際際滷

際際滷Share a Scribd company logo

Final assignment

Jan Talpa
Jan Talpa
1 of 4
Download to read offline
Urbanizace a industrializace a jejich vliv na spolenost 1. Argumentace - T辿ma urbanizace a industrializace jsem si vybral proto, 転e mne zaujalo ihned, jakmile jsem na nj narazil pi m辿m studiu v povinn辿 etb. Akoli mo転n叩 sv箪m pln箪m rozsahem zdaleka nezasahuje jen do m辿ho oboru (Anglick箪 jazyk a literatura), v鱈m, 転e je to nejen t辿ma zaj鱈mav辿, ale i potenci叩ln p鱈nosn辿, a m哲転e pomoci celkov辿mu porozumn鱈 na邸鱈 spolenosti i jednotliv箪m lidem v n鱈. Jako hlavn鱈 zdroje m辿 pr叩ce jsem vyu転il pr叩v onu knihu z povinn辿 etby, a k tomu tak辿 odborn辿 l叩nky, kter辿 jsem pova転oval za relevantn p鱈nosn辿. 2. Anotace - Tato pr叩ce je ryze vysvtluj鱈c鱈ho charakteru a slou転鱈 k z叩kladn鱈mu uveden鱈 do problematiky a d哲sledk哲, kterou s sebou Urbanizace a industrializace pin叩邸ej鱈. Z tchto hlavn鱈ch d哲sledk哲 jejich vlivu je zamena pedev邸鱈m na spolenost, literaturu a tak辿 zp哲soby, kter箪mi m哲転ou tyto jevy ovlivnit nejen ka転dodenn鱈 転ivot, ale i celou spolenost. Jsou zde zahrnuty tak辿 my邸lenky zn叩m箪ch autor哲 t箪kaj鱈c鱈 se tohoto t辿matu, nejv箪raznj邸鱈 figurou je nejsp鱈邸e Raymond Williams. 3. Kl鱈ov叩 slova - Urbanizace, segregace, izolace, spolenost, msto, lid辿, technologie Urbanizace a industrializace ovlivnila n叩邸 svt i ka転dodenn鱈 転ivot v鱈ce zp哲soby, ne転 si dovedeme bez del邸鱈 炭vahy pedstavit, nato転pak bychom to u転 urit nechtli v dne邸n鱈 zmodernizovan辿 dob za転鱈t. Na za叩tek je zapoteb鱈 oba tyto pojmy kr叩tce uv辿st. Urbanizace zna鱈 proces koncentrace obyvatel do mst, jedn叩 se tedy o migraci obyvatelstva z perifern鱈ch oblast鱈 zem鱈 do center obchodu i spolenosti celkov, tedy mst. Industrializace je zmna spolenosti z pedpr哲myslov辿 na pr哲myslovou, jde tedy i o technologickou revoluci. Ob tyto spoleensk辿 zmny za鱈naj鱈 b箪t zn叩t ji転 na konci 18.stol. a postupn se zvy邸uj鱈c鱈 dopad maj鱈 v 19. a 20. stol. Ji転 v polovin 19. stolet鱈 pev箪邸ila v Anglii mstsk叩 populace populaci venkovskou, co転 bylo v哲bec poprv辿, co se kdekoliv nco takov辿ho ud叩lo, a koncem 19. stolet鱈 ji転 mstsk叩 populace tvoila ti tvrtiny t辿 celkov辿. Abychom pln pochopili v箪znam urbanizace, mus鱈me si uvdomit, 転e a転 do doby jej鱈ho za叩tku byl mstsk箪 転ivot, dokonce i v pr哲myslov辿 spolenosti, pouze zku邸enost minoritn鱈. Ale i pesto byl na ni kladen velk箪 d哲raz, a to zejm辿na autory, kte鱈 spr叩vn 転ivot ve mst pova転ovali za rozhoduj鱈c鱈 zku邸enost, kter叩 m叩 nemal辿 d哲sledky na celkov箪 charakter spolenosti. Mstsk箪 転ivot je tedy velmi kritick箪m initelem, kter箪 zmnil povahu na邸eho soci叩ln鱈ho 転ivota hned nkolika zp哲soby. Zamstnan鱈 ve mst pracovali ve smn叩ch (m鱈sto od sv鱈t叩n鱈 do z叩padu slunce), a tedy si v l辿t mohli u転鱈vat voln辿ho asu. To spolu