11. Otazn鱈ky kolem ediakarsk辿 fauny Jde o 転ivoichy p鱈buzn辿 s l叩kovci i krou転kovci nebo jinou, dnes neexistuj鱈c鱈 skupinu organism哲? Je ediakarsk叩 fauna ne炭sp邸n箪m evolun鱈m pokusem? Jde opravdu o 転ivoichy nebo p鱈slu邸n鱈ky jin辿 鱈邸e organism哲? Jde vskutku o mnohobunn辿 organismy?
12. PRVOHORY (Paleozoikum) rozvoj trilobit哲, ramenono転c哲, 転ahavc哲, a dal邸鱈ch bezobratl箪ch, prvn鱈 strunatci; KAMBRICK RADIACE 500 Kambrium radiace plaz哲 (vetn forem p鱈buzn箪m savc哲m) mnoho z叩stupc哲 v邸ak vymelo koncem permu 225 Perm prvn鱈 plazi, radiace oboj転iveln鱈k哲 (krytolebci), rozvoj k鱈dlat辿ho hmyzu 280 Karbon v k ryb , rozvoj oboj 転 iveln鱈k 哲 vznik prvn鱈ch obratlovc 哲 d箪chaj鱈c鱈ch vzdu邸n箪 kysl鱈k, na zemsk辿m povrhu se objevuj鱈 prvn鱈 lesy tvo en辿 rostlinami stromov辿ho vzr 哲 stu 345 Devon panc辿nat辿 ryby; prvn鱈 転ivoi邸i d箪chaj鱈c鱈 vzdu邸n箪 kysl鱈k (klep鱈tkatci ze skupiny Eurypterida ), prvn鱈 suchozemsk辿 rostliny 395 Silur prvn鱈 ryby, trilobiti st叩le pomrn hojn鱈, kor叩li, ml転i, graptoliti, prvn鱈 strunatci 430 Ordovik CHARAKTERISTIKA AS (mil.rok 哲 ) PERIODA
24. Masov辿 vym鱈r叩n鱈 organism哲 na pechodu permu a triasu Pedpokl叩d叩 se, 転e koncem permu vyhynulo v鱈ce ne転 90% tehdy existuj鱈c鱈ch druh哲.
25. Vym鱈r叩n鱈 druh哲 na pechodu permu a triasu bylo pravdpodobn nejrozs叩hlej邸鱈 v geologick辿 historii Zem. Jednou z p鱈in mohla b箪t vysok叩 vulkanick叩 aktivita, pop. zmna cirkulace vody v oce叩nech. Vylouen nen鱈 ani p叩d kosmick辿ho tlesa nebo jin辿 vlivy.
28. DRUHOHORY (Mezozoikum) Hranice K-T (66 65 mil.let): hromadn辿 vym鱈r叩n鱈 rozvoj amonit哲, pevl叩daj鱈 plazi, v箪skyt prvn鱈ch dinosaur哲 a vejcorod箪ch savc哲, rozvoj nahosemenn箪ch rostlin 190 Trias placent叩ln鱈 savci a vanatci, vymizen鱈 dinosaur哲, rozvoj krytosemenn箪ch rostlin 66 K鱈da rozvoj dinosaur哲 (vetn l辿taj鱈c鱈ch a vodn鱈ch forem), prvn鱈 primitivn鱈 pt叩ci 136 Jura CHARAKTERISTIKA AS (miliony rok 哲 ) PERIODA
33. Mo転n辿 fylogenetick辿 vztahy hominid哲 I. as (miliony let) Tetihory tvrtohory 6 5 4 3 2 1 0,5 0 0,25 Homo sapiens sapiens Homo sapiens neanderthalensis Homo erectus Homo habilis Australopithecus afarensis Ardipithecus ramidus Australopithecus. africanus Homo heidelbergensis
47. Mo転n辿 fylogenetick辿 vztahy hominid哲 I. as (miliony let) 6 5 4 3 2 1 0,5 0 0,25 Homo sapiens sapiens Homo sapiens neanderthalensis Homo erectus Homo habilis Australopithecus afarensis Ardipithecus ramidus Australopithecus. africanus Homo heidelbergensis
54. Modern鱈 Homo sapiens Jeskyn Lascaux (Francie) 17 000 let star辿 malby
55. Kde a jak se vyvinul Homo sapiens ? Monocentrick辿 modely (zejm. afro-sapientn鱈 hypot辿za) Pedpokl叩daj鱈, 転e se modern鱈 lovk vyvinul na jednom m鱈st (pravdpodobn Africe) a odtud pak migroval na dal邸鱈 kontinenty Polycentrick辿 modely (model multiregion叩ln鱈 evoluce) Pedpokl叩daj鱈, 転e Homo sapiens vznikl v鱈cekr叩t na r哲zn箪ch lokalit叩ch z m鱈stn鱈ch archaick箪ch populac鱈; souasn辿 lidstvo pak vzniklo k鱈転en鱈m tchto poddruh哲.
