MIN 01 - clovek a kamen
1 like703 views
uvod do mineralogie, historicky vyvoj vztahu cloveka ke kamenum , mineralum
MIN 01 - clovek a kamen
- 1. MIN 01 Clovek a k叩men Historick辿 aspekty vztahu lovka ke kamen哲m a miner叩l哲m Katedra chemie FP TUL kchtul.cz
- 2. Prvopo叩tky doba kamenn叩 Rozumn箪 lovk dovede pou転鱈vat kameny v podob zbran鱈 a n叩stroj哲 Charakter ostr辿 hrany 邸piat箪 tvrd箪 Vyu転it鱈 lopatky, rydla, 邸krabky (n叩stroje) no転鱈ky, o邸tpy, hroty, pstn鱈 kl鱈ny, (zbra)
- 3. Prvopo叩tky doba kamenn叩 Pr叩ce s kamenem lovk se u鱈 - 邸t鱈pat, l叩mat, rozb鱈jet, upravovat tvar kamen哲 Vznik opracovan箪ch n叩stroj哲, zbran鱈, kesadel, pozdji obydl鱈 Souvis鱈 s v箪vojem mozku a rozumu lid鱈
- 4. Megality Megalit: jeden nebo v鱈ce podivn uspo叩dan箪ch obrovsk箪ch kamen哲 Rozezn叩v叩me: Menhiry Kromlechy Dolmeny Stonehenge nejzn叩mj邸鱈 megalitick叩 stavba
- 5. Megality Literatura k t辿matu k zap哲jen鱈 na KCH TUL: Martin Brennan: Kameny asu Kalend叩e, slunen鱈 jeskyn a mohyly, Volvox Globator 1994, ISBN 80-7207-060-6 Karel Sklen叩: Tanec obr哲 Nen鱈 jen Stonehenge, Academia Praha 1996, ISBN 80- 200-0415-7 Caroline Humprey, Piers Vitebsky: Posv叩tn辿 stavby, Kni転n鱈 klub /Pr叩h 1997, ISBN 80-7176- 664-X
- 6. Menhiry Menhir: nejjednodu邸邸鱈 megalit, asto osamocen箪 podlouhl箪 k叩men stoj鱈c鱈 v krajin
- 7. Kromlechy kruh z menhir哲, m哲転e b箪t kruhov箪, hranat箪, jednoduch箪 nebo z jak箪chsi branek
- 8. Dolmeny placat箪 k叩men podepen箪 zespodu nkolika dal邸鱈mi kameny, m哲転e tvoit domeek Irsko Durren
- 9. Alles Stenar Ji転n鱈 v辿dsko
- 10. Alles Stenar Ji転n鱈 v辿dsko
- 13. lovk a k叩men - menhiry http://en.wikipedia.org/wiki/File:Ballinagree.jpg mezi Millstreet a Ballinagree, County Cork, Ireland
- 15. lovk a k叩men - menhiry http://en.wikipedia.org/wiki/File:Wesiory.jpg - Polsko
- 16. lovk a k叩men - menhiry http://en.wikipedia.org/wiki/File:Kerloas_menhir.JPG
- 17. lovk a k叩men - menhiry http://en.wikipedia.org/wiki/File:Carnac_megalith_alignment_1.jpg
- 18. lovk a k叩men - menhiry http://en.wikipedia.org/wiki/File:Alignement_Kerlescan_Carnac.jpg
- 19. lovk a k叩men menhiry, kromlechy Tolvstenen u Moelv - Norsko Alles Stenar Ji転n鱈 v辿dsko
- 22. lovk a k叩men - dolmeny http://en.wikipedia.org/wiki/File:Dolmen_Roch-Feutet.JPG
- 23. lovk a k叩men - dolmeny http://en.wikipedia.org/wiki/File:Hunebed-d27.jpg Borger Odoorn, Holandsko
- 24. lovk a k叩men - dolmeny http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8c/Crucuno_dolmen.jpg
- 25. lovk a k叩men hrobky http://en.wikipedia.org/wiki/File:Kungagraven_kivik.jpg
- 27. lovk a k叩men megalitick辿 stavby http://bs.wikipedia.org/wiki/Malta
- 28. lovk a k叩men megalitick辿 stavby http://en.wikipedia.org/wiki/File:Ggantija_Temples_(1).jpg
- 29. lovk a k叩men - stavby http://es.wikipedia.org/wiki/Archivo:Cahuachi_14.jpg, Nazca , Peru
