ºÝºÝߣ

ºÝºÝߣShare a Scribd company logo

Informa?n¨ª architektura na internetu

?Download as DOCX, PDF?
?
V¨ªt¨§zslav Rathouz
V¨ªt¨§zslav Rathouz

´Ü¨¢±¹±ð

1 of 6
Download to read offline
INFORMA?N? ARCHITEKTURA NA INTERNETU Autor: V¨ªt¨§zslav Rathouz V?b¨§r t¨¦matu Jako?to student 2. ro?n¨ªku si za?¨ªn¨¢m uv¨§domovat, ?e moje z¨¢jmy a pozornost by se m¨§la za?¨ªt ub¨ªrat konkr¨¦tn¨§j?¨ªm sm¨§rem. A to z d?vodu, ?e se bl¨ª?¨ª bakal¨¢?sk¨¢ pr¨¢ce a tak¨¦ ukon?en¨ª stupn¨§ studia a pokud nebudu pokra?ovat, tak hled¨¢n¨ª uplatn¨§n¨ª na trhu pr¨¢ce. Zaj¨ªmavou oblast¨ª, kter¨¢ nen¨ª daleko od m?ch dosavadn¨ªch z¨¢jm?, jsem shledal zrovna informa?n¨ª architekturu, co? je oblast¨ª z¨¢jm? v posledn¨ª dob¨§ pr¨¢v¨§ u informa?n¨ªch a knihovnick?ch specialist?. Nebo? je internet fenom¨¦nem dne?n¨ª doby a informace se ?¨ª?¨ª hlavn¨§ d¨ªky jemu, je internet hlavn¨ª oblast¨ª uplatn¨§n¨ª informa?n¨ª architektury.
?VOD Rozvoj komunika?n¨ªch technologi¨ª a t¨ªm doprov¨¢zen¨¢ tzv. ?informa?n¨ª tsunami¡° dopomohla ke vzniku a roz?¨ª?en¨ª nov¨¦ discipl¨ªny, kter¨¢ se naz?v¨¢ informa?n¨ª architektura. Od po?¨¢tku internetu p?es obrazovky po?¨ªta?? proud¨ª k u?ivatel?m st¨¢le v¨ªce informac¨ª a to jak tyto informace p?ijmou, pochop¨ª a dok¨¢?¨ª se v nich zorientovat na ¨²rovni konkr¨¦tn¨ªch internetov?ch str¨¢nek, je z¨¢le?itost¨ª zp?sobu prezentace t¨§chto informac¨ª. Jak informace strukturovat a organizovat, aby tyto informa?n¨ª prostory byly u?ivatelsky co nejp?¨ªv¨§tiv¨§j?¨ª, m¨¢ za ¨²kol pr¨¢v¨§ tento obor.
