Kujinkova tvurci psani
- 1. Eva Kujínková, 383399 Psychologická esej: Vztah a hádky aneb kdy to vede až do manželské poradny Půl hodiny po hádce... Ona: Už jsme spolu tři roky a náš vztah stále nikam nepokročil. Ani nebydlíme spolu, otázce společného bydlení se vyhýbá jak jen může – ten svůj modrej byteček si snad nechává jako zadní vrátka, protože to se mnou nemyslí vážně nebo co? O svatbě si můžu nechat jen zdát a dítě? Místo toho mi koupil psa! Ne že bych ho neměla ráda, ale dítě mi nahradit nemůže. A co teprve jeho matka! Chodí si k němu jako domů, neustále mu nosí kýčovité dárky, obrazy, knihy (jako by snad četl), no prostě hrůza. A už poněkolikáté jsme se právě pohádali kvůli jeho kamarádům, které má snad radši než mě a tráví s nimi spoustu času. Má takový vztah vůbec cenu? On: Tak jsme se zase pohádali. Já vážně nevím, proč pořád vyvolává hádky. No dobře, nemá ráda moje kamarády, ale tentokrát jsem v tom vážně nevinně.. Už dlouho přemýšlím o tom, že prodám svůj byt, i když je to tu fakt skvělý, a poohlídnu se pro něčem větším pro nás oba. Zrovna dneska jsem jeden ideální objevil a byl se tam s kamarádem podívat. Kdo mohl čekat, že mi to zabere tolik času? Navíc tam měla psa, mohla s ním zajít na procházku.. Ale když se chce tvářit naštvaně a hádat se, tak prosím, taky se tím budu řídit. A až ji to tak za dvě hodiny přejde, tak jí řeknu o tom bytu. A možná že dojde i na ten prstýnek, co u sebe už několik dní nosím...