3. Šest scénářů (modelů, trendů)
vývoje školských systémů
OECD 2001, 2007, http://www.oecd.org/education/school/38981492.pdf
Futurelab.org.uk http://www.beyondcurrenthorizons.org.uk/scenarios/world-1
4. 1. Tradiční model školy
• Rezistence proti
radikálním změnám
navzdory přání
zaměstnavatelů a rodičů
• Žádné výrazné zvýšení
financování
• Vzdělávání je zpolitizované
• Udržování silné
byrokracie
• Tlak k uniformitě
• Důraz na formální
certifikáty – tituly
• Nerovnosti v šancích a
výsledcích navzdory
formální rovnosti
5. 2. Komunitní model školy
• Důvěra ve veřejné školství
• Škola se stává hlavním
střediskem
společenského života
obce (typické jsou
intergenerační aktivity
včetně celoživotního
vzdělávání)
• Zaměření na sociální a
kulturní cíle vzdělávání
• Důraz na rozmanitost a
sociální soudržnost
• Vznik all-age škol
• Učitelství není nutně
celoživotní kariéra,
významná role pro ostatní
odborníky, rodiče
6. 3. Model učící se školy
• Důvěra ve veřejné školství
• Škola funguje jako „učící se
organizace“
• Míchání různých studentů
podle věku i schopností
• Rovné příležitosti všech žáků,
zvýšená pomoc zaostávajícím
žákům
• Velkorysé financování
• Kritické: otevřenost učitelstva
k novým přístupům a
metodám, mobilita do a ven z
učitelské profese
• Zaměření na nové poznatky v
pedagogice
7. 4. Model učebních sítí
• Nespokojenost veřejnosti s tradiční
podobou školy, která nevyhovuje
novým požadavkům
• Rozvoj ICT
• Tradiční osnovy nahrazeny
důrazem na hodnoty a postoje
• Nové způsoby, jak potvrdit
způsobilost
• Nové formy mezinárodní spolupráce
mohou podnítit vznik nových elit
• Přináší vzdělávání ke studujícímu v
čase i prostoru, vzdělávání je
aktivita, která není vázána na
místo a čas (školu)
• Povolání "učitel" nahrazeno řadou
různých poradců, „průvodců
vzděláváním“, koučů, mentorů
• Reálné riziko sociálního
vylučování těch, kteří nemají
dostatečný přístup k sítím
8. 5. Tržní model školy
• Zájem o vzdělávání přetrvá, a
protože ho nedokáže dobře zajistit
veřejné školství, poptávku
postupně začne uspokojovat
soukromý sektor
• Vznikne duální struktura
privátního a veřejného školství a
poskytovatelů vzdělávání
• Vzdělávací dráhy tak budou
značně individualizované
• To bohužel povede k dalšímu
nárůstu nerovností ve společnosti
• K sociálnímu vyloučení se
mnohde přidá vyloučení
vzdělanostní
9. 6. Krizový model školy
• Narůstající nespokojenost
se školstvím
• Zhoršující se výsledky
• Krize v náboru kvalitních
učitelů
• Stárnutí pedagogických
sborů
• Posílení role testování,
zkoušky jako reakce na
snižující se standardy
• Politické iniciativy a
opatření k nápravě
přicházejí pozdě nebo
jsou příliš pomalé
• Sílí konflikty, není a
nehledá se konsenzus při
realizaci krizových opatření
• Zpomalení či zastavení
inovačních procesů na
školách
12. Scénáře podle veřejnosti (rodičů)
0
10
20
30
40
50
60
1.tradiční 2. komunitní 3. učící se 4. sítě 5. trh
scénáře
%respondentů
Rodiče očekávání
NE-rodiče očekávání
Rodiče přání
NE-rodiče přání
__ škola, jak ji známe, zůstává __
škola, jak ji známe, zaniká
Pohledy na budoucnost české školy: Rodiče a veřejnost, Karel Černý,
David Greger, Eliška Walterová, Martin Chvál, Orbis scholae, 2010, roč. 4, č. 3, s. 93–109, ISSN 1802-4637
14. Heuristika dostupného
Všichni jsme chodili do školy, známe ji. Proto čekáme, že i pro naše
děti bude stejná či podobná.
Těžko čekat od veřejnosti, že bude chtít nebo očekávat model
učebních sítí (i když mladí trochu více) nebo tržní model, když si pod
tím neumí nic představit.
Nespokojenost je ale zřejmá, velké zlepšení nikdo nečeká.