Vytvo?en¨ª pojmu Term¨ªn informa?n¨ª architektura vymyslel architekt Richard Saul Wurman v roce 1975 pro pops¨¢n¨ª pot?eby transformace dat do takov¨¦ formy, ve kter¨¦ budou srozumiteln¨¦ a vyu?iteln¨¦ pro u?ivatele. Tato my?lenka nen¨ª ¨²pln¨§ p?vodn¨ª, ale je to poprv¨¦, co byly ji? existuj¨ªc¨ª ?innosti a term¨ªny sjednoceny pod dnes u? zn¨¢m? pojem IA. 1 O sv¨¦m v?myslu ?ekl: ?Kdy? m¨§ roku 1975 poprv¨¦ napadl term¨ªn informa?n¨ª architekt, a organizoval jsem konferenci, rozhodl jsem se d¨¢t t¨¦to akci podn¨¢zev Architektura informac¨ª. Nazval jsem se informa?n¨ªm architektem ¨C zd¨¢lo se mi, ?e jestli?e existuje obrovsk¨¦ mno?stv¨ª informac¨ª a nikdo je neum¨ª spr¨¢vn¨§ uchopit, bude dobr¨¦, kdy? t¨ªmto p?¨ªstupem podn¨ªt¨ªm nov¨¢ ?e?en¨ª. Myslel jsem, ?e se tento v?raz uchyt¨ª a zakr¨¢tko vznikne n¨§co, jako nov? obor. Nestalo se tak.¡°2 Jeho viz¨ª bylo z?ejm¨§ nepov?imnuto z toho d?vodu, ?e v dob¨§ kdy term¨ªn vymyslel, bylo pole vyu?itelnosti informa?n¨ª architektury ¨²zk¨¦, proto?e komunika?n¨ª technologie, jako je nap?¨ªklad internet, a r?zn¨¦ informa?n¨ª syst¨¦my je?t¨§ neexistovaly nebo nebyly tolik roz?¨ª?en¨¦. 1 DILLON, A. a TURNBULL. D. Informationarchitecture. EncyclopediaofLibrary and Information Science. 2 MAKULOV?, So¨¾a. N¨¢vrh metodol¨®gie na tvorbu pou?¨ªvate?skypr¨ªvetiv?ch, pr¨ªstupn?ch a n¨¢jdite?n?ch webov?ch s¨ªdiel. [Online].
Co je informa?n¨ª architektura Pojem informa?n¨ª architektura je nov¨¢ a ?irok¨¢ discipl¨ªna, kter¨¢ se d¨¢ popsat z r?zn?ch pohled? mnoha zp?soby. Tato pr¨¢ce je zam¨§?ena na IA ve vztahu k internetu a v tomto p?¨ªpad¨§ se term¨ªn nej?ast¨§ji vztahuje pro n¨¢stroje a metody webov¨¦ho designu. Tohoto sm¨§ru informa?n¨ª architektury je st¨¢le v¨ªce vyu?¨ªv¨¢no a jeho zn¨¢most neust¨¢le roste. D?vodem je samoz?ejm¨§ to, ?e webov?ch str¨¢nek vznik¨¢ st¨¢le v¨ªc a tak¨¦ to, ?e nejsou takov¨¦, jak¨¦ b?valy v dob¨§ jejich za?¨¢tk?. Ve v¨§t?in¨§ p?¨ªpad? to nejsou u? jen statick¨¦ webov¨¦ str¨¢nky s minimem obsahu a p¨¢r hypertextov?mi odkazy. Webov¨¦ str¨¢nky se st¨¢le vyv¨ªjej¨ª a nab¨ªzej¨ª nov¨¦ mo?nosti vyu?it¨ª. Jako p?¨ªklad si m??eme uv¨¦zt trend t¨¦to doby ¨C internetov¨¦ obchody, kter?ch tak¨¦ st¨¢le p?ib?v¨¢. Na tomto p?¨ªkladu m??eme vid¨§t tento posun od jednoduch?ch str¨¢nek, kter¨¦ m¨§ly prost? ¨²?el, jako bylo nap?¨ªklad p?edat z¨¢kladn¨ª informace o firm¨§ ¨C kontakt, zam¨§?en¨ª atd., k str¨¢nk¨¢m obs¨¢hl?m. Jsou to rozs¨¢hl¨¦ s¨ªt¨§ dokument?, se spoustou n¨¢stroj? a odkaz?. V takov¨¦m mno?stv¨ª dat bez pravidel, jak by m¨§ly b?t uspo?