ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo
Život s Google
aneb googoly informací a informační etika
              PhDr. Jiří Stodola
Masarykova univerzita
Středisko pro pomoc studentům se   Kabinet informačních studií a
   specifickými nároky               knihovnictví
Univerzita Komenského v Bratislave




        Katedra knižničnej a informačnej vedy
Osnova
   Problémy života s Googlem.




   Co je informace?




   Jak správně nakládat s informacemi?
Google – symbol informační
společnosti
Google od googol
Osvícenská hypotéza
   Čím více jsou lidé informováni, tím lépe
    jednají.

   Když lidé dobře jednají, pak jsou schopni
    vytvořit pozemský ráj.

   Google přináší googoly informací pro
    všechny.

   Google přináší ráj na zemi.
Problémy spojené s informatizací
společnosti
   Psychologické
      informační přetížení
      informační úzkost


   Sociálně-psychologické
      fragmentarizace a utilitarizace vzdělání
      úpadek sociálního života


   Sociální
      digitální rozdělení
      informační chudoba
Informační přetížení

   odmítání informací

   odmítání hodnocení informací
Informační úzkost (Michal Kaščák)
   kvantitativní – informací je moc, člověk je
    nemůže pojmout, cítí se malý

„Co je hejtman Ságner proti velebné přírodě?“
(J. Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové
    války)


   kvalitativní – informace nelze skloubit do
    smysluplného celku, ztráta smyslu života

„On the other hand, who's to say what's right these
   days, what with all our modern ideas...and
   products?“
(Homer Simpson)
Fragmentarizace a utilitarizace vzdělání
   Informací je mnoho

   Člověk může obsáhnout pouze
    malou část z malého výseku
    reality

   Chybí smysl pro celek

   Vysoká odbornost a zároveň
    neznalost souvislostí
    (fachidiocie)

   Ignorance v otázkách týkajících
    se smyslu života, etických
    hodnot apod.
Úpadek sociálního života

   virtuální sociální sítě

   mnoho „přátel“, ale nedostatek
    přímého kontaktu

   lidé se cítí osamělí
Digitální rozdělení (digital divide)
   Technologické – lidé se dělí na ty,
      kteří mají přístup k informačním
       technologiím
      a kteří nemají – chudí lidé, chudé
       národy (týká se, jak jednotlivců,
       tak celých společností).

   Psychologické – lidé se dělí na ty,
      kteří dovedou a chtějí pracovat s
       informačními technologiemi
      a kteří nedovedou nebo nechtějí
       (lidé nadaní a lidé nadaní méně,
       mladší a starší generace apod.).
Život s Googlem
Informační chudoba
   člověk, aby byl úspěšný v práci
    musí být informačně gramotný

   má-li být informačně gramotný,
    musí mít přístup k informačním
    technologiím

   přístup k informačním
    technologiím může mít jen
    tehdy, má-li dobře placenou
    práci

   tu může mít pouze tehdy, když
    je informačně gramotný
Je osvícenská hypotéza nepravdivá?


   Určitě trpí řadou nedostatků, protože nepočítá s mnoha faktory.

   Nicméně základní teze, že ke správnému jednání je třeba mít přístup k
    informacím, platí.

   Jak je to však s „googoly“ informací, které nabízí Google?

   Odpověď můžeme získat, budeme-li se ptát, CO JE INFORMACE?
Co je informace?

   Je třeba stanovit kritéria pro to, abychom mohli říct, že je
    něco informací, že je informativní.

   Kritéria můžeme rozdělit na
        4 objektivní, týkající se sdělení samotného (následující situace
         A-D)
        4 subjektivní, týkající se vztahu člověka ke sdělení (situace E-G)
Situace A

   Představme si, že jsme v jeskyni bez jakéhokoliv
    zdroje světla. Kolik vizuálních informací můžeme
    získat?

   Je tma něčím jsoucím, na co se může vázat
    informace?
A) Informace je
   NĚČÍM, co je, není to, co neexistuje, co chybí. Informace se
    váže vždy na něco jsoucího.

   Je-li světlo, je i vizuální informace. Není-li světlo, je tma. Je-
    li tma (nedostatek něčeho), není ani vizuální informace
    (analogicky to platí i pro informaci jiného typu).
Situace B
Uvažme následující sekvenci znaků:


sdůfjsl slgjsd55p >*$ł˝iuépsvxc sldgjsl
                    do

   Je něčím? Ano.

