ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo

Organizace poznatků

•
•
Dagmar Chytková
Dagmar Chytková
1 of 9
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI Organizace poznatků V tomto modulu se podíváme na to, jak se organizuje a kategorizuje tento svět. Organizace získaných po- Proč jsme tento modul do KPI zařadili? znatků je fází, kterou není dobré podceňovat či vynechávat. Usnadňuje nám další práci, dává věcem smysl a ukazuje jejich zařazení či důležitost. Uchování informací je bezpochyby podmínkou pro další rozvoj ve vědě, vzdělávání atd. Jen díky uchování informací je možné rozvíjet společnost a posouvat ji z informační společnosti ke společnosti znalostní. Pokud si představíte práci s informací jako proces, organizace a uchování informací by mohly být ja- kýmsi můstkem mezi ziskem informací a jejich hodnocením a následným využitím. Díky tomuto modulu získáte přehled, jak si zorganizovat svět kolem sebe. Naučíte se být v menším chaosu a K čemu se vám to bude hodit? lépe se vám bude pracovat, pokud budete umět efektivně plánovat pomocí organizování sama sebe a světa kolem vás. Také zjistíte, proč je důležité uchovávat informace, a poznáte, jaké máte možnosti. Díky tomu pak neztratíte již napsanou diplomovou práci kvůli tomu, že vám přestal fungovat pevný disk, nebo fotografie z dovolené, protože jste si poškrábali CD. Organizace – činnost vytváření struktury celku. Klíčové pojmy Kategorizace – postup rozlišování a seskupování objektů podle vybraného rysu, účelu či vlastnosti; výsledkem jsou kategorie, tedy množiny objektů charakterizované společnými znaky. Organizace času (time management) – soubor aktivit, doporučení a nástrojů pro plánování času, stanovování cílů a priorit. Zálohování – tvorba kopií dat za účelem zabránění jejich ztráty formou jejich ukládání na jiný datový nosič. Záložkování – forma ukládání oblíbených stránek pro možnost jejich opětovného dohledání s možností jejich organizace. Folksonomie – způsob kategorizace obsahu internetu, kde uživatelé označují obsah www pomocí popisků (tagů) podle svého výběru. To vše za účelem utřídění a rychlejšího vyhledávání. Záleží na vašem individuálním studijním tempu, celkový čas, který byste měli věnovat tomuto studijnímu materiálu, by ale neměl překročit tři a půl hodiny. 1
1 Jak organizujeme svět kolem nás Jak si organizujete svoje poznámky? Jak kategorizujete poznatky, které jste získali o tomto světě? Má smysl organizovat? Proč to děláme? Svět kolem sebe organizujeme především proto, abychom se v něm vyznali, abychom se ve světě orientovali. Dokážete si např. představit, jak byste nakupovali potraviny, kdyby v obchodě nebylo pečivo na jednom místě, luštěniny pospolu, podobně ovoce, zelenina atd.? Nejspíš byste nákupem strávili několik hodin, než byste našli vše potřebné. Organizování světa kolem nás se však může lišit – jiná kultura bude mít na věc jiný pohled než naše kultura. Např. Eskymáci rozlišují velké množství druhů sněhu, podobně mají velký počet výrazů pro barvy, které my souhrnně nazýváme bílou. Staří Číňané přemýšleli také jinak. Podívejte se, jak dělí čínská encyklopedie The celestial Emporium of benevolent Knowledge zvířata: • ta co patří císaři • balzamovaná • cvičená • selata • sirény • pohádková • zaběhlí psi • ta, která jsou zahrnuta v této klasifikaci • třesoucí se jako šílená • nespočetná • malovaná extra jemným štětcem z velbloudích vláken • a tak dále • na rozbité váze • z dálky vypadající jako mouchy Jak se vám líbí takováto kategorizace? Nejspíš byste zvířata dělili jinak. Ale jak? Převzali byste nějaký již hotový systém? Nebo byste si vymysleli svůj vlastní podle svých zkušeností? Svět kolem nás je velmi organizovaný (ač se to mnohdy nezdá). Celý systém přírody si člověk předělal do určených kategorií (členění na říši, kmeny, třídy, čeledi atd.). Máme organizovaný politický systém, školský systém, organizované názvy ulic. Organizované máme všechny výtvory lidstva od budov až Systém organizace vytvořil člověk. Vytvořil ho proto, aby se mohl ve světě orientovat, i když jsou případy, po oblečení nebo již zmíněné potraviny. ve kterých je organizace nelehká. Kam byste např. zařadili nealkoholické pivo? Do kategorie alkoholických nápojů? Nebo do kategorie piv (která jsou ale ostatní alkoholická)? Nebo do nealkoholických nápojů? Oříškem k rozlousknutí je také organizace času. O time managementu jste se dozvěděli už v prvním modulu. My se tématu dotkneme i v tomto modulu, kde se zaměříme i na řízení stresu. Někdy se můžete setkat s pojmy knowledge management či řízení znalostí. V informační společnosti již 1.1 Znalostní management není nejdůležitější stroj či zdroje surovin., ale člověk. Klíčem k úspěšnému fungování v současném světě jsou znalosti, které se využívají ve všech oblastech lidské činnosti. Důležitou roli hraje také spojení těchto informací a ICT. V této souvislosti mluvíme o znalostním managementu, který se věnuje právě zmíněnému řízení toku informací a znalostí ve firmách či organizacích. Abychom mohli mluvit o znalostním managementu, musíme vzít v úvahu i existenci systému pro správu znalostí, který umožňuje zisk, zpracování, ukládání, vyhledávání, sdílení a prezentování znalostí.
Z pohledu znalostního managementu je uchovávání informací klíčové. Uložené znalosti v informačním systému se stávají databází znalostí určenou k dalšímu využití pro vznik nových znalostí. Krásným příkladem je např. vývoj léků – zajisté uznáte, že bez organizace a sdílení znalostí by se léky vyvíjely mnohem pomaleji. Podobně je to se zaváděním inovací ve firmách. Nezapomínejte tedy na význam znalostí, jejich organizaci a uchování. Na organizaci se můžeme dívat ze dvou hledisek, a to na organizaci z hlediska času a prostoru. Z pohledu 2 Svět v nás – člověk času mluvíme o organizaci během vzniku zdrojů a o organizaci již vzniklých zdrojů. • organizaci uvnitř nás, v našem mozku (tím se zabývá psychologie, neurologie a kognitivní vědy), Z pohledu prostoru můžeme rozlišovat: • organizaci externí, tj. mimo nás. My se podíváme na obě prostorová hlediska. Nejdříve tedy organizace v nás samotných. Zvládnout sama sebe není jednoduché. Pro efektivní práci je potřeba vůle, motivace a možnost vyhnout se 2.1 Organizace sebe sama přemíře stresu. Také je vhodné znát různé techniky a nástroje, které nám k tomu mohou pomoci. Studium může být velmi stresující, zejména pokud se snažíte zvládnout školu, brigády, soukromý osobní 2.1.1 Řízení stresu život, termíny atp. Je tedy vhodné zjistit, co vás stresuje a jaký typ studenta jste. Zároveň je potřeba naučit se efektivně organizovat svůj čas. Zkuste více sportovat, relaxovat, dobře se stravovat, komunikovat s přáteli. Pokud chcete se stresem více pracovat, přečtěte si např. knihu J. Plamínka Sebepoznání, sebeřízení a stres: praktický atlas sebezvládání (2008). Určitě se vám budou hodit i knihy o relaxaci či meditaci. Více se tématem stresu zabýváme v rozšiřujícím materiálu. Zvládnout time management není vůbec jednoduché. Všichni víme, proč bychom měli, někteří víme, jak 2.1.2 Organizace času bychom měli, ale málokdo to dokáže. Pro organizaci času můžete využít různé techniky a nástroje, různé online manažery času nebo jen obyčejný post-it. Každý máme jiný vztah k času a jinak nás časovlivňuje. Často vnímáme čas jako zdroj, mluvíme o „nedostatku času“, „spoustě času“, „ztrátě času“, někdy S časem každý pracujeme jinak, každému vyhovuje něco jiného a každý tušíme, co na nás platí. Bylo již „hrajeme na čas“, „zabíjíme čas“ a taky si „čas nemůžeme dovolit“. napsáno plno knih, které zde nebudeme opisovat. Kamenem úrazu bývá prokrastinace, kdy odkládáme své povinnosti. A zde je potřeba se zamyslet nad svojí motivací. Častým problémem odkládání je právě malá až nulová motivace nebo nedůvěra, že úkol dopadne dobře. Vždy si zkuste určovat priority a odpovědět si na otázku, co je nejdůležitější problém, který musíte vyřešit. A to je hlavní rozdíl mezi lenochem a prokrastinátorem: lenoch je prostě lenošný, zatímco prokrastinátor má strach, ačkoliv si to někdy nepřizná. Na úkolu mu záleží, chce ho mít dokonalý, a tak ho odkládá. Klíčem je rozkouskovat si velký cíl na malý. Chcete běhat? Nemusíte hned uběhnout 4 km, ale stačí si obout boty a vyjít ven. Tento malý cíl vás nakopne dál. Píšete diplomku? Otevřte si textový dokument a začněte psát. Zkuste např. automatické psaní: piště cokoliv, třeba i to, že se vám nechce. Pak už se rozepíšete a půjde to snáz. A jakmile se dostanete do procesu, do tzv. flow, vše půjde lépe. Navíc na sebe budete pyšní a snadněji se dostanete k dalšímu úkolu. Jednou z metod, jak sám sebe organizovat, je i myšlenková mapa.