¨¢d¨¢ny, strukturov¨¢ny a prezentov¨¢ny, by bylo z¨¢kazn¨ªky velmi obt¨ª?n¨¦ nal¨¦zt to, co cht¨§j¨ª, nebo to co by si byli ochotni koupit. A pr¨¢v¨§ informa?n¨ª architektura p?in¨¢?¨ª metody, pravidla a n¨¢stroje, aby se u?ivatel¨¦ vyznali v mno?stv¨ª informac¨ª, dok¨¢zali se tam intuitivn¨§ pohybovat, na?li relevantn¨ª informace a t¨ªm p¨¢dem aby n¨¢v?t¨§va dan¨¦ str¨¢nky uspokojila jejich pot?eby, na str¨¢nku se vraceli a webov¨¢ str¨¢nka tak plnila sv?j ¨²?el co nejefektivn¨§ji. V p?¨ªpad¨§ internetov¨¦ho obchodu co nejv¨ªce spokojen?ch z¨¢kazn¨ªk?. IA podle P. Morvilla a L. Rosenfelda Louis Morville a Peter Rosenfeld n¨¢s do problematiky informa?n¨ª architektury v ¨²vodu sv¨¦ knihy3 p?iv¨¢d¨ª n¨¢zorn?m p?¨ªkladem, kde porovn¨¢vaj¨ª IA se stavbami. Kup?¨ªkladu ru?n¨¢ kav¨¢rna s podlahou z tvrd¨¦ho d?eva a velk?mi okny sm¨§?uj¨ªc¨ªmi na hlavn¨ª ulici poskytuje ide¨¢ln¨ª m¨ªsto pro rychl¨¦ setk¨¢n¨ª u sn¨ªdan¨§. Ka?d¨¢ z budov slou?¨ª sv¨¦mu ¨²?elu unik¨¢tn¨§. Architektura, design, konstrukce, n¨¢bytek a lokace hraj¨ª p?edn¨ª roli v utv¨¢?en¨ª celkov¨¦ho dojmu. V?echny tyto aspekty mus¨ª spolupracovat. Pro? je tato oblast srovn¨¢v¨¢na pr¨¢v¨§ s budovami? Nebo? architektonick¨¢ analogie je n¨¢strojem, kter?m se d¨¢ n¨¢zorn¨§ p?edstavit komplexnost a multidimenzion¨¢ln¨ª prost?ed¨ª informa?n¨ªch prostor?. Na z¨¢klad¨§ podobnosti t¨§chto dvou discipl¨ªn m??eme popsat probl¨¦my mnoha webov?ch str¨¢nek. N¨§kter¨¦ se daj¨ª p?irovnat ke stavb¨¢m nap?¨ªklad s rovnou st?echou, kter¨¢ prosakuje, kuchy¨¾ bez kuchy¨¾sk¨¦ linky nebo leti?t¨§, podobn¨¦ bludi?ti, se zav¨¢d¨§j¨ªc¨ªmi sm¨§rovkami. 3 MORVILLE, Peter a Louis ROSENFELD. InformationArchitecturefortheWorldWide Web, s 3-4.
Z?V?R Nen¨ª pochyb o tom, ?e je nyn¨ª tento obor velmi vyu?iteln? a pot?ebn? a jist¨§ bude i v budoucnu. Navzdory tomu informa?n¨ª architektura je?t¨§ st¨¢le nen¨ª p?¨ªli? roz?¨ª?en?m oborem. Mnoho tv?rc? web? p?i tvorb¨§ str¨¢nky spol¨¦h¨¢ na sv¨¦ zku?enosti a n¨¢zory, jak by to m¨§lo b?t nejlep?¨ª. V mnoha p?¨ªpadech v?ak nemaj¨ª pot?ebn¨¦ znalosti a webov¨¦ str¨¢nky pak maj¨ª mnoh¨¦ nedostatky, kter¨¦ by profesion¨¢l z oblasti informa?n¨ª architektury spat?oval. Je tedy pot?ebn¨¦ roz?i?ovat znalost t¨¦to discipl¨ªny a to nap?¨ªklad otev¨ªr¨¢n¨ªm studijn¨ªch program? nebo p?edm¨§t? s t¨ªmto zam¨§?en¨ªm. Po tom, co se IA roz?¨ª?¨ª, budou m¨ªt jist¨§ informa?n¨ª architekti spoustu uplatn¨§n¨ª, proto?e webov?ch str¨¢nek je st¨¢le v¨ªce a jsou ?¨ªm d¨¢l obs¨¢hlej?¨ª a tak¨¦ lid¨¦ budou m¨ªt pov¨§dom¨ª o tom, jak¨¦ p?¨ªnosy informa?n¨ª architektura pro jejich webovou str¨¢nku m¨¢.
