ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo

Finální úkol anna blažková

•
•
Robert Blazek
Robert Blazek
Convert to study materialsBETA

Transform any presentation into ready-made study material—select from outputs like summaries, definitions, and practice questions.

1 of 4
Download to read offline
Argumentace: Téma Charakteristika nadaných dětí aneb jak poznáme nadané dítě, jsem si vybrala hned z několika důvodů. Jako učitelka a vychovatelka na základní škole je pro mě velmi důležité určit schopnosti jednotlivých dětí, a ty pokud možno rozvíjet. V současné době se upíná velká pozornost k dětem, které mají z různých důvodů ztížené podmínky v běžné škole (děti tělesně či duševně postižené, anebo děti s různými poruchami učení), ale zapomíná se naopak na děti velmi nadané. Tyto děti potřebují také speciální péči, aby se naplno mohl rozvíjet jejich potenciál. Jako sociálního pedagoga mě problematika nadaných dětí velmi zajímá a po hlubším studiu tématu jsem zjistila, že pedagogové mají největší problém s odhalením talentovaných dětí. Svou práci jsem proto směřovala právě na popis a charakteristiku nadaného dítěte. Anotace: Práce je zaměřena na odhalení jednotlivých specifik ¨nadaných dětí¨. Hlavním úkolem práce je referovat o tom, čím se tyto dětí liší od svých vrstevníků, jak je můžeme rozpoznat. Nejprve uvádím definici nadaného dítěte a existenci seznamu charakteristik nadaných děti. V druhé části se přímo zabývám jednotlivými projevy nadaných dětí. Zde popisuji odlišnosti v rozvoji poznávacích procesů, motivace a procesů citově volních. Klíčová slova: nadání, talent, nadané dítě, paměť, motivace Charakteristika nadaných dětí aneb jak poznáme nadané dítě Žádná správná definice, co je to nadané dítě, v podstatě neexistuje. Je to dítě, které je tzv. trochu víc než ostatní děti. Je zvědavější, motoricky schopnější, dobrodružnější, radostnější, dovede lépe uvádět věci do souvislostí atd. Pokud takové dítě jeho prostředí akceptuje, nebude jeho nadání žádný problém, naopak může společnost jen obohatit. (Landau, 2007) V anglicky psané literatuře se setkáváme se seznamy charakteristik nadaných dětí zvané checklists. Checklist je tzv. výčet, u kterého je možné kontrolovat výskyt daných charakteristik a zároveň možnost odškrtávat přítomné charakteristiky u zkoumaného dítěte. Tyto seznamy se dávají k dispozici rodičům a učitelům, aby tak mohli poodhalit nadání svých potomků, žáků. Autoři seznamů se dále odvolávají na odborníky, ke kterým by rodiče či učitele měli dítě přivést a checklist si nechat ověřit. Je nutné si uvědomit, že každé dítě je jiné a to platí i pro děti
nadané. Proto poznatky o formách, podobách a projevech nadání jsou různé a tyto charakteristiky se nemusí vyskytovat souběžně a ve stejné intenzitě. (Fořtík, Fořtíková, 2007) Čeho si tedy všímat, chceme-li posuzovat nadání u dětí? Různí autoři vytvořili různé seznamy nejdůležitějších projevů nadaných dětí. Já uvádím ty, které se v odborné literatuře objevovaly nejčastěji a týkají se dětí předškolního a mladšího školního věku. Většina rozumově nadaných dětí projevuje již od nejútlejšího věku atypickou schopnost poznávání (paměť, myšlení, pozornost atd.). Pokud jsou tyto charakteristiky podněcovány a rozvíjeny, býváme svědky velmi zajímavého, neobyčejně rychlého vývoje poznávacích schopností. Pokud je tento přirozený vývoj tlumen a nerozvíjen, může se stát, že nadprůměrné schopnosti paradoxně vytvoří negativní sílu, která brzy začne působit proti jakémukoli učení a vzdělávání.