HIC 06: Vyvoj anorganicke chemie
0 likes1,275 views
Historicky vyvoj anorganicke chemie - od pojmu prvek po periodicky system prvku - zajimave periodicke tabulky
![Uk叩zka emisn鱈ch spekter 沿姻厩一哲
Lithium vlnov叩 d辿lka [nm]
Sod鱈k
Drasl鱈k](https://image.slidesharecdn.com/anorganika-new07-101109015839-phpapp02/85/HIC-06-Vyvoj-anorganicke-chemie-6-320.jpg)
![Uk叩zka emisn鱈ch spekter 沿姻厩一哲
V叩pn鱈k vlnov叩 d辿lka [nm]
Vlnov叩 d辿lka [nm]
Baryum
M](https://image.slidesharecdn.com/anorganika-new07-101109015839-phpapp02/85/HIC-06-Vyvoj-anorganicke-chemie-7-320.jpg)
![Uk叩zka emisn鱈ch spekter 沿姻厩一哲
Vod鱈k vlnov叩 d辿lka [nm]
Helium
Neon](https://image.slidesharecdn.com/anorganika-new07-101109015839-phpapp02/85/HIC-06-Vyvoj-anorganicke-chemie-8-320.jpg)
HIC 06: Vyvoj anorganicke chemie
- 1. V箪voj anorganick辿 chemie Od pojmu chemick箪 prvek po periodickou soustavu 沿姻厩一哲
- 2. Pojem chemick箪 prvek Joachim Jungius 22.10.1587 23.9.1657 1642 takov辿 l叩tky, je転 nelze chemicky d叩le rozlo転it Robert Boyle 1661 nech叩v叩 ot叩zku otevenou Antoine Laurent Lavoisier 1787 popsal 33 沿姻厩一哲 (jen 22 skuten箪ch) 1830 zn叩mo 55 沿姻厩一哲 Objevy nov箪ch 沿姻厩一哲
- 3. Alessandro Giuseppe Antonio Anatasio Volta 18.2.1745 5.3.1827 italsk箪 fyzik a chemik galvanick箪 l叩nek
- 4. Humpry Davy 17.12.1778 29.5.1829 elektrol箪za dal邸鱈 prvky (K, Na, Ca, Sr, Ba, Mg)
- 5. Robert Wilhelm Eberhard Bunsen 30.3.1811 16.8.1899 nmeck箪 chemik emisn鱈 spektr叩ln鱈 anal箪za objevy dal邸鱈ch 沿姻厩一哲 Plamen Emisn鱈 spektrum
- 6. Uk叩zka emisn鱈ch spekter 沿姻厩一哲 Lithium vlnov叩 d辿lka [nm] Sod鱈k Drasl鱈k
- 7. Uk叩zka emisn鱈ch spekter 沿姻厩一哲 V叩pn鱈k vlnov叩 d辿lka [nm] Vlnov叩 d辿lka [nm] Baryum M
- 8. Uk叩zka emisn鱈ch spekter 沿姻厩一哲 Vod鱈k vlnov叩 d辿lka [nm] Helium Neon
- 9. Gmelin哲v 壊霞壊岳辿馨 沿姻厩一哲 L. Gmelin, Handbuch der anorganischen chemie 4th ed., Heidelberg, 1843, vol. 1, p. 52:
- 10. Johann Wolfgang D旦bereiner 13.12.1780 24.3.1849 1829 pravidlo tri叩d pr哲mr atomov箪ch vah 沿姻厩一哲 v tri叩d je pibli転n roven atomov辿 v叩ze prostedn鱈ho prvku vzhledem k nepesn箪m atomov箪m vah叩m nesrovnalosti
- 12. Max Joseph von Pettenkofer 3.12.1818 10.2.1901 bavorsk箪 chemik zab箪val se p鱈pravou platiny a zlata vynalezl aventurinov辿 sklo zpesoval atomov辿 v叩hy sna転il se hledat analogie mezi prvky
- 13. Nikolaj Nikolajevi Beketov 13.1.1827 13.12.1911 rusk箪 fyzik叩ln鱈 chemik prezident rusk辿 fyzik叩ln-chemick辿 spolenosti seadil prvky podle u邸lechtilosti podle jejich elektrochemick辿ho potenci叩lu elektrochemick叩 ada 沿姻厩一哲 byla pojmenov叩na po nm
- 14. Elektrochemick叩 ada 沿姻厩一哲 t転ko tepeln箪 redukovateln辿 rozklad elektrol箪za slouenin redukce vod鱈kem za tepla
- 15. Elektrochemick叩 ada 沿姻厩一哲 reaguj鱈 se studenou reaguj鱈 jen vodou s neoxidan鱈mi luavka kyselinami kr叩lovsk叩 reaguj鱈 reaguj鱈 s vodn鱈 p叩rou s oxidan鱈 za tepla kyselinou