SEZNAM POU?IT? LITERATURY 1. DILLON, A. a TURNBULL. D. Informationarchitecture. EncyclopediaofLibrary and Information Science.United Statesof America: Marcel Dekker, 2005. Dostupn¨¦ z: http://arizona.openrepository.com/arizona/handle/10150/105971 a. ?l¨¢nek z velmi odborn¨¦ publikace b. Ps¨¢n erudovan?mi autory c. Obsahuje kvalitn¨ª informace d. Dostate?n¨§ obs¨¢hl? e. P?esn¨¦ informace 2. MAKULOV?, So¨¾a. N¨¢vrh metodol¨®gie na tvorbu pou?¨ªvate?skypr¨ªvetiv?ch, pr¨ªstupn?ch a n¨¢jdite?n?ch webov?ch s¨ªdiel. [Online]. Brno, 29. 10. 2009. Dostupn¨¦ z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2009/VIKBB30/um/Makulova_pristupnost.pd f a. Erudovan? autor b. Pom¨§rn¨§ aktu¨¢ln¨ª zdroj c. Zaj¨ªmav¨¦ informace d. Informace byly p?edn¨¢?eny na MUNI e. Je za?t¨ªt¨§n v?znamnou instituc¨ª 3. MORVILLE, Peter a Louis ROSENFELD. InformationArchitecturefortheWorldWide Web. 3rdedition. United Statesof America: O'Reilly Media, 2006. 505 s. ISBN 978-0-596- 52734-1. a. Publikace m¨¢ velmi dobrou pov¨§st b. Pova?ov¨¢na za ?bibli¡° informa?n¨ª architektury c. Velmi erudovan¨ª auto?i d. Objektivn¨ª informace e. Velmi p?esn¨¦ informace f. Hloubka i ?¨ª?e pokryt¨ª problematiky je velmi dobr¨¢

More Related Content

Informa?n¨ª architektura na internetu

  • 1. INFORMA?N? ARCHITEKTURA NA INTERNETU Autor: V¨ªt¨§zslav Rathouz V?b¨§r t¨¦matu Jako?to student 2. ro?n¨ªku si za?¨ªn¨¢m uv¨§domovat, ?e moje z¨¢jmy a pozornost by se m¨§la za?¨ªt ub¨ªrat konkr¨¦tn¨§j?¨ªm sm¨§rem. A to z d?vodu, ?e se bl¨ª?¨ª bakal¨¢?sk¨¢ pr¨¢ce a tak¨¦ ukon?en¨ª stupn¨§ studia a pokud nebudu pokra?ovat, tak hled¨¢n¨ª uplatn¨§n¨ª na trhu pr¨¢ce. Zaj¨ªmavou oblast¨ª, kter¨¢ nen¨ª daleko od m?ch dosavadn¨ªch z¨¢jm?, jsem shledal zrovna informa?n¨ª architekturu, co? je oblast¨ª z¨¢jm? v posledn¨ª dob¨§ pr¨¢v¨§ u informa?n¨ªch a knihovnick?ch specialist?. Nebo? je internet fenom¨¦nem dne?n¨ª doby a informace se ?¨ª?¨ª hlavn¨§ d¨ªky jemu, je internet hlavn¨ª oblast¨ª uplatn¨§n¨ª informa?n¨ª architektury.