- 30. lovk a k叩men - stavby
- 31. lovk a k叩men - symbolika http://en.wikipedia.org/wiki/Nazca_culture
- 32. lovk a k叩men - symbolika http://en.wikipedia.org/wiki/File:AhuTongariki.JPG
- 33. lovk a k叩men - symbolika http://de.wikipedia.org/wiki/Osterinsel
- 34. lovk a k叩men - stavby
- 36. lovk a k叩men - stavby
- 38. lovk a k叩men - stavby http://it.wikipedia.org/wiki/File:Colosseum_in_Rome,_Italy_-_April_2007.jpg
- 41. lovk a k叩men - stavby http://tr.wikipedia.org/wiki/Dosya:Tatlarin_01.jpg
- 42. lovk a k叩men - stavby http://de.wikipedia.org/wiki/Petra_(Stadt)
- 43. Skaln鱈 obydl鱈 Brhlovce, Slovensko J叩n Ontkoc. www.ontkoc.blog.sme.sk
- 44. lovk a k叩men - stavby http://eo.wikipedia.org/wiki/Dosiero:Valletta.jpg
- 46. lovk a k叩men - stavby
- 47. lovk a k叩men - stavby http://en.wikipedia.org/wiki/File:Amman_BW_5.JPG
- 48. lovk a k叩men - mosty http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karl%C5%AFv_most-2.jpg
- 49. lovk a k叩men - mosty
- 50. lovk a k叩men - mosty
- 51. lovk a k叩men - mosty Barokn鱈 most v N叩m邸ti nad Oslavou - Wikipedia
- 52. lovk a k叩men - mosty http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Regensburg_Steinerne_Bruecke.jpg
- 53. lovk a k叩men - mosty
- 54. lovk a k叩men - mosty http://en.wikipedia.org/wiki/File:Stone_bridge_in_Skopje.jpg
- 55. lovk a k叩men - mosty http://en.wikipedia.org/wiki/File:StAngelo_Bridge_Rome.jpg
- 56. lovk a k叩men - mosty http://en.wikipedia.org/wiki/File:Tiberius-Br%C3%BCcke.JPG
- 57. lovk a k叩men - mosty http://en.wikipedia.org/wiki/Dyavolski_most - Bulharsko - Rodopy
- 58. lovk a k叩men - mosty Star箪 kamenn箪 most Tak旦pr端 Turecko, eka Seyhan, msto Adana (384 NL) zdroj tureck叩 wikipedie
- 59. lovk a k叩men mosty, akvadukty http://en.wikipedia.org/wiki/File:Pont_du_gard.jpg
- 60. lovk a k叩men skaln鱈 rytiny http://en.wikipedia.org/wiki/File:Tanumshede_2005_rock_carvings_3.jpg
- 61. lovk a k叩men skaln鱈 rytiny http://en.wikipedia.org/wiki/File:Tanumshede_2005_rock_carvings_3.jpg
- 73. lovk a k叩men - skaln鱈 malby http://en.wikipedia.org/wiki/File:Techo_de_Altamira_(replica) Museo_Arqueol%C3%B3gico_Nacional.jpg
- 74. lovk a k叩men runov辿 lameny http://en.wikipedia.org/wiki/Jelling_stones
- 75. lovk a k叩men runov辿 lameny http://en.wikipedia.org/wiki/File:Vallebergasten http://en.wikipedia.org/wiki/File:%C3% en_lund_2006.jpg 96g_8,_V%C3%A4stra_Steninge.jpg
- 76. lovk a k叩men runov辿 lameny http://sv.wikipedia.org/wiki/Fil:S%C3%9 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/comm 6179_Gripsholm_Runestone.jpg ons/e/e8/Bildstein-Bunge_1.jpg
- 77. lovk a k叩men runov辿 lameny http://no.wikipedia.org/wiki/Fil:Early_Runic_ http://no.wikipedia.org/wiki/Fil:U_240,_Li stone_Hagby_M%C3%B6jebro_Uppland_S ngsberg.JPG weden_-_right_to_left_script.jpg