Myšlenkové mapy jsou velmi dobrým organizačním nástrojem. Pomocí nich můžete organizovat své 2.2 Myšlenkové mapy myšlenky, poznatky, dělat si přehledné poznámky, kvalitní prezentaci atd. V tomto modulu se zaměříme na myšlenkové mapy jako na organizační nástroj. Pomocí map si totiž můžete velmi kvalitně a snadno dělat přehled v různých tématech. Mapa vám pomůže také v učení, kdy díky ní si uděláte přehledný obsah v látce. Mapy jsou nástroj, jak informace dostat do mozku (tedy např. jako technika učení) a jak je dostat z mozku (právě ona organizace, plánování apod.). Jak tedy taková myšlenková mapa vypadá? Podívejte se na dva příklady. Pokud chcete začít s tvorbou myšlenkové mapy, zkuste postupovat podle tohoto návodu. 1. Doprostřed čistého papíru nakreslete nebo napište ústřední pojem/problém (téma mapy). Začnete- Jak na myšlenkovou mapu: li uprostřed, dáte mozku prostor, aby působil všemi směry, což pro něj bude přirozenější. 2. Z hlavního bodu veďte hlavní větve. Zamyslete se nad tím, co vše s tématem souvisí, a vytvořte z klíčových myšlenek hlavní větve. 3. Veďte větve křivě, pokuste se je zakreslit tak, jako byste kreslili strom. Rovnými čarami mozek nudíte a neumožňujete mu pracovat aktivněji, křivé větve mozek více upoutají. 4. Každou hlavní větev namalujte jinou barvou. Barvy dávají našemu tvoření energii a mapám živost. 5. Z hlavních větví veďte vedlejší větve druhé úrovně, třetí úrovně atd. Mozek pracuje na základě asociací a rád si dá „dvě a dvě dohromady“. Čím kvalitnější větve si uděláte, tím organizovanější téma vytvoříte. 6. Nebojte se vyjadřovat se obrázky. Názorné zobrazení má pro mozek vyšší hodnotu než slovo. 7. Používejte klíčová slova, vyhněte se větám. Příliš dlouhé výrazy omezují soustředění na zbytek mapy a omezují vznik asociací, které jsou pro tvorbu map klíčové. S výslednou mapou pak můžete pracovat. V mapě krásně vidíte detaily i téma jako celek, můžete hledat spojitosti atd. Myšlenkovou mapu můžete kreslit rukou na papír nebo můžete použít různé nástroje pro tvorbu digitálních myšlenkových map. Digitálních dat je v dnešní době spousta a mnoho lidí si neví rady, jak je organizovat. V tištěných materiálech, 3 Organizujeme digitálně pokud chceme, si většinou pořádek udělat umíme (domácí knihovnu si seřadíme např. podle velikosti či autora, fotografie podle druhu výletu, složenky podle let). Problém nastává s digitálními daty, neboť jich máme velký počet. Jsou to různé textové dokumenty (přednášky, úkoly, prezentace, tabulky…), digitální fotografie, filmy, muzika atd. K tomu přibývá mnoho dat z www stránek (e-maily, oblíbené blogy…). Víceméně se každý snažíme udržet si v nich pořádek, ale s přibývajícím množstvím to jde těžko. Podíváme se, jak si vše efektivně zorganizovat. Všechna data jsou v počítači uložena ve formě logických nul a jedniček (tedy v binární reprezentaci). 3.1 Soubory v PC Z uživatelského pohledu je důležité, že jsou organizována do souborů a složek. Zatímco soubory v sobě obsahují již skutečné konkrétní informace, mají různou velikost, strukturu a formát, složka je pak jen jakousi organizační jednotkou, která má název, umístění na disku a informace o tom, jaké soubory a podsložky jsou v ní uložené). Každý soubor je určitého druhu či typu (formátu). Asi každému je jasné, proč ukládáme jiným způsobem soubory s hudbou (.mp3, .aac, .wmv) a jiným například textové informace (.doc, .rtf, .odt). Je třeba mít na paměti, že se používání určitých formátů v čase vyvíjí. Tak můžeme mít dnes problém přečíst dokument vytvořený v editoru T602, protože dnes se pro text preferují jiné formáty. Na to je potřeba během archivace a ukládání dat pamatovat. Pokud jde o místo pro ukládání dat, obecně se doporučuje užívat diskový oddíl určený pro operační systém a aplikace (ve Windows typicky značený jako C) odlišný od toho, který je určený pro data (ve Windows obvykle D, v Linuxu adresář home). Nemusí jít o dva disky odlišné fyzicky (i když je to lepší), ale stačí, pokud jsou odlišené logicky.