   Má nějakou uspořádanou formu? Ne.
B) Informace je

   něčím, co je SPRÁVNĚ USPOŘÁDANÉ, co není chaotické
    a nahodilé, je něčím, v čem je řád.
Situace C
Uvažme následující sekvenci znaků:


    Velrybí boty mluví s červenou hodnotou.

   Má sdělení nějakou uspořádanou formu? Ano (podle pravidel
    českého jazyka).

   Má nějaký význam? Ne.
C) Informace je

   něčím, co je SMYSLUPLNÉ, je o něčem.
Situace D
Uvažme následující sekvence znaků:


    Václav Havel je český prezident.
               2+2=5.

   Má význam? Ano.

   Je to pravda? Ne.
D) Informace je

   něco, co je PRAVDIVÉ.
Situace E)

Vzduchoplavec v balonu se ztratí a tak zavolá na muže na
   zemi: - Nevíte kde jsem?
   - Jste v balonu.

   Je odpověď pravdivá? Ano.
   Přináší vzduchoplavci nový poznatek? Ne.
E) Informace je

   To, co přináší NOVÝ POZNATEK. Dozvídá-li se
    člověk, co už ví, není pro něho sdělení informativní.
Situace F
"Vy mluvíte podobné jako klempíř Pokorný v
    Budějovicích. Ten, když se ho lidi optali:
    ,Koupal jste se už letos v Malši?`,
    vodpovídal: ,Nekoupal, ale zato bude letos
    hodné švestek.` Nebo se ho zeptali: ,Jed jste
    už letos hříbky?` a von na to vodpověděl:
    ,Nejed, ale tenhle novej sultán marockej má
    prej bejt moc hodnej člověk.`"
(J. Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové
    války)

   Přinášejí odpovědi klempíře Pokorného nový
    poznatek? Ano.
   Jsou relevantní vzhledem k položené otázce?
    Ne.
Informace je

   to, co je relevantní vzhledem ke kladené
    otázce.
Situace G
Jistá žena letící v horkovzdušném balónu ztratila orientaci. Spustí se níže a na
      zemi zahlédne chlapa. Spustí se ještě níže a volá na něj:
"Promiňte, nemohl byste mi prosím pomoci? Slíbila jsem příteli, že se před
      hodinou setkáme a teď nevím, kde jsem."
Muž dole odpoví:
"Nacházíte se v balónu přibližně 10 m nad povrchem Země. Vaše konkrétní
      poloha je 49 stupňů, 28 minut a 11 vteřin severní šířky a 8 stupňů, 31 minut
      a 58 vteřin východní délky."
"Vy jste určitě inženýr," říká žena v balónu.
"To je pravda", odpoví muž, "odkud to víte?"
"Tedy," povídá žena v balónu, " všechno, co jste mi řekl, je z technického
      hlediska správně, ale nemám ponětí, co si s vašimi informacemi mám počít,
      neboť v konečném důsledku stále nevím, kde jsem. Popravdě řečeno jste
      mi vůbec nepomohl. Nanejvýš jste můj let jen prodloužil.


    Je inženýrova odpověď relevantní vzhledem k
     otázce? Ano.
    Je k něčemu užitečná. Ne.
G) Informace je

   něco, co může být nějakým způsobem VYUŽITO.
Informace tedy je
   z hlediska objektu
      to, co je
      to, co je správně uspořádané
      to, co je smysluplné
      to, co je pravdivé




   z hlediska subjektu
      to, co přináší nový poznatek
      to, co je relevantní vzhledem k otázce
      to, co může být využito
Obsahuje Google googoly informací?
   Je vše, co najdeme na Googlu
      něčím – ano
      správně uspořádaným – ne vždy
      smysluplným – ne vždy
      pravdivým – velmi často ne
      novým – velmi často ne
      relevantním – velmi často ne
      užitečným – velmi často ne


   Splněna je vždy pouze první podmínka.

   Iluze o googolech informací se začíná
    rozplývat.
Co s tím?

