ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo
Co možná nevíte, že bylo obrovskou inspirací pro tvorbu světoznámého
spisovatele pohádek Hanse Christiana Andersena, který několikrát toto
místo navštívil. Byl celou oblastí natolik okouzlen , že musel svoji návštěvu 
zopakovat. V oblasti Labských pískovců a Pravčické brány - největšího 
skalního  mostu v Evropě, se také natáčel veleúspěšný americký velkofilm
"Narnia, the Lion, the  Witch and the Wardrobe".  Při shlédnutí  filmu
spatříte nebývalé krásy celé oblasti a Pravčické brány. 
řԲ je výchozím bodem k její návštěvě. Dalším zajímavým  místem, které
nezapomeňte navštívit je projížďka na loďkách v soutěskách řeky Kamenice,
která je doprovázena  působivým vyprávěním převozníka. Obě tyto atrakce
spojuje celodenní naučná stezka, jež vede ze Hřenska na Pravčickou bránu,
hlubokými lesy lemovanými skalami se dostanete na Mezní Louku, odkud
sejdete k řece Kamenice, kde začínají projížďky  na loďkách dzܳě첹mi
řeky Kamenice zpět do Hřenska
Hrensko a okoli
Původně v 15. stol. tady stála jen krčma sloužící plavcům a
vorařům. K roku 1475 se už vztahuje písemná zmínka k Hřensku
jako místu v souvislosti s přepadením tří norimberských kupců.
Místo bylo dobře známé – od východu sem k Labi vedla odbočka
České cesty. Při ústí Kamenice bylo skladiště dříví, dřevaři a plavci
si postavili chýše, v provozu byl i mlýn. Plavení dříví si vyžadovalo i
budování nutného zázemí. V letech 1530 – 1550 se na území
Hřenska začali usazovat noví osadníci. Po Labi už se neplavilo jen
dříví – v hřenských skladištích bylo ukládáno obilí, sklo, ale také
sůl dovážená do Čech.
Dobový snímek obce řԲ – pohled do skalního údolí
Malá hraniční obec řԲ při hranici s Německem tvoří
vstupní bránu do Národního parku České Švýcarsko.  Již
samotná příjezdová cesta z Děčína do Hřenska je úchvatná pro
svoji nádhernou scenérii  obrovského kaňonu pískovcových skal a
řekou Labe, která  Vás nerušeně povede dál. Okolní skály
vystupují z kaňonu stovky metrů nad hladinu řeky a jako strážci
střeží okolí. Svoji polohou na soutoku řek Labe a Kamenice, je
řԲ se svými 115 m.n.m. nejníže položeným místem v České
republice. I přes velmi nízkou nadmořskou výšku vytváří okolní
krajina pozoruhodný jev, díky němuž budete mít pocit jako by
jste byli na horách.
řԲ
Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem
kontinentu. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého
Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.
Grosser Winterberg - "Velký zimní kopec" je na německé straně .
Z vrcholu kopce je nádherný výhled,
při jasném počasí dohlédnete až k Drážďanům!
Na německé straně je údolí Großer Zschand, jedna z přírodovědecky
nejcennějších roklí Saského Švýcarska
Podzim na Carolafelsen

Carolafelsen je vyhlídková skála na německé straně asi 3 km
severně od městečka Schmilka
Polenztal je také na německé straně - údolí s plochým dnem. Jeho
kaňon vytvořený říčkou Polenz je natolik charakteristický, že se
údajně svého času dostal i do německých vlastivědných učebnic
Paprsek do ráje
Ranní mlhy ze Studence
Křídelní stěna jsou strmé skály (456m), lemující stezku od
Pravčické brány k Mezní Louce
stěna
clavská
Vá

Jeh
la

Ostrov
Tichá neboli Edmundova dzܳě첹
začátek Divoké soutěsky u Skalního hřibu
Hluboký skalnatý kaňon řeky Kamenice, navazující u Mezního můstku
na Edmundovu soutěsku. Od Mezního můstku vede stezka k dolnímu
přístavišti, další 450m dlouhý úsek přístupný jen na člunech.
Divoká dzܳě첹 – zúžený úsek na řece Kamenici
Pravčický důl

Údolí začínající u ústí potoka (pramenícího mezi Pravčickou bránou a
Křídelní stěnou) do Dlouhé Bělé a pokračující proti jeho toku vzhůru
k státním hranicím.
Velký Pravčický kužel
skalní věž, vyhledávaná horolezci
Stříbrné stěny
Strmé srázy pískovcového masívu (459 m) v Jetřichovických stěnách,
při státní hranici, 2 km na sv. od Hřenska.
Růžovský vrch (Růžák)

Mohutný čedičový kužel sopečného původu (619 m) 2 km na sz. od Srbské
Kamenice, 8 km na jv. od Hřenska. Vrch asi míval kultovní význam, název snad
odvozen od keltského označení "ros" - mohutný. Vlastní kužel zhruba od 350 m
výše tvoří národní přírodní rezervaci označovanou jako Růžák.
Studenec z Růžáku
Procházka
krásnou
krajinou končí
hudba: Toulavej - Smolaři -Zlaté trampské časy
foto: neznámý autor
texty: http://www.hrensko.info/cz/historie/
http://jetrichovicko.euweb.cz/mistopis.htm
http://www.mavlast.cz/top-vylety.pravcicka-brana-a-soutesky

