ºÝºÝߣ

ºÝºÝߣShare a Scribd company logo

Patentov¨¦ pr¨¢vo a jeho potencion¨¢ln¨ª reforma2

?
?
Tom¨¢? Pavelka
Tom¨¢? Pavelka

KPI- Z¨¢v¨§re?n? ¨²kol

1 of 4
Download to read offline
Anotace Pr¨¢ce se zab?v¨¢ patentov?m pr¨¢vem a jeho vlivem na dne n¨ª spole nost. Poprv¨¦ se patentov¨¦ pr¨¢vo objevuje ve starov k¨¦m ecku kolem roku 500 p .n.l. Patentov¨¦ pr¨¢vo, jak ho z velk¨¦ ¨¢sti zn¨¢me dnes, bylo vytvo eno a roce 1474 v Ben¨¢tk¨¢ch. Ov em ke globalizaci patentov¨¦ho pr¨¢va do lo teprve a v 19. a 20. stolet¨ª vytvo en¨ªm dohod, kter¨¦ podepsalo a 100 st¨¢t . Tyto dohody daly tak¨¦ vzniknout organizac¨ªm, kter¨¦ dohl¨ª ¨ª na jejich dodr ov¨¢n¨ª. Jasn?m p ¨ªkladem chyb v patentov¨¦m pr¨¢vu jsou malichern¨¦ spory mezi v?robci chytr?ch telefon tzv.smartphon . D¨ªky t mto pr¨¢vn¨ªm proces m se zpomaluje v?voj v t¨¦to oblasti, proto e pen¨ªze kter¨¦ by m ly b?t investov¨¢ny do dal ¨ªho v?voje, jsou pl?tv¨¢ny na nesmysln¨¦ soudn¨ª procesy. To se samoz ejm odr¨¢ ¨ª tak¨¦ na cen t chto produkt . Podle autora m¨¢ situace v patentov¨¦m pr¨¢vu 3 e en¨ª. Kl¨ª ov¨¢ slova: patent, smartphone, utajov¨¢n¨ª, korupce, reformace Patentov¨¦ pr¨¢vo a jeho potencion¨¢ln¨ª reforma Ka d? z n¨¢s u ur it sly el v?raz patent nebo patentov¨¦ pr¨¢vo. V posledn¨ªch letech st¨¢le ast ji sl?ch¨¢me o rozs¨¢hl?ch patentov?ch sporech, kter?ch ka doro n p ib?v¨¢ (hlavn v odv tv¨ª mobiln¨ªch za ¨ªzen¨ª). Lid¨¦ se dovol¨¢vaj¨ª dal ¨ªch reforem, n kte ¨ª dokonce hovo ¨ª o zru en¨ª cel¨¦ho syst¨¦mu. V t¨¦to pr¨¢ci jsem se zam il na probl¨¦my, kter¨¦ vznikaj¨ª kv li sou asn¨¦ podob patentov¨¦ho pr¨¢va. M?m c¨ªlem je pouk¨¢zat na konkr¨¦tn¨ª probl¨¦mov¨¦ p ¨ªpady a jejich d sledky na inovaci patent . Z historick¨¦ho hlediska se prvn¨ª zm¨ªnky o patentech objevuj¨ª ji ve starov k¨¦m ecku, n kdy kolem roku 500 p .n.l. ve m st Sybaris. Ov em modern¨ª pojet¨ª patentov¨¦ho pr¨¢va najdeme a v roce 1474 v Ben¨¢tk¨¢ch, It¨¢lie. Jeho dal ¨ª v?voj se r znil v ka d¨¦m stat . Globalizace patent za ¨ªn¨¢ po prvn¨ª patentov¨¦ konferenci v roce 1883. N¨¢rodn¨ª rozd¨ªly, ale st¨¢le p etrv¨¢vaj¨ª. V roce 1971 byla ve trasburku podeps¨¢na smlouva, kter¨¢ jako prvn¨ª stanovila obecnou klasifikaci patent , byl vytvo en syst¨¦m tzv. International Patent Classification (IPC), kter? se dnes pou ¨ªv¨¢ ve v¨ªce ne 100 zem¨ªch. Na dodr ov¨¢n¨ª smlouvy dohl¨ª ¨ª organizace World Trade Organization(WTO). Dal ¨ª v?znamn¨¢ smlouva, jej¨ªm c¨ªlem bylo harmonizovat form¨¢ln¨ª procedury pro registraci patentu, byla uzav ena v roce 2000 v enev , mezi Evropskou patentovou organizac¨ª a dal ¨ªmi 53 st¨¢ty. Jak jsem ji zmi oval na za ¨¢tku, v dne n¨ª dob se nejv¨ªce patentov?ch kauz odehr¨¢v¨¢ na poli mobiln¨ªch za ¨ªzen¨ª. V sou asnosti zu ¨ª patentov¨¦ v¨¢lky, kde aluje ka d? ka d¨¦ho. V?sledkem je, e ka d? si patentuje ka dou drobnost a jde o sebemen ¨ª banalitu, jako je t eba tvar mobiln¨ªho telefonu. T¨ªmto zp sobem m¨¢ n co v ruk¨¢ch a m e alovat ostatn¨ª. Na tento nesmysl nejv¨ªce dopl¨¢c¨ª pr¨¢v spot ebitel¨¦ oby ejn¨ª lid¨¦, kte ¨ª mus¨ª za v?sledn? produkt platit mnohem v¨ªce ne je pot eba. Jako b n? spot ebitel se tedy pt¨¢m: Je sou asn? stav patentov¨¦ho pr¨¢va v po ¨¢dku nebo je pot eba ho zm nit? Nejv¨ªce sledovan?mi patentov?mi spory posledn¨ªch let jsou bezesporu tzv. Smartphone wars . T?kaj¨ª se, jak napov¨ªd¨¢ n¨¢zev, produktu smartphone. Jedn¨¢ se o obrovskou sple alob mezi obrovsk?mi korporacemi jako jsou Apple inc., Google, Microsoft, Nokia a HTC. C¨ªlem cel¨¦ho tohoto cirkusu je donutit konkuren n¨ª firmy, aby st¨¢hly sv¨¦ produkty z prodeje nebo zaplatili p ehnan¨¦ ¨¢stky za pou ¨ªv¨¢n¨ª patentu. Vznesen¨¦ aloby se net?kaj¨ª ¨¢dn?ch p evratn?ch
vyn¨¢lez , jak by si myslel ka d? norm¨¢ln¨ª lov k. Naopak se jedn¨¢ o ty nejmen ¨ª detaily, kter?mi se od sebe jednotliv¨¦ produkty odli uj¨ª. Jako jeden z p ¨ªklad lze uv¨¦st spor spole nosti Apple s ostatn¨ªmi firmami o funkci ºÝºÝߣ-to-unlock. Jedn¨¢ se o oby ejn¨¦ odemyk¨¢n¨ª kl¨¢ves na mobilu, kde v tomto p ¨ªpad se to prov¨¢d¨ª tahem prstu p es dotykov? displej. Konkuren n¨ª firmy p i ly s vlastn¨ªmi zp soby odemyk¨¢n¨ª kl¨¢ves za pou it¨ª dotyku. To vyvolalo vlnu alob od firmy Apple, kter¨¢ sv j patent registrovala v roce 2005. Osobn si mysl¨ªm, e je d le it¨¦, aby si ka d¨¢ firma chr¨¢nila sv¨¦ n¨¢pady, ale v echno by m lo m¨ªt sv¨¦ meze. Pr¨¢v kv li t mto v¨¢lk¨¢m se zpomaluje proces inovace a za ¨ªnaj¨ªc¨ª firmy jsou v nev?hod . K tomuto t¨¦matu se v?born hod¨ª v?rok Michaela Carriera, professora na Rutgers School