   Snažit se dodržovat principy informační etiky!
Informační etika

   Etika – jak správně jednat

   Informační etika (aplikovaná etika) – jak správně jednat
    při nakládání s informacemi
Struktura jednání

   ten, kdo jedná – jednající, agent
   s čím zachází – objekt jednání
   co s tím dělá – jednání, skutek
Správné jednání
   když jednáme, sledujeme cíl za využití různých prostředků

   prostředky mohou být
        dobré
        špatné
        neutrální

   vlastní cíl jednání může být
        dobrý
        špatný
Oblasti informační etiky
   informace jako zdroj – získávání informací
   informace jako cíl – správa informací
   informace jako – vytváření informací
Hlavní zásada informační etiky
           získávat, spravovat a vytvářet INFORMACE, tedy to,
            co je
              správně uspořádané
              smysluplné
              pravdivé
              přinášející nový poznatek (potenciálně)
              relevantní (potenciálně)
              užitečné (potenciálně)


           ne NEINFORMACE!
Získávání informací

   Subjektivní stránka
      Co nevím? (novost)
      Co chci vědět? (relevance)
      Potřebuji to vědět? (užitečnost)


   Objektivní stránka
      Jaký zdroj je důvěryhodný a
        poskytuje sdělení
           správně uspořádaná

           smysluplná

           pravdivá
Konec světa z hlediska subjektu

   Vím, kdy bude konec světa? Ne.
   Chci to vědět? Ne.
   Potřebuji to vědět? Ne.

   Kde není poptávka, není ani
    nabídka.
Konec světa z hlediska objektu
Uvažme následující sdělení:

Konec světa bude 21. 12. 2012, protože
  tímto datem končí mayský kalendář.

   Je sdělení založeno na důvěryhodném
    zdroji? Ne. Proč by měli mayové vědět
    více než my?
      Je sdělení správně uspořádané? Ano.
      Smysluplné? Ano.
      Pravdivé? Ne. Mayové konec svého
        kalendáře nespojovali s koncem
        světa.
Vytváření informací
   Objektivní stránka
      Je sdělení správně
       uspořádané?
      Dává smysl?
      Je pravdivé?


   Subjektivní stránka
      Může přinést sdělení někomu
       nový poznatek?
      Může někomu odpovědět na
       otázku, kterou klade?
      Může být pro někoho
       užitečné?
Katolická církev a AIDS z hlediska
objektu a subjektu
Uvažme, že se chystám rozšířit následující sdělení:

Katolická církev nese vinu za šíření AIDS v Africe,
   protože zakazuje používání kondomů při pohlavním
   styku.

   Je to sdělení správně uspořádané? Ano.
   Je smysluplné? Ano.
   Je pravdivé? Ne.

   Přináší někomu nový poznatek? Ne, nepravda
    nemůže vést k poznatku (maximálně nepřímo).
   Je odpovědí na něčí otázku? Ne, nikdo –
    přinejmenším vědomě – nechce, aby se mu lhalo.
   Může být někomu užitečná? Ne, lež nemůže být
    užitečná (maximálně nepřímo).
Proč je to nepravda?
   Katolická církev
        připouští pohlavní styk pouze mezi mužem a ženou, a to v manželství a
        připouští pouze pohlavní styk, který je otevřen početí (což sebou nese
         nepřípustnost jakékoliv antikoncepce včetně kondomů).

   Podle uvedeného sdělení Afričané
        vesele ignorují první požadavek a
        striktně dodržují požadavek druhý. Což je zjevně absurdní.

   Podle zveřejněných studií je v afrických zemích, kde má katolická
    církev vliv a kondomy se nerozdávají jako prevence AIDS (ale nejsou
    nedostupné), je číslo nakažených malé.

   Kde nemá vliv, počet nakažených je vysoký, přesto nebo právě proto,
    že se tam kondomy rozdávají, protože kondomy nejsou spolehlivou
    ochranou a zároveň vedou k pocitu falešného bezpečí. Dalo by se říci,
    že situaci zhoršují.
Shrnutí zásad informační etiky
1.    Ptejme se, co víme a nevíme (novost).

2.    Ptejme se, co chceme vědět (relevance).

3.    Ptejme se, co potřebujeme vědět (užitečnost).

4.    Kriticky hodnoťme zdroje informací (objektivní kritéria).

5.    Pišme správně česky, dodržujme elementární estetické zásady (správná uspořádanost).

6.    Vyjadřujme se srozumitelně, jednoznačně, konsistentně (smysluplnost).

7.    Netvrďme nepravdu (pravdivost); nelžeme.

8.    Ptejme se, zda sdělení, které vysíláme, může někomu přinést nový poznatek; neopakujme se, ani to, co je
      dostatečně známé.

9.    Zkoumejme, zda sdělení, které vysíláme, může někomu odpovědět na otázku, kterou klade; snažme se
      odpovídat na to, na co se nás druhý ptá (relevance).

