4. ܲé pod vedením Jana Želivského napadli
Novoměstskou radnici a konšely vyházeli z oken
(podle latinského výrazu pro okno „fenestra“ - se
tato událost nazývá defenestrace) a několik z
nich ubili.
5. Po smrti krále Václava IV.
se právoplatným dědicem
českého trůnu stal jeho bratr
Zikmund Lucemburský
6. • Podmínky české šlechty
(husitské i katolické), za kterých
by byl Zikmund přijat za
českého panovníka, byly pro
něj nepřijatelné.
• Odjel do Vratislavi, kde se začal
připravovat na křížovou
výpravu proti husitům.
• Podmínky české šlechty
(husitské i katolické), za kterých
by byl Zikmund přijat za
českého panovníka, byly pro
něj nepřijatelné.
• Odjel do Vratislavi, kde se začal
připravovat na křížovou
výpravu proti husitům.
7. Roku 1420 byl založen Tábor
nad řekou Lužnicí.
Sedmdesát procent obyvatel tvořili
vesničané, zbytek byli řemeslníci, chudí
vladykové, zemani a chudí kněží.
radikální názory = rovnost všech lidí
8. Roku 1420 přišel do
Tábora Jan Žižka
(1360 – 1424)
v čele asi 400 bojovníků;
stal se jedním ze čtyř
hejtmanů.
(Jan Žižka, Mikuláš z Husi, Chval Řepický z
Machovic a Zbyněk z Buchova)
9. Roku 1420 se odebral z Plzně do Tábora,
cestou na něj zaútočila rytířská katolická
jízda =
(na hrázi dvou
rybníků – Markovec a Škaredý). Zde
přibližně 400 husitů (včetně žen a dětí)
ozbrojených často jen cepy a sudlicemi
dokázalo odrazit asi 2000 ozbrojenců.
Hlavním důvodem byla výhodná poloha,
kterou husité před bitvou zaujali. Žižka
se projevil jako výborný vojevůdce, z
Tábora utvořil vojenskou pevnost a oporu
husitů.
11. V létě roku 1420 pronikla do Čech první protihusitská křížová výprava.
Křižácká vojska o síle 30000 mužů oblehla Prahu a obsadila Vyšehrad.
Praze přišly na pomoc vojska z Tábora, Žatce, Loun a mnoho venkovanů z okolí.
Bitva na Vítkově 14. 07. 1420 – Hlavní nápor křižáků byl odražen tábority na
vrchu Vítkově, kde bylo u viničné věže vybudováno opevnění.
V listopadu byla 1420 poražena i vyšehradská posádka
14. Zástupci šlechty a měst
Prohlásil Zikmundovu korunovaci za neplatnou
Zvolena vláda 20 vladařů ( 5 pánů, 7 zemanů a 8
měšťanů – z toho čtyři byli Pražané)
Byl přijat husitský program
15. Svobodné hlásání slova božího
Přijímání pod obojí způsobou
Zbavení církve světského majetku a
vlády
Veřejné trestání smrtelných hříchů
I.
II.
III.
IV.
16. Kněží a univerzitní
mistři
Vojenská a politická síla Ideologie a věrouka
učené disputace
s císařskými
oponenty
Jádro budoucího rozkolu
mezi husity
Kališnické panstvo Husitské městské svazy
18. 2. křížová výprava
1421
útěk vojska porýnských kurfiřtů od Žatce
bitva u Habrů a dobytí Německého Brodu
1422
boje o Kutnou Horu a porážka Zikmundovy výpravy.
1423
Žižka odchází z Tábora do východních Čech a zakládá nové bratrstvo „Menší Tábor“ - Orebité
1424
Bitva u Malešova: Jan Žižka svržením vozů s kamením rozprášil spojená vojska pánů a
Pražanů. Zvláště většinová pražská část koaličního vojska utrpěla drtivou porážku s těžkými
ztrátami na životech. - v září umírá Žižka při obléhání Přibyslavi
1426
bitva u Ústí nad Labem. – PROKOP HOLÝ zvaný Veliký
16. 06.1 426 husitské obléhání Ústí a vítězství nad saským vojskem
20. Po Žižkově smrti přijali Orebité název Sirotčí bratrstvo - Sirotci
21. 1427 neúspěšné obléhání Stříbra křižáky a jejich
útěk od Tachova
velké "spanilé" jízdy
1429-1430 husitská vojska v Míšeňsku, výprava do
Frank a Horní Falce
3. křížová výprava
23. 4. křížová výprava
bitva u Domažlic
14.08.1431
20. června 1431 byla 4. mnohonárodnostní výprava proti kališníkům, jejímž velením byl pověřen
markrabě Fridrich Braniborský.1. srpna překročili křižáci české hranice směrem na Tachov. Původně měla
být napadena Plzeň, cílem se však nakonec staly Domažlice, jimž husité 14. srpna vyrazili na pomoc.