of Law in Camden, N.J, kter? poznamenal: "When you have companies spending hundreds of millions in litigation, something is seriously wrong with our patent system." Za zm¨ªnku tak¨¦ stoj¨ª utajov¨¢n¨ª vyn¨¢lez . Je a p ekvapiv¨¦, kolik vyn¨¢lez je ro n vl¨¢dami utajov¨¢no. V USA existuje legislativa s n¨¢zvem Invention Secrecy Act , podle kter¨¦ lze n kter¨¦ z patent utajit s od vodn n¨ªm, e ohro uj¨ª st¨¢tn¨ª bezpe nost nebo ekonomiku. Prvn¨ª z patent byly utajeny ji za 1. sv tov¨¦ v¨¢lky, kolem roku 1920 a mnoho z nich je utajov¨¢no dodnes. P vodn¨ª my lenka byla zabr¨¢nit ob an m ve tvorb nebezpe n?ch zbran¨ª. Podle pr zkum je ro n v USA utajeno a 5000 patent , ve Spojen¨¦m kr¨¢lovstv¨ª je po et utajovan?ch patent a 3x vy ¨ª. Samotn? seznam utajovan?ch patent , je samoz ejm tak¨¦ tajn?. D¨ªky soudn¨ªmu p ¨ªkazu byl americk? seznam z 80. let odtajn n. Mezi okuj¨ªc¨ª polo ky na ji zmi ovan¨¦m seznamu lze uv¨¦st sol¨¢rn¨ª panely s efektivitou vy ¨ª ne 20%. Z toho vypl?v¨¢, e sol¨¢rn¨ª panely s efektivitou nad 20% byly v USA zak¨¢zan¨¦. U ka d¨¦ polo ky seznamu je uveden st¨¢tn¨ª subjekt, kter? si patent p isvojil. Pr¨¢vo na sol¨¢rn¨ª panely si v tomto p ¨ªpad n¨¢rokovala NASA. Autor patentu je podle americk¨¦ho z¨¢konu nucen ml et a nesm¨ª vyn¨¢lez patentovat v jin¨¦ zemi. Na e legislativa tak¨¦ umo uje utajen¨ª patentu, ale pouze pokud je prok¨¢z¨¢no N¨¢rodn¨ªm bezpe nostn¨ªm ¨² adem(NB?), e vyn¨¢lez obsahuje tajn¨¦ informace. Tyto p ¨ªklady nazna uj¨ª p ¨ªtomnost korupce. Jedin¨¦ logick¨¦ vysv tlen¨ª, kter¨¦ m napad¨¢ je, e z¨² astn n¨¦ strany maj¨ª v t ¨ª u itek z u ¨ªv¨¢n¨ª dne n¨ªch postup , a proto nedaj¨ª pr chod nov?m technologi¨ªm. P i pohledu na dne n¨ª sc¨¦nu patentov¨¦ho pr¨¢va, jsou patrn¨¢ 3 e en¨ª. Prvn¨ª je nechat v e tak a nic nem nit. Druh?m e en¨ªm je reforma syst¨¦mu, jeho optimalizace a definice individu¨¢ln¨ªch pravidel pro jednotliv¨¦ oblasti. Posledn¨ª mo nost je zru it st¨¢vaj¨ªc¨ª syst¨¦m a vytvo it syst¨¦m nov?. Tato mo nost moment¨¢ln nep ich¨¢z¨ª v ¨²vahu, proto e pokud by nebyl vytvo en nov? funk n¨ª syst¨¦m, kter? by chr¨¢nil investice, vedlo by to jen k v t ¨ªmu zmatku a chaosu. Podle m¨¦ho n¨¢zoru nejlep ¨ªm e en¨ªm pro budouc¨ª v?voj patentov¨¦ho syst¨¦mu je jeho reformace.