s t鱈m, 転e si lid辿 pronaj鱈mali byty na ms鱈c, m鱈sto aby 転ili na rodinn辿 farm nebo v jin辿m, emeslnick辿m p鱈bytku na vesnici, dalo vzniku nemu, co se oznauje jako smysl pro doasnost, tedy se odnauili vytv叩et silnj邸鱈, trval叩 pouta, co転 se pozdji pesunulo z p鱈bytk哲 i do obecnj邸鱈ho slova smyslu. Dal邸鱈, a mo転n叩 pekvapivj邸鱈 d哲sledek, byl vznik chozen鱈 na rande, jin箪mi slovy vytv叩en鱈 doasn辿ho soci叩ln鱈ho vztahu, a tak辿 n叩chylnost ke zmn叩m m坦dy. Vylep邸en叩 technologie tak辿 r叩zn zv箪邸ila produktivitu farem, co転 paradoxn nejen 転e urychlilo odchod farm叩哲, ale tak辿 zv箪邸ilo samotn箪 poet farem. Mnoho lid鱈 zamstnan箪ch v zemdlstv鱈 tedy pe邸lo do oblasti pr哲myslu,
Dal邸鱈m z produkt哲 urbanizace i industrializace je samozejm technologie, kde dostupnost nejnovj邸鱈ch modern鱈ch v箪robk哲 l叩kala lidi do msta. Ov邸em technologick辿 vymo転enosti si s sebou pinesly i stinnou str叩nku. Do邸lo toti転 k vynalezen鱈 fotoapar叩tu, co転 vedle je邸t vt邸鱈ho l叩k叩n鱈 lidu do msta vedlo smutn tak辿 k odhalen鱈 a penesen鱈 hr哲z v叩lky do lidsk箪ch mysl鱈. V 邸ir邸鱈m m鱈tku 邸lo o deromantizaci spolenosti, zbaven鱈 se zidealizovan箪ch pedstav a vystaven鱈 lidu krut辿 realit v叩lky. Tak zanikl romantismus a dal vzniku realismu. Pesto転e mstsk箪 転ivot pin叩邸el sv辿 v箪hody, oividn s n鱈m byly spjat辿 i negativn鱈 str叩nky, jako nap鱈klad chudoba, 邸p鱈na, snadnj邸鱈 邸鱈en鱈 nemoc鱈. Pokud to lovk nedot叩hl do vy邸邸鱈 spolenosti, tomuhle v邸emu byl vystaven. Ov邸em ani vy邸邸鱈 spolenost nez哲stala nepostihnuta a musela elit jist辿mu druhu samoty, jeliko転 chud鱈 lid辿 a imigranti se sjednocovali do uzaven箪ch spoleenstev a 炭sp邸n鱈, bohat鱈 lid辿 byli tedy nuceni elit pr叩zdn辿 anonymit davu. Tahle zmna jak 転ivotn鱈ho prosted鱈, tak i stylu, s sebou pinesla mnoh辿 d哲sledky, na kter辿 se tak辿 zamuje kniha Raymonda Williamse The country and the city, ve kter辿 tyto spoleensk辿 jevy popisuje. Mezi hlavn鱈 z nich pat鱈 pomysln叩 psychick叩 segregace jedince pohybuj鱈c鱈ho se ve vt邸鱈ch davech nebo hust zalidnn箪ch oblastech. Pr叩v tento paradoxn鱈, su転uj鱈c鱈 pocit zavl叩daj鱈c鱈 ve mstech, m鱈stech, kter叩 by se dala oznait jako centra lidsk辿 spolenosti a kultury a tedy tak辿 m鱈sta, kter箪m by mlo b箪t pisuzov叩no jak辿si kolektivn鱈 vdom鱈, je t鱈m, co charakterizuje na邸e nejvt邸鱈 spoleensk辿 celky. Podle Williamse ji転 mstsk辿 ulice obsahuj鱈 nco, co pipom鱈n叩 zmatek a vavu, proti emu転 se lidsk叩 povaha automaticky bou鱈. Stovky lid鱈 ze v邸ech mo転n箪ch spoleensk箪ch vrstev a t鱈d se vz叩jemn m鱈j鱈 a raz鱈 cestu ulicemi, v邸ichni usiluj鱈c鱈 v samotn辿 podstat o to stejn辿 - 邸tst鱈, stav spokojenosti. Pesto kolem sebe proch叩z鱈 jako by vz叩jemn nemli nic spolen辿ho, ani転 by se na sebe pod鱈vali, nato転pak promluvili slovo nebo projevili njak箪 druh z叩jmu. Williams spekuluje, 転e pr叩v tohle vystaven鱈 brut叩ln鱈 