ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo

Poslední úkol – kpi

•
•
Helena Turanová
Helena Turanová
1 of 3
Download to read offline
Téma: Jsou jaderné elektrárny vhodné řešení energetiky? Argumentace: Toto téma jsem si vybrala, protože je spojeno s ekologií. Studuji chemii a v budoucnu bych se chtěla zaměřit na chemii životního prostředí. Dle mého soudu je právě řešení energetických zdrojů v této době důležité. Jaderná energie je poměrně často diskutované téma. Naskýtají se otázky, zda je tento zdroj energie ekologický a hlavně bezpečný. Proto bych ráda popsala, jak jaderná energie funguje, její možná rizika a také přínos pro lidstvo. Jsou jaderné elektrárny vhodné řešení energetiky? Princip fungování jaderné energie Jaderná energie se uvolňuje štěpením atomového jádra. Při štěpení dochází k uvolňování neutronového záření, které produkuje obrovskou energii. V praxi to znamená, že atom je odstřelován neutrony a dochází k řetězové reakci. V jaderných elektrárnách je tako rekce řízená v případě jaderné bomby neřízená. V elektrárnách probíhá tato řetězová reakce v jaderném reaktoru viz. obr.2. Průběh řetězové reakce v reaktoru je řízen regulačními tyčemi. Bezpečnostní tyče v případě nutnosti zastavují jadernou rekci. Jako palivo se v reaktorech používá uran nebo plutonium. V reaktoru také musí být přítomen moderátor např. z grafitu, který zpomaluje uvolňované neutrony. Jako chladivo se používá voda, která chladí reaktor, protože při reakci vzniká obrovské teplo. Obr.1. Schéma jaderné elektrárny se dělí na tři okruhy viz. Obr.1. V primárním okruhu se nachází reaktor a parogenerátor. Parogenerátor slouží jako tepelný výměník. Voda se mění v páru a předává teplo do sekundárního okruhu. Pára dále pohání turbínu v sekundárním okruhu. Turbína dále pohání generátor elektrické energie. V generátoru se mechanická energie přeměňuje na elektrickou. V sekundárním okruhu je dále kondenzátor, kde kondenzuje pára z turbíny zpět na vodu. Voda je dále vedena do terciálního tzv. chladícího okruhu kde je ochlazena a navedena zpět do parogenerátoru. V chladícím okruhu je dále chladící věž kde se voda chladí a horká pára odchází z chladící věže do ovzduší. Obr.2.
Výhody jaderné energie Kvůli výrobě elektřiny dochází ke stále většímu znečišťování životního prostředí. Podle evropské unie je 80% emisí způsobenou právě funkcí elektráren. Nejvíce znečišťují ovzduší emise CO2, které produkují hlavně tepelné elektrárny. Oxid uhličitý v ovzduší způsobuje kyselé deště a skleníkový jev. Dále tepelné elektrárny produkují popílek, který ničí kvalitu vzduchu a způsobuje smog. Žádné z těchto neekologických látek jaderná energetika neprodukuje. Z chladících věží odvádí pouze vodní páru, která je pro ovzduší neškodná. Zároveň je využití atomových elektráren i ekonomicky výhodné oproti jiným ekologickým zdrojům energie. Například větrné a vodní elektrárny nevyprodukují takové množství energie jako atomové. Využití atomových elektráren je také finančně přijatelnější než jiné ekologické zdroje. Nebezpečí jaderné energie S pojmem “nebezpečí jaderné energie“ si většina lidí asi představí atomovou bombu, nebo havárii v Černobylu. I když se zaměříme na jadernou energii jen ve spojitosti s elektrárnami i tak se naskýtá spousta důvodů, proč ji můžeme označit za nebezpečnou. Velký důvod je, že následky výbuchu atomové elektrárny jsou katastrofální. Snad každý člověk si to dokáže přibližně představit právě kvůli Černobylu. Radiace je pro život velice nebezpečná. Způsobuje tzv. nemoc z ozáření. Radioaktivní záření způsobuje rozpad buněk, což v akutním případě