Vizualizace t¨¦matu Argumenty pro v?b r t¨¦matu Jeliko jsem absolvoval p edm t Pr¨¢va du evn¨ªho vlastnictv¨ª, kter? je vyu ov¨¢n na na ¨ª fakult , rozhodl jsem se, e si t¨¦ma sv¨¦ pr¨¢ce zvol¨ªm z tohoto okruhu. O patenty se dnes vedou neust¨¢l¨¦ spory. N kte ¨ª ze student mohou stanout p ed situac¨ª, kde se jim znalost tohoto t¨¦matu bude hodit. Nap ¨ªklad kdy budou cht¨ªt vydat vlastn¨ª vyn¨¢lez. A v zte, e to nen¨ª v dy tak jednoduch¨¦, jak se na prvn¨ª pohled zd¨¢. Nejd ¨ªve jsem psal o 3D modelov¨¢n¨ª, ale potom jsem se rozhodl zvolit trochu neortodoxn¨ª t¨¦ma. S n¨¢zvem pr¨¢ce jsem si hlavu nel¨¢mal. Ale, kdy jsem dopsal a p e etl si ¨²vodn¨ª odstavec, n¨¢zev byl hotov. Seznam pou it¨¦ literatury: 1. Wikipedia:About. Wikipedia: the free encyclopedia[online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 5 November 2011, last modified on 19 December 2012 at 16:45 [vid. 2013-01-08. Dostupn¨¦ z http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About 2. MAT J EK, Petr. Patentov¨¦ pr¨¢vo v digit¨¢ln¨ª ¨¦ e: N¨¢stroj vyd¨ªr¨¢n¨ª. esk¨¢ pozice.cz: Informace pro svobodn¨¦ lidi [online]. [L¨¦ko Media Group s.r.o.] 2011, [cit. 2013-01-08]. Dostupn¨¦ z: http://www.ceskapozice.cz/magazin/scitech/patentove-pravo-v-digitalni- ere-nastroj-vydirani
3. JENER?L, Emil. Mezin¨¢rodn¨ª ¨²mluvy v patentov¨¦m pr¨¢vu. Vyd. 3. Praha: ? ad pr myslov¨¦ho vlastnictv¨ª, 2009, 190 s. ISBN 978-807-2820-832 4. Cnews:redakce-cnews. Cnews[online]. Brno ( esk¨¢ republika): Extra Publishing, s. r. o., 2007, [vid. 2013-01-08]. Dostupn¨¦ z http://extrapc.cnews.cz/patentova-valka-aneb- kazdy-zaluje-kazdeho 5. Chip:kontakt. Chip online cz [online]. Praha( esk¨¢ republika): Burda Praha, spol. s r.o., 2006, [vid. 2013-01-08]. Dostupn¨¦ z http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r- 2012/chip-03-2012/patentove-spory.html 6. reformycz:about. Reformy.cz [online]. Praha( esk¨¢ republika): Strana svobodn?ch ob an , 2011, [vid. 2013-01-08]. Dostupn¨¦ z http://www.reformy.cz/zpravy/vedeli-jste- ze-je-kazdy-rok-utajeno-priblizne-5000-vynalezu/ Hodnocen¨ª zdroj : 1. wikipedie je jednou z nejv t ¨ªch studnic¨ª informac¨ª na internetu, informace jsou aktualizov¨¢ny, p isp¨ªv¨¢ sem nespo et fundovan?ch lid¨ª, informace je lehk¨¦ vyhledat, l¨¢nky jsou dob e strukturovan¨¦ 2. mobiln¨ª komunika n¨ª platforma pro v echny (= velk¨¦ mno stv¨ª l¨¢nk ), pod l¨¢nky prob¨ªh¨¢ n¨¢sledn¨¢ diskuze o t¨¦matu, publikace d v ryhodn?ch informac¨ª z prim¨¢rn¨ªch zdroj , zam en¨ª na d le it¨¢ t¨¦mata(pr¨¢vo, byznys a politika),hlub ¨ª pohled na aktu¨¢ln¨ª ud¨¢losti 3. dob e napsan¨¢ kniha o mezin¨¢rodn¨ªch ¨²mluv¨¢ch v patentov¨¦m pr¨¢vu, autor se dan¨¦mu t¨¦matu v nuje dlouhodob , je