lhostejnosti je to, co lidi v takov箪ch oblastech mn鱈 a co je nut鱈 se v davu zamit na sebe. asem vznikaly nov辿 pohledy na tyto jevy i spoleensk辿 celky samotn辿. Mezi zaj鱈mavj邸鱈 z nich pat鱈 nap鱈klad pohled Thomase Hardyho, kter箪 vidl Lond箪n jako ernou nestv哲ru, jej鱈転 tlo m叩 tyi mili坦ny hlav a osm mili坦n哲 o鱈 a je転 ji転 nem叩 s lidskost鱈 nic spolen辿ho. Vypad叩 to tedy, 転e cel叩 zmna spolenosti v obdob鱈 urbanizace a industrializace je zap鱈inna technologi鱈. Nicm辿n technologick箪 pokrok je sp鱈邸e zmna automatick叩, na n鱈転 lid辿 neust叩le testuj鱈 svoje schopnosti a limity a tak辿 lidem ulehuje 転ivot v mnoha smrech. D叩 se tedy 鱈ct, 転e pokrok technologie je pro n叩s 邸patn箪? Mn鱈 nejen na邸e 転ivoty a pr叩ci, ale i n叩s samotn辿, to je zejm辿. Zb箪v叩 n叩m jen doufat, 転e k lep邸鱈mu.
Citovan辿 pr叩ce- 1. WILLIAMS, Raymond. The country and the City. Chatto and Windus & Spokesman Books, 1975, 336 s. ISBN 0-7012-1005-2 & 970851247991 2. IMON, Martin. Teoretick辿 p鱈stupy ke studiu urbanizace. Praha, 2006, Dostupn辿 z http://web.natur.cuni.cz/~simon1/Martin_Simon_- __Teoreticke_pristupy_ke_studiu_urbanizace.html . Vedouc鱈 bakal叩sk辿 pr叩ce: RNDr. Martin Ouedn鱈ek, Ph.D., Univerzita Karlova, P鱈rodovdeck叩 fakulta. 3. Pispvatel辿 Wikipedie, Urbanizace [online], Wikipedie: Oteven叩 encyklopedie, c2012, Datum posledn鱈 revize 16. 12. 2012, 06:10 UTC, [citov叩no 20. 12. 2012] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Urbanizace&oldid=9438311> 1. - Autor je zcela oividn v dan辿m oboru erudovan箪 i setl箪. - Autor je zn叩m箪 a uzn叩van箪 a tedy jde o zdroj d哲vryhodn箪. - Jedn叩 se pev叩転n o pr叩ci t箪kaj鱈c鱈 se d哲sledk哲 pr哲bhu urbanizace a industrializace v historii, o aktu叩lnost informac鱈 se tedy starat nemus鱈me. - Nemus鱈me se b叩t o postrann鱈 炭mysly autora, jeliko転 knihu napsal jako rozs叩hl辿 d鱈lo o dan辿m t辿matu, obsahuje i p鱈m辿 statistick辿 炭daje a odkazy na pr叩ce jin辿. - Informace jsou objektivn鱈, jsou obh叩jeny ob str叩nky dan辿ho t辿matu. 2. - Jedn叩 se o pr叩ci bakal叩skou, je tedy samozejm uveden autor. - Jsou uvedeny v邸echny zdroje citac鱈 a tedy se nemus鱈me b叩t o nepodlo転en辿 informace. - Jedn叩 se o dlouhodob辿ho studenta vysok辿 邸koly, je tedy v t辿matu nepochybn
艶姻顎糸看厩温稼箪. - Pr叩ce je z roku 2006, jedn叩 se tedy o relativn aktu叩ln鱈 炭daje a informace. - Pr叩ce je oddlena odstavci a podnadpisy, je pehledn叩. 3. - Autorem jsou r哲znorod鱈 u転ivatel辿 wikipedie, nicm辿n pro z叩kladn鱈 uveden鱈 do problematiky str叩nka poslou転鱈 dobe. - Obsahuje objektivn鱈 historick辿 炭daje a odkazy na dal邸鱈 zdroje. - Informace jsou velmi aktu叩ln鱈 a pravideln aktualizov叩ny. - Str叩nka je nezi邸tn utv叩ena lidmi a pro lidi, nemus鱈me se tedy b叩t zav叩dj鱈c鱈ch nebo postrann鱈ch 炭mysl哲. - Str叩nka je oddlena odstavci a relativn pehledn叩.