(Portešová, online) Nadané děti se projevují vyzrále, jsou u nich patrné brzy rozvinuté schopnosti a jsou vývojově před svým věkem. Dělají rychlejší pokroky než děti „normální“, učení je pro ně snadné. (Landau, 2007) Jsou schopni pracovat s abstraktními symboly mnohem dříve, než děti stejného věku. Jsou schopni vidět a chápat zákonitosti. Mají dobrý vhled do vztahu příčina-důsledek a často používají metafory. Snaží se porozumět složitým tématům (např. neustálé dotazování se rodičů. Odkud pocházíme? Co je to vesmír? ). „Vysoce nadané děti jsou už v útlém věku často nápadné tím, že jsou velmi zvědavé a dychtivé po učení. Známé období otázek, které obvykle začíná asi ve třech letech a vrcholí mezi třemi a čtyřmi roky, začíná u nadaných dětí podstatně dříve a zdá se, že nikdy nekončí. Nespokojují se s neúplnými a jednoduchými odpověďmi, ptají se dále, dokud se nedovědí přesně vše, co chtěly“ (Mönks, Ypenburg, 2002 s. 34). Motivace u takových dětí bývá velmi silně rozvinuta, dítě nepotřebuje výrazně motivovat známkami nebo pochvalami. Rádo se učí, velké potěšení mu přináší právě získávání nových poznatků. Přistupuje ke všemu, co dělá s chutí. (Portešová, online) Citlivé vnímání a otevřenost rozpoznat problémy je další vlastností nadaných. Nadané děti hledají problémy, jsou otevření a díky své senzitivnosti dokáží diferencovat, vidí společné rysy a odlišnosti, mají velký smysl pro humor.(Landau, 2007) Nadané dítě se dovede upnout na práci soustředěně a odpovědně, je schopno dlouhodobé koncentrace a dokáže dělat víc věcí současně. Rodiče a učitelé můžou tuto rozmělněnou pozornost považovat za povrchnost. (Mönks, Ypenburg, 2002) Paměť u takových dětí je velmi silně rozvinuta, jsou schopni si zapamatovat i informace, které jim byly vystaveny jen jednou. Jde zejména o paměť logickou- zrakovou i sluchovou. S tím souvisí schopnost vybavovat si rychle naučená (ať už slyšená, viděná či přečtená) fakta, dále znalost velkého množství informací z různých oblastí, zaměření
se na detaily. Tyto děti nepotřebují tolik opakovat učivo jako ostatní vrstevníci. Velmi častým znakem je časné čtenářství, kdy se řada těchto dětí naučí číst do 4 roku a při vstupu do školy čte plynně jak dospělý. S tím je spojena i bohatá slovní zásoba a používání komplikovaných větných souvětí. Tyto děti preferují pracovat samostatně a spoléhají se na vlastní způsob řešení problémů. Lidé takové chování často mylně nazývají antisociální. (Portešová, online) „Myšlení těchto dětí je díky jejich dobré paměti hbitější (mohou rychleji vyvolávat vědění a asociace), flexibilnější (dokáží problém nazírat z několika různých perspektiv), originálnější (vědomostí využívají neobvyklým způsobem a mají schopnost vyvozovat nečekané důsledky). Mají myšlenkovou schopnost kombinovat věci a vědomosti, asociovat a plánovat, vypracovávat detaily a zpětnou definicí vytvářet nové struktury“ (Landau, 2007, s. 50). Jejich představivost je velmi výrazná. Na základě tzv. plusů, které nadané dítě má, se na druhé straně objevuje mnoho problémů, které s sebou nadání přináší. Tímto popisem jsem přiblížila možnosti rozpoznání nadaného dítěte mezi ostatními. Není ovšem možné obsáhnout úplně všechny charakteristiky nadaného dítěte. Je důležité si uvědomit, že všechny znaky se nemusí projevit u jednoho dítěte. Je přirozené, že děti splňují pouze některé z těchto charakteristik a přesto je můžeme označit za nadané. Obrázek 1. Mind map Použité zdroje: 1. FOŘTÍK, V., FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-297-3. 2. LANDAU, E. Odvaha k nadání. Praha:Akropolis, 2007. ISBN 978-80-86903-48-4.
3. MÖNKS, F.J., YPENBURG, I. H. Nadané dítě. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0445-5. 4. PORTEŠOVÁ, Š. Typické poznávací charakteristiky nadaných dětí [on-line].[cit. 2012-12- 9] Dostupný z <http://www.nadanedeti.cz/index.php?stranka_id=45> Zdroj č. 1: Autoři se touto problematikou zabývají řadu let a napsali několik publikací na toto téma. Monografie je relativně nová, proto i informace jsou aktuální Je psána odborným stylem. Nejsou v ní chyby. Velmi dobrá reputace vydavatele. Zdroj č. 3: Odborná publikace. Spolehlivý vydavatel. Autoři opět znalci problematiky. Psáno odborným jazykem. Zdroj č. 4 Webové stránky jsou přímo směřovány na problematiku nadaných dětí. Zaštituje je přímo MU. Není snaha o reklamu. Autorka článku je odbornice na problematiku nadaných dětí. Text bez chyb. Aktuální informace.