Heuristika dostupného a řada dalších poučení o
chybách našeho myšlení – viz Myšlení rychlé a
pomalé, Daniel Kahneman, nositel Nobelovy ceny za
ekonomii
15. Scénáře podle ředitelů a zástupců ředitelů škol
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
1. tradiční 2. komunitní 3. učící se 4. sítě 5. trh 6. kolaps
%odpovědívysocenebospíše
pravděpodobný/žádoucí
scénáře
očekávání
přání
Budoucnost školy v percepci školského managementu
Karel Černý, Orbis scholae, 2007, roč. 1, č. 3, s. 43–66, ISSN 1802-4637
16. Scénáře podle ředitelů a zástupců ředitelů škol
Nespokojenost je zřejmá.
Optimismus velmi malý (kolaps 55 %, tradiční model: přání 12 %, ale
očekávání 55 %).
Model učebních sítí u ředitelů má překvapivě vysoké očekávání (36 %)
a ještě vyšší přání (60 %).
19. 1. Tradiční model školy – znaky kolapsu
Rostoucí rozpor mezi tím, co se
ve školách učí, co lidí zajímá a
co potřebují
Titul jako hlavní (a často jediný)
smysl školy (…nezískal titul (maturitu,
výuční list) = ztracené roky, ztracené peníze,
ztracená investice)
Rostoucí nezaměstnanost
mladých
Důvěra ve veřejné školství klesá
všude ve světě (Ontario)
Příznaky modelu 6 – zhroucení
systému
Pokles mezní produktivity u
hierarchicky uspořádaných
specialistů (J. A. Tainter)
Ředitelé škol přibližně 50 % své
pracovní doby věnují
administrativě (Klesající výsledky českého
základního a středního školství: fakta a řešení
(McKinsey, 2010))
20. 1. Tradiční model školy – znaky kolapsu
Král je nahý
Nějakým nedopatřením, možná pod vlivem úspěchů vědy, se kdysi stalo,
že jsme vědecké postupy extrapolovali do života dospívajících lidí, že
pedagogové ustoupili vědcům a naše předměty začaly být strukturovány
tak, že výuka sleduje vědeckou výstavbu předmětu, nikoli niterné
potřeby člověka. Když později vědci tento prostor opustili, zaplnili jejich
místo metodici (…), lidé s často nulovou praktickou zkušeností s dětmi
(…) – ti začali předepisovat učební témata, psát učebnice a navrhovat
způsoby zkoušení.
… mohu ze své zkušenosti i zkušenosti kolegů v klidu konstatovat, že
výuka se nedaří a naplnit výukové cíle je nad síly našich studentů.
Přestože třídy jsou rozmanité a zpravidla v nich sedí lidé s vysokým IQ,
přece je výsledný efekt vždy podobný, (…) studenti probranou látku
nejsou schopni aplikovat, obecného řešení problémů nejsou mocni.
Učitel na výběrovém špičkovém gymnáziu k výuce ma, fy, bi a ch
… ztráta legitimity
21. 2. Komunitní model školy se realizuje jen lokálně
Pěkná idea se opakuje v
řadě dokumentů
V některých malých obcích
se realizuje, málo to ale
posiluje vzdělávací
funkce školy
Ve městech stále méně
představitelné, převáží
možnosti ICT
Komunitním centrem
zůstávají hospody
22. 3. Model učící se školy vyžaduje zásadní změnu
Armáda to dokázala
Škola ?
2011 voják
USA bezpilotní letoun
1775 vojáci – Americká válka za nezávislost
23. 3. Model učící se školy – zásadní změny škola nezná
1774
2008
24. 3. Model učící se školy – systémově nereálné (lokálně
možné)
Nejsou splněny předpoklady:
• Důvěra ve veřejné školství –
klesá všude ve světě (Ontário)
• Velkorysé financování – v krizi
nebude prioritou
• Kritické: otevřenost učitelstva k
novým přístupům a metodám,
mobilita do a ven z učitelské
profese – kvalita uchazečů o
učitelství klesá, omezující
předpisy
• Zaměření na nové poznatky v
pedagogice – počet publikací v
impaktovaných časopisech
blízký nule
25. 4. Model učebních sítí – rychle se zrychluje
Příklady:
MOOC
Massive open online course, před rokem nic, teď 2 000 000
studentů, v USA už se akredituje, Studie: Ernst & Young
dává klasickým univerzitám 15 let existence
Tablety
po letošních Vánocích
KhanAcademy, Wikipedie, TED, Google… tisíce zdrojů a příležitostí
pro vzdělávání a rozvoj od MŠ po VŠ na internetu
Badges
26. 5. Tržní model školy – trh rychle vyplňuje, co škola ani
nepostřehne
Soft skills
dieta, sport, vaření, partnerské vztahy,
výchova dětí, cizí jazyky, umění…
McDonald v UK: 1,2 mld korun ročně na vzdělávání, roční program s
důrazem na angličtinu a matematiku vede k mezinárodně uznávané
kvalifikaci (Economist 27/04/2013)
Indie: IT gigant Infosys plánuje vyškolit 45000 nových zaměstnanců
ročně.