• Z hlediska hygieny práce má velký význam, pokud si uživatel udržuje v souborech systém a pořádek. Z tohoto pohledu jsou užiteční zástupci (odkazy, linky), kteří umožňují z uživatelsky snadno dostupného místa (třeba plochy či nějakého panelu) spustit určitou aplikaci nebo se dostat k uživatelským datům. • Z hlediska ukládání souborů na počítači je třeba říci, že data nejsou uložena tak, jak jsou rozmístěna ve složkách. Jelikož jsou data průběžně mazána a doplňována, nemusí být příslušná data uložena na pevném disku (či jiném médiu) v lokálně souvislých oblastech. Proto má (zvláště v případě Windows) význam pravidelná defragmentace, která se právě korespondenci mezi datovou a místní souvislostí snaží obnovit, což má pozitivní vliv na rychlost systému. Vzpomeňte si nyní na modul o EIZ a na to, jak se vám vyhledávalo v databázích. Měli jste možnost využít 3.2 Organizace v elektronických zdrojích informací vyhledávací pole nebo vyhledávat v předem daných kategoriích. Na obrázku vpravo vidíte část kategorií v databázi JSOTR. Proklikáváním se v kategoriích se dostanete do užších kategorií, které vám pomohou nalézt to, co potřebujete. Pokud v databázích použijete vyhledávací pole, zjistíte, že dostanete na výběr svůj dotaz různě zobecnit či specifikovat. Nabídne se vám např. specifikace oboru, specifikace roku vydání atd. To již nyní umí i různé vyhledávače. Svoje elektronické dokumenty, oblíbené stránky atd. si můžete také třídit. Můžete k tomu využít záložkovací systém. Záložkování je forma ukládání stránek, které navíc můžete sdílet s ostatními. Pomocí vybraného nástroje si vytvoříte vlastní kategorie. • Pro time management by to byly např. „práce“, „škola“, „rodina“, „relaxace“. • Pro organizaci článků na internetu pak např. záložky podle vašich zájmů („recepty“, „osobní rozvoj“, „design“, „blogy“ atp.). Uložené zdroje pak můžete označit pomocí tagů (popisků, štítků), které budou zdroj charakterizovat a umožňují vám i podle nich obsah třídit. Vyzkoušet můžete některý z těchto nástrojů: http://nastroje.knihovna.cz/nastroje/citace-a-bookmarking. V modulu č. 5 jste se dozvěděli, jaký je rozdíl mezi vyhledávacími stroji a mezi předmětovými katalogy. 3.3 Chaos na internetu? Zajisté už víte, kdy byste jaký použili. Podívejme se na ně znovu z pohledu organizace. • Předmětové katalogy jsou kategorizované. Můžete se proklikávat v různých ručně přidávaných kategoriích, dokud se nedostanete k vámi vytouženému zdroji. • Vyhledávací stroje pracují jinak, nenabízí vám seznam kategorií, na které si kliknete. Z předchozího modulu již víte, že vyhledávací stroj hledá na základě vámi položeného klíčového slova. 1. Hledá v databázi nasbíraných stránek. Tuto práci provádí roboti, kteří prochází jednotlivé obsahy stránek a analyzují je. Roboti sbírají jen ty stránky, na které vede odkaz, jiné nenaleznou. Pokud tedy na vaše stránky nepovede odkaz, roboti je nenajdou a vaše stránky nebudou ani ve výsledku vyhledávání a uživatel se k nim nedostane. 2. Získaný obsah roboti indexují čili zpracovávají do databáze. Každý vyhledávač si pracuje po svém a klade jinou váhu na jednotlivá slova. 3. Ve výsledcích vyhledávání vám pak vyhledávač nabídne ty stránky, na kterých má vámi hledané klíčové slovo větší váhu. Proto dostanete jiné výsledky při hledání na Google.com a jiné při hledání na Seznam.cz. Obsah na internetu je také částečně kategorizován jeho uživateli pomocí tagů. Mluvíme o tzv. folksonomii, o které jste se již dozvěděli v předchozím modulu. Zkuste si vytvořit svůj vlastní tag cloud, např. z vaší oblíbené stránky nebo vaší seminární práce. Použít můžete různé generátory, např. http://www.tagcloud- generator.com.
O knihovnách jste se již dozvěděli ve třetím modulu. Zajisté víte, že knihovna je plná dokumentů a dalších 4 Organizovaná knihovna zdrojů (fondu), které jsou v ní organizovány. Neexistuje jeden organizovaný systém, a proto se vám stane, že v jedné knihovně bude fond organizovaný jinak než v další knihovně. • Nejčastěji knihovny řadí fond podle oborů a podle abecedy. • Známé je např. Mezinárodní desetinné třídění (MDT), které používají i některé fakultní knihovny MU. Podívejte se, jak je tento systém nastaven. 001 Věda a vědění všeobecně. Organizace duševní práce Základem je 9 hlavních tříd, které se horizontálně dále člení. Filozofie. Psychologie Náboženství. Teologie 1 Společenské vědy. Statistika. Politika. Ekonomie. Obchod. Právo. Veřejná správa ... 2 4 Neobsazeno (čeká se na vhodný obor) 3 Matematika a přírodní vědy Aplikované vědy. Lékařství. Technika 5 7 Umění. Užité umění. Architektura. Fotografie. Hudba. Zábavy. Sport 6 8 Jazyk. Lingvistika. Literatura 80 Obecné otázky týkající se lingvistiky a literatury. Filologie 81 Lingvistika. Jazyky 82 Literatura 9 Geografie. Biografické studie. Dějiny Pokud tedy chcete najít např. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, budete jej hledat v třídě 8. Tento systém však nepoužívají všechny knihovny, proto je vždy důležité se v každé knihovně zorientovat a pochopit její způsob organizování. Např. MDT používá Ústřední knihovna Filozofické fakulty, ale Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií používá oborové skupiny vhodné pro fakultu. Neváhejte se ve své knihovně zeptat, jak je její fond organizovaný. Již ve starých dobách si lidé chtěli uchovávat informace. Nejdříve si je předávali ústně, posléze vznikly 5 Uchování informací hliněné destičky, papyrus, papír, různé reliéfy, až se objevil knihtisk, analogový záznam a posléze digitální záznam. Samozřejmostí je také uchovávání informací v naší paměti. Každý člověk jistě zná úsloví „znovu vynalézt kolo“. Nejde o nic lichotivého, protože poukazuje na skutečnost, 5.1 Proč uchovávat informace? že daný člověk sice učinil určitou intelektuální námahu, ale neobtěžoval se podívat se, zda již podobnou věc nevymyslel někdo před ním a lépe. Uchovávání informací tak představuje jednu z nejdůležitějších činností, pokud jde o vědu. Od knihoven až po dnešní datové sklady je uchovávání znalostí, poznatků a informací nutnou podmínku nejen pro vědu, ale i vzdělání a ekonomický rozvoj celé společnosti. Nabízí se nám několik možností, kde a jak si můžeme informace/poznatky uchovat. 5.2 Jak a kde „Zdá se, že paměti vděčíme téměř za vše, co máme nebo čím jsme. Naše nápady a představy jsou její prací 5.2.1 Lidská paměť a naše každodenní vjemy, myšlenky a pohyby se odvozují od tohoto zdroje.“ Paměť je prostředek, jímž saháme do své minulé zkušenosti proto, abychom tuto informaci užili v přítomnosti. Coby proces je paměť dynamický mechanismus týkající se jak ukládání, tak získávání informací o minulé zkušenosti. Psychologové zkoumající paměť ji obvykle dělí na několik základních typů.
Pojďme si blíže představit ty nejdůležitější: První dělení bere v úvahu 3 stádia paměti: • Kódování – odpovídá činnosti, kdy si nějakým způsobem „vložíte“ nový podnět do paměti. Pokud vám někdo představí svého kamaráda, vysloví nahlas jeho jméno. Ve stádiu kódování přeměňujete fyzikální podnět (zvuková vlna), který odpovídá vyslovenému jménu, do určitého kódu nebo reprezentace, která je pro paměť přijatelná, a následně tuto informaci umístíte do paměti. • Uchovávání – poté co vám byla nová osoba představena, je vaším úkolem uchovat si její jméno v paměti až do příštího setkání. • Vybavování – v ideálním případě jste si informaci při příštím setkání vybavili a mohli osobu oslovit jejím jménem. Psychologické experimenty uvádějí, že při kódování je nejaktivnější částí mozku levá hemisféra, zatímco při vybavování je to pravá hemisféra. Druhé dělení odpovídá různým druhům paměti uchovávajícím informace na krátkou nebo dlouhou dobu. Koncem 60. let 20. století navrhli psychologové Richard Atkinson a Richard Shiffrin trojsložkový model paměti: • Senzorická paměť – je schopna ukládat relativně omezené množství informací na relativně krátkou dobu. Vědci ji obvykle chápou jako počáteční úložiště všech informací, které se dále uchovávají buď v krátkodobé nebo v dlouhodobé paměti. • Krátkodobá paměť – je schopna ukládat informace na poněkud delší dobu – řádově od několika sekund po několik málo minut, také však s omezenou kapacitou. Kolik položek je v krátkodobé paměti možné uchovat? Psycholog Georgie Miller říká, že +-7 položek (od jednoduchých čísel až po slova). • Dlouhodobá paměť – má rozsáhlou kapacitu a je schopná ukládat informace na velmi dlouhou dobu, někdy dokonce časově neomezeně. V dlouhodobé paměti máme informace potřebné k tomu, abychom se vyrovnali s každodenním životem: jména, místa, plánování činností apod. • jádro (regulující většinu primitivního chování), Vědec Paul McLean rozdělil mozek na tři základní části: • limbický systém (kontrolující emoce), • velký mozek (kontrolující vyšší intelektuální procesy). V limbickém systému se nachází hipokampus – struktura mající velký význam pro paměť – je především klíčový pro vštípení si nových údajů jako trvalých vzpomínek. Papírové archivy si tvoříte vlastně i sami doma, nemusí se nutně jednat jen o instituce. Takovým archivem je 5.2.2 Média, archivy, kartotéky uchovávání dokladů, faktur, fotografií, sbírka předmětů… Pokud je takový soukromý archiv organizovaný, tím lépe. Nejlepší variantou jsou různé krabice, poličky a šanony, které si pečlivě popíšete. Pro uchování se nabízí velké množství digitálních médií, na která můžete ukládat svá data. Určitě si vyberete podle životnosti a pořizovací ceny. Základní přehled o životnosti materiálů vám přináší kapitola 5.2.4. Jednou z možností ukládání dat na internetu je záložkování, o kterém jsme psali již v kapitole 3.2. Záložkování 5.2.3 Data na internetu využijete pro zálohování www stránek. Další možností je ukládání vašich dat na vybrané webové úložiště. Fungují na principu zřízení virtuálního disku, na který si ukládáte data (vaše dokumenty, fotografie atd.). Jejich nespornou výhodou je to, že jsou zdroje snadno dohledatelné, bezpečně uložené a umožňují vám dohledat starší verze dokumentů, které jste přepsali, nebo i dokumenty smazané. Využít můžete množství služeb. My vám nabídneme čtyři • Nejčastěji využívanou službou je Dropbox https://www.dropbox.com, který vám poskytne zdarma nejznámější. 2GB prostoru. Můžete jej využít k zálohování nebo jako úložiště či prostor ke sdílení dat. • Dále je to např. SugarSync https://www.sugarsync.com/, který poskytuje 5GB a má dobrou synchronizaci pro mobilní zařízení. • Další službou je Syncplicity http://www.syncplicity.com/, která dává 2GB. Můžete vše propojit např.
