ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo

čLánek pharm business, IV.Rizika

•
•
Androsa
Androsa
1 of 2
Download to read offline
Rizika v činnostech farmaceutické společnosti Dne 26. října se uskutečnila již čtvrtá konference v pořadí na téma „Rizika v činnostech farmaceutické společnosti“. Pořadatel, společnost Androsa, přivítal více než sto účastníků napříč širokého spektra farmaceutických společností i jiných subjektů působících na poli farmaceutického průmyslu. Program konference byl rozdělen do dvou diskusních panelů – v dopolední části „Ceny a úhrady“ a v odpolední části „Cenová soutěž v praxi“. Většinu prezentací můžete volně stáhnout na stránce www.androsa.cz a máte tak možnost seznámit se s danou problematikou detailněji. Kromě zajímavého programu konference zaujala účastníky i atraktivní lokalitou neboť proběhla v prostorách Aquapalace hotelu v Praze v Čestlicích. Diskusní panel „Ceny a úhrady“ Moderátor dopoledního diskusního panelu Mgr. Libor Štajer z právní kanceláře KMVS na úvod zhodnotil protikrizová opatření tzv. Janotova balíčku, která jsou v platnosti od 1.ledna 2010. Výsledkem je možná více otazníků, než se předpokládalo. Je balíček opatření v souladu s právním řádem a transparenční směrnicí? Došlo fakticky k úsporám? Rozhodoval/rozhoduje SÚKL o výjimkách správně? Tyto a podobné otázky se nesly diskusí nad cenami a úhradami. Mgr.Štajer podal i ucelený přehled Technické novely, která předpokládá zrychlení individuálních i revizních řízení. Např. lhůta pro navrhování důkazů – zkrácení z 30 dnů na 15 dnů; lhůta pro vyjádření k podkladům pro rozhodnutí na 10 dnů; nebo doručení 5. dnem (nikoliv 15. dnem) po vyvěšení. Individuální i revizní správní řízení budou probíhat současně. Technická novela upřesňuje zmocňovací ustanovení nebo odstraňuje procesně-technické nedostatky. MUDr. Tomáš Doležal, zástupce iHETA (Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment) konstatoval ve svém shrnutí stávajícího stavu systému stanovování cen a úhrad ztrátu flexibility a další udržitelnosti. Protahují se řízení a zpožďuje se příchod generik, která mají různé úhrady, které jsou dlouhodobě fixovány. Nedokonale se aplikuje farmakoekonomika a systém prakticky neumožňuje kriticky posoudit nová a nákladná léčiva. Ve svém důsledku pak systém negeneruje prostředky pro nová léčiva, pouští do systému všechny, i když se zpožděním. Co by mělo být podstatou změn? Dr.Doležal navrhuje změnit „nejlevnější“ na „jiný“ mechanismus (průměr 3/6 nebo referenční koš), vyjádřit tržní podíl v referenční zemi v %, lépe definovat pravidla nákladové efektivity a připravit metodiku a tu poté i používat, zjednodušit proceduru pro generika, revidovat průběžně referenční skupiny. Vyjasnit pravidla pro vysoce inovativní léky a dočasnou úhradu. Soustředit se tedy na to podstatné a to snížení zátěže systému. Diskusní panel „Cenová soutěž v praxi“ PharmDr. Michal Krejsta. MBA ze společnosti Pfizer moderoval panel, kde se k tématu Cenové soutěže vyjádřili zástupci farmaceutické společnosti, distributora, lékárenského řetězce, zdravotní pojišťovny i lékáren. Dr. Krejsta seznámil přítomné s legislativním i technickým prostředím veřejných zakázek. Kategorie, druhy či postupy realizace veřejných
zakázek byly na úvod velmi přehledně zpracované. Sám pak poskytl posluchačům pohled výrobce, farmaceutické společnosti, která vstupuje do veřejné zakázky s několika otázkami, jež si musí sama nejprve vyřešit. Např. jak bonusovat příjemce zakázky a jak uplatňovat konkurenceschopnost ve veřejné zakázce. Zda aplikovat slevu z ceny, naturální rabat nebo obratový bonus. Sleva z ceny je adresná, ovlivňuje cenu nakoupeného zboží, nelze ji ale poskytnout napřímo lékárně a je předmětem DPH. Naproti tomu obratový bonus je neadresný, neovlivňuje cenu nakoupeného zboží, ale lze jej poskytnout napřímo lékárně a není předmětem DPH. Je nutné vždy pečlivě zvážit strategii volenou farmaceutickou firmou, aby se výsledek vždy shodoval se záměrem účastníka veřejné zakázky. PharmDr. Petr Horák, vedoucí lékárník Ústavní lékárny FN Motol uvedl některé preferované modely veřejné zakázky jako E-aukce, poptávky a naopak velká výběrová řízení hodnotí jako méně vhodná. Cílem každého modelu by měla být snaha o maximální transparentnost. Co je tedy považováno za lepší variantu z pohledu velké fakultní nemocnice? Je to snížení ceny vázané na konkrétní produkty, balíčky spíše celkové a obratové, než s vazbou na konkrétní produkt, ne naturální rabaty u receptových léčiv, ale např. nabídka dobrých distribučních podmínek a jednání s kompetentními zástupci pro celé nebo pro velkou část portfolia. Byť bychom si přáli co nejméně rizik v činnosti každé farmaceutické společnosti, věříme, že se podaří organizovat i nadále takovéto konference, při kterých je možné aktuální problémy otevřeně diskutovat a potenciální rizika minimalizovat. Další, již V. konference Rizika v činnostech farmaceutické společnosti, se bude konat 17.-18.5.2011 v Harmony Club Hotelu Špindlerův Mlýn. Již nyní se můžete podívat na předběžný program na www.androsa.cz.