to uzn¨¢van? pedagog, m¨¢ velk¨¦ mno stv¨ª publikac¨ª, dlouholet? pracovn¨ªk ? adu pr myslov¨¦ho vlastnictv¨ª esk¨¦ republiky 4. zn¨¢m¨¢ esk¨¢ str¨¢nka, kter¨¢ publikuje l¨¢nky o po ¨ªta ov?ch technologi¨ªch, mno stv¨ª erudovan?ch autor , l¨¢nky nejsou dlouh¨¦, obsahuj¨ª podstatn¨¦ informace, obr¨¢zky a grafy v textech 5. asopis s dlouholetou tradic¨ª, odborn¨¦ l¨¢nky z prost ed¨ª IT, l¨¢nky obsahuj¨ª velk¨¦ mno stv¨ª informac¨ª z prim¨¢rn¨ªch zdroj , obsahuje rozhovory s p edn¨ªmi odborn¨ªky, 6. zaj¨ªmav¨¦ l¨¢nky od esk?ch i zahrani n¨ªch autor , p eklady zahrani n¨ªch vide¨ª, odborn¨¦ l¨¢nky t?kaj¨ªc¨ª se politiky a ekonomiky, my lenky jsou v dy podlo eny d v ryhodn?mi zdroji, l¨¢nky jsou p ehledn¨¦

More Related Content

Patentov¨¦ pr¨¢vo a jeho potencion¨¢ln¨ª reforma2

  • 1. Anotace Pr¨¢ce se zab?v¨¢ patentov?m pr¨¢vem a jeho vlivem na dne n¨ª spole nost. Poprv¨¦ se patentov¨¦ pr¨¢vo objevuje ve starov k¨¦m ecku kolem roku 500 p .n.l. Patentov¨¦ pr¨¢vo, jak ho z velk¨¦ ¨¢sti zn¨¢me dnes, bylo vytvo eno a roce 1474 v Ben¨¢tk¨¢ch. Ov em ke globalizaci patentov¨¦ho pr¨¢va do lo teprve a v 19. a 20. stolet¨ª vytvo en¨ªm dohod, kter¨¦ podepsalo a 100 st¨¢t . Tyto dohody daly tak¨¦ vzniknout organizac¨ªm, kter¨¦ dohl¨ª ¨ª na jejich dodr ov¨¢n¨ª. Jasn?m p ¨ªkladem chyb v patentov¨¦m pr¨¢vu jsou malichern¨¦ spory mezi v?robci chytr?ch telefon tzv.smartphon . D¨ªky t mto pr¨¢vn¨ªm proces m se zpomaluje v?voj v t¨¦to oblasti, proto e pen¨ªze kter¨¦ by m ly b?t investov¨¢ny do dal ¨ªho v?voje, jsou pl?tv¨¢ny na nesmysln¨¦ soudn¨ª procesy. To se samoz ejm odr¨¢ ¨ª tak¨¦ na cen t chto produkt . Podle autora m¨¢ situace v patentov¨¦m pr¨¢vu 3 e en¨ª. Kl¨ª ov¨¢ slova: patent, smartphone, utajov¨¢n¨ª, korupce, reformace Patentov¨¦ pr¨¢vo a jeho potencion¨¢ln¨ª reforma Ka d? z n¨¢s u ur it sly el v?raz patent nebo patentov¨¦ pr¨¢vo. V posledn¨ªch letech st¨¢le ast ji sl?ch¨¢me o rozs¨¢hl?ch patentov?ch sporech, kter?ch ka doro n p ib?v¨¢ (hlavn v odv tv¨ª mobiln¨ªch za ¨ªzen¨ª). Lid¨¦ se dovol¨¢vaj¨ª dal ¨ªch reforem, n kte ¨ª dokonce hovo ¨ª o zru en¨ª cel¨¦ho syst¨¦mu. V t¨¦to pr¨¢ci jsem se zam il na probl¨¦my, kter¨¦ vznikaj¨ª kv li sou asn¨¦ podob patentov¨¦ho pr¨¢va. M?m c¨ªlem je pouk¨¢zat na konkr¨¦tn¨ª probl¨¦mov¨¦ p ¨ªpady a jejich d sledky na inovaci patent . Z historick¨¦ho hlediska se prvn¨ª zm¨ªnky o patentech objevuj¨ª ji ve starov k¨¦m ecku, n kdy kolem roku 500 p .n.l. ve m st Sybaris. Ov em modern¨ª pojet¨ª patentov¨¦ho pr¨¢va najdeme a v roce 1474 v Ben¨¢tk¨¢ch, It¨¢lie. Jeho dal ¨ª v?voj se r znil v ka d¨¦m stat . Globalizace patent za ¨ªn¨¢ po prvn¨ª patentov¨¦ konferenci v roce 1883. N¨¢rodn¨ª rozd¨ªly, ale st¨¢le p etrv¨¢vaj¨ª. V roce 