2. umbra (stín)– reálné okraje obrazu
penumbra (polostín)– rozostřené okraje
vzniklé divergencí svazku
↑SID = ↓penumbra
umbra, penumbra
3. stupeň zčernání reprezenující množství
záření dopadlého na receptor
film
zčernání filmové emulze
CR
signál - množství světla
DR
signál z detektoru
denzita
4. reprezentace denzity pomocí čísla
nízká OD<1 (např. 0,25)
vysoká OD>1 (např. 4)
je ovlivněna
mAs
kVp
optická denzita
D = log10(I0/I)
5. věrnost s jakou se anatomické struktury
promítnou na film
tři faktory
snímač
geometrické faktory
vyšetřovaný objekt
radiografická kvalita
7. schopnost zobrazení malých struktur s vysokým
kontrastem (např. rozhraní kost/tkáň)
nejmenší vzdálenost dvou "bodových" objektů,
při níž se tyto ještě zobrazí jako dvě oddělené
struktury
počet informací, které může zaznamenat
jednotka plochy obrazu
rozlišovací schopnost je ovlivněna ostrostí a
kontrastem
rozlišovací schopnost
8. popisuje se počtem párů čar na mm
(lp/mm)
film 8-10 lp/mm
CR 5-7 lp/mm
DR 5 lp/mm
mamo 15 lp/mm
skia 3 lp/mm
rozlišovací schopnost
9. není ovlivněno expozicí
u digi ovlivněno
velikostí pixelu
velikostí matice
velikostí detektoru
CR – samplovací frekvence
frekvence laseru při čtení dat
rozlišovací schopnost
10. vyjadřuje gradient zobrazení rozdílů v
absorbci X-záření pomocí stupnice šedi
je negativně ovlivňován Comptonovsky
rozptýleným zářením
u digitálních přístrojů lze kontrast
dodatečně měnit post processingem
kontrast
11. rozdíl v denzitě světlého a tmavého místa
kontrast detailu
kontrast objektu - tkáňový
kontrast radiogramu – celkový
kontrast subjektivní
kontrast
13. celkový
rozdíl denzit celého obrazu (nejtmavší a
nejsvětlejší místo)
ovlivňující faktory
absorpční poměry v objektu objektu
tloušťka objektu
primární záření
sekundární záření
(vyvolávací proces)
(základní závoj)
kontrast
14. tkáňový
závislý na vyšetřovaném objektu
dvou sousedících tkání
ovlivněn faktory
část těla
přítomnost kontrastní látky
patologie
kVp
kontrast
16. tloušťka objektu
kontrast závisí i na tloušťce objektu
tenký objekt absorbuje méně než tlustý
↑ tloušťka ↓ kontrast
hustota
průměrná hustota tkáně ovlivní kontrast
↑ hustota↓ kontrast
je nuné reagovat na změnu hustoty
např. otok zápěstí
kontrast
17. průměrné atomové číslo objektu
↑ rozdíl průměrného Z objektů ↑ kontrast
energie záření
↑energie ↓ kontrast
při snímkování kontrastně odlišných
struktur lze použít vyšší E záření
např. plíce x břicho
kontrast
18. rozlišení struktur s podobným kontrastem
(sval/tuk)
RTG 5%
CT 0,5 %
rozlišení kontrastu
25. SID
zvyšuje se se zvětšením m
snímač obrazu co nejblíže objektu
př. přibližné normální hodnoty
a = 1 mm d1 = 100 cm d2 = 10 cm
m= 110/100 = 1,1
Ug=1.(1-(1/1,1))=0.091 mm
geometrická neostrost
26. velikost ohniska
↑ ohnisko a ↑ neostrost
bodový zdroj
ideální zdroj záření
nereálný
geometrická neostrost
27. způsobena pohybem
pacienta
neovlivnitelná – srdce
ovlivnitelná – neklidný pacient
zdroje
receptoru
výpočet
PN=délka exp * posunová rychlost
např. srdce v=200mm/s, t=0,006 s
PN=200*0,006=1,2 mm
pohybová neostrost
31. způsobená snímačem obrazu
digitál
CR
velikost zrn halogenidů
DDR
velikost nejmenšího prvku – reprezentuje 1 pixel
DR
velikost prvku scintilační vrstvy
strukturovaný a nestrukturovaný
materiálová neostrost
32. nežádoucí fluktuace signálu v odezvě –
optické denzitě obrazu
dva hlavní typy
zrnitost obrazu – neovlivnitelná
quantum mottle - ovlivnitelný
šum výrazně snižuje kontrast
na vzniku šumu v obraze se výrazně
podílí sekundární záření
šum
33. analog
dána distribucí a velikostí zrn halogenidů v
emulzi
400 film je zrnitější než 100
CR
reprezentován strukturálním šumem, který
vyjadřuje velikost a tvar fotostimulačních
krystalů
zrnitost obrazu
34. je způsoben nedostatkem záření
dopadlého na snímač obrazu
zvýšením mAs a snížením kVp snížíme QM
quantum mottle
35. poměr úrovně požadovaného signálu k
úrovni šumu na pozadí
čím více absorbovaných fotonů tím větší
SNR
vysoké kV a zesilovací fólie sníží počet
fotonů (tím dávka) a SNR
zvýšení mAs zvýší SNR
SNR