Moje přítomnost na tomto semináři
Newsletter Scio
Public
expenditure
(% of GDP)
Private
expenditure
(% of GDP)
2003 2008 2003 2008
EU-27 5,14 5,07 0,64 0,75
-1,4 % +17%
27. Rizika modelů trhu a sítí
K sociálnímu vyloučení se mnohde přidá vyloučení vzdělanostní,
a to i těch, kteří nemají dostatečný přístup k sítím
Velkou část vzdělávání (cíle, obsah) budou řídit komerční zájmy, bez
ohledu na zájmy občanů i společnosti (tablety pro malé děti, web,
reklama, tisk, televize, počítačové hry apod.)
Musí řešit stát!
29. Svět vzdělává!
Wikipedie, Google, BBC, Dietlovy seriály
TED.com, Tedx.com (Praha, Brno) http://www.ted.com/talks/lang/
en/stacey_kramer_the_best_gift_i_ever_survived.html
Tento seminář
Tisíce dalších
zdrojů a příležitostí
30. Svět vzdělává! MOOC
• MOOC - Massive
open online
course
• Před rokem nic, teď
2 000 000 studentů,
v USA už se
akredituje
• Princeton, MIT,
Stanford,
Harvard, University
of California,
Berkeley, University
of Pennsylvania,
University of
Michigan atd. atd.
31. Svět vzdělává! … a může pomáhat i škole
KhanAcademy.org,
(Salman Khan ) 4000
videí, 244 milionů
shlédnutí
KhanovaSkola.cz
32. Svět vzdělává! I počítačové hry vzdělávají
World of
Warcraft (WoW)
je fantasy
MMORPG
Yahoo, Hewlett
Packard hledají
mezi nejlepšími
hráči vrcholové
managery
33. Svět vzdělává! … je třeba se v něm orientovat
Rodičům pomůže, když
jim někdo poradí, jak se
lépe vyznat ve
vzdělávací, rozvojové a
výchovné hodnotě
počítačových či
deskových her, aplikací
pro tablety, hraček,
dětských knih, filmů,
televizních seriálů apod.
34. Svět vzdělává! (tituly versus badges)
http://
openbadges.org
/
Některé firmy
respektují
získané badges
při výběru
zaměstnanců
35. Co můžeme udělat každý?
Začít přemýšlet, kde a jak se každý sám učí, kde jsou další příležitosti
a zdroje vzdělávání a rozvoje. Vzdělávání je čím dál méně škola.
Hledat cesty, jak to zlepšit pro sebe, pro své děti i pro všechny ostatní.
Např.:
Když přestaneme dabovat filmy a zejména ty dětské, jistě to přispěje k
lepší znalosti cizích jazyků.
Naopak, když začneme titulkovat či překládat kvalitní zahraniční
vzdělávací zdroje, jako je TED, KhanAcademy, Wikipedie či Classdojo
…
Pomoci může každý, kdo něco umí, Jan Sokol už píše do
Wikipedie hesla z filozofie.
36. Co může udělat Poslanecká sněmovna?
Začít přemýšlet, kde a jak se lidé učí, kde jsou další příležitosti a zdroje
vzdělávání a rozvoje. Vzdělávání není jen škola.
Přejmenovat Ministerstvo školství na Ministerstvo vzdělávání a místo
školského zákona začít připravovat zákon o vzdělávání.
Inspirace: Studie Učící se společnost
http://www.scio.cz/media/CISCO_Ucici_se_spolecnost.asp
42. Proč se u nás studuje VŠ
Důvod ke studiu na VŠ podle oboru preferované fakulty, účastníci NSZ
2011/12
1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5
vzdělávat a zdokonalovat se
získat VŠ titul
získat žádanou prac. pozici
získat společenskou prestiž
okolí to očekává
čas před nástupem do práce
průměrná závažnost důvodu (1=nevýznamný, 5=rozhodující)
Tech (1135)
Ped (1268)
Práv (3649)
SpolV (5474)
Ekon (7653)