- 16. Elektrochemick叩 ada 沿姻厩一哲 z鱈dka nikdy nejsou voln辿 asto voln辿 voln辿 u邸lechtil辿 neu邸lechtil辿 kovy kovy
- 17. Karel Slavoj Amerling 18.9.1807 2.11.1884 doktor medic鱈ny v Praze pracoval v technick辿 chemii popsal daguerrotypii prvn鱈 fotografick辿 postupy sestavil elektrochemickou adu 沿姻厩一哲
- 18. Ammerlingova elektrochemick叩 ada 沿姻厩一哲
- 19. Ammerlingova elektrochemick叩 ada 沿姻厩一哲
- 20. Hled叩n鱈 壊霞壊岳辿馨u 沿姻厩一哲 Alexandre-Emile B辿guyer de Chancourtois 20.1.1820 14.11.1886 francouzsk箪 geolog a mineralog 1862 telurick箪 邸roub 邸姻看顎恢看厩庄界艶 prvky seazeny ve spir叩l叩ch, ve vertik叩l叩ch podobn辿 vlastnosti zavedl pojem perioda jen 25 沿姻厩一哲 zaadil spr叩vn
- 21. 邸姻看顎恢看厩庄界艶
- 22. Hled叩n鱈 壊霞壊岳辿馨u 沿姻厩一哲 John Alexander Reina Newlands 26.11.1837 29.7.1898 anglick箪 analytick箪 chemik 1863 okt叩vy
- 23. Hled叩n鱈 壊霞壊岳辿馨u 沿姻厩一哲 William Odling 5.9.1829 17.2.1921 anglick箪 chemik 1865 tabulka podobn辿 vlastnosti zaadil 57 沿姻厩一哲 nechal voln叩 m鱈sta nepedpov鱈dal
- 24. Hled叩n鱈 壊霞壊岳辿馨u 沿姻厩一哲 Alfred Joseph Naquet 6.10.1834 10.11.1916 francouzsk箪 chemik a politik rozt鱈dil prvky kovov辿 a nekovov辿 do skupin
- 25. Hled叩n鱈 壊霞壊岳辿馨u 沿姻厩一哲 Z Naquetovy uebnice Principes de Chemie (vyd叩n鱈 1864 F. Savy, Pa鱈転)
- 26. Hled叩n鱈 壊霞壊岳辿馨u 沿姻厩一哲 Gustavus Detlef Hinrichs 2.12.1836 14.2.1923 nmeck箪 chemik 1861 emigroval do Ameriky rozdlil nekovy do trojic a kovy do tveic 1867 vytvoil sv哲j periodick箪 壊霞壊岳辿馨
- 27. : Spir叩ln鱈 periodick箪 壊霞壊岳辿馨 沿姻厩一哲 G.D. Hinrichse Programm der Atomechanik oder die Chemie eine Mechanik de Pantome, Augustus Hageboek, Iowa City, IA, 1867
- 28. Hled叩n鱈 壊霞壊岳辿馨u 沿姻厩一哲 Lothar Julius Mayer 16.8.1830 11.4.1895 nmeck箪 chemik 1870 tabulka nov zaadil 28 沿姻厩一哲 壊霞壊岳辿馨 podle valence 沿姻厩一哲
- 30. Z dopisu J叩ry da Cimrmana Mendlejevovi Mil箪 M鱈泥o, u転 se na Tebe nezlob鱈m, 転e jsi mi pom叩ral karty sv箪mi chemick箪mi symboly. Cestou vlakem z Petrohradu jsem si vykl叩dal pasi叩ns, a to by ses divil, co mi vy邸lo Tv哲j J叩ra Autobusta J叩ry Cimrmana se zcela strhan箪mi rysy
- 31. jednou mo転n叩 pochop鱈me, pro Dimitrij v転dy takhle sestavuje sv辿 kostky
- 32. Hled叩n鱈 壊霞壊岳辿馨u 沿姻厩一哲 Dmitrij Ivanovi Mendlejev 1868 1870 束仆仂于 亳仄亳亳損
- 34. Dmitrij Ivanovi Mendlejev 8.2. 1834, Tobolsk 2.2. 1907, Petrohrad otec editel gymn叩zia nejmlad邸鱈 ze 17 dt鱈 otec brzy oslepl operov叩n, ale z哲stal v penzi matka 鱈dila skl叩rnu po bratrovi Dmitrij ve skl叩rn z鱈skal prvn鱈 vztah k chemii 1847 studoval gymn叩zium v Tobolsku 1855 dokonil pedagogick叩 studia v Petrohrad
- 35. Zakladatel辿 rusk辿 chemick辿 spolenosti (5.1.1868)
- 36. 1878 I.N. Kramskoj Mendlejev哲v portr辿t
- 37. 1885 Ilja Rjepin Mendlejev哲v portr辿t
- 38. 1885 A.I. Mendlejeva portr辿t bratra