s Google Doc, Scribd atd. • Využít můžete i IDrive http://www.idrive.com/ s 5GB a šifrováním dat. Více informací vám o webových uložištích přinášíme v rozšiřujícím materiálu. S možností poškození pevného disku každý nějak počítáme, ale ne vždy si připustíme, že se to může stát kdykoliv a můžeme přijít o všechna data na něm uložená. Pokud se rozhodnete zálohovat (a určitě to vřele doporučujeme), je důležité zvolit si vhodné médium. • U některých médií je riziko, že při určitém poškození nebudou data čitelná (např. škrábnutí na CD). • Jiná média rychle zastarávají (dříve to byly dnes již téměř nepoužívané diskety, nyní zastarává for- mát CD-R, který je postupně nahrazován Blu-Ray a DVD-R). Pokud některá média používáte často, jejich životnost také klesá (např. flash disky). Dívat se na to můžeme jak z hlediska jejich fyzické životnosti, tak životnosti softwarové. Pokud si dnes pořídíte film na kazetě VHS a nebudete mít vhodný přehrávač, na film se nepodíváte. Je potřeba přemýšlet o zastarávání i nyní, neboť časem zastarají i dnes fungující formáty, např. formát mp3 pravděpodobně zastará podobně, jako zastaral formát textového editoru T602. Nejlepší je tedy si nejdůležitější data vytisknout na papír. Je však samozřejmé, že některá data (např. video) si nevytisknete. Doporučujeme zálohovat na dvou či více médiích. U důležitých souborů se můžeme pojistit nastavením přístupových práv k souboru. Doporučujeme Na co byste měli myslet? pročíst v článku http://support.microsoft.com (MS Win) nebo http://navody.c4.cz/ (Linux) či http:// www.abclinuxu.cz/. Je důležité zmínit, jakou mají jednotlivé materiály pro uchování informací životnost. Podívejte se na základní 5.2.4 Životnost materiálů přehled. • Nejvíce let vydrží kámen a papír. Kámen vydrží tisíce let, pokud na něj nepůsobí eroze. Při správném uložení vydrží i papír tisíce let, nejstarší papyrus máme dochovaný přibližně z roku 2200 př. n. l. Obyčejný papír vydrží stovky let. • Filmový materiál na pásce může ve vhodném prostředí vydržet kolem 300 let. • Magnetické pásky udávají rozmezí 10 – 30 let. • Diskety se již téměř nepoužívají, jejich životnost je kolem 3 – 5 let. • U cyaninových CD-R je životnost max. 100 let (ale to jen za velmi specifických podmínek vypalování, kterých domácím způsobem nedocílíte), u ftalocyaninových disků je to i 200 let. Obyčejně dostupné značky vydrží několik let, opět záleží na způsobu uložení. Podobně na tom je i DVD-R. • CD-RW má průměrně 30 let, bývá méně spolehlivé. • Harddisk má udávanou různorodou trvanlivost, průměrně se udává 10 let. • Niklové disky mají pravděpodobně životnost tisíce let. • Holografická krystalová paměť se odhaduje na 100 let, ale pravděpodobně bude vyšší. • Blu-Ray se odhaduje na více než 5 let, životnost se zatím zkoumá. • Flash disky udávají přes 100 let, záleží však na počtu zápisů. • U SSD disků je to podobně jako u flash disků. Vždy samozřejmě záleží na výrobci a kvalitě použitého materiálu při výrobě a na způsobu vašeho nakládání s materiálem. 6 Shrnutí
Problematika uchovávání a organizace poznatků je velmi široká a v tomto materiálu jsme obsáhli jen její malý zlomek. Na organizaci se můžeme dívat z hlediska organizace uvnitř nás a mimo nás. Organizace uvnitř znamená umět organizovat sám sebe. Zde je důležité si uvědomit, že je potřeba řídit svůj stres a organizovat si efektivně čas. Zaměřili jsme se i na nástroj myšlenkové mapy, který pomáhá organizovat a plánovat různorodá témata. Nezapomeňte, že myšlenková mapa je subjektivní nástroj, a nebojte se využívat ji k různorodým účelům – je opravdu téměř univerzální. Organizace externích zdrojů, a to jak digitálních, tak těch nedigitálních, je velmi důležitá. Na příkladu knihoven si můžete vybavit, jak jsou organizovaná nedigitální data. U digitálních dat můžeme mluvit o organizaci dat v PC (tvorba vlastních složek a souborů…), tak o organizaci dat na internetu. Internet je místem uživatelů, proto nezapomeňte na folksonomii čili kategorizaci pomocí tagů uživatelů. Významnou roli hraje i záložkování, které umožňuje ukládání i kategorizování obsahu webu do osobních kategorií s vlastními tagy. V neposlední řadě je důležité myslet i na uchovávání dat. Ukládat můžeme jak do své paměti, tak do analogových či digitálních médií. Každý si tvoří svůj archiv fotografií, dokladů, souborů, které chce mít k dispozici i později. Proto myslete na životnost různých datových formátů, abyste si mohli ujasnit, kde svoje data uchováte. Seznam použité literatury 4. ATKINSON, Rita L. Psychologie. 2., aktualiz. vyd., V Portálu 1. Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová. Praha: Portál, 2003, xxii, 751 s. ISBN 80-717-8640-3. 5. Bathory. Životnost optických médií. CD Hard. Vyd. 12. 11. 2007. [cit. 2012-10-5]. Dostupné z: http:// cdrhard.cz/view.php?cisloclanku=2007111102 6. Celestial Emporium of Benevolent Knowledge‘s Taxonomy [online]. [cit. 2012-10-3]. Wikipedie: otevřená encyklopedie. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Celestial_Emporium_of_ Benevolent_Knowledge‘s_Taxonomy 7. Národní knihovna České republiky. Mezinárodní desetinné třídění - vybrané znaky. [cit. 2012-09- 24]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_Prehltra.htm 8. Rich Menga. How Long Does Backup Media Last? PC Mech. Vyd. 11. 3. 2009. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.pcmech.com/article/how-long-does-backup-media-last/ 9. SimsMemorialLibrary. Organization of Knowledge bx. In: Youtube.com [online]. [vid. 2012-10-5]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=INmI1k-k8oA 10. STERNBERG, Robert J. Kognitivní psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2002, 632 s. ISBN 80-717-8376- 5. 11. Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií MU. Oborové podsekce. [cit. 2012-09-24]. Dostupné z: http://knihovna.fss.muni.cz/index.php?sekce=30&podsekce=47

More Related Content

Organizace poznatků

  • 1. KURZ PRÁCE S INFORMACEMI Organizace poznatků V tomto modulu se podíváme na to, jak se organizuje a kategorizuje tento svět. Organizace získaných po- Proč jsme tento modul do KPI zařadili? znatků je fází, kterou není dobré podceňovat či vynechávat. Usnadňuje nám další práci, dává věcem smysl a ukazuje jejich zařazení či důležitost. Uchování informací je bezpochyby podmínkou pro další rozvoj ve vědě, vzdělávání atd. Jen díky uchování informací je možné rozvíjet společnost a posouvat ji z informační společnosti ke společnosti znalostní. Pokud si představíte práci s informací jako proces, organizace a uchování informací by mohly být ja- kýmsi můstkem mezi ziskem informací a jejich hodnocením a následným využitím. Díky tomuto modulu získáte přehled, jak si zorganizovat svět kolem sebe. Naučíte se být v menším chaosu a K čemu se vám to bude hodit? lépe se vám bude pracovat, pokud budete umět efektivně plánovat pomocí organizování sama sebe a světa kolem vás. Také zjistíte, proč je důležité uchovávat informace, a poznáte, jaké máte možnosti. Díky tomu pak neztratíte již napsanou diplomovou práci kvůli tomu, že vám přestal fungovat pevný disk, nebo fotografie z dovolené, protože jste si poškrábali CD. Organizace – činnost vytváření struktury celku. Klíčové pojmy Kategorizace – postup rozlišování a seskupování objektů podle vybraného rysu, účelu či vlastnosti; výsledkem jsou kategorie, tedy množiny objektů charakterizované společnými znaky. Organizace času (time management) – soubor aktivit, doporučení a nástrojů pro plánování času, stanovování cílů a priorit. Zálohování – tvorba kopií dat za účelem zabránění jejich ztráty formou jejich ukládání na jiný datový nosič. Záložkování – forma ukládání oblíbených stránek pro možnost jejich opětovného dohledání s možností jejich organizace. Folksonomie – způsob kategorizace obsahu internetu, kde uživatelé označují obsah www pomocí popisků (tagů) podle svého výběru. To vše za účelem utřídění a rychlejšího vyhledávání. Záleží na vašem individuálním studijním tempu, celkový čas, který byste měli věnovat tomuto studijnímu materiálu, by ale neměl překročit tři a půl hodiny. 1