může způsobit i smrt. Pokud poškození buněk není příliš rozsáhlé, buňka nezahyne a opraví některé svoje části, ne však všechny tak může dojít k rakovinnému bujení. Dále způsobuje i poškození budoucích potomků ozářené osoby. Tohle se projevuje různými vrozenými vadami apod. Největší radioaktivní zamoření na světě bylo způsobeno právě Černobylskou havárií. V té době bylo zasaženo přibližně 200 000 km čtverečních v Evropě radioaktivním Cesiem. Celkem kvůli této havárii zemřelo 59 lidí. A podle odhadů ještě dalších 3940 lidí mohlo nebo může zemřít v důsledku této katastrofy. Dopady na životní prostředí byly také značné. Do 30ti kilometrů od reaktoru (tzv. zakázané pásmo) se zvýšila úmrtnost stromů i zvířat. Zároveň to na zdejších rostlinách o zvířatech zanechalo také genetické vady. Havárii v Černobylu způsobil především zdejší personál. V té době byl zrovna prováděn pokus. První chyba byla způsobena odpojením havarijního chladícího systému. Další problém vznikl při prudkém poklesu výkonu reaktoru. Pracovníci již neměli v pokusu pokračovat a reaktor odpojit, avšak nedbali bezpečnostních pokynů a pokus nechali pokračovat. Zároveň odpojili havarijní systém, který by reaktor odpojit a katastrofě zabránil. Dalším problémem je také jaderný odpad. Vyhořelé palivo z reaktoru je stále radioaktivní, a proto musí mít speciální uložení. Způsobů uložení je celá řada. Např. uložení hluboko do země popř. do moře nebo do neobydlených krajin. Věčné řešení to však také není, protože odpad bude radioaktivní několik stovek let. Závěr Jaderná energetika bude mít vždy svá pro i proti. Je těžké určit, zda to je vhodný zdroj energie. Je sice relativně ekologická, ale produkuje nebezpečný odpad. Dopady jaderných havárií jsou fatální. Fatální jsou však i dopady na životní prostředí jiných elektráren. A bez elektrické energie už lidstvo žít nedovede. Každý z nás denně potřebuje elektřinu. Proto musíme hledat nové zdroje, které nám příliš nezničí planetu. Jaderná energie se jeví jako ekologický zdroj energie s velikou výtěžností. Ale asi nikdo z nás nechce vidět dopady jaderné katastrofy. Zdroje 1. QUASCHNING, Volker. Obnovitelné zdroje energií. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 296 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-3250-3.
-je to odborná kniha - je dobře napsaná - autor je vzdělaný 2. Jaderná energie. In: Jaderná energie [online]. [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=/slideshow/posledn-kol-kpi-15832547/15832547/s&source=web&cd=11&sqi=2&ved=0CG0Q FjAK&url=http%3A%2F%2Fwww.zsstaflova.cz%2Fvyukove_materialy%2F9_rocnik%2FJader na_energie.ppt&ei=EcveULeVBcaJ4AT93ICACg&usg=AFQjCNH8lXXDMl9XCE07VEXGg3tQ5tyo aA&sig2=zvkSQyXu9eWY1J3S9s9fuQ -z tohoto zdroje byly použity pouze dva obrázky - jedná se o výukový materiál 3. Jaderná energetika z pohledu energetické bezpečnosti. Dostupné z: http://www.globalpolitics.cz/clanky/jaderna-energetika-z-pohledu-energeticke-bezpecnosti - Důvěryhodný zdroj - Dobře napsané 4. Jaderný odpad. [online]. [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: http://www.jaderny-odpad.cz/ - Důvěryhodný zdroj - Dobře napsané 5. Havárie v Černobylu. [online]. [cit. 2012-12-31 ]. Dostupné z: http://www.cernobyl-havarie.cz/ - Důvěryhodný zdroj - Dobře napsané Anotace: Text se zabývá problematikou jaderné energetiky. V úvodu je vysvětleno, jak pracuje jaderná elektrárna. Dále jsou vytyčeny výhody jaderné energie. Poté jsou uvedeny hrozby jaderné energie, přičemž je popsána i havárie v Černobylu. V závěru jsou pak konzultovány výhody i nevýhody jaderné energie. Klíčová slova: energie, jaderná, elektrárna, havárie, reaktor