- 39. 1886 N. A. Jaro邸enko portr辿t D.I. Mendlejeva
- 40. 1887 炭astn鱈ci 57. sjezdu britsk辿 spolenosti pro rozvoj vd Manchester
- 41. Dmitrij Ivanovi Mendlejev 1897
- 42. 1900 dvoust辿 v箪ro鱈 berl鱈nsk辿 akademie vd Mendlejev Jorgensen Held Landolt Winkler Ladenburg Torpe Beistein Ramsay Bayer Kossa Van tHoff
- 45. Mendlejevova tabulka z roku 1871
- 46. Dal邸鱈 objevy 沿姻厩一哲 pedpovzen箪ch Mendlejevem n叩zev at. 鱈slo nov箪 n叩zev objevil eka-bor 21 Sc 1879 Nilson eka-aluminium 31 Ga 1875 Boisbaudran eka-silicium 32 Ge 1886 Winkler eka - jod 85 At 1940 Segr辿 eka-cesium 87 Fr 1939 Perey eka -mangan 52 Tc 1937 Segr辿 a d. dvi-mangan 75 Re 1925 Tacke a d. dvi-telur 84 Po 1898 Curie eka-tantal 91 Pa 1918 Tacke a d.
- 47. Dal邸鱈 objevy 沿姻厩一哲 pedpovzen箪ch Mendlejevem Paul-mile Lecoq de Boisbaudran 18.4.1838 28.5.1912 francouzsk箪 chemik pracoval ve spektroskopii 1875 objevil a popsal Galium
- 48. Dal邸鱈 objevy 沿姻厩一哲 pedpovzen箪ch Mendlejevem Lars Frederik Nilson 27.5.1840 14.5.1899 邸v辿dsk箪 chemik 鱈dil 邸v辿dskou kr叩lovskou akademii pro zemdlstv鱈 a lesy 1879 objevil a popsal skandium
- 49. Dal邸鱈 objevy 沿姻厩一哲 pedpovzen箪ch Mendlejevem Clemens Alexander Winkler 26.12.1838 8.10.1904 nmeck箪 analytick箪 chemik 1886 objevil germanium
- 50. Objev radioaktivity Antoine Henri Becquerel 15.12.1852 25.8.1908 francouzsk箪 fyzik 1903 za objev radioaktivity z鱈skal Nobelovu cenu za fyziku spolu s Pierre a Mari鱈 Curie
- 51. Objev radioaktivity Pierre Curie 15.5.1859 19.4.1906 francouzsk箪 fyzik a chemik Marie Curie- Sklodowska 7.11.1867 4.7.1934 polsk叩 vdkyn pracuj鱈c鱈 1903 spolu s A.H. Bequerelem ve Francii v oblasti fyziky obdr転eli Nobelovu cenu a chemie za fyziku z objev a studium 1898 objev Ra, Po radioaktivity 1911 Marie Curie-Sklodowska z鱈skala Nobelovu cenu za chemii za objev radia, polonia a dal邸鱈 v箪zkum radia
- 53. Objev radioaktivity Frederick Soddy 2.9.1877 22.9.1956 anglick箪 radiochemik 1911 isotop 1921 Nobelova cena za jeho p鱈spvky k znalosti chemie radioaktivn鱈ch l叩tek, a jeho vy邸etov叩n鱈 p哲vodu a povahy izotop哲
- 54. Objev radioaktivity Henry Gwyn Jeffreys Moseley 23.11.1887 10.8.1915 byl britsk箪 fyzik objevil empirick箪 vztah mezi rentgenov箪mi spektry a protonov箪mi 鱈sly 沿姻厩一哲 pozdji po nm pojmenovan箪 Moseley哲v z叩kon 1913 periodicita z叩vis鱈 na atomov辿m 鱈slu
- 56. Chronologie objev哲 沿姻厩一哲 1783 Te Franz Joseph M端ller von Reichstein 1791 Ti Gregor 1794 Y Gadolin 1797 Cr Louis-Nicholas Vauquelin 1801 Nb Charles Hatchett, V Nils Sefstr旦m 1802 Ta Anders Ekeberg 1803 Pt, Rh Wollaston, Ce Klaproth, Berzelius 1804 Os, Ir Tennant 1814 Cd Strohmayer 1817 Li Johan August Arfvedson, Se Berzelius 1824 Si, Zr Berzelius 1830 didym (Nd+Pr) - Mosander 1839 La - Mosander