57. Mitochondri叩ln鱈 Eva? K油mutac鱈m v油ka転d辿m mitochondri叩ln鱈m genu doch叩z鱈 velmi pravideln zhruba jednou za 1500 3000 let. Srovn叩n鱈m v箪skytu neutr叩ln鱈ch mutac鱈 v油mtDNA z鱈skan辿 z油r哲zn箪ch populac鱈 lze zjistit, nakolik jsou si tyto populace p鱈buzn辿 a ped kolika lety se jejich v箪vojov辿 linie rozdlily. Ke studiu se vyu転鱈vaj鱈 i kostern鱈 poz哲statky, z油nich転 lze DNA v nkter箪ch p鱈padech 炭sp邸n izolovat. Studie mtDNA uk叩zaly, 転e v箪vojov叩 linie dne邸n鱈ho lovka ( Homo sapiens sapiens ) se od ostatn鱈ch p鱈slu邸n鱈k哲 rodu Homo oddlila asi ped 150 200 tis鱈ci roky a u jej鱈ho zrodu st叩la nevelk叩 skupina 転en, mo転n叩 dokonce jedin叩 転ena tzv. mitochondri叩ln鱈 Eva , od n鱈転 jsme z鱈skali na邸i mimojadernou genovou v箪bavu.
58. Kde 転ila Eva? Nejvt邸鱈 rozd鱈ly v油mtDNA jsou mezi osobami africk辿ho p哲vodu. Z油toho vypl箪v叩, 転e tato mtDNA je nejstar邸鱈, proto転e pi konstantn鱈 rychlosti mutac鱈 dok叩zala nahromadit nejv鱈ce odchylek. V油t辿to vtvi lze hledat 転enu, po kter辿 jsme zddili svoji mtDNA. Lze potvrdit hypot辿zu, 転e v邸ichni p鱈slu邸n鱈ci druhu Homo sapiens sapiens poch叩zej鱈 ze spolen辿ho pedka, jen転 se vyvinul na 炭zem鱈 Afriky.
59. Y-chromozomov箪 Adam (YcA) Mu転i mohou pen辿st chromozom Y, proto lze pedpokl叩dat tak辿 Adama , spolen辿ho pedch哲dce v邸ech mu転哲. Existuje mnohem m辿n variac鱈 chromozomu Y ne転 mutac鱈 mitochondri鱈. Posledn鱈 spolen箪 pedch哲dce mu転哲, Y-chromozomov箪 Adam, 転il mnohem pozdji ne転 mitochondri叩ln鱈 Eva. Je datov叩n do obdob鱈 ped 27 000 lety (dal邸鱈 zdroje uv叩dj鱈 37 000 49 000 rok哲 a dokonce a転 ped 188 000 lety). Rozmno転en鱈 pouze jedn辿 linie bylo zp哲sobeno pohlavn鱈 selekc鱈 ovlivnnou ekonomick箪m postaven鱈m jedinc哲. Michelangelo: Stvoen鱈 Adama (n叩stnn叩 malba 1508-12, Sixtinsk叩 kaple, 鱈m)
61. Co se stalo s neandrt叩lci? Teorie Homo sapiens se vyvinul z neandrt叩lce H. sapiens a H. neanderthalensis byli odli邸n箪mi druhy, neandrt叩lec neobst叩l v konkurenci s H. sapiens (pop. byl dokonce modern鱈m lovkem vybit jako lovn叩 zv). Mezi H. sapiens a H. neanderthalensis doch叩zelo k vz叩jemn辿mu k鱈転en鱈, souasn叩 populace je potomstvem obou druh哲.