More Related Content

Poslední úkol – kpi

  • 1. Téma: Jsou jaderné elektrárny vhodné řešení energetiky? Argumentace: Toto téma jsem si vybrala, protože je spojeno s ekologií. Studuji chemii a v budoucnu bych se chtěla zaměřit na chemii životního prostředí. Dle mého soudu je právě řešení energetických zdrojů v této době důležité. Jaderná energie je poměrně často diskutované téma. Naskýtají se otázky, zda je tento zdroj energie ekologický a hlavně bezpečný. Proto bych ráda popsala, jak jaderná energie funguje, její možná rizika a také přínos pro lidstvo. Jsou jaderné elektrárny vhodné řešení energetiky? Princip fungování jaderné energie Jaderná energie se uvolňuje štěpením atomového jádra. Při štěpení dochází k uvolňování neutronového záření, které produkuje obrovskou energii. V praxi to znamená, že atom je odstřelován neutrony a dochází k řetězové reakci. V jaderných elektrárnách je tako rekce řízená v případě jaderné bomby neřízená. V elektrárnách probíhá tato řetězová reakce v jaderném reaktoru viz. obr.2. Průběh řetězové reakce v reaktoru je řízen regulačními tyčemi. Bezpečnostní tyče v případě nutnosti zastavují jadernou rekci. Jako palivo se v reaktorech používá uran nebo plutonium. V reaktoru také musí být přítomen moderátor např. z grafitu, který zpomaluje uvolňované neutrony. Jako chladivo se používá voda, která chladí reaktor, protože při reakci vzniká obrovské teplo. Obr.1. Schéma jaderné elektrárny se dělí na tři okruhy viz. Obr.1. V primárním okruhu se nachází reaktor a parogenerátor. Parogenerátor slouží jako tepelný výměník. Voda se mění v páru a předává teplo do sekundárního okruhu. Pára dále pohání turbínu v sekundárním okruhu. Turbína dále pohání generátor elektrické energie. V generátoru se mechanická energie přeměňuje na elektrickou. V sekundárním okruhu je dále kondenzátor, kde kondenzuje pára z turbíny zpět na vodu. Voda je dále vedena do terciálního tzv. chladícího okruhu kde je ochlazena a navedena zpět do parogenerátoru. V chladícím okruhu je dále chladící věž kde se voda chladí a horká pára odchází z chladící věže do ovzduší. Obr.2.
  • 2. Výhody jaderné energie Kvůli výrobě elektřiny dochází ke stále většímu znečišťování životního prostředí. Podle evropské unie je 80% emisí způsobenou právě funkcí elektráren. Nejvíce znečišťují ovzduší emise CO2, které produkují hlavně tepelné elektrárny. Oxid uhličitý v ovzduší způsobuje kyselé deště a skleníkový jev. Dále tepelné elektrárny produkují popílek, který ničí kvalitu vzduchu a způsobuje smog. Žádné z těchto neekologických látek jaderná energetika neprodukuje. Z chladících věží odvádí pouze vodní páru, která je pro ovzduší neškodná. Zároveň je využití atomových elektráren i ekonomicky výhodné oproti jiným ekologickým zdrojům energie. Například větrné a vodní elektrárny nevyprodukují takové množství energie jako atomové. Využití atomových elektráren je také finančně přijatelnější než jiné ekologické zdroje. Nebezpečí jaderné energie S pojmem “nebezpečí jaderné energie“ si většina lidí asi představí atomovou bombu, nebo havárii v Černobylu. I když se zaměříme na jadernou energii jen ve spojitosti s elektrárnami i tak se naskýtá spousta důvodů, proč ji můžeme označit za nebezpečnou. Velký důvod je, že následky výbuchu atomové elektrárny jsou katastrofální. Snad každý člověk si to dokáže přibližně představit právě kvůli Černobylu. Radiace je pro život velice nebezpečná. Způsobuje tzv. nemoc z ozáření. Radioaktivní záření způsobuje rozpad buněk, což v akutním případě může způsobit i smrt. Pokud poškození buněk není