10.   Zamýšlejme se, zda sdělujeme něco, co může být někomu užitečné; snažme se prospívat a neškodit
      (užitečnost).
Literatura
Kontakt

 stodola5@gmail.com

More Related Content

Život s Googlem

  • 1. Život s Google aneb googoly informací a informační etika PhDr. Jiří Stodola
  • 2. Masarykova univerzita Středisko pro pomoc studentům se Kabinet informačních studií a specifickými nároky knihovnictví
  • 3. Univerzita Komenského v Bratislave Katedra knižničnej a informačnej vedy
  • 4. Osnova  Problémy života s Googlem.  Co je informace?  Jak správně nakládat s informacemi?
  • 5. Google – symbol informační společnosti
  • 7. Osvícenská hypotéza  Čím více jsou lidé informováni, tím lépe jednají.  Když lidé dobře jednají, pak jsou schopni vytvořit pozemský ráj.  Google přináší googoly informací pro všechny.  Google přináší ráj na zemi.
  • 8. Problémy spojené s informatizací společnosti  Psychologické  informační přetížení  informační úzkost  Sociálně-psychologické  fragmentarizace a utilitarizace vzdělání  úpadek sociálního života  Sociální  digitální rozdělení  informační chudoba
  • 9. Informační přetížení  odmítání informací  odmítání hodnocení informací
  • 10. Informační úzkost (Michal Kaščák)  kvantitativní – informací je moc, člověk je nemůže pojmout, cítí se malý „Co je hejtman Ságner proti velebné přírodě?“ (J. Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)  kvalitativní – informace nelze skloubit do smysluplného celku, ztráta smyslu života „On the other hand, who's to say what's right these days, what with all our modern ideas...and products?“ (Homer Simpson)
  • 11. Fragmentarizace a utilitarizace vzdělání  Informací je mnoho  Člověk může obsáhnout pouze malou část z malého výseku reality  Chybí smysl pro celek  Vysoká odbornost a zároveň neznalost souvislostí (fachidiocie)  Ignorance v otázkách týkajících se smyslu života, etických hodnot apod.
  • 12. Úpadek sociálního života  virtuální sociální sítě  mnoho „přátel“, ale nedostatek přímého kontaktu  lidé se cítí osamělí
  • 13. Digitální rozdělení (digital divide)  Technologické – lidé se dělí na ty,  kteří mají přístup k informačním technologiím  a kteří nemají – chudí lidé, chudé národy (týká se, jak jednotlivců, tak celých společností).  Psychologické – lidé se dělí na ty,  kteří dovedou a chtějí pracovat s informačními technologiemi  a kteří nedovedou nebo nechtějí (lidé nadaní a lidé nadaní méně, mladší a starší generace apod.).
  • 15. Informační chudoba  člověk, aby byl úspěšný v práci musí být informačně gramotný  má-li být informačně gramotný, musí mít přístup k informačním technologiím  přístup k informačním technologiím může mít jen tehdy, má-li dobře placenou práci  tu může mít pouze tehdy, když je informačně gramotný
  • 16. Je osvícenská hypotéza nepravdivá?  Určitě trpí řadou nedostatků, protože nepočítá s mnoha faktory.  Nicméně základní teze, že ke správnému jednání je třeba mít přístup k informacím, platí.  Jak je to však s „googoly“ informací, které nabízí Google?  Odpověď můžeme získat, budeme-li se ptát, CO JE INFORMACE?
  • 17. Co je informace?  Je třeba stanovit kritéria pro to, abychom mohli říct, že je něco informací, že je informativní.  Kritéria můžeme rozdělit na  4 objektivní, týkající se sdělení samotného (následující situace A-D)  4 subjektivní, týkající se vztahu člověka ke sdělení (situace E-G)
  • 18. Situace A  Představme si, že jsme v jeskyni bez jakéhokoliv zdroje světla. Kolik vizuálních informací můžeme získat?  Je tma něčím jsoucím, na co se může vázat informace?