  • 2. 1 Jak organizujeme svět kolem nás Jak si organizujete svoje poznámky? Jak kategorizujete poznatky, které jste získali o tomto světě? Má smysl organizovat? Proč to děláme? Svět kolem sebe organizujeme především proto, abychom se v něm vyznali, abychom se ve světě orientovali. Dokážete si např. představit, jak byste nakupovali potraviny, kdyby v obchodě nebylo pečivo na jednom místě, luštěniny pospolu, podobně ovoce, zelenina atd.? Nejspíš byste nákupem strávili několik hodin, než byste našli vše potřebné. Organizování světa kolem nás se však může lišit – jiná kultura bude mít na věc jiný pohled než naše kultura. Např. Eskymáci rozlišují velké množství druhů sněhu, podobně mají velký počet výrazů pro barvy, které my souhrnně nazýváme bílou. Staří Číňané přemýšleli také jinak. Podívejte se, jak dělí čínská encyklopedie The celestial Emporium of benevolent Knowledge zvířata: • ta co patří císaři • balzamovaná • cvičená • selata • sirény • pohádková • zaběhlí psi • ta, která jsou zahrnuta v této klasifikaci • třesoucí se jako šílená • nespočetná • malovaná extra jemným štětcem z velbloudích vláken • a tak dále • na rozbité váze • z dálky vypadající jako mouchy Jak se vám líbí takováto kategorizace? Nejspíš byste zvířata dělili jinak. Ale jak? Převzali byste nějaký již hotový systém? Nebo byste si vymysleli svůj vlastní podle svých zkušeností? Svět kolem nás je velmi organizovaný (ač se to mnohdy nezdá). Celý systém přírody si člověk předělal do určených kategorií (členění na říši, kmeny, třídy, čeledi atd.). Máme organizovaný politický systém, školský systém, organizované názvy ulic. Organizované máme všechny výtvory lidstva od budov až Systém organizace vytvořil člověk. Vytvořil ho proto, aby se mohl ve světě orientovat, i když jsou případy, po oblečení nebo již zmíněné potraviny. ve kterých je organizace nelehká. Kam byste např. zařadili nealkoholické pivo? Do kategorie alkoholických nápojů? Nebo do kategorie piv (která jsou ale ostatní alkoholická)? Nebo do nealkoholických nápojů? Oříškem k rozlousknutí je také organizace času. O time managementu jste se dozvěděli už v prvním modulu. My se tématu dotkneme i v tomto modulu, kde se zaměříme i na řízení stresu. Někdy se můžete setkat s pojmy knowledge management či řízení znalostí. V informační společnosti již 1.1 Znalostní management není nejdůležitější stroj či zdroje surovin., ale člověk. Klíčem k úspěšnému fungování v současném světě jsou znalosti, které se využívají ve všech oblastech lidské činnosti. Důležitou roli hraje také spojení těchto informací a ICT. V této souvislosti mluvíme o znalostním managementu, který se věnuje právě zmíněnému řízení toku informací a znalostí ve firmách či organizacích. Abychom mohli mluvit o znalostním managementu, musíme vzít v úvahu i existenci systému pro správu znalostí, který umožňuje zisk, zpracování, ukládání, vyhledávání, sdílení a prezentování znalostí.
  • 3. Z pohledu znalostního managementu je uchovávání informací klíčové. Uložené znalosti v informačním systému se stávají databází znalostí určenou k dalšímu využití pro vznik nových znalostí. Krásným příkladem je např. vývoj léků – zajisté uznáte, že bez organizace a sdílení znalostí by se léky vyvíjely mnohem pomaleji. Podobně je to se zaváděním inovací ve firmách. Nezapomínejte tedy na význam znalostí, jejich organizaci a uchování. Na organizaci se můžeme dívat ze dvou hledisek, a to na organizaci z hlediska času a prostoru. Z pohledu 2 Svět v nás – člověk času mluvíme o organizaci během vzniku zdrojů a o organizaci již vzniklých zdrojů. • organizaci uvnitř nás, v našem mozku (tím se zabývá psychologie, neurologie a kognitivní vědy), Z pohledu prostoru můžeme rozlišovat: • organizaci externí, tj. mimo nás. My se podíváme na obě prostorová hlediska. Nejdříve tedy organizace v nás samotných. Zvládnout sama sebe není jednoduché. Pro efektivní práci je potřeba vůle, motivace a možnost vyhnout se 2.1 Organizace sebe sama přemíře stresu. Také je vhodné znát různé techniky a nástroje, které nám k tomu mohou pomoci. Studium může být velmi stresující, zejména pokud se snažíte zvládnout školu, brigády, soukromý osobní 2.1.1 Řízení stresu život, termíny atp. Je tedy vhodné zjistit, co vás stresuje a jaký typ studenta jste. Zároveň je potřeba naučit se efektivně organizovat svůj čas. Zkuste více sportovat, relaxovat, dobře se stravovat, komunikovat s přáteli. Pokud chcete se stresem více pracovat, přečtěte si např. knihu J. Plamínka Sebepoznání, sebeřízení a stres: praktický atlas sebezvládání (2008). Určitě se vám budou hodit i knihy o relaxaci či meditaci. Více se tématem stresu zabýváme v rozšiřujícím materiálu. Zvládnout time management není vůbec jednoduché. Všichni víme, proč bychom měli, někteří víme, jak 2.1.2 Organizace času bychom měli, ale málokdo to dokáže. Pro organizaci času můžete využít různé techniky a nástroje, různé online manažery času nebo jen obyčejný post-it. Každý máme jiný vztah k času a jinak nás časovlivňuje. Často vnímáme čas jako zdroj, mluvíme o „nedostatku času“, „spoustě času“, „ztrátě času“, někdy S časem každý pracujeme jinak, každému vyhovuje něco jiného a každý tušíme, co na nás platí. Bylo již „hrajeme na čas“, „zabíjíme čas“ a taky si „čas nemůžeme dovolit“. napsáno plno knih, které zde nebudeme opisovat. Kamenem úrazu bývá prokrastinace, kdy odkládáme své povinnosti. A zde je potřeba se zamyslet nad svojí motivací. Častým problémem odkládání je právě malá až nulová motivace nebo nedůvěra, že úkol dopadne dobře. Vždy si zkuste určovat priority a odpovědět si na otázku, co je nejdůležitější problém, který musíte vyřešit. A to je hlavní rozdíl mezi lenochem a prokrastinátorem: lenoch je prostě lenošný, zatímco prokrastinátor má strach, ačkoliv si to někdy nepřizná. Na úkolu mu záleží, chce ho mít dokonalý, a tak ho odkládá. Klíčem je rozkouskovat si velký cíl na malý. Chcete běhat? Nemusíte hned uběhnout 4 km, ale stačí si obout boty a vyjít ven. Tento malý cíl vás nakopne dál. Píšete diplomku? Otevřte si textový dokument a začněte psát. Zkuste např. automatické psaní: piště cokoliv, třeba i to, že se vám nechce. Pak už se rozepíšete a půjde to snáz. A jakmile se dostanete do procesu, do tzv. flow, vše půjde lépe. Navíc na sebe budete pyšní a snadněji se dostanete k dalšímu úkolu. Jednou z metod, jak sám sebe organizovat, je i myšlenková mapa.