- 78. Symbolika kamene kamenn辿 k鱈転e
- 79. lovk a k叩men - sm鱈r鱈 k鱈転e http://www.cz-milka.net/smirci-krize/0439- pribyslav/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Sm%C3%ADr%C4%8D%C3%AD_k%C5%99%C3%AD%C5 %BE
- 80. lovk a k叩men - sm鱈r鱈 k鱈転e http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=D http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Da atei:Steinkreuz_weissig.jpg&filetimestamp tei:Steinkreuz_(Kleinwolmsdorf).jpg&filetime =20061217133729 stamp=20100804191921
- 81. Kamenn辿 stavby Alberobello It叩lie
- 82. lovk a k叩men bronzov叩 doba http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apa_Schwerter.jpg
- 83. lovk a k叩men bronzov叩 doba http://de.wikipedia.org/wiki/Sonnenwagen_von_Trundholm
- 85. lovk a k叩men 転elezn叩 doba http://en.wikipedia.org/wiki/File:Korea-Silla-Iron.armor-01.jpg
- 86. lovk a k叩men 転elezn叩 doba http://en.wikipedia.org/wiki/File:QtubIronPillar.JPG http://en.wikipedia.org/wiki/File:India-Qutb-Iron.jpg
- 88. lovk a k叩men 転elezn叩 doba http://www.vikingdenmark.com/ladbyskibet-ladby-denmark.html
- 89. Guldbubbery pedch哲dci minc鱈 http://de.wikipedia.org/wiki/Guldgubbar
- 90. lovk a k叩men mince http://en.wikipedia.org/wiki/File:Pupi http://en.wikipedia.org/wiki/File:Cunincper enusSest.jpg Sestertius of Marcus t_tremissis_612190_reverse.jpg Clodius Pupienus Maximus, 238 Lombardic Tremissis depicting Saint AD Michael, 688-700 AD
- 91. lovk a k叩men mince http://en.wikipedia.org/wiki/File:BMC_06.jpg http://en.wikipedia.org/wiki/File:BMC_193.jpg
- 92. lovk a k叩men mince http://en.wikipedia.org/wiki/File:Flavian_dynasty_Au rei.png
- 93. lovk a k叩men mince http://en.wikipedia.org/wiki/File:Bracteate_from_Funen,_Denmark_(DR_BR42).jpg
- 94. lovk a k叩men mince http://en.wikipedia.org/wiki/File:Vadstena http://en.wikipedia.org/wiki/File:Welsching -brakteaten,_Nordisk_familjebok.png en-B.jpg
- 95. lovk a k叩men mince http://en.wikipedia.org/wiki/File:Tetradrachm_Athens_480-420BC_MBA_Lyon.jpg
- 97. lovk a k叩men symbol bohatstv鱈 a moci http://en.wikipedia.org/wiki/File:Spanish_jewellery Gold_and_emerald_pendant_at_VAM-01.jpg
- 107. Mineralogie se st叩v叩 vdou Hlavn鱈 osobnost: Georgius Agricola spisy: 12 d鱈l哲 De re metallica libri
- 108. Mineralogie se st叩v叩 vdou Georgius Agricola 24.3.1494 21.11.1555 byl v箪znamn箪 nmeck箪 uenec. Je autorem po stovky let u転鱈van辿 hornick辿 p鱈ruky a asto je naz箪v叩n otcem mineralogie Studoval filologii, teologii a filozofii na univerzit v Lipsku, pot辿 k nim pidal je邸t studium p鱈rodn鱈ch vd a medic鱈ny. 1527 se stal mstsk箪m l辿kaem a l辿k叩rn鱈kem v J叩chymov. 1530 pes鱈dlil do Sask辿 Kamenice. I tam byl po tech letech stanoven mstsk箪m l辿k叩rn鱈kem. Na kr叩tkou dobou byl zvolen i starostou, ale z n叩bo転ensk箪ch d哲vod哲 (byl katol鱈kem v protestantsk辿m mst) by pinucen rezignovat.