Fridrich dal části křižáků povel k přesunu ke Kdyni, kde měla být vybudována vozová hradba, zatímco
saská část výpravy měla zůstat na místě. Papežský legát Giuliano Cesarini vyslal italskou jízdu, aby
chránila ustupujícího Fridricha. Cesty však byly úzké, mezi křižáky propukl zmatek, což způsobilo zdržení
a husité dorazili na bojiště dříve, než se křižáci stačili zformovat k bitvě. Křižáci včetně vůdců a kardinála
Cesariniho začali utíkat a vojsko se rozpadlo. Prchající před pronásledováním ochránila vozová hradba
bráněná italskými žoldnéři, která husity na čas zadržela. Většina křižáků si tak zachránila holý život, ale
husitům padla do rukou velká část vojenského materiálu.
24. Důvody husitského vítězství
Morální a ideologické důvody
husité byli přesvědčení, že bojují za „boží pravdu“
Vojenské důvody
• kázeň, disciplína
• dobrá organizace vojska (Žižkův řád vojenský)
• každý oddíl měl přesně vymezené úkoly (při
pochodu, uzavírání vozové hradby, při boji,…)
• systém velitelů (hejtmanů) – podle schopností
• o důležitých otázkách se diskutovalo (každý
měl svůj názor)
25. 1431 – 1445 Koncil v Basileji
v lednu 1433 přijelo poselstvo husitů v čele s Prokopem
Holým (50 lidí) do Basileje
• někteří husité byli připraveni na obranu Čtyř pražských
artikulů
• ostatní jen jako vojenská ochrana
• Jan Rokycana, Mikuláš Biskupec, Oldřich ze Znojma,
Petr Payne (zvaný Engliš)
• nedošlo zde však k žádné konkrétní dohodě, jednání
měla pokračovat v Praze
27. Odpůrci husitství doufali v rozkol mezi husity,
církev se Zikmundem podporovali umírněné husity
(i finančně), čímž rozkol ještě zvětšovali.
Mezi umírněné husity patřila panská jednota,
umírnění měšťané a kališnická šlechta (stačí jim už
to, co je).
Radikálové (polní vojska – Táborité, Sirotci a
některá města) však byli zarytými odpůrci
kompromisu.
28. • 30. května 1434 došlo k bitvě mezi umírněnými a
radikálními husity u Lipan(u Českého Brodu), kde
byla polní vojska poražena.
• vítězství reálnějších sil, reálnějšího směru husitství.
Zikmund se za pomoc na uzavření dohody husitů s
církví (v Basileji) stal českým králem, moc však měla
panská jednota.
29. Bitva u Lipan
30.05.1434 polní vojska táborů a sirotků (radikálů) byla poražena panskou
jednotou (umírnění kališníci a katolíci); většina zajatců byla upálena
x
Lipská hora
357 m
Lipany
Hřiby
sirotci a táboři
Panská jednota
přesun
střelba z kusů
předstíraný ústup
výpad z vozové hradby
obchvatný výpad
pozdní ústup
porážka táborů a
sirotků
31. Význam husitství
Pohled na historický význam husitství se v průběhu staletí
měnil
Bylo zneužíváno i využíváno jako zdroj pro povzbuzení
českého nacionalismu, nebo jako příklad revoluce, která měla
změnit společenský systém.
Ideje radikálního husitství byly prosazovány hrubým násilím,
krutostí a vandalismem, kvůli kterému došlo v Čechách k
úpadku kultury, vzdělanosti i hospodářství.
32. Významný český historik Josef Pekař napsal: „nešťastná souhra okolností zabránila tomu, aby
se husitské Čechy nesmířily se svými nepřáteli už v roce 1420 a naopak šťastná
náhoda zapříčinila, že byla u Lipan poražena „rota lotrovská“ a poté byl v naší zemi
konečně obnoven pořádek.“
František Palacký má zcela odlišný názor: „Oni byli první v Evropě, kdo ne pro pozemský
majetek, ne pro světskou moc a vládu, ale na ochranu ohrožených nejvyšších
lidských statků, práva na sebeurčení a svobody svědomí, jen z donucení sáhli ke
zbrani a strašlivý dlouhý boj proti celému ostatnímu světu, který nezamýšlel nic
menšího než jejich úplné vyhubení, nejen přijali, ale podivuhodně vítězně dovršili."