1971 byla ve trasburku podeps¨¢na smlouva, kter¨¢ jako prvn¨ª stanovila obecnou klasifikaci patent , byl vytvo en syst¨¦m tzv. International Patent Classification (IPC), kter? se dnes pou ¨ªv¨¢ ve v¨ªce ne 100 zem¨ªch. Na dodr ov¨¢n¨ª smlouvy dohl¨ª ¨ª organizace World Trade Organization(WTO). Dal ¨ª v?znamn¨¢ smlouva, jej¨ªm c¨ªlem bylo harmonizovat form¨¢ln¨ª procedury pro registraci patentu, byla uzav ena v roce 2000 v enev , mezi Evropskou patentovou organizac¨ª a dal ¨ªmi 53 st¨¢ty. Jak jsem ji zmi oval na za ¨¢tku, v dne n¨ª dob se nejv¨ªce patentov?ch kauz odehr¨¢v¨¢ na poli mobiln¨ªch za ¨ªzen¨ª. V sou asnosti zu ¨ª patentov¨¦ v¨¢lky, kde aluje ka d? ka d¨¦ho. V?sledkem je, e ka d? si patentuje ka dou drobnost a jde o sebemen ¨ª banalitu, jako je t eba tvar mobiln¨ªho telefonu. T¨ªmto zp sobem m¨¢ n co v ruk¨¢ch a m e alovat ostatn¨ª. Na tento nesmysl nejv¨ªce dopl¨¢c¨ª pr¨¢v spot ebitel¨¦ oby ejn¨ª lid¨¦, kte ¨ª mus¨ª za v?sledn? produkt platit mnohem v¨ªce ne je pot eba. Jako b n? spot ebitel se tedy pt¨¢m: Je sou asn? stav patentov¨¦ho pr¨¢va v po ¨¢dku nebo je pot eba ho zm nit? Nejv¨ªce sledovan?mi patentov?mi spory posledn¨ªch let jsou bezesporu tzv. Smartphone wars . T?kaj¨ª se, jak napov¨ªd¨¢ n¨¢zev, produktu smartphone. Jedn¨¢ se o obrovskou sple alob mezi obrovsk?mi korporacemi jako jsou Apple inc., Google, Microsoft, Nokia a HTC. C¨ªlem cel¨¦ho tohoto cirkusu je donutit konkuren n¨ª firmy, aby st¨¢hly sv¨¦ produkty z prodeje nebo zaplatili p ehnan¨¦ ¨¢stky za pou ¨ªv¨¢n¨ª patentu. Vznesen¨¦ aloby se net?kaj¨ª ¨¢dn?ch p evratn?ch
  • 2. vyn¨¢lez , jak by si myslel ka d? norm¨¢ln¨ª lov k. Naopak se jedn¨¢ o ty nejmen ¨ª detaily, kter?mi se od sebe jednotliv¨¦ produkty odli uj¨ª. Jako jeden z p ¨ªklad lze uv¨¦st spor spole nosti Apple s ostatn¨ªmi firmami o funkci ºÝºÝߣ-to-unlock. Jedn¨¢ se o oby ejn¨¦ odemyk¨¢n¨ª kl¨¢ves na mobilu, kde v tomto p ¨ªpad se to prov¨¢d¨ª tahem prstu p es dotykov? displej. Konkuren n¨ª firmy p i ly s vlastn¨ªmi zp soby odemyk¨¢n¨ª kl¨¢ves za pou it¨ª dotyku. To vyvolalo vlnu alob od firmy Apple, kter¨¢ sv j patent registrovala v roce 2005. Osobn si mysl¨ªm, e je d le it¨¦, aby si ka d¨¢ firma chr¨¢nila sv¨¦ n¨¢pady, ale v echno by m lo m¨ªt sv¨¦ meze. Pr¨¢v kv li t mto v¨¢lk¨¢m se zpomaluje proces inovace a za ¨ªnaj¨ªc¨ª firmy jsou v nev?hod . K tomuto t¨¦matu se v?born hod¨ª v?rok Michaela Carriera, professora na Rutgers School of Law in Camden, N.J, kter? poznamenal: "When you have companies spending hundreds of millions in litigation, something is seriously wrong with our patent system." Za zm¨ªnku tak¨¦ stoj¨ª utajov¨¢n¨ª vyn¨¢lez . Je a p ekvapiv¨¦, kolik vyn¨¢lez je ro n vl¨¢dami utajov¨¢no. V