More Related Content

Final assignment

  • 1. Urbanizace a industrializace a jejich vliv na spolenost 1. Argumentace - T辿ma urbanizace a industrializace jsem si vybral proto, 転e mne zaujalo ihned, jakmile jsem na nj narazil pi m辿m studiu v povinn辿 etb. Akoli mo転n叩 sv箪m pln箪m rozsahem zdaleka nezasahuje jen do m辿ho oboru (Anglick箪 jazyk a literatura), v鱈m, 転e je to nejen t辿ma zaj鱈mav辿, ale i potenci叩ln p鱈nosn辿, a m哲転e pomoci celkov辿mu porozumn鱈 na邸鱈 spolenosti i jednotliv箪m lidem v n鱈. Jako hlavn鱈 zdroje m辿 pr叩ce jsem vyu転il pr叩v onu knihu z povinn辿 etby, a k tomu tak辿 odborn辿 l叩nky, kter辿 jsem pova転oval za relevantn p鱈nosn辿. 2. Anotace - Tato pr叩ce je ryze vysvtluj鱈c鱈ho charakteru a slou転鱈 k z叩kladn鱈mu uveden鱈 do problematiky a d哲sledk哲, kterou s sebou Urbanizace a industrializace pin叩邸ej鱈. Z tchto hlavn鱈ch d哲sledk哲 jejich vlivu je zamena pedev邸鱈m na spolenost, literaturu a tak辿 zp哲soby, kter箪mi m哲転ou tyto jevy ovlivnit nejen ka転dodenn鱈 転ivot, ale i celou spolenost. Jsou zde zahrnuty tak辿 my邸lenky zn叩m箪ch autor哲 t箪kaj鱈c鱈 se tohoto t辿matu, nejv箪raznj邸鱈 figurou je nejsp鱈邸e Raymond Williams. 3. Kl鱈ov叩 slova - Urbanizace, segregace, izolace, spolenost, msto, lid辿, technologie Urbanizace a industrializace ovlivnila n叩邸 svt i ka転dodenn鱈 転ivot v鱈ce zp哲soby, ne転 si dovedeme bez del邸鱈 炭vahy pedstavit, nato転pak bychom to u転 urit nechtli v dne邸n鱈 zmodernizovan辿 dob za転鱈t. Na za叩tek je zapoteb鱈 oba tyto pojmy kr叩tce uv辿st. Urbanizace zna鱈 proces koncentrace obyvatel do mst, jedn叩 se tedy o migraci obyvatelstva z perifern鱈ch oblast鱈 zem鱈 do center obchodu i spolenosti celkov, tedy mst. Industrializace je zmna spolenosti z pedpr哲myslov辿 na pr哲myslovou, jde tedy i o technologickou revoluci. Ob tyto spoleensk辿 zmny za鱈naj鱈 b箪t zn叩t ji転 na konci 18.stol. a postupn se zvy邸uj鱈c鱈 dopad maj鱈 v 19. a 20. stol. Ji転 v polovin 19. stolet鱈 pev箪邸ila v Anglii mstsk叩 populace populaci venkovskou, co転 bylo v哲bec poprv辿, co se kdekoliv nco takov辿ho ud叩lo, a koncem 19. stolet鱈 ji転 mstsk叩 populace tvoila ti tvrtiny t辿 celkov辿. Abychom pln pochopili v箪znam urbanizace, mus鱈me si uvdomit, 転e a転 do doby jej鱈ho za叩tku byl mstsk箪 転ivot, dokonce i v pr哲myslov辿 spolenosti, pouze zku邸enost minoritn鱈. Ale i pesto byl na ni kladen velk箪 d哲raz, a to zejm辿na autory, kte鱈 spr叩vn 転ivot ve mst pova転ovali za rozhoduj鱈c鱈 zku邸enost, kter叩 m叩 nemal辿 d哲sledky na celkov箪 charakter spolenosti. Mstsk箪 転ivot je tedy velmi kritick箪m initelem, kter箪 zmnil povahu na邸eho soci叩ln鱈ho 転ivota hned nkolika zp哲soby. Zamstnan鱈 ve mst pracovali ve smn叩ch (m鱈sto od sv鱈t叩n鱈 do z叩padu slunce), a tedy si v l辿t mohli u転鱈vat voln辿ho asu. To spolu s t鱈m, 転e si lid辿 pronaj鱈mali byty na ms鱈c, m鱈sto