  • 2. ?VOD Rozvoj komunika?n¨ªch technologi¨ª a t¨ªm doprov¨¢zen¨¢ tzv. ?informa?n¨ª tsunami¡° dopomohla ke vzniku a roz?¨ª?en¨ª nov¨¦ discipl¨ªny, kter¨¢ se naz?v¨¢ informa?n¨ª architektura. Od po?¨¢tku internetu p?es obrazovky po?¨ªta?? proud¨ª k u?ivatel?m st¨¢le v¨ªce informac¨ª a to jak tyto informace p?ijmou, pochop¨ª a dok¨¢?¨ª se v nich zorientovat na ¨²rovni konkr¨¦tn¨ªch internetov?ch str¨¢nek, je z¨¢le?itost¨ª zp?sobu prezentace t¨§chto informac¨ª. Jak informace strukturovat a organizovat, aby tyto informa?n¨ª prostory byly u?ivatelsky co nejp?¨ªv¨§tiv¨§j?¨ª, m¨¢ za ¨²kol pr¨¢v¨§ tento obor.
  • 3. Vytvo?en¨ª pojmu Term¨ªn informa?n¨ª architektura vymyslel architekt Richard Saul Wurman v roce 1975 pro pops¨¢n¨ª pot?eby transformace dat do takov¨¦ formy, ve kter¨¦ budou srozumiteln¨¦ a vyu?iteln¨¦ pro u?ivatele. Tato my?lenka nen¨ª ¨²pln¨§ p?vodn¨ª, ale je to poprv¨¦, co byly ji? existuj¨ªc¨ª ?innosti a term¨ªny sjednoceny pod dnes u? zn¨¢m? pojem IA. 1 O sv¨¦m v?myslu ?ekl: ?Kdy? m¨§ roku 1975 poprv¨¦ napadl term¨ªn informa?n¨ª architekt, a organizoval jsem konferenci, rozhodl jsem se d¨¢t t¨¦to akci podn¨¢zev Architektura informac¨ª. Nazval jsem se informa?n¨ªm architektem ¨C zd¨¢lo se mi, ?e jestli?e existuje obrovsk¨¦ mno?stv¨ª informac¨ª a nikdo je neum¨ª spr¨¢vn¨§ uchopit, bude dobr¨¦, kdy? t¨ªmto p?¨ªstupem podn¨ªt¨ªm nov¨¢ ?e?en¨ª. Myslel jsem, ?e se tento v?raz uchyt¨ª a zakr¨¢tko vznikne n¨§co, jako nov? obor. Nestalo se tak.¡°2 Jeho viz¨ª bylo z?ejm¨§ nepov?imnuto z toho d?vodu, ?e v dob¨§ kdy term¨ªn vymyslel, bylo pole vyu?itelnosti informa?n¨ª architektury ¨²zk¨¦, proto?e komunika?n¨ª technologie, jako je nap?¨ªklad internet, a r?zn¨¦ informa?n¨ª syst¨¦my je?t¨§ neexistovaly nebo nebyly tolik roz?¨ª?en¨¦. 1 DILLON, A. a TURNBULL. D. Informationarchitecture. EncyclopediaofLibrary and Information Science. 2 MAKULOV?, So¨¾a. N¨¢vrh metodol¨®gie na tvorbu pou?¨ªvate?skypr¨ªvetiv?ch, pr¨ªstupn?ch a n¨¢jdite?n?ch webov?ch s¨ªdiel. [Online].