More Related Content

Finální úkol anna blažková

  • 1. Argumentace: Téma Charakteristika nadaných dětí aneb jak poznáme nadané dítě, jsem si vybrala hned z několika důvodů. Jako učitelka a vychovatelka na základní škole je pro mě velmi důležité určit schopnosti jednotlivých dětí, a ty pokud možno rozvíjet. V současné době se upíná velká pozornost k dětem, které mají z různých důvodů ztížené podmínky v běžné škole (děti tělesně či duševně postižené, anebo děti s různými poruchami učení), ale zapomíná se naopak na děti velmi nadané. Tyto děti potřebují také speciální péči, aby se naplno mohl rozvíjet jejich potenciál. Jako sociálního pedagoga mě problematika nadaných dětí velmi zajímá a po hlubším studiu tématu jsem zjistila, že pedagogové mají největší problém s odhalením talentovaných dětí. Svou práci jsem proto směřovala právě na popis a charakteristiku nadaného dítěte. Anotace: Práce je zaměřena na odhalení jednotlivých specifik ¨nadaných dětí¨. Hlavním úkolem práce je referovat o tom, čím se tyto dětí liší od svých vrstevníků, jak je můžeme rozpoznat. Nejprve uvádím definici nadaného dítěte a existenci seznamu charakteristik nadaných děti. V druhé části se přímo zabývám jednotlivými projevy nadaných dětí. Zde popisuji odlišnosti v rozvoji poznávacích procesů, motivace a procesů citově volních. Klíčová slova: nadání, talent, nadané dítě, paměť, motivace Charakteristika nadaných dětí aneb jak poznáme nadané dítě Žádná správná definice, co je to nadané dítě, v podstatě neexistuje. Je to dítě, které je tzv. trochu víc než ostatní děti. Je zvědavější, motoricky schopnější, dobrodružnější, radostnější, dovede lépe uvádět věci do souvislostí atd. Pokud takové dítě jeho prostředí akceptuje, nebude jeho nadání žádný problém, naopak může společnost jen obohatit. (Landau, 2007) V anglicky psané literatuře se setkáváme se seznamy charakteristik nadaných dětí zvané checklists. Checklist je tzv. výčet, u kterého je možné kontrolovat výskyt daných charakteristik a zároveň možnost odškrtávat přítomné charakteristiky u zkoumaného dítěte. Tyto seznamy se dávají k dispozici rodičům a učitelům, aby tak mohli poodhalit nadání svých potomků, žáků. Autoři seznamů se dále odvolávají na odborníky, ke kterým by rodiče či učitele měli dítě přivést a checklist si nechat ověřit. Je nutné si uvědomit, že každé dítě je jiné a to platí i pro děti
  • 2. nadané. Proto poznatky o formách, podobách a projevech nadání jsou různé a tyto charakteristiky se nemusí vyskytovat souběžně a ve stejné intenzitě. (Fořtík, Fořtíková, 2007) Čeho si tedy všímat, chceme-li posuzovat nadání u dětí? Různí autoři vytvořili různé seznamy nejdůležitějších projevů nadaných dětí. Já uvádím ty, které se v odborné literatuře objevovaly nejčastěji a týkají se dětí předškolního a mladšího školního věku. Většina rozumově nadaných dětí projevuje již od nejútlejšího věku atypickou schopnost poznávání (paměť, myšlení, pozornost atd.). Pokud jsou tyto charakteristiky podněcovány a rozvíjeny, býváme svědky velmi zajímavého, neobyčejně rychlého vývoje poznávacích schopností. Pokud je tento přirozený vývoj tlumen a nerozvíjen, může se stát, že nadprůměrné schopnosti paradoxně vytvoří negativní sílu, která brzy začne působit proti jakémukoli učení a vzdělávání.(Portešová, online) Nadané děti se projevují vyzrále, jsou u nich patrné brzy rozvinuté schopnosti a jsou vývojově před svým věkem. Dělají rychlejší pokroky než děti „normální“, učení je pro ně snadné. (Landau, 2007) Jsou schopni pracovat s abstraktními symboly mnohem dříve, než děti stejného věku. Jsou schopni vidět a chápat zákonitosti. Mají dobrý vhled do vztahu příčina-důsledek a často používají metafory. Snaží se porozumět složitým tématům (např. neustálé dotazování se rodičů. Odkud pocházíme? Co je to vesmír? ). „Vysoce nadané děti jsou už v útlém věku často nápadné tím, že