  • 19. A) Informace je  NĚČÍM, co je, není to, co neexistuje, co chybí. Informace se váže vždy na něco jsoucího.  Je-li světlo, je i vizuální informace. Není-li světlo, je tma. Je- li tma (nedostatek něčeho), není ani vizuální informace (analogicky to platí i pro informaci jiného typu).
  • 20. Situace B Uvažme následující sekvenci znaků: sdůfjsl slgjsd55p >*$ł˝iuépsvxc sldgjsl do  Je něčím? Ano.  Má nějakou uspořádanou formu? Ne.
  • 21. B) Informace je  něčím, co je SPRÁVNĚ USPOŘÁDANÉ, co není chaotické a nahodilé, je něčím, v čem je řád.
  • 22. Situace C Uvažme následující sekvenci znaků: Velrybí boty mluví s červenou hodnotou.  Má sdělení nějakou uspořádanou formu? Ano (podle pravidel českého jazyka).  Má nějaký význam? Ne.
  • 23. C) Informace je  něčím, co je SMYSLUPLNÉ, je o něčem.
  • 24. Situace D Uvažme následující sekvence znaků: Václav Havel je český prezident. 2+2=5.  Má význam? Ano.  Je to pravda? Ne.
  • 25. D) Informace je  něco, co je PRAVDIVÉ.
  • 26. Situace E) Vzduchoplavec v balonu se ztratí a tak zavolá na muže na zemi: - Nevíte kde jsem? - Jste v balonu.  Je odpověď pravdivá? Ano.  Přináší vzduchoplavci nový poznatek? Ne.
  • 27. E) Informace je  To, co přináší NOVÝ POZNATEK. Dozvídá-li se člověk, co už ví, není pro něho sdělení informativní.
  • 28. Situace F "Vy mluvíte podobné jako klempíř Pokorný v Budějovicích. Ten, když se ho lidi optali: ,Koupal jste se už letos v Malši?`, vodpovídal: ,Nekoupal, ale zato bude letos hodné švestek.` Nebo se ho zeptali: ,Jed jste už letos hříbky?` a von na to vodpověděl: ,Nejed, ale tenhle novej sultán marockej má prej bejt moc hodnej člověk.`" (J. Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)  Přinášejí odpovědi klempíře Pokorného nový poznatek? Ano.  Jsou relevantní vzhledem k položené otázce? Ne.
  • 29. Informace je  to, co je relevantní vzhledem ke kladené otázce.
  • 30. Situace G Jistá žena letící v horkovzdušném balónu ztratila orientaci. Spustí se níže a na zemi zahlédne chlapa. Spustí se ještě níže a volá na něj: "Promiňte, nemohl byste mi prosím pomoci? Slíbila jsem příteli, že se před hodinou setkáme a teď nevím, kde jsem." Muž dole odpoví: "Nacházíte se v balónu přibližně 10 m nad povrchem Země. Vaše konkrétní poloha je 49 stupňů, 28 minut a 11 vteřin severní šířky a 8 stupňů, 31 minut a 58 vteřin východní délky." "Vy jste určitě inženýr," říká žena v balónu. "To je pravda", odpoví muž, "odkud to víte?" "Tedy," povídá žena v balónu, " všechno, co jste mi řekl, je z technického hlediska správně, ale nemám ponětí, co si s vašimi informacemi mám počít, neboť v konečném důsledku stále nevím, kde jsem. Popravdě řečeno jste mi vůbec nepomohl. Nanejvýš jste můj let jen prodloužil.  Je inženýrova odpověď relevantní vzhledem k otázce? Ano.  Je k něčemu užitečná. Ne.
  • 31. G) Informace je  něco, co může být nějakým způsobem VYUŽITO.
  • 32. Informace tedy je  z hlediska objektu  to, co je  to, co je správně uspořádané  to, co je smysluplné  to, co je pravdivé  z hlediska subjektu  to, co přináší nový poznatek  to, co je relevantní vzhledem k otázce  to, co může být využito
  • 33. Obsahuje Google googoly informací?  Je vše, co najdeme na Googlu  něčím – ano  správně uspořádaným – ne vždy  smysluplným – ne vždy  pravdivým – velmi často ne  novým – velmi často ne  relevantním – velmi často ne  užitečným – velmi často ne  Splněna je vždy pouze první podmínka.  Iluze o googolech informací se začíná rozplývat.
  • 34. Co s tím?  Snažit se dodržovat principy informační etiky!
  • 35. Informační etika  Etika – jak správně jednat  Informační etika (aplikovaná etika) – jak správně jednat při nakládání s informacemi
  • 36. Struktura jednání  ten, kdo jedná – jednající, agent  s čím zachází – objekt jednání  co s tím dělá – jednání, skutek