  • 4. Co je informa?n¨ª architektura Pojem informa?n¨ª architektura je nov¨¢ a ?irok¨¢ discipl¨ªna, kter¨¢ se d¨¢ popsat z r?zn?ch pohled? mnoha zp?soby. Tato pr¨¢ce je zam¨§?ena na IA ve vztahu k internetu a v tomto p?¨ªpad¨§ se term¨ªn nej?ast¨§ji vztahuje pro n¨¢stroje a metody webov¨¦ho designu. Tohoto sm¨§ru informa?n¨ª architektury je st¨¢le v¨ªce vyu?¨ªv¨¢no a jeho zn¨¢most neust¨¢le roste. D?vodem je samoz?ejm¨§ to, ?e webov?ch str¨¢nek vznik¨¢ st¨¢le v¨ªc a tak¨¦ to, ?e nejsou takov¨¦, jak¨¦ b?valy v dob¨§ jejich za?¨¢tk?. Ve v¨§t?in¨§ p?¨ªpad? to nejsou u? jen statick¨¦ webov¨¦ str¨¢nky s minimem obsahu a p¨¢r hypertextov?mi odkazy. Webov¨¦ str¨¢nky se st¨¢le vyv¨ªjej¨ª a nab¨ªzej¨ª nov¨¦ mo?nosti vyu?it¨ª. Jako p?¨ªklad si m??eme uv¨¦zt trend t¨¦to doby ¨C internetov¨¦ obchody, kter?ch tak¨¦ st¨¢le p?ib?v¨¢. Na tomto p?¨ªkladu m??eme vid¨§t tento posun od jednoduch?ch str¨¢nek, kter¨¦ m¨§ly prost? ¨²?el, jako bylo nap?¨ªklad p?edat z¨¢kladn¨ª informace o firm¨§ ¨C kontakt, zam¨§?en¨ª atd., k str¨¢nk¨¢m obs¨¢hl?m. Jsou to rozs¨¢hl¨¦ s¨ªt¨§ dokument?, se spoustou n¨¢stroj? a odkaz?. V takov¨¦m mno?stv¨ª dat bez pravidel, jak by m¨§ly b?t uspo?¨¢d¨¢ny, strukturov¨¢ny a prezentov¨¢ny, by bylo z¨¢kazn¨ªky velmi obt¨ª?n¨¦ nal¨¦zt to, co cht¨§j¨ª, nebo to co by si byli ochotni koupit. A pr¨¢v¨§ informa?n¨ª architektura p?in¨¢?¨ª metody, pravidla a n¨¢stroje, aby se u?ivatel¨¦ vyznali v mno?stv¨ª informac¨ª, dok¨¢zali se tam intuitivn¨§ pohybovat, na?li relevantn¨ª informace a t¨ªm p¨¢dem aby n¨¢v?t¨§va dan¨¦ str¨¢nky uspokojila jejich pot?eby, na str¨¢nku se vraceli a webov¨¢ str¨¢nka tak plnila sv?j ¨²?el co nejefektivn¨§ji. V p?¨ªpad¨§ internetov¨¦ho obchodu co nejv¨ªce spokojen?ch z¨¢kazn¨ªk?. IA podle P. Morvilla a L. Rosenfelda Louis Morville a Peter Rosenfeld n¨¢s do problematiky informa?n¨ª architektury v ¨²vodu sv¨¦ knihy3 p?iv¨¢d¨ª n¨¢zorn?m p?¨ªkladem, kde porovn¨¢vaj¨ª IA se stavbami. Kup?¨ªkladu ru?n¨¢ kav¨¢rna s podlahou z tvrd¨¦ho d?eva a velk?mi okny sm¨§?uj¨ªc¨ªmi na hlavn¨ª ulici poskytuje ide¨¢ln¨ª m¨ªsto pro rychl¨¦ setk¨¢n¨ª u sn¨ªdan¨§. Ka?d¨¢ z budov slou?¨ª sv¨¦mu ¨²?elu unik¨¢tn¨§. Architektura, design, konstrukce, n¨¢bytek a lokace hraj¨ª p?edn¨ª roli v utv¨¢?en¨ª celkov¨¦ho dojmu. V?echny tyto aspekty mus¨ª spolupracovat. Pro? je tato oblast srovn¨¢v¨¢na pr¨¢v¨§ s budovami? Nebo? architektonick¨¢ analogie je n¨¢strojem, kter?m se d¨¢ n¨¢zorn¨§ p?edstavit komplexnost a multidimenzion¨¢ln¨ª prost?ed¨ª informa?n¨ªch prostor?. Na z¨¢klad¨§ podobnosti t¨§chto dvou discipl¨ªn m??eme popsat probl¨¦my mnoha webov?ch str¨¢nek. N¨§kter¨¦ se daj¨ª p?irovnat ke stavb¨¢m nap?¨ªklad s rovnou st?echou, kter¨¢ prosakuje, kuchy¨¾ bez kuchy¨¾sk¨¦ linky nebo leti?t¨§, podobn¨¦ bludi?ti, se zav¨¢d¨§j¨ªc¨ªmi sm¨§rovkami. 3 MORVILLE, Peter a Louis ROSENFELD. InformationArchitecturefortheWorldWide Web, s 3-4.