62. a co uk叩zaly studie mtDNA? Bylo provedeno srovn叩n鱈 hypervariabiln鱈ch sekvenc鱈 HVR I a HVR II sekvenc鱈 mtDNA (aDNA) izolovan辿 z kostern鱈ho materi叩lu. Vz叩jemn辿 rozd鱈ly v sekvenc鱈ch HVR v r叩mci populace modern鱈ho lovka (tj. intraspecifick叩 variabilita) dosahuj鱈 pouze 11pb. Rozd鱈ly mezi sekvencemi HVR mezi lovkem a neandrt叩lcem jsou 35 pb, co転 lze (av邸ak s v箪hradami) interpretovat jako mezidruhov箪 rozd鱈l.
63. Homo floresiensis nejv箪znamnj邸鱈 n叩lez za posledn鱈ch 50 let Na ostrov Flores u Indon辿sie nalezena lebka asi 30-let辿 転eny z doby ped 18 000 lety Podle nalezi邸t pojmenov叩n Homo floresiensis V箪邸ka cca 1 metr
65. Homo floresiensis p鱈li邸 mnoho otazn鱈k哲 Co pekvapuje? Objem mozkovny 380 cm 3 (= objem mozkovny 邸impanze) Navzdory mal辿 velikosti mozku byl schopen rozdlat ohe a vyr叩bt n叩stroje Nen鱈 vyloueno, 転e byl schopen ei. Jak箪 je tedy vztah velikosti mozkovny a du邸evn鱈mi schopnostmi? Potomek Homo erectus? Ne邸lo o jedince s mikrocefali鱈? Nepoch叩zely n叩stroje nalezen辿 na lokalit od jin辿 populace?
69. Stanoven鱈 st叩鱈 zkamenlin Relativn鱈 podle ulo転en鱈 ve vrstv叩ch sediment叩rn鱈ch hornin, pop. podle pozice vrstev vzhledem k tles哲m ostatn鱈ch hornin Absolutn鱈 stanoven鱈 pod鱈lu radioizotop哲 v nkter箪ch horninotvorn箪ch miner叩lech, kter辿 se vytvoily pi vzniku horniny
71. Absolutn鱈 st叩鱈 zkamenlin Radiometrick辿 datov叩n鱈 na z叩klad pod鱈lu radioaktivn鱈ch izotop哲: 5 730 704 miliony 14 bilion哲 1,3 biliony Poloas rozpadu (roky) horniny obsahuj鱈c鱈 drasl鱈k K 40 organick辿 l叩tky, poz哲statky organism哲 (tzv. radiokarbonov叩 metoda ) C 14 uranov辿 rudy, zirkon a dal邸鱈 minoritn鱈 miner叩ly v hornin叩ch U 235 zirkon a dal邸鱈 minoritn鱈 miner叩ly v hornin叩ch Th 232 Vyu転it鱈 Izotop
72. Zmny pod鱈lu radioizotopu princip radiometrick辿ho datov叩n鱈 hornin 0,5 1,0 0 t pod鱈l radioizotopu as od vzniku horninov辿ho miner叩lu radioizotop rozpadov箪 produkt poloas rozpadu
73. Kladistika Metoda zji邸泥ov叩n鱈 biologick箪ch vztah哲 mezi organismy. Fylogenetick箪 vztah mezi organismy je vyvozov叩n z m鱈ry jejich podobnosti. Na z叩klad anal箪zy podobnost鱈 se vytv叩鱈 kladogram. Kladogram Znaky (p鱈tomnost/absence)
75. Sestaven鱈 kladogramu na z叩klad molekul叩rn鱈ch dat (sekvence DNA) Rozd鱈ly v sekvenci DNA lidsk叩 DNA x DNA 邸impanze 3 rozd鱈ly lidsk叩 DNA x DNA gorily 5 rozd鱈l哲 DNA 邸impanze x DNA gorily 4 rozd鱈ly DNA gorily X DNA orangutana 4 rozd鱈ly atd.