USA existuje legislativa s n¨¢zvem Invention Secrecy Act , podle kter¨¦ lze n kter¨¦ z patent utajit s od vodn n¨ªm, e ohro uj¨ª st¨¢tn¨ª bezpe nost nebo ekonomiku. Prvn¨ª z patent byly utajeny ji za 1. sv tov¨¦ v¨¢lky, kolem roku 1920 a mnoho z nich je utajov¨¢no dodnes. P vodn¨ª my lenka byla zabr¨¢nit ob an m ve tvorb nebezpe n?ch zbran¨ª. Podle pr zkum je ro n v USA utajeno a 5000 patent , ve Spojen¨¦m kr¨¢lovstv¨ª je po et utajovan?ch patent a 3x vy ¨ª. Samotn? seznam utajovan?ch patent , je samoz ejm tak¨¦ tajn?. D¨ªky soudn¨ªmu p ¨ªkazu byl americk? seznam z 80. let odtajn n. Mezi okuj¨ªc¨ª polo ky na ji zmi ovan¨¦m seznamu lze uv¨¦st sol¨¢rn¨ª panely s efektivitou vy ¨ª ne 20%. Z toho vypl?v¨¢, e sol¨¢rn¨ª panely s efektivitou nad 20% byly v USA zak¨¢zan¨¦. U ka d¨¦ polo ky seznamu je uveden st¨¢tn¨ª subjekt, kter? si patent p isvojil. Pr¨¢vo na sol¨¢rn¨ª panely si v tomto p ¨ªpad n¨¢rokovala NASA. Autor patentu je podle americk¨¦ho z¨¢konu nucen ml et a nesm¨ª vyn¨¢lez patentovat v jin¨¦ zemi. Na e legislativa tak¨¦ umo uje utajen¨ª patentu, ale pouze pokud je prok¨¢z¨¢no N¨¢rodn¨ªm bezpe nostn¨ªm ¨² adem(NB?), e vyn¨¢lez obsahuje tajn¨¦ informace. Tyto p ¨ªklady nazna uj¨ª p ¨ªtomnost korupce. Jedin¨¦ logick¨¦ vysv tlen¨ª, kter¨¦ m napad¨¢ je, e z¨² astn n¨¦ strany maj¨ª v t ¨ª u itek z u ¨ªv¨¢n¨ª dne n¨ªch postup , a proto nedaj¨ª pr chod nov?m technologi¨ªm. P i pohledu na dne n¨ª sc¨¦nu patentov¨¦ho pr¨¢va, jsou patrn¨¢ 3 e en¨ª. Prvn¨ª je nechat v e tak a nic nem nit. Druh?m e en¨ªm je reforma syst¨¦mu, jeho optimalizace a definice individu¨¢ln¨ªch pravidel pro jednotliv¨¦ oblasti. Posledn¨ª mo nost je zru it st¨¢vaj¨ªc¨ª syst¨¦m a vytvo it syst¨¦m nov?. Tato mo nost moment¨¢ln nep ich¨¢z¨ª v ¨²vahu, proto e pokud by nebyl vytvo en nov? funk n¨ª syst¨¦m, kter? by chr¨¢nil investice, vedlo by to jen k v t ¨ªmu zmatku a chaosu. Podle m¨¦ho n¨¢zoru nejlep ¨ªm e en¨ªm pro budouc¨ª v?voj patentov¨¦ho syst¨¦mu je jeho reformace.
  • 3. Vizualizace t¨¦matu Argumenty pro v?b r t¨¦matu Jeliko jsem absolvoval p edm t Pr¨¢va du evn¨ªho vlastnictv¨ª, kter? je vyu ov¨¢n na na ¨ª fakult , rozhodl jsem se, e si t¨¦ma sv¨¦ pr¨¢ce zvol¨ªm z tohoto okruhu. O patenty se dnes vedou neust¨¢l¨¦ spory. N kte ¨ª ze student mohou stanout p ed situac¨ª, kde se jim znalost tohoto t¨¦matu bude hodit. Nap ¨ªklad kdy budou cht¨ªt vydat vlastn¨ª vyn¨¢lez. A v zte, e to nen¨ª v dy tak jednoduch¨¦, jak se na prvn¨ª pohled zd¨¢. Nejd ¨ªve jsem psal o 3D modelov¨¢n¨ª, ale potom jsem se rozhodl zvolit trochu neortodoxn¨ª t¨¦ma. S n¨¢zvem pr¨¢ce jsem si hlavu nel¨¢mal. Ale, kdy jsem dopsal a p e etl si ¨²vodn¨ª odstavec, n¨¢zev byl hotov. Seznam pou it¨¦ literatury: 