aby 転ili na rodinn辿 farm nebo v jin辿m, emeslnick辿m p鱈bytku na vesnici, dalo vzniku nemu, co se oznauje jako smysl pro doasnost, tedy se odnauili vytv叩et silnj邸鱈, trval叩 pouta, co転 se pozdji pesunulo z p鱈bytk哲 i do obecnj邸鱈ho slova smyslu. Dal邸鱈, a mo転n叩 pekvapivj邸鱈 d哲sledek, byl vznik chozen鱈 na rande, jin箪mi slovy vytv叩en鱈 doasn辿ho soci叩ln鱈ho vztahu, a tak辿 n叩chylnost ke zmn叩m m坦dy. Vylep邸en叩 technologie tak辿 r叩zn zv箪邸ila produktivitu farem, co転 paradoxn nejen 転e urychlilo odchod farm叩哲, ale tak辿 zv箪邸ilo samotn箪 poet farem. Mnoho lid鱈 zamstnan箪ch v zemdlstv鱈 tedy pe邸lo do oblasti pr哲myslu,
  • 2. Dal邸鱈m z produkt哲 urbanizace i industrializace je samozejm technologie, kde dostupnost nejnovj邸鱈ch modern鱈ch v箪robk哲 l叩kala lidi do msta. Ov邸em technologick辿 vymo転enosti si s sebou pinesly i stinnou str叩nku. Do邸lo toti転 k vynalezen鱈 fotoapar叩tu, co転 vedle je邸t vt邸鱈ho l叩k叩n鱈 lidu do msta vedlo smutn tak辿 k odhalen鱈 a penesen鱈 hr哲z v叩lky do lidsk箪ch mysl鱈. V 邸ir邸鱈m m鱈tku 邸lo o deromantizaci spolenosti, zbaven鱈 se zidealizovan箪ch pedstav a vystaven鱈 lidu krut辿 realit v叩lky. Tak zanikl romantismus a dal vzniku realismu. Pesto転e mstsk箪 転ivot pin叩邸el sv辿 v箪hody, oividn s n鱈m byly spjat辿 i negativn鱈 str叩nky, jako nap鱈klad chudoba, 邸p鱈na, snadnj邸鱈 邸鱈en鱈 nemoc鱈. Pokud to lovk nedot叩hl do vy邸邸鱈 spolenosti, tomuhle v邸emu byl vystaven. Ov邸em ani vy邸邸鱈 spolenost nez哲stala nepostihnuta a musela elit jist辿mu druhu samoty, jeliko転 chud鱈 lid辿 a imigranti se sjednocovali do uzaven箪ch spoleenstev a 炭sp邸n鱈, bohat鱈 lid辿 byli tedy nuceni elit pr叩zdn辿 anonymit davu. Tahle zmna jak 転ivotn鱈ho prosted鱈, tak i stylu, s sebou pinesla mnoh辿 d哲sledky, na kter辿 se tak辿 zamuje kniha Raymonda Williamse The country and the city, ve kter辿 tyto spoleensk辿 jevy popisuje. Mezi hlavn鱈 z nich pat鱈 pomysln叩 psychick叩 segregace jedince pohybuj鱈c鱈ho se ve vt邸鱈ch davech nebo hust zalidnn箪ch oblastech. Pr叩v tento paradoxn鱈, su転uj鱈c鱈 pocit zavl叩daj鱈c鱈 ve mstech, m鱈stech, kter叩 by se dala oznait jako centra lidsk辿 spolenosti a kultury a tedy tak辿 m鱈sta, kter箪m by mlo b箪t pisuzov叩no jak辿si kolektivn鱈 vdom鱈, je t鱈m, co charakterizuje na邸e nejvt邸鱈 spoleensk辿 celky. Podle Williamse ji転 mstsk辿 ulice obsahuj鱈 nco, co pipom鱈n叩 zmatek a vavu, proti emu転 se lidsk叩 povaha automaticky bou鱈. Stovky lid鱈 ze v邸ech mo転n箪ch spoleensk箪ch vrstev a t鱈d se vz叩jemn m鱈j鱈 a raz鱈 cestu ulicemi, v邸ichni usiluj鱈c鱈 v samotn辿 podstat o to stejn辿 - 邸tst鱈, stav spokojenosti. Pesto kolem sebe proch叩z鱈 jako by vz叩jemn nemli nic spolen辿ho, ani転 by se na sebe pod鱈vali, nato転pak promluvili slovo nebo projevili njak箪 druh z叩jmu. Williams spekuluje, 転e pr叩v tohle vystaven鱈 brut叩ln鱈 lhostejnosti je to, co