  • 4. Myšlenkové mapy jsou velmi dobrým organizačním nástrojem. Pomocí nich můžete organizovat své 2.2 Myšlenkové mapy myšlenky, poznatky, dělat si přehledné poznámky, kvalitní prezentaci atd. V tomto modulu se zaměříme na myšlenkové mapy jako na organizační nástroj. Pomocí map si totiž můžete velmi kvalitně a snadno dělat přehled v různých tématech. Mapa vám pomůže také v učení, kdy díky ní si uděláte přehledný obsah v látce. Mapy jsou nástroj, jak informace dostat do mozku (tedy např. jako technika učení) a jak je dostat z mozku (právě ona organizace, plánování apod.). Jak tedy taková myšlenková mapa vypadá? Podívejte se na dva příklady. Pokud chcete začít s tvorbou myšlenkové mapy, zkuste postupovat podle tohoto návodu. 1. Doprostřed čistého papíru nakreslete nebo napište ústřední pojem/problém (téma mapy). Začnete- Jak na myšlenkovou mapu: li uprostřed, dáte mozku prostor, aby působil všemi směry, což pro něj bude přirozenější. 2. Z hlavního bodu veďte hlavní větve. Zamyslete se nad tím, co vše s tématem souvisí, a vytvořte z klíčových myšlenek hlavní větve. 3. Veďte větve křivě, pokuste se je zakreslit tak, jako byste kreslili strom. Rovnými čarami mozek nudíte a neumožňujete mu pracovat aktivněji, křivé větve mozek více upoutají. 4. Každou hlavní větev namalujte jinou barvou. Barvy dávají našemu tvoření energii a mapám živost. 5. Z hlavních větví veďte vedlejší větve druhé úrovně, třetí úrovně atd. Mozek pracuje na základě asociací a rád si dá „dvě a dvě dohromady“. Čím kvalitnější větve si uděláte, tím organizovanější téma vytvoříte. 6. Nebojte se vyjadřovat se obrázky. Názorné zobrazení má pro mozek vyšší hodnotu než slovo. 7. Používejte klíčová slova, vyhněte se větám. Příliš dlouhé výrazy omezují soustředění na zbytek mapy a omezují vznik asociací, které jsou pro tvorbu map klíčové. S výslednou mapou pak můžete pracovat. V mapě krásně vidíte detaily i téma jako celek, můžete hledat spojitosti atd. Myšlenkovou mapu můžete kreslit rukou na papír nebo můžete použít různé nástroje pro tvorbu digitálních myšlenkových map. Digitálních dat je v dnešní době spousta a mnoho lidí si neví rady, jak je organizovat. V tištěných materiálech, 3 Organizujeme digitálně pokud chceme, si většinou pořádek udělat umíme (domácí knihovnu si seřadíme např. podle velikosti či autora, fotografie podle druhu výletu, složenky podle let). Problém nastává s digitálními daty, neboť jich máme velký počet. Jsou to různé textové dokumenty (přednášky, úkoly, prezentace, tabulky…), digitální fotografie, filmy, muzika atd. K tomu přibývá mnoho dat z www stránek (e-maily, oblíbené blogy…). Víceméně se každý snažíme udržet si v nich pořádek, ale s přibývajícím množstvím to jde těžko. Podíváme se, jak si vše efektivně zorganizovat. Všechna data jsou v počítači uložena ve formě logických nul a jedniček (tedy v binární reprezentaci). 3.1 Soubory v PC Z uživatelského pohledu je důležité, že jsou organizována do souborů a složek. Zatímco soubory v sobě obsahují již skutečné konkrétní informace, mají různou velikost, strukturu a formát, složka je pak jen jakousi organizační jednotkou, která má název, umístění na disku a informace o tom, jaké soubory a podsložky jsou v ní uložené). Každý soubor je určitého druhu či typu (formátu). Asi každému je jasné, proč ukládáme jiným způsobem soubory s hudbou (.mp3, .aac, .wmv) a jiným například textové informace (.doc, .rtf, .odt). Je třeba mít na paměti, že se používání určitých formátů v čase vyvíjí. Tak můžeme mít dnes problém přečíst dokument vytvořený v editoru T602, protože dnes se pro text preferují jiné formáty. Na to je potřeba během archivace a ukládání dat pamatovat. Pokud jde o místo pro ukládání dat, obecně se doporučuje užívat diskový oddíl určený pro operační systém a aplikace (ve Windows typicky značený jako C) odlišný od toho, který je určený pro data (ve Windows obvykle D, v Linuxu adresář home). Nemusí jít o dva disky odlišné fyzicky (i když je to lepší), ale stačí, pokud jsou odlišené logicky.