More Related Content

čLánek pharm business, IV.Rizika

  • 1. Rizika v činnostech farmaceutické společnosti Dne 26. října se uskutečnila již čtvrtá konference v pořadí na téma „Rizika v činnostech farmaceutické společnosti“. Pořadatel, společnost Androsa, přivítal více než sto účastníků napříč širokého spektra farmaceutických společností i jiných subjektů působících na poli farmaceutického průmyslu. Program konference byl rozdělen do dvou diskusních panelů – v dopolední části „Ceny a úhrady“ a v odpolední části „Cenová soutěž v praxi“. Většinu prezentací můžete volně stáhnout na stránce www.androsa.cz a máte tak možnost seznámit se s danou problematikou detailněji. Kromě zajímavého programu konference zaujala účastníky i atraktivní lokalitou neboť proběhla v prostorách Aquapalace hotelu v Praze v Čestlicích. Diskusní panel „Ceny a úhrady“ Moderátor dopoledního diskusního panelu Mgr. Libor Štajer z právní kanceláře KMVS na úvod zhodnotil protikrizová opatření tzv. Janotova balíčku, která jsou v platnosti od 1.ledna 2010. Výsledkem je možná více otazníků, než se předpokládalo. Je balíček opatření v souladu s právním řádem a transparenční směrnicí? Došlo fakticky k úsporám? Rozhodoval/rozhoduje SÚKL o výjimkách správně? Tyto a podobné otázky se nesly diskusí nad cenami a úhradami. Mgr.Štajer podal i ucelený přehled Technické novely, která předpokládá zrychlení individuálních i revizních řízení. Např. lhůta pro navrhování důkazů – zkrácení z 30 dnů na 15 dnů; lhůta pro vyjádření k podkladům pro rozhodnutí na 10 dnů; nebo doručení 5. dnem (nikoliv 15. dnem) po vyvěšení. Individuální i revizní správní řízení budou probíhat současně. Technická novela upřesňuje zmocňovací ustanovení nebo odstraňuje procesně-technické nedostatky. MUDr. Tomáš Doležal, zástupce iHETA (Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment) konstatoval ve svém shrnutí stávajícího stavu systému stanovování cen a úhrad ztrátu flexibility a další udržitelnosti. Protahují se řízení a zpožďuje se příchod generik, která mají různé úhrady, které jsou dlouhodobě fixovány. Nedokonale se aplikuje farmakoekonomika a systém prakticky neumožňuje kriticky posoudit nová a nákladná léčiva. Ve svém důsledku pak systém negeneruje prostředky pro nová léčiva, pouští do systému všechny, i když se zpožděním. Co by mělo být podstatou změn? Dr.Doležal navrhuje změnit „nejlevnější“ na „jiný“ mechanismus (průměr 3/6 nebo referenční koš), vyjádřit tržní podíl v referenční zemi v %, lépe definovat pravidla nákladové efektivity a připravit metodiku a tu poté i používat, zjednodušit proceduru pro generika, revidovat průběžně referenční skupiny. Vyjasnit pravidla pro vysoce inovativní léky a dočasnou úhradu. Soustředit se tedy na to podstatné a to snížení zátěže systému. Diskusní panel „Cenová soutěž v praxi“ PharmDr. Michal Krejsta. MBA ze společnosti Pfizer moderoval panel, kde se k tématu Cenové soutěže vyjádřili zástupci farmaceutické společnosti, distributora, lékárenského řetězce, zdravotní pojišťovny i lékáren. Dr. Krejsta seznámil přítomné s legislativním i technickým prostředím veřejných zakázek. Kategorie, druhy či postupy realizace veřejných
  • 2. zakázek byly na úvod velmi přehledně zpracované. Sám pak poskytl posluchačům pohled výrobce, farmaceutické společnosti, která vstupuje do veřejné zakázky s několika otázkami, jež si musí sama nejprve vyřešit. Např. jak bonusovat příjemce zakázky a jak uplatňovat konkurenceschopnost ve veřejné zakázce. Zda aplikovat slevu z ceny, naturální rabat nebo obratový bonus. Sleva z ceny je adresná, ovlivňuje cenu nakoupeného zboží, nelze ji ale poskytnout napřímo lékárně a je předmětem DPH. Naproti tomu obratový bonus je neadresný, neovlivňuje cenu nakoupeného zboží, ale lze jej poskytnout napřímo lékárně a není předmětem DPH. Je nutné vždy pečlivě zvážit strategii volenou farmaceutickou firmou, aby se výsledek vždy shodoval se záměrem účastníka veřejné zakázky. PharmDr. Petr Horák, vedoucí lékárník Ústavní lékárny FN Motol uvedl některé preferované modely veřejné zakázky jako E-aukce, poptávky a naopak velká výběrová řízení hodnotí jako méně vhodná. Cílem každého modelu by měla být snaha o maximální transparentnost. Co je tedy považováno za lepší variantu z pohledu velké fakultní nemocnice? Je to snížení ceny vázané na konkrétní produkty, balíčky spíše celkové a obratové, než s vazbou na konkrétní produkt, ne naturální rabaty u receptových léčiv, ale např. nabídka dobrých distribučních podmínek a jednání s kompetentními zástupci pro celé nebo pro velkou část portfolia. Byť bychom si přáli co nejméně rizik v činnosti každé farmaceutické společnosti, věříme, že se podaří organizovat i nadále takovéto konference, při kterých je možné aktuální problémy otevřeně diskutovat a potenciální rizika minimalizovat. Další, již V. konference Rizika v činnostech farmaceutické společnosti, se bude konat 17.-18.5.2011 v Harmony Club Hotelu Špindlerův Mlýn. Již nyní se můžete podívat na předběžný program na www.androsa.cz.