© 5. 6. 2009 JS www.jkk.estranky.cz

More Related Content

Hrensko a okoli

  • 1. Co možná nevíte, že bylo obrovskou inspirací pro tvorbu světoznámého spisovatele pohádek Hanse Christiana Andersena, který několikrát toto místo navštívil. Byl celou oblastí natolik okouzlen , že musel svoji návštěvu  zopakovat. V oblasti Labských pískovců a Pravčické brány - největšího  skalního  mostu v Evropě, se také natáčel veleúspěšný americký velkofilm "Narnia, the Lion, the  Witch and the Wardrobe".  Při shlédnutí  filmu spatříte nebývalé krásy celé oblasti a Pravčické brány.  řԲ je výchozím bodem k její návštěvě. Dalším zajímavým  místem, které nezapomeňte navštívit je projížďka na loďkách v soutěskách řeky Kamenice, která je doprovázena  působivým vyprávěním převozníka. Obě tyto atrakce spojuje celodenní naučná stezka, jež vede ze Hřenska na Pravčickou bránu, hlubokými lesy lemovanými skalami se dostanete na Mezní Louku, odkud sejdete k řece Kamenice, kde začínají projížďky  na loďkách dzܳě첹mi řeky Kamenice zpět do Hřenska
  • 3. Původně v 15. stol. tady stála jen krčma sloužící plavcům a vorařům. K roku 1475 se už vztahuje písemná zmínka k Hřensku jako místu v souvislosti s přepadením tří norimberských kupců. Místo bylo dobře známé – od východu sem k Labi vedla odbočka České cesty. Při ústí Kamenice bylo skladiště dříví, dřevaři a plavci si postavili chýše, v provozu byl i mlýn. Plavení dříví si vyžadovalo i budování nutného zázemí. V letech 1530 – 1550 se na území Hřenska začali usazovat noví osadníci. Po Labi už se neplavilo jen dříví – v hřenských skladištích bylo ukládáno obilí, sklo, ale také sůl dovážená do Čech.
  • 4. Dobový snímek obce řԲ – pohled do skalního údolí
  • 5. Malá hraniční obec řԲ při hranici s Německem tvoří vstupní bránu do Národního parku České Švýcarsko.  Již samotná příjezdová cesta z Děčína do Hřenska je úchvatná pro svoji nádhernou scenérii  obrovského kaňonu pískovcových skal a řekou Labe, která  Vás nerušeně povede dál. Okolní skály vystupují z kaňonu stovky metrů nad hladinu řeky a jako strážci střeží okolí. Svoji polohou na soutoku řek Labe a Kamenice, je řԲ se svými 115 m.n.m. nejníže položeným místem v České republice. I přes velmi nízkou nadmořskou výšku vytváří okolní krajina pozoruhodný jev, díky němuž budete mít pocit jako by jste byli na horách.
  • 7. Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.
  • 8. Grosser Winterberg - "Velký zimní kopec" je na německé straně . Z vrcholu kopce je nádherný výhled, při jasném počasí dohlédnete až k Drážďanům!
  • 9. Na německé straně je údolí Großer Zschand, jedna z přírodovědecky nejcennějších roklí Saského Švýcarska
  • 10. Podzim na Carolafelsen Carolafelsen je vyhlídková skála na německé straně asi 3 km severně od městečka Schmilka
  • 11. Polenztal je také na německé straně - údolí s plochým dnem. Jeho kaňon vytvořený říčkou Polenz je natolik charakteristický, že se údajně svého času dostal i do německých vlastivědných učebnic
  • 13. Ranní mlhy ze Studence
  • 14. Křídelní stěna jsou strmé skály (456m), lemující stezku od Pravčické brány k Mezní Louce
  • 17. začátek Divoké soutěsky u Skalního hřibu
  • 18. Hluboký skalnatý kaňon řeky Kamenice, navazující u Mezního můstku na Edmundovu soutěsku. Od Mezního můstku vede stezka k dolnímu přístavišti, další 450m dlouhý úsek přístupný jen na člunech.
  • 19. Divoká dzܳě첹 – zúžený úsek na řece Kamenici
  • 20. Pravčický důl Údolí začínající u ústí potoka (pramenícího mezi Pravčickou bránou a Křídelní stěnou) do Dlouhé Bělé a pokračující proti jeho toku vzhůru k státním hranicím.
  • 21. Velký Pravčický kužel skalní věž, vyhledávaná horolezci
  • 22. Stříbrné stěny Strmé srázy pískovcového masívu (459 m) v Jetřichovických stěnách, při státní hranici, 2 km na sv. od Hřenska.
  • 23. Růžovský vrch (Růžák) Mohutný čedičový kužel sopečného původu (619 m) 2 km na sz. od Srbské Kamenice, 8 km na jv. od Hřenska. Vrch asi míval kultovní význam, název snad odvozen od keltského označení "ros" - mohutný. Vlastní kužel zhruba od 350 m výše tvoří národní přírodní rezervaci označovanou jako Růžák.
  • 26. hudba: Toulavej - Smolaři -Zlaté trampské časy foto: neznámý autor texty: http://www.hrensko.info/cz/historie/ http://jetrichovicko.euweb.cz/mistopis.htm http://www.mavlast.cz/top-vylety.pravcicka-brana-a-soutesky © 5. 6. 2009 JS www.jkk.estranky.cz