  • 5. • Z hlediska hygieny práce má velký význam, pokud si uživatel udržuje v souborech systém a pořádek. Z tohoto pohledu jsou užiteční zástupci (odkazy, linky), kteří umožňují z uživatelsky snadno dostupného místa (třeba plochy či nějakého panelu) spustit určitou aplikaci nebo se dostat k uživatelským datům. • Z hlediska ukládání souborů na počítači je třeba říci, že data nejsou uložena tak, jak jsou rozmístěna ve složkách. Jelikož jsou data průběžně mazána a doplňována, nemusí být příslušná data uložena na pevném disku (či jiném médiu) v lokálně souvislých oblastech. Proto má (zvláště v případě Windows) význam pravidelná defragmentace, která se právě korespondenci mezi datovou a místní souvislostí snaží obnovit, což má pozitivní vliv na rychlost systému. Vzpomeňte si nyní na modul o EIZ a na to, jak se vám vyhledávalo v databázích. Měli jste možnost využít 3.2 Organizace v elektronických zdrojích informací vyhledávací pole nebo vyhledávat v předem daných kategoriích. Na obrázku vpravo vidíte část kategorií v databázi JSOTR. Proklikáváním se v kategoriích se dostanete do užších kategorií, které vám pomohou nalézt to, co potřebujete. Pokud v databázích použijete vyhledávací pole, zjistíte, že dostanete na výběr svůj dotaz různě zobecnit či specifikovat. Nabídne se vám např. specifikace oboru, specifikace roku vydání atd. To již nyní umí i různé vyhledávače. Svoje elektronické dokumenty, oblíbené stránky atd. si můžete také třídit. Můžete k tomu využít záložkovací systém. Záložkování je forma ukládání stránek, které navíc můžete sdílet s ostatními. Pomocí vybraného nástroje si vytvoříte vlastní kategorie. • Pro time management by to byly např. „práce“, „škola“, „rodina“, „relaxace“. • Pro organizaci článků na internetu pak např. záložky podle vašich zájmů („recepty“, „osobní rozvoj“, „design“, „blogy“ atp.). Uložené zdroje pak můžete označit pomocí tagů (popisků, štítků), které budou zdroj charakterizovat a umožňují vám i podle nich obsah třídit. Vyzkoušet můžete některý z těchto nástrojů: http://nastroje.knihovna.cz/nastroje/citace-a-bookmarking. V modulu č. 5 jste se dozvěděli, jaký je rozdíl mezi vyhledávacími stroji a mezi předmětovými katalogy. 3.3 Chaos na internetu? Zajisté už víte, kdy byste jaký použili. Podívejme se na ně znovu z pohledu organizace. • Předmětové katalogy jsou kategorizované. Můžete se proklikávat v různých ručně přidávaných kategoriích, dokud se nedostanete k vámi vytouženému zdroji. • Vyhledávací stroje pracují jinak, nenabízí vám seznam kategorií, na které si kliknete. Z předchozího modulu již víte, že vyhledávací stroj hledá na základě vámi položeného klíčového slova. 1. Hledá v databázi nasbíraných stránek. Tuto práci provádí roboti, kteří prochází jednotlivé obsahy stránek a analyzují je. Roboti sbírají jen ty stránky, na které vede odkaz, jiné nenaleznou. Pokud tedy na vaše stránky nepovede odkaz, roboti je nenajdou a vaše stránky nebudou ani ve výsledku vyhledávání a uživatel se k nim nedostane. 2. Získaný obsah roboti indexují čili zpracovávají do databáze. Každý vyhledávač si pracuje po svém a klade jinou váhu na jednotlivá slova. 3. Ve výsledcích vyhledávání vám pak vyhledávač nabídne ty stránky, na kterých má vámi hledané klíčové slovo větší váhu. Proto dostanete jiné výsledky při hledání na Google.com a jiné při hledání na Seznam.cz. Obsah na internetu je také částečně kategorizován jeho uživateli pomocí tagů. Mluvíme o tzv. folksonomii, o které jste se již dozvěděli v předchozím modulu. Zkuste si vytvořit svůj vlastní tag cloud, např. z vaší oblíbené stránky nebo vaší seminární práce. Použít můžete různé generátory, např. http://www.tagcloud- generator.com.
  • 6. O knihovnách jste se již dozvěděli ve třetím modulu. Zajisté víte, že knihovna je plná dokumentů a dalších 4 Organizovaná knihovna zdrojů (fondu), které jsou v ní organizovány. Neexistuje jeden organizovaný systém, a proto se vám stane, že v jedné knihovně bude fond organizovaný jinak než v další knihovně. • Nejčastěji knihovny řadí fond podle oborů a podle abecedy. • Známé je např. Mezinárodní desetinné třídění (MDT), které používají i některé fakultní knihovny MU. Podívejte se, jak je tento systém nastaven. 001 Věda a vědění všeobecně. Organizace duševní práce Základem je 9 hlavních tříd, které se horizontálně dále člení. Filozofie. Psychologie Náboženství. Teologie 1 Společenské vědy. Statistika. Politika. Ekonomie. Obchod. Právo. Veřejná správa ... 2 4 Neobsazeno (čeká se na vhodný obor) 3 Matematika a přírodní vědy Aplikované vědy. Lékařství. Technika 5 7 Umění. Užité umění. Architektura. Fotografie. Hudba. Zábavy. Sport 6 8 Jazyk. Lingvistika. Literatura 80 Obecné otázky týkající se lingvistiky a literatury. Filologie 81 Lingvistika. Jazyky 82 Literatura 9 Geografie. Biografické studie. Dějiny Pokud tedy chcete najít např. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, budete jej hledat v třídě 8. Tento systém však nepoužívají všechny knihovny, proto je vždy důležité se v každé knihovně zorientovat a pochopit její způsob organizování. Např. MDT používá Ústřední knihovna Filozofické fakulty, ale Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií používá oborové skupiny vhodné pro fakultu. Neváhejte se ve své knihovně zeptat, jak je její fond organizovaný. Již ve starých dobách si lidé chtěli uchovávat informace. Nejdříve si je předávali ústně, posléze vznikly 5 Uchování informací hliněné destičky, papyrus, papír, různé reliéfy, až se objevil knihtisk, analogový záznam a posléze digitální záznam. Samozřejmostí je také uchovávání informací v naší paměti. Každý člověk jistě zná úsloví „znovu vynalézt kolo“. Nejde o nic lichotivého, protože poukazuje na skutečnost, 5.1 Proč uchovávat informace? že daný člověk sice učinil určitou intelektuální námahu, ale neobtěžoval se podívat se, zda již podobnou věc nevymyslel někdo před ním a lépe. Uchovávání informací tak představuje jednu z nejdůležitějších činností, pokud jde o vědu. Od knihoven až po dnešní datové sklady je uchovávání znalostí, poznatků a informací nutnou podmínku nejen pro vědu, ale i vzdělání a ekonomický rozvoj celé společnosti. Nabízí se nám několik možností, kde a jak si můžeme informace/poznatky uchovat. 5.2 Jak a kde „Zdá se, že paměti vděčíme téměř za vše, co máme nebo čím jsme. Naše nápady a představy jsou její prací 5.2.1 Lidská paměť a naše každodenní vjemy, myšlenky a pohyby se odvozují od tohoto zdroje.“ Paměť je prostředek, jímž saháme do své minulé zkušenosti proto, abychom tuto informaci užili v přítomnosti. Coby proces je paměť dynamický mechanismus týkající se jak ukládání, tak získávání informací o minulé zkušenosti. Psychologové zkoumající paměť ji obvykle dělí na několik základních typů.
  • 7. Pojďme si blíže představit ty nejdůležitější: První dělení bere v úvahu 3 stádia paměti: • Kódování – odpovídá činnosti, kdy si nějakým způsobem „vložíte“ nový podnět do paměti. Pokud vám někdo představí svého kamaráda, vysloví nahlas jeho jméno. Ve stádiu kódování přeměňujete fyzikální podnět (zvuková vlna), který odpovídá vyslovenému jménu, do určitého kódu nebo reprezentace, která je pro paměť přijatelná, a následně tuto informaci umístíte do paměti. • Uchovávání – poté co vám byla nová osoba představena, je vaším úkolem uchovat si její jméno v paměti až do příštího setkání. • Vybavování – v ideálním případě jste si informaci při příštím setkání vybavili a mohli osobu oslovit jejím jménem. Psychologické experimenty uvádějí, že při kódování je nejaktivnější částí mozku levá hemisféra, zatímco při vybavování je to pravá hemisféra. Druhé dělení odpovídá různým druhům paměti uchovávajícím informace na krátkou nebo dlouhou dobu. Koncem 60. let 20. století navrhli psychologové Richard Atkinson a Richard Shiffrin trojsložkový model paměti: • Senzorická paměť – je schopna ukládat relativně omezené množství informací na relativně krátkou dobu. Vědci ji obvykle chápou jako počáteční úložiště všech informací, které se dále uchovávají buď v krátkodobé nebo v dlouhodobé paměti. • Krátkodobá paměť – je schopna ukládat informace na poněkud delší dobu – řádově od několika sekund po několik málo minut, také však s omezenou kapacitou. Kolik položek je v krátkodobé paměti možné uchovat? Psycholog Georgie Miller říká, že +-7 položek (od jednoduchých čísel až po slova). • Dlouhodobá paměť – má rozsáhlou kapacitu a je schopná ukládat informace na velmi dlouhou dobu, někdy dokonce časově neomezeně. V dlouhodobé paměti máme informace potřebné k tomu, abychom se vyrovnali s každodenním životem: jména, místa, plánování činností apod. • jádro (regulující většinu primitivního chování), Vědec Paul McLean rozdělil mozek na tři základní části: • limbický systém (kontrolující emoce), • velký mozek (kontrolující vyšší intelektuální procesy). V limbickém systému se nachází hipokampus – struktura mající velký význam pro paměť – je především klíčový pro vštípení si nových údajů jako trvalých vzpomínek. Papírové archivy si tvoříte vlastně i sami doma, nemusí se nutně jednat jen o instituce. Takovým archivem je 5.2.2 Média, archivy, kartotéky uchovávání dokladů, faktur, fotografií, sbírka předmětů… Pokud je takový soukromý archiv organizovaný, tím lépe. Nejlepší variantou jsou různé krabice, poličky a šanony, které si pečlivě popíšete. Pro uchování se nabízí velké množství digitálních médií, na která můžete ukládat svá data. Určitě si vyberete podle životnosti a pořizovací ceny. Základní přehled o životnosti materiálů vám přináší kapitola 5.2.4. Jednou z možností ukládání dat na internetu je záložkování, o kterém jsme psali již v kapitole 3.2. Záložkování 5.2.3 Data na internetu využijete pro zálohování www stránek. Další možností je ukládání vašich dat na vybrané webové úložiště. Fungují na principu zřízení virtuálního disku, na který si ukládáte data (vaše dokumenty, fotografie atd.). Jejich nespornou výhodou je to, že jsou zdroje snadno dohledatelné, bezpečně uložené a umožňují vám dohledat starší verze dokumentů, které jste přepsali, nebo i dokumenty smazané. Využít můžete množství služeb. My vám nabídneme čtyři • Nejčastěji využívanou službou je Dropbox https://www.dropbox.com, který vám poskytne zdarma nejznámější. 2GB prostoru. Můžete jej využít k zálohování nebo jako úložiště či prostor ke sdílení dat. • Dále je to např. SugarSync https://www.sugarsync.com/, který poskytuje 5GB a má dobrou synchronizaci pro mobilní zařízení. • Další službou je Syncplicity http://www.syncplicity.com/, která dává 2GB. Můžete vše propojit např.
