鱈 velmi pravideln zhruba jednou za 1500 3000 let. Srovn叩n鱈m v箪skytu neutr叩ln鱈ch mutac鱈 v油mtDNA z鱈skan辿 z油r哲zn箪ch populac鱈 lze zjistit, nakolik jsou si tyto populace p鱈buzn辿 a ped kolika lety se jejich v箪vojov辿 linie rozdlily. Ke studiu se vyu転鱈vaj鱈 i kostern鱈 poz哲statky, z油nich転 lze DNA v nkter箪ch p鱈padech 炭sp邸n izolovat. Studie mtDNA uk叩zaly, 転e v箪vojov叩 linie dne邸n鱈ho lovka ( Homo sapiens sapiens ) se od ostatn鱈ch p鱈slu邸n鱈k哲 rodu Homo oddlila asi ped 150 200 tis鱈ci roky a u jej鱈ho zrodu st叩la nevelk叩 skupina 転en, mo転n叩 dokonce jedin叩 転ena tzv. mitochondri叩ln鱈 Eva , od n鱈転 jsme z鱈skali na邸i mimojadernou genovou v箪bavu.
71. Kde 転ila Eva? Nejvt邸鱈 rozd鱈ly v油mtDNA jsou mezi osobami africk辿ho p哲vodu. Z油toho vypl箪v叩, 転e tato mtDNA je nejstar邸鱈, proto転e pi konstantn鱈 rychlosti mutac鱈 dok叩zala nahromadit nejv鱈ce odchylek. V油t辿to vtvi lze hledat 転enu, po kter辿 jsme zddili svoji mtDNA. Lze potvrdit hypot辿zu, 転e v邸ichni p鱈slu邸n鱈ci druhu Homo sapiens sapiens poch叩zej鱈 ze spolen辿ho pedka, jen転 se vyvinul na 炭zem鱈 Afriky.
72. Y-chromozomov箪 Adam (YcA) Mu転i mohou pen辿st chromozom Y, proto lze pedpokl叩dat tak辿 Adama , spolen辿ho pedch哲dce v邸ech mu転哲. Existuje mnohem m辿n variac鱈 chromozomu Y ne転 mutac鱈 mitochondri鱈. Posledn鱈 spolen箪 pedch哲dce mu転哲, Y-chromozomov箪 Adam, 転il mnohem pozdji ne転 mitochondri叩ln鱈 Eva. Je datov叩n do obdob鱈 ped 27 000 lety (dal邸鱈 zdroje uv叩dj鱈 37 000 49 000 rok哲 a dokonce a転 ped 188 000 lety). Rozmno転en鱈 pouze jedn辿 linie bylo zp哲sobeno pohlavn鱈 selekc鱈 ovlivnnou ekonomick箪m postaven鱈m jedinc哲. Michelangelo: Stvoen鱈 Adama (n叩stnn叩 malba 1508-12, Sixtinsk叩 kaple, 鱈m)
74. Co se stalo s neandrt叩lci? Teorie Homo sapiens se vyvinul z neandrt叩lce H. sapiens a H. neanderthalensis byli odli邸n箪mi druhy, neandrt叩lec neobst叩l v konkurenci s H. sapiens (pop. byl dokonce modern鱈m lovkem vybit jako lovn叩 zv). Mezi H. sapiens a H. neanderthalensis doch叩zelo k vz叩jemn辿mu k鱈転en鱈, souasn叩 populace je potomstvem obou druh哲.
75. a co uk叩zaly studie mtDNA? Bylo provedeno srovn叩n鱈 hypervariabiln鱈ch sekvenc鱈 HVR I a HVR II sekvenc鱈 mtDNA (aDNA) izolovan辿 z kostern鱈ho materi叩lu. Vz叩jemn辿 rozd鱈ly v sekvenc鱈ch HVR v r叩mci populace modern鱈ho lovka (tj. intraspecifick叩 variabilita) dosahuj鱈 pouze 11pb. Rozd鱈ly mezi sekvencemi HVR mezi lovkem a neandrt叩lcem jsou 35 pb, co転 lze (av邸ak s v箪hradami) interpretovat jako mezidruhov箪 rozd鱈l.
76. Homo floresiensis nejv箪znamnj邸鱈 n叩lez za posledn鱈ch 50 let Na ostrov Flores u Indon辿sie nalezena lebka asi 30-let辿 転eny z doby ped 18 000 lety Podle nalezi邸t pojmenov叩n Homo floresiensis V箪邸ka cca 1 metr
78. Homo floresiensis p鱈li邸 mnoho otazn鱈k哲 Co pekvapuje? Objem mozkovny 380 cm 3 (= objem mozkovny 邸impanze) Navzdory mal辿 velikosti mozku byl schopen rozdlat ohe a vyr叩bt n叩stroje Nen鱈 vyloueno, 転e byl schopen ei. Jak箪 je tedy vztah velikosti mozkovny a du邸evn鱈mi schopnostmi? Potomek Homo erectus? Ne邸lo o jedince s mikrocefali鱈? Nepoch叩zely n叩stroje nalezen辿 na lokalit od jin辿 populace?
79. Nezlobte se na m, ale stvoit nkoho a ne鱈ct mu, odkud pi邸el, kdo je, kam smuje, jak箪 m叩 smysl jeho existence, to u転 hrani鱈 se 邸kodolibost鱈
80. Ka転d叩 vda vyvol叩v叩 v lovku pedstavu nekonena a vzbuzuje v nm smysl pro tajemstv鱈. Pierre Termier: Sl叩va Zem (1940)