- 109. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Robert Jameson, 1774 1854 skotsk箪 mineralog profesor Edinburgsk辿 univerzity popsal miner叩ly britsk箪ch ostrov哲 a vytvoil sv哲j syst辿m miner叩l哲
- 110. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Vladimir Ivanovi Vernadskij 28.2.1863 6.1.1945 rusko-ukrajinsk箪 geochemik a mineralog vypracoval teorie vzniku Zem
- 111. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Paul Niggli 26.6.1888 13.1.1953 邸v箪carsk箪 krystalograf pr哲kopn鱈k rentgenov辿 krystalografie Enrico Clerici 15.10.1862 26.8.1938 italsk箪 mineralog a geolog vynalezl roztoky pro stanoven鱈 hustoty nerost哲 Otto Wilhelm Hermann von Abich 11.12.1806 1.6.1886 nmeck箪 mineralog a geolog
- 112. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Victor Mordechai Goldschmidt 10.2.1853 8.5.1933 nmeck箪 mineralog vydal Atlas der Krystallformen (1913-1923) Carl Friedrich Christian Mohs 29.1.1773 29.9.1839 nmeck箪 mineralog/geolog vypracoval relativn鱈 stupnici tvrdosti miner叩l哲
- 113. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Hermann Traube 24.9.1860 29.1.1913 nmeck箪 mineralog 1905 docent Berl鱈nsk辿 univerzity pozdji profesor Greifswaldsk辿 univerzity autor Die Minerale Schlesiens (1888)
- 114. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Heinrich Rose 6.8.1795 27.1.1864 nmeck箪 mineralog a analytick箪 chemik 1823 profesor Berl鱈nsk辿 univerzity bratr mineraloga Gustava Rose 1846 pomohl rozli邸en鱈 niobu a tantalu Gustav Rose 18.3.1798 15.6.1873 nmeck箪 mineralog studoval kemen a 転ivce v 転ule zkoumal meteority a chondrity
- 115. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Johann Friedrich Christian Hessel 27.4.1796 3.6.1872 nmeck箪 fyzik (Univ. W端rzburg, 1817) profesor mineralogie (Univ. Heidelberg, 1821) pozdji Univ. Marburg podstata geometrick辿 krystalografie
- 116. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Ren辿 Just Ha端y 28.2.1743 3.6.1822 francouzsk箪 mineralog geometrick辿 z叩kony krystalizace triboelektina pyroelektina popsal a specifikoval 39 miner叩l哲 zalo転il Mus辿e de Min辿ralogie
- 117. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Charles Friedel 12.3.1832 20.4.1899 francouzsk箪 chemik a mineralog 1876 profesor chemie/mineralogie na Sorbon vyvinul Friedel-Craftsovu alkylaci a acylaci zkou邸el pipravil syntetick辿 diamanty syn Geoges Friedel (1865-1933) zn叩m箪 mineralog
- 118. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Achille Ernest Oscar Joseph Delesse 3.2.1817 24.3.1881 francouzsk箪 geolog a mineralog - d哲ln鱈 in転en箪r Johan Gadolin 5.6.1760 15.8.1852 finsk箪 chemik, fyzik a mineralog objevil yttrium
- 119. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Olaus Thortveit 1872-1917 norsk箪 mineralog a t転ebn鱈 in転en箪r miner叩l哲 v Ivelandu Knut Eldjarn http://www.mindat.org/photo-142767.html Thortveitit - Sc http://www.mindat.org/photo-255122.html
- 120. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Viktor Moritz Goldschmidt 27.1.1888, Zurich 20.3.1947, Vestre Aker, Norsko zn叩m箪 geochemik
- 121. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Alexander Jewgenjewitsch Fersman 仍亠从舒仆亟 于亞亠仆亠于亳 个亠仄舒仆; 8.11.1883 20.5.1945 rusk箪 mineralog, geochemik a krystalograf
- 122. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Karl Hugo Strunz 24.2.1910 19.4.2006 nmeck箪 mineralog, profesor a tv哲rce v souasnosti pou転鱈van辿ho syst辿mu klasifikace miner叩l哲 James Dwight Dana 12.2.181314.4.1895 americk箪 geolog, mineralog a zoolog autor syst辿mu klasifikace miner叩l哲
- 123. Zn叩m鱈 mineralogov辿 Ernest Henry Nickel 12.2.1925 18.6.2009 kanadsk箪 mineralog spoluator syst辿mu miner叩l哲
- 124. Zn叩m鱈 mineralogov辿 William Lawrence Bragg 31.3.1890 1.7.1971 narozen v Austr叩lii britsk箪 fyzik a krystalograf 1912 objevil Braggovy z叩kony rentgenov辿 difrakce z叩klad pro uren鱈 krystal哲 1915 spolu s otcem Williamem Braggem Nobelova cena za fyziku
- 126. Vyu転it鱈 uml箪ch krystal哲 - lasery http://de.wikipedia.org/wiki/Rubinlaser http://en.wikipedia.org/wiki/File:Nd_YAG _Laser_Rod.JPG