lidi v takov箪ch oblastech mn鱈 a co je nut鱈 se v davu zamit na sebe. asem vznikaly nov辿 pohledy na tyto jevy i spoleensk辿 celky samotn辿. Mezi zaj鱈mavj邸鱈 z nich pat鱈 nap鱈klad pohled Thomase Hardyho, kter箪 vidl Lond箪n jako ernou nestv哲ru, jej鱈転 tlo m叩 tyi mili坦ny hlav a osm mili坦n哲 o鱈 a je転 ji転 nem叩 s lidskost鱈 nic spolen辿ho. Vypad叩 to tedy, 転e cel叩 zmna spolenosti v obdob鱈 urbanizace a industrializace je zap鱈inna technologi鱈. Nicm辿n technologick箪 pokrok je sp鱈邸e zmna automatick叩, na n鱈転 lid辿 neust叩le testuj鱈 svoje schopnosti a limity a tak辿 lidem ulehuje 転ivot v mnoha smrech. D叩 se tedy 鱈ct, 転e pokrok technologie je pro n叩s 邸patn箪? Mn鱈 nejen na邸e 転ivoty a pr叩ci, ale i n叩s samotn辿, to je zejm辿. Zb箪v叩 n叩m jen doufat, 転e k lep邸鱈mu.
  • 3. Citovan辿 pr叩ce- 1. WILLIAMS, Raymond. The country and the City. Chatto and Windus & Spokesman Books, 1975, 336 s. ISBN 0-7012-1005-2 & 970851247991 2. IMON, Martin. Teoretick辿 p鱈stupy ke studiu urbanizace. Praha, 2006, Dostupn辿 z http://web.natur.cuni.cz/~simon1/Martin_Simon_- __Teoreticke_pristupy_ke_studiu_urbanizace.html . Vedouc鱈 bakal叩sk辿 pr叩ce: RNDr. Martin Ouedn鱈ek, Ph.D., Univerzita Karlova, P鱈rodovdeck叩 fakulta. 3. Pispvatel辿 Wikipedie, Urbanizace [online], Wikipedie: Oteven叩 encyklopedie, c2012, Datum posledn鱈 revize 16. 12. 2012, 06:10 UTC, [citov叩no 20. 12. 2012] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Urbanizace&oldid=9438311> 1. - Autor je zcela oividn v dan辿m oboru erudovan箪 i setl箪. - Autor je zn叩m箪 a uzn叩van箪 a tedy jde o zdroj d哲vryhodn箪. - Jedn叩 se pev叩転n o pr叩ci t箪kaj鱈c鱈 se d哲sledk哲 pr哲bhu urbanizace a industrializace v historii, o aktu叩lnost informac鱈 se tedy starat nemus鱈me. - Nemus鱈me se b叩t o postrann鱈 炭mysly autora, jeliko転 knihu napsal jako rozs叩hl辿 d鱈lo o dan辿m t辿matu, obsahuje i p鱈m辿 statistick辿 炭daje a odkazy na pr叩ce jin辿. - Informace jsou objektivn鱈, jsou obh叩jeny ob str叩nky dan辿ho t辿matu. 2. - Jedn叩 se o pr叩ci bakal叩skou, je tedy samozejm uveden autor. - Jsou uvedeny v邸echny zdroje citac鱈 a tedy se nemus鱈me b叩t o nepodlo転en辿 informace. - Jedn叩 se o dlouhodob辿ho studenta vysok辿 邸koly, je tedy v t辿matu nepochybn
  • 4. 艶姻顎糸看厩温稼箪. - Pr叩ce je z roku 2006, jedn叩 se tedy o relativn aktu叩ln鱈 炭daje a informace. - Pr叩ce je oddlena odstavci a podnadpisy, je pehledn叩. 3. - Autorem jsou r哲znorod鱈 u転ivatel辿 wikipedie, nicm辿n pro z叩kladn鱈 uveden鱈 do problematiky str叩nka poslou転鱈 dobe. - Obsahuje objektivn鱈 historick辿 炭daje a odkazy na dal邸鱈 zdroje. - Informace jsou velmi aktu叩ln鱈 a pravideln aktualizov叩ny. - Str叩nka je nezi邸tn utv叩ena lidmi a pro lidi, nemus鱈me se tedy b叩t zav叩dj鱈c鱈ch nebo postrann鱈ch 炭mysl哲. - Str叩nka je oddlena odstavci a relativn pehledn叩.