příliš rozsáhlé, buňka nezahyne a opraví některé svoje části, ne však všechny tak může dojít k rakovinnému bujení. Dále způsobuje i poškození budoucích potomků ozářené osoby. Tohle se projevuje různými vrozenými vadami apod. Největší radioaktivní zamoření na světě bylo způsobeno právě Černobylskou havárií. V té době bylo zasaženo přibližně 200 000 km čtverečních v Evropě radioaktivním Cesiem. Celkem kvůli této havárii zemřelo 59 lidí. A podle odhadů ještě dalších 3940 lidí mohlo nebo může zemřít v důsledku této katastrofy. Dopady na životní prostředí byly také značné. Do 30ti kilometrů od reaktoru (tzv. zakázané pásmo) se zvýšila úmrtnost stromů i zvířat. Zároveň to na zdejších rostlinách o zvířatech zanechalo také genetické vady. Havárii v Černobylu způsobil především zdejší personál. V té době byl zrovna prováděn pokus. První chyba byla způsobena odpojením havarijního chladícího systému. Další problém vznikl při prudkém poklesu výkonu reaktoru. Pracovníci již neměli v pokusu pokračovat a reaktor odpojit, avšak nedbali bezpečnostních pokynů a pokus nechali pokračovat. Zároveň odpojili havarijní systém, který by reaktor odpojit a katastrofě zabránil. Dalším problémem je také jaderný odpad. Vyhořelé palivo z reaktoru je stále radioaktivní, a proto musí mít speciální uložení. Způsobů uložení je celá řada. Např. uložení hluboko do země popř. do moře nebo do neobydlených krajin. Věčné řešení to však také není, protože odpad bude radioaktivní několik stovek let. Závěr Jaderná energetika bude mít vždy svá pro i proti. Je těžké určit, zda to je vhodný zdroj energie. Je sice relativně ekologická, ale produkuje nebezpečný odpad. Dopady jaderných havárií jsou fatální. Fatální jsou však i dopady na životní prostředí jiných elektráren. A bez elektrické energie už lidstvo žít nedovede. Každý z nás denně potřebuje elektřinu. Proto musíme hledat nové zdroje, které nám příliš nezničí planetu. Jaderná energie se jeví jako ekologický zdroj energie s velikou výtěžností. Ale asi nikdo z nás nechce vidět dopady jaderné katastrofy. Zdroje 1. QUASCHNING, Volker. Obnovitelné zdroje energií. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 296 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-3250-3.
  • 3. -je to odborná kniha - je dobře napsaná - autor je vzdělaný 2. Jaderná energie. In: Jaderná energie [online]. [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=/slideshow/posledn-kol-kpi-15832547/15832547/s&source=web&cd=11&sqi=2&ved=0CG0Q FjAK&url=http%3A%2F%2Fwww.zsstaflova.cz%2Fvyukove_materialy%2F9_rocnik%2FJader na_energie.ppt&ei=EcveULeVBcaJ4AT93ICACg&usg=AFQjCNH8lXXDMl9XCE07VEXGg3tQ5tyo aA&sig2=zvkSQyXu9eWY1J3S9s9fuQ -z tohoto zdroje byly použity pouze dva obrázky - jedná se o výukový materiál 3. Jaderná energetika z pohledu energetické bezpečnosti. Dostupné z: http://www.globalpolitics.cz/clanky/jaderna-energetika-z-pohledu-energeticke-bezpecnosti - Důvěryhodný zdroj - Dobře napsané 4. Jaderný odpad. [online]. [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: http://www.jaderny-odpad.cz/ - Důvěryhodný zdroj - Dobře napsané 5. Havárie v Černobylu. [online]. [cit. 2012-12-31 ]. Dostupné z: http://www.cernobyl-havarie.cz/ - Důvěryhodný zdroj - Dobře napsané Anotace: Text se zabývá problematikou jaderné energetiky. V úvodu je vysvětleno, jak pracuje jaderná elektrárna. Dále jsou vytyčeny výhody jaderné energie. Poté jsou uvedeny hrozby jaderné energie, přičemž je popsána i havárie v Černobylu. V závěru jsou pak konzultovány výhody i nevýhody jaderné energie. Klíčová slova: energie, jaderná, elektrárna, havárie, reaktor