1. Wikipedia:About. Wikipedia: the free encyclopedia[online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 5 November 2011, last modified on 19 December 2012 at 16:45 [vid. 2013-01-08. Dostupn¨¦ z http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About 2. MAT J EK, Petr. Patentov¨¦ pr¨¢vo v digit¨¢ln¨ª ¨¦ e: N¨¢stroj vyd¨ªr¨¢n¨ª. esk¨¢ pozice.cz: Informace pro svobodn¨¦ lidi [online]. [L¨¦ko Media Group s.r.o.] 2011, [cit. 2013-01-08]. Dostupn¨¦ z: http://www.ceskapozice.cz/magazin/scitech/patentove-pravo-v-digitalni- ere-nastroj-vydirani
  • 4. 3. JENER?L, Emil. Mezin¨¢rodn¨ª ¨²mluvy v patentov¨¦m pr¨¢vu. Vyd. 3. Praha: ? ad pr myslov¨¦ho vlastnictv¨ª, 2009, 190 s. ISBN 978-807-2820-832 4. Cnews:redakce-cnews. Cnews[online]. Brno ( esk¨¢ republika): Extra Publishing, s. r. o., 2007, [vid. 2013-01-08]. Dostupn¨¦ z http://extrapc.cnews.cz/patentova-valka-aneb- kazdy-zaluje-kazdeho 5. Chip:kontakt. Chip online cz [online]. Praha( esk¨¢ republika): Burda Praha, spol. s r.o., 2006, [vid. 2013-01-08]. Dostupn¨¦ z http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r- 2012/chip-03-2012/patentove-spory.html 6. reformycz:about. Reformy.cz [online]. Praha( esk¨¢ republika): Strana svobodn?ch ob an , 2011, [vid. 2013-01-08]. Dostupn¨¦ z http://www.reformy.cz/zpravy/vedeli-jste- ze-je-kazdy-rok-utajeno-priblizne-5000-vynalezu/ Hodnocen¨ª zdroj : 1. wikipedie je jednou z nejv t ¨ªch studnic¨ª informac¨ª na internetu, informace jsou aktualizov¨¢ny, p isp¨ªv¨¢ sem nespo et fundovan?ch lid¨ª, informace je lehk¨¦ vyhledat, l¨¢nky jsou dob e strukturovan¨¦ 2. mobiln¨ª komunika n¨ª platforma pro v echny (= velk¨¦ mno stv¨ª l¨¢nk ), pod l¨¢nky prob¨ªh¨¢ n¨¢sledn¨¢ diskuze o t¨¦matu, publikace d v ryhodn?ch informac¨ª z prim¨¢rn¨ªch zdroj , zam en¨ª na d le it¨¢ t¨¦mata(pr¨¢vo, byznys a politika),hlub ¨ª pohled na aktu¨¢ln¨ª ud¨¢losti 3. dob e napsan¨¢ kniha o mezin¨¢rodn¨ªch ¨²mluv¨¢ch v patentov¨¦m pr¨¢vu, autor se dan¨¦mu t¨¦matu v nuje dlouhodob , je to uzn¨¢van? pedagog, m¨¢ velk¨¦ mno stv¨ª publikac¨ª, dlouholet? pracovn¨ªk ? adu pr myslov¨¦ho vlastnictv¨ª esk¨¦ republiky 4. zn¨¢m¨¢ esk¨¢ str¨¢nka, kter¨¢ publikuje l¨¢nky o po ¨ªta ov?ch technologi¨ªch, mno stv¨ª erudovan?ch autor , l¨¢nky nejsou dlouh¨¦, obsahuj¨ª podstatn¨¦ informace, obr¨¢zky a grafy v textech 5. asopis s dlouholetou tradic¨ª, odborn¨¦ l¨¢nky z prost ed¨ª IT, l¨¢nky obsahuj¨ª velk¨¦ mno stv¨ª informac¨ª z prim¨¢rn¨ªch zdroj , obsahuje rozhovory s p edn¨ªmi odborn¨ªky, 6. zaj¨ªmav¨¦ l¨¢nky od esk?ch i zahrani n¨ªch autor , p eklady zahrani n¨ªch vide¨ª, odborn¨¦ l¨¢nky t?kaj¨ªc¨ª se politiky a ekonomiky, my lenky jsou v dy podlo eny d v ryhodn?mi zdroji, l¨¢nky jsou p ehledn¨¦