  • 8. s Google Doc, Scribd atd. • Využít můžete i IDrive http://www.idrive.com/ s 5GB a šifrováním dat. Více informací vám o webových uložištích přinášíme v rozšiřujícím materiálu. S možností poškození pevného disku každý nějak počítáme, ale ne vždy si připustíme, že se to může stát kdykoliv a můžeme přijít o všechna data na něm uložená. Pokud se rozhodnete zálohovat (a určitě to vřele doporučujeme), je důležité zvolit si vhodné médium. • U některých médií je riziko, že při určitém poškození nebudou data čitelná (např. škrábnutí na CD). • Jiná média rychle zastarávají (dříve to byly dnes již téměř nepoužívané diskety, nyní zastarává for- mát CD-R, který je postupně nahrazován Blu-Ray a DVD-R). Pokud některá média používáte často, jejich životnost také klesá (např. flash disky). Dívat se na to můžeme jak z hlediska jejich fyzické životnosti, tak životnosti softwarové. Pokud si dnes pořídíte film na kazetě VHS a nebudete mít vhodný přehrávač, na film se nepodíváte. Je potřeba přemýšlet o zastarávání i nyní, neboť časem zastarají i dnes fungující formáty, např. formát mp3 pravděpodobně zastará podobně, jako zastaral formát textového editoru T602. Nejlepší je tedy si nejdůležitější data vytisknout na papír. Je však samozřejmé, že některá data (např. video) si nevytisknete. Doporučujeme zálohovat na dvou či více médiích. U důležitých souborů se můžeme pojistit nastavením přístupových práv k souboru. Doporučujeme Na co byste měli myslet? pročíst v článku http://support.microsoft.com (MS Win) nebo http://navody.c4.cz/ (Linux) či http:// www.abclinuxu.cz/. Je důležité zmínit, jakou mají jednotlivé materiály pro uchování informací životnost. Podívejte se na základní 5.2.4 Životnost materiálů přehled. • Nejvíce let vydrží kámen a papír. Kámen vydrží tisíce let, pokud na něj nepůsobí eroze. Při správném uložení vydrží i papír tisíce let, nejstarší papyrus máme dochovaný přibližně z roku 2200 př. n. l. Obyčejný papír vydrží stovky let. • Filmový materiál na pásce může ve vhodném prostředí vydržet kolem 300 let. • Magnetické pásky udávají rozmezí 10 – 30 let. • Diskety se již téměř nepoužívají, jejich životnost je kolem 3 – 5 let. • U cyaninových CD-R je životnost max. 100 let (ale to jen za velmi specifických podmínek vypalování, kterých domácím způsobem nedocílíte), u ftalocyaninových disků je to i 200 let. Obyčejně dostupné značky vydrží několik let, opět záleží na způsobu uložení. Podobně na tom je i DVD-R. • CD-RW má průměrně 30 let, bývá méně spolehlivé. • Harddisk má udávanou různorodou trvanlivost, průměrně se udává 10 let. • Niklové disky mají pravděpodobně životnost tisíce let. • Holografická krystalová paměť se odhaduje na 100 let, ale pravděpodobně bude vyšší. • Blu-Ray se odhaduje na více než 5 let, životnost se zatím zkoumá. • Flash disky udávají přes 100 let, záleží však na počtu zápisů. • U SSD disků je to podobně jako u flash disků. Vždy samozřejmě záleží na výrobci a kvalitě použitého materiálu při výrobě a na způsobu vašeho nakládání s materiálem. 6 Shrnutí
  • 9. Problematika uchovávání a organizace poznatků je velmi široká a v tomto materiálu jsme obsáhli jen její malý zlomek. Na organizaci se můžeme dívat z hlediska organizace uvnitř nás a mimo nás. Organizace uvnitř znamená umět organizovat sám sebe. Zde je důležité si uvědomit, že je potřeba řídit svůj stres a organizovat si efektivně čas. Zaměřili jsme se i na nástroj myšlenkové mapy, který pomáhá organizovat a plánovat různorodá témata. Nezapomeňte, že myšlenková mapa je subjektivní nástroj, a nebojte se využívat ji k různorodým účelům – je opravdu téměř univerzální. Organizace externích zdrojů, a to jak digitálních, tak těch nedigitálních, je velmi důležitá. Na příkladu knihoven si můžete vybavit, jak jsou organizovaná nedigitální data. U digitálních dat můžeme mluvit o organizaci dat v PC (tvorba vlastních složek a souborů…), tak o organizaci dat na internetu. Internet je místem uživatelů, proto nezapomeňte na folksonomii čili kategorizaci pomocí tagů uživatelů. Významnou roli hraje i záložkování, které umožňuje ukládání i kategorizování obsahu webu do osobních kategorií s vlastními tagy. V neposlední řadě je důležité myslet i na uchovávání dat. Ukládat můžeme jak do své paměti, tak do analogových či digitálních médií. Každý si tvoří svůj archiv fotografií, dokladů, souborů, které chce mít k dispozici i později. Proto myslete na životnost různých datových formátů, abyste si mohli ujasnit, kde svoje data uchováte. Seznam použité literatury 4. ATKINSON, Rita L. Psychologie. 2., aktualiz. vyd., V Portálu 1. Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová. Praha: Portál, 2003, xxii, 751 s. ISBN 80-717-8640-3. 5. Bathory. Životnost optických médií. CD Hard. Vyd. 12. 11. 2007. [cit. 2012-10-5]. Dostupné z: http:// cdrhard.cz/view.php?cisloclanku=2007111102 6. Celestial Emporium of Benevolent Knowledge‘s Taxonomy [online]. [cit. 2012-10-3]. Wikipedie: otevřená encyklopedie. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Celestial_Emporium_of_ Benevolent_Knowledge‘s_Taxonomy 7. Národní knihovna České republiky. Mezinárodní desetinné třídění - vybrané znaky. [cit. 2012-09- 24]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_Prehltra.htm 8. Rich Menga. How Long Does Backup Media Last? PC Mech. Vyd. 11. 3. 2009. [cit. 2012-10-2]. Dostupné z: http://www.pcmech.com/article/how-long-does-backup-media-last/ 9. SimsMemorialLibrary. Organization of Knowledge bx. In: Youtube.com [online]. [vid. 2012-10-5]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=INmI1k-k8oA 10. STERNBERG, Robert J. Kognitivní psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2002, 632 s. ISBN 80-717-8376- 5. 11. Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií MU. Oborové podsekce. [cit. 2012-09-24]. Dostupné z: http://knihovna.fss.muni.cz/index.php?sekce=30&podsekce=47