  • 5. Z?V?R Nen¨ª pochyb o tom, ?e je nyn¨ª tento obor velmi vyu?iteln? a pot?ebn? a jist¨§ bude i v budoucnu. Navzdory tomu informa?n¨ª architektura je?t¨§ st¨¢le nen¨ª p?¨ªli? roz?¨ª?en?m oborem. Mnoho tv?rc? web? p?i tvorb¨§ str¨¢nky spol¨¦h¨¢ na sv¨¦ zku?enosti a n¨¢zory, jak by to m¨§lo b?t nejlep?¨ª. V mnoha p?¨ªpadech v?ak nemaj¨ª pot?ebn¨¦ znalosti a webov¨¦ str¨¢nky pak maj¨ª mnoh¨¦ nedostatky, kter¨¦ by profesion¨¢l z oblasti informa?n¨ª architektury spat?oval. Je tedy pot?ebn¨¦ roz?i?ovat znalost t¨¦to discipl¨ªny a to nap?¨ªklad otev¨ªr¨¢n¨ªm studijn¨ªch program? nebo p?edm¨§t? s t¨ªmto zam¨§?en¨ªm. Po tom, co se IA roz?¨ª?¨ª, budou m¨ªt jist¨§ informa?n¨ª architekti spoustu uplatn¨§n¨ª, proto?e webov?ch str¨¢nek je st¨¢le v¨ªce a jsou ?¨ªm d¨¢l obs¨¢hlej?¨ª a tak¨¦ lid¨¦ budou m¨ªt pov¨§dom¨ª o tom, jak¨¦ p?¨ªnosy informa?n¨ª architektura pro jejich webovou str¨¢nku m¨¢.
  • 6. SEZNAM POU?IT? LITERATURY 1. DILLON, A. a TURNBULL. D. Informationarchitecture. EncyclopediaofLibrary and Information Science.United Statesof America: Marcel Dekker, 2005. Dostupn¨¦ z: http://arizona.openrepository.com/arizona/handle/10150/105971 a. ?l¨¢nek z velmi odborn¨¦ publikace b. Ps¨¢n erudovan?mi autory c. Obsahuje kvalitn¨ª informace d. Dostate?n¨§ obs¨¢hl? e. P?esn¨¦ informace 2. MAKULOV?, So¨¾a. N¨¢vrh metodol¨®gie na tvorbu pou?¨ªvate?skypr¨ªvetiv?ch, pr¨ªstupn?ch a n¨¢jdite?n?ch webov?ch s¨ªdiel. [Online]. Brno, 29. 10. 2009. Dostupn¨¦ z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2009/VIKBB30/um/Makulova_pristupnost.pd f a. Erudovan? autor b. Pom¨§rn¨§ aktu¨¢ln¨ª zdroj c. Zaj¨ªmav¨¦ informace d. Informace byly p?edn¨¢?eny na MUNI e. Je za?t¨ªt¨§n v?znamnou instituc¨ª 3. MORVILLE, Peter a Louis ROSENFELD. InformationArchitecturefortheWorldWide Web. 3rdedition. United Statesof America: O'Reilly Media, 2006. 505 s. ISBN 978-0-596- 52734-1. a. Publikace m¨¢ velmi dobrou pov¨§st b. Pova?ov¨¢na za ?bibli¡° informa?n¨ª architektury c. Velmi erudovan¨ª auto?i d. Objektivn¨ª informace e. Velmi p?esn¨¦ informace f. Hloubka i ?¨ª?e pokryt¨ª problematiky je velmi dobr¨¢