- 57. Chronologie objev哲 沿姻厩一哲 1843 Er, Tb Mosander 1844 Ru - Klaus 1861 Tl Crookes 1863 In Richter, Reich 1875 Ga Boisbaudran 1878 Yb Marignac 1879 Ho, Tm Cleve, Sm Boisbaudran, Sc Nilson 1880 Gd Marignac 1885 Nd, Pr von Wesbach 1886 Dy Boisbaudran, Ge - Winkler 1901 Eu Demarcoy 1907 Lu - Urbain
- 58. Objevy vz叩cn箪ch plyn哲 He 1895 Sir William Ramsay, nez叩visle N. A. Langley a P. T. Cleve Ne 1898 Sir William Ramsay, Morris W. Travers Ar 1894 Sir William Ramsay, Lord Rayleigh Kr 1898 Sir William Ramsay, Morris W. Travers Xe 1898 Sir William Ramsay, Morris W. Travers
- 59. Zb箪vaj鱈c鱈 prvky v p鱈rod 1913 Pa Otto Hahn, Lise Meitner, Frederick Soddy, John Cranston 1923 Hf Dirk Coster a George Charles von Hevesy 1925 Re Walter Noddack, Ida Tacke, Otto Berg Umle pipraven辿 prvky 1937 Tc Carlo Perrier, Emilio Segre 1939 Fr Marguerite Perey 1940 At Dale Corson, MacKenzie, Emilio Segre 1945 Pm J. A. Marinsky, Lawrence Glendenin, Charles D. Coryell
- 60. Transurany 1940 Np Edwin M. McMillan a P. H. Abelson 1940 Pu Glenn T. Seaborg, J. W. Kennedy, E. M. McMillan, A. C. Wahl 1944 Am Glenn Seaborg, Ralph James., L. Morgan, Albert Ghiorso 1944 Cm Glenn T. Seaborg, Ralph A. James, Albert Ghiorso 1944 Bk Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson, Albert Ghiorso 1950 Cf Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson, Albert Ghiorso, Kenneth Street Uuh, Uuo
- 61. Dal邸鱈 pokusy o vytvoen鱈 soustavy 沿姻厩一哲 Pokus哲 byla cel叩 ada, nkter辿 zaj鱈mav辿, nkter辿 m辿n, celkov箪 pehled najdete na odkazu http://www.meta-synthesis.com/webbook/35_pt/pt_database.php z nj転 jsou vybr叩ny n叩sleduj鱈c鱈 uk叩zky
- 62. Troj炭heln鱈kov叩 tabulka Emila Zmaczynsk辿ho 1935
- 66. Muradjan哲v univerz叩ln鱈 periodick箪 壊霞壊岳辿馨
- 67. Chemick叩 galaxie II Philipa Stewarta 2003
- 68. 2004 Mendlejev哲v pomn鱈k ped Fakultou chemie a potravin叩sk辿 technologie Slovensk辿 univerzity v Bratislav
- 73. Crookesova 3D periodick叩 tabulka 沿姻厩一哲 1898
- 74. Braunerova tabulka 1902
- 75. Adamsova periodick叩 tabulka 1911
- 76. Emerson哲v spir叩ln鱈 壊霞壊岳辿馨 1932
- 77. Trojrozmrn箪 壊霞壊岳辿馨 Soddyho 1911
- 78. Spir叩lov箪 periodick箪 壊霞壊岳辿馨 Ingo Hackha 1914
- 79. Clarkovo periodick辿 uspo叩d叩n鱈 沿姻厩一哲 1933
- 82. Clarkovo periodick辿 uspo叩d叩n鱈 沿姻厩一哲 1949
- 86. Bydgoszczsk叩 tabulka 沿姻厩一哲 2008
- 87. Steve Jensen 2009
- 88. Jovanovics 2010
- 89. Zdroje informac鱈 a obr叩zk哲 SOLROV Marie, LICHTENBERG Karel: Vybran辿 kapitoly z historie chemie. Brno: Paido, 2000. 1. vyd.,125 s. ISBN 80- 85931-81-8 BANR Ji鱈, NOVOTN Vladim鱈r: Strun辿 djiny chemie a chemick辿 v箪roby Universita Karlova, SPN, 1986,146 s. Pro tvorbu prezentace byly vyu転ity t辿転 materi叩ly z Wikipedie, d叩le t辿転 z prezentac鱈 Ing. Miroslava Nov叩ka, CSc. VCHT Praha
- 90. Dkuji za pozornost Dotazy ?