  • 37. Správné jednání  když jednáme, sledujeme cíl za využití různých prostředků  prostředky mohou být  dobré  špatné  neutrální  vlastní cíl jednání může být  dobrý  špatný
  • 38. Oblasti informační etiky  informace jako zdroj – získávání informací  informace jako cíl – správa informací  informace jako – vytváření informací
  • 39. Hlavní zásada informační etiky  získávat, spravovat a vytvářet INFORMACE, tedy to, co je  správně uspořádané  smysluplné  pravdivé  přinášející nový poznatek (potenciálně)  relevantní (potenciálně)  užitečné (potenciálně)  ne NEINFORMACE!
  • 40. Získávání informací  Subjektivní stránka  Co nevím? (novost)  Co chci vědět? (relevance)  Potřebuji to vědět? (užitečnost)  Objektivní stránka  Jaký zdroj je důvěryhodný a poskytuje sdělení  správně uspořádaná  smysluplná  pravdivá
  • 41. Konec světa z hlediska subjektu  Vím, kdy bude konec světa? Ne.  Chci to vědět? Ne.  Potřebuji to vědět? Ne.  Kde není poptávka, není ani nabídka.
  • 42. Konec světa z hlediska objektu Uvažme následující sdělení: Konec světa bude 21. 12. 2012, protože tímto datem končí mayský kalendář.  Je sdělení založeno na důvěryhodném zdroji? Ne. Proč by měli mayové vědět více než my?  Je sdělení správně uspořádané? Ano.  Smysluplné? Ano.  Pravdivé? Ne. Mayové konec svého kalendáře nespojovali s koncem světa.
  • 43. Vytváření informací  Objektivní stránka  Je sdělení správně uspořádané?  Dává smysl?  Je pravdivé?  Subjektivní stránka  Může přinést sdělení někomu nový poznatek?  Může někomu odpovědět na otázku, kterou klade?  Může být pro někoho užitečné?
  • 44. Katolická církev a AIDS z hlediska objektu a subjektu Uvažme, že se chystám rozšířit následující sdělení: Katolická církev nese vinu za šíření AIDS v Africe, protože zakazuje používání kondomů při pohlavním styku.  Je to sdělení správně uspořádané? Ano.  Je smysluplné? Ano.  Je pravdivé? Ne.  Přináší někomu nový poznatek? Ne, nepravda nemůže vést k poznatku (maximálně nepřímo).  Je odpovědí na něčí otázku? Ne, nikdo – přinejmenším vědomě – nechce, aby se mu lhalo.  Může být někomu užitečná? Ne, lež nemůže být užitečná (maximálně nepřímo).
  • 45. Proč je to nepravda?  Katolická církev  připouští pohlavní styk pouze mezi mužem a ženou, a to v manželství a  připouští pouze pohlavní styk, který je otevřen početí (což sebou nese nepřípustnost jakékoliv antikoncepce včetně kondomů).  Podle uvedeného sdělení Afričané  vesele ignorují první požadavek a  striktně dodržují požadavek druhý. Což je zjevně absurdní.  Podle zveřejněných studií je v afrických zemích, kde má katolická církev vliv a kondomy se nerozdávají jako prevence AIDS (ale nejsou nedostupné), je číslo nakažených malé.  Kde nemá vliv, počet nakažených je vysoký, přesto nebo právě proto, že se tam kondomy rozdávají, protože kondomy nejsou spolehlivou ochranou a zároveň vedou k pocitu falešného bezpečí. Dalo by se říci, že situaci zhoršují.
  • 46. Shrnutí zásad informační etiky 1. Ptejme se, co víme a nevíme (novost). 2. Ptejme se, co chceme vědět (relevance). 3. Ptejme se, co potřebujeme vědět (užitečnost). 4. Kriticky hodnoťme zdroje informací (objektivní kritéria). 5. Pišme správně česky, dodržujme elementární estetické zásady (správná uspořádanost). 6. Vyjadřujme se srozumitelně, jednoznačně, konsistentně (smysluplnost). 7. Netvrďme nepravdu (pravdivost); nelžeme. 8. Ptejme se, zda sdělení, které vysíláme, může někomu přinést nový poznatek; neopakujme se, ani to, co je dostatečně známé. 9. Zkoumejme, zda sdělení, které vysíláme, může někomu odpovědět na otázku, kterou klade; snažme se odpovídat na to, na co se nás druhý ptá (relevance). 10. Zamýšlejme se, zda sdělujeme něco, co může být někomu užitečné; snažme se prospívat a neškodit (užitečnost).