jsou velmi zvědavé a dychtivé po učení. Známé období otázek, které obvykle začíná asi ve třech letech a vrcholí mezi třemi a čtyřmi roky, začíná u nadaných dětí podstatně dříve a zdá se, že nikdy nekončí. Nespokojují se s neúplnými a jednoduchými odpověďmi, ptají se dále, dokud se nedovědí přesně vše, co chtěly“ (Mönks, Ypenburg, 2002 s. 34). Motivace u takových dětí bývá velmi silně rozvinuta, dítě nepotřebuje výrazně motivovat známkami nebo pochvalami. Rádo se učí, velké potěšení mu přináší právě získávání nových poznatků. Přistupuje ke všemu, co dělá s chutí. (Portešová, online) Citlivé vnímání a otevřenost rozpoznat problémy je další vlastností nadaných. Nadané děti hledají problémy, jsou otevření a díky své senzitivnosti dokáží diferencovat, vidí společné rysy a odlišnosti, mají velký smysl pro humor.(Landau, 2007) Nadané dítě se dovede upnout na práci soustředěně a odpovědně, je schopno dlouhodobé koncentrace a dokáže dělat víc věcí současně. Rodiče a učitelé můžou tuto rozmělněnou pozornost považovat za povrchnost. (Mönks, Ypenburg, 2002) Paměť u takových dětí je velmi silně rozvinuta, jsou schopni si zapamatovat i informace, které jim byly vystaveny jen jednou. Jde zejména o paměť logickou- zrakovou i sluchovou. S tím souvisí schopnost vybavovat si rychle naučená (ať už slyšená, viděná či přečtená) fakta, dále znalost velkého množství informací z různých oblastí, zaměření
  • 3. se na detaily. Tyto děti nepotřebují tolik opakovat učivo jako ostatní vrstevníci. Velmi častým znakem je časné čtenářství, kdy se řada těchto dětí naučí číst do 4 roku a při vstupu do školy čte plynně jak dospělý. S tím je spojena i bohatá slovní zásoba a používání komplikovaných větných souvětí. Tyto děti preferují pracovat samostatně a spoléhají se na vlastní způsob řešení problémů. Lidé takové chování často mylně nazývají antisociální. (Portešová, online) „Myšlení těchto dětí je díky jejich dobré paměti hbitější (mohou rychleji vyvolávat vědění a asociace), flexibilnější (dokáží problém nazírat z několika různých perspektiv), originálnější (vědomostí využívají neobvyklým způsobem a mají schopnost vyvozovat nečekané důsledky). Mají myšlenkovou schopnost kombinovat věci a vědomosti, asociovat a plánovat, vypracovávat detaily a zpětnou definicí vytvářet nové struktury“ (Landau, 2007, s. 50). Jejich představivost je velmi výrazná. Na základě tzv. plusů, které nadané dítě má, se na druhé straně objevuje mnoho problémů, které s sebou nadání přináší. Tímto popisem jsem přiblížila možnosti rozpoznání nadaného dítěte mezi ostatními. Není ovšem možné obsáhnout úplně všechny charakteristiky nadaného dítěte. Je důležité si uvědomit, že všechny znaky se nemusí projevit u jednoho dítěte. Je přirozené, že děti splňují pouze některé z těchto charakteristik a přesto je můžeme označit za nadané. Obrázek 1. Mind map Použité zdroje: 1. FOŘTÍK, V., FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-297-3. 2. LANDAU, E. Odvaha k nadání. Praha:Akropolis, 2007. ISBN 978-80-86903-48-4.
  • 4. 3. MÖNKS, F.J., YPENBURG, I. H. Nadané dítě. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0445-5. 4. PORTEŠOVÁ, Š. Typické poznávací charakteristiky nadaných dětí [on-line].[cit. 2012-12- 9] Dostupný z <http://www.nadanedeti.cz/index.php?stranka_id=45> Zdroj č. 1: Autoři se touto problematikou zabývají řadu let a napsali několik publikací na toto téma. Monografie je relativně nová, proto i informace jsou aktuální Je psána odborným stylem. Nejsou v ní chyby. Velmi dobrá reputace vydavatele. Zdroj č. 3: Odborná publikace. Spolehlivý vydavatel. Autoři opět znalci problematiky. Psáno odborným jazykem. Zdroj č. 4 Webové stránky jsou přímo směřovány na problematiku nadaných dětí. Zaštituje je přímo MU. Není snaha o reklamu. Autorka článku je odbornice na problematiku nadaných dětí. Text bez chyb. Aktuální informace.