際際滷

際際滷Share a Scribd company logo

Posv│tno ukol

?
?
Ond?ej V└voda
Ond?ej V└voda
1 of 5
Download to read offline
Argumentace: Mircea Eliade a ?mile Durkheim se ?ad┴ mezi badatele, kte?┴ se v?znamn├ pod┴leli na v?voji religionistiky jako v├dn┴ho oboru a jejich pr│ce m├la ve sv└ dob├ zna?n? vliv. Tyto autory jsme b├hem p?edm├tu ?vod do religionistiky podrobn├ prob┴rali, z tohoto d?vodu jsem si je vybral pro ┣?ely z│v├re?n└ho ┣kolu. C┴lem t└to pr│ce je kr│tk└ p?edstaven┴ t├chto autor? a kritick│ reflexe jejich p?┴stup? ke kategorii n│bo?enstv┴. Anotace: Pr│ce se zab?v│ dv├ma v?znamn?mi badateli v oblasti religionistiky a jejich pohledem na n│bo?enstv┴. Zab?v│ se tak└ pojet┴m posv│tna u ka?d└ho z nich a vztahem spole?nosti k tomuto jevu. Kl┴?ov│ slova: V├da, n│bo?enstv┴, posv│tno, spole?nost, sakr│ln┴, prof│nn┴. Mircea Eliade a ?mile Durkheim C Jak p?istupovali ke kategorii n│bo?enstv┴? Mircea Eliade Mircea Eliade byl rumunsk? religionista, kter? p?edn│?el ve Spojen?ch st│tech a jeho pr│ce, v?etn├ terminologie, m├la na v?voj religionistiky velk? vliv. Byl p?edstavitelem hermeneutiky n│bo?enstv┴, co? je v├deck│ discipl┴na, kter│ se sna?┴ vylo?it smysl a v?znam n│bo?enstv┴. Na n│bo?enstv┴ se zde nahl┴?┴ jako na duchovn┴ projev ?lov├ka. C┴lem t└to v├dy je tedy interpretovat smysl a v?znam n│bo?enstv┴ jako kulturn├ aktivn┴ hodnoty. Eliade pova?uje za kl┴?ov? prvek p?i studiu n│bo?enstv┴ posv│tno. Posv│tno se podle n├j projevuje jako nez│visl│ skute?nost, kter│ se pro ?lov├ka stala c┴lem hled│n┴. M??e se vyjevit v jak└koliv form├, nap?┴klad v kameni, stromu apod. - pro tento akt zavedl term┴n hierofanie. ?lov├k p?edmodern┴ch spole?nost┴ m│ vrozenou schopnost toto posv│tno vn┴mat, kde?to ?lov├k modern┴ spole?nosti postupnou desakralizac┴ sv├ta tuto vlastnost ztratil. Podle n├j se n│bo?ensk? jedinec sna?il naru?it stejnorodost prost?ed┴ pomoc┴ ritu│lu, kter? vlastn├ p?ipodob┥uje ?Stvo?en┴ sv├ta＾ a t┴m se spoj┴ op├t s duchovn┴m prost?ed┴m, ze kter└ho poch│z┴. Za p?┴klad uv│d┴ nap?┴klad kostel uprost?ed m├sta, kter? je pro n│bo?ensk└ho jedince n├?┴m zcela v?jime?n?m, doslova m┴stem spojen┴ prof│nn┴ho a sakr│ln┴ho sv├ta. Vzhledem k t└to teorii Eliade dosp┴v│ k t├mto z│v├r?m: ?Sv├t se d│ uchopit jako?to sv├t,
jako?to Kosmos, pouze pokud se odhaluje jako sv├t posv│tn?. Tato n│bo?ensk│ nostalgie vyjad?uje touhu po ?ivot├ v Kosmu ?ist└m a svat└m, takov└m, jak? byl na po?│tku, kdy? vych│zel z rukou Stvo?itele.＾ Na Eliadeho pr│ci lze poznat, ?e byla zna?n├ ovlivn├na Ottov?m pojet┴m posv│tna. Eliade se sna?il na jeho pr│ci nav│zat a rozv┴jet ji d│l C z?st│v│ zde tedy probl└m s intersubjektivn┴ verifikac┴ posv│tn└ho pro?itku. ?mile Durkheim Francouzsk? badatel ?mile Durkheim je pova?ov│n za hlavn┴ho p?edstavitele po?│tk? sociologie n│bo?enstv┴. Sociologie oproti jin?m discipl┴n│m rezignuje na hled│n┴ esenci│ln┴ podstaty n│bo?enstv┴. Zab?v│ se sp┴?e podm┴nkami fungov│n┴ n│bo?enstv┴ ve spole?nosti, jeho dopady a d?sledky. ?mile Durkheim zkoumal n│bo?enstv┴ ?primitivn┴ch＾ kmen?, aby poznal n│bo?enstv┴ v jeho p?vodn┴ podob├ a na tomto z│klad├ se pokusil vysv├tlit vztah modern┴ho ?lov├ka k religiozit├. Durkheim zd?raz┥uje, ?e k n│bo?enstv┴ se nem│ p?istupovat jako k ned├liteln└ jednot├, ale d?le?it└ je soust?edit se na jeho jednotliv└ ?│sti (dogmata, ritu│ly, ceremonie,´). I pro Durkheima je kl┴?ov?m prvkem n│bo?enstv┴ posv│tn└, ale na rozd┴l od pojet┴ Rudolfa Otty a Mircea Eliadeho je posv│tn└ podle Durkheima spole?ensky definovan└ C spole?nost ur?┴ n├kter└ jevy jako posv│tn└ a ostatn┴ jevy hodnot┴ jako prof│nn┴. V tomto pojet┴ to tedy nejsou nadp?irozen└ jevy a bytosti, kter└ tvo?┴ posv│tno, ale jedn│ se o soci│ln┴ konstrukt. Aby se v?ak dalo n├co ozna?it jako posv│tn└, mus┴ nejprve vzniknout syst└m v┴ry a ritu│l?, na z│klad├ kter└ho toto ozna?en┴ vznik│. Ritu│l je v Durkheimov├ pojet┴ praktick│ ?innost z│visl│ na v┴?e. Abychom ho tedy mohli charakterizovat, nejprve mus┴me charakterizovat v┴ru. Durkheim uv│d┴, ?e: ?Ka?d│ n│m zn│m│ v┴ra m│ stejnou podstatu jako v┴ry ostatn┴: p?edpokl│d│ klasifikaci v?ech re│ln?ch i ide│ln┴ch v├c┴, kter└ si jen ?lov├k m??e p?edstavit do dvou t?┴d, do dvou protikladn?ch skupin obvykle ozna?ovan?ch dv├ma rozd┴ln?mi term┴ny, je? velmi p?esn├ vyjad?uj┴ slova prof│nn┴ a sakr│ln┴.＾ Dal?┴m d?le?it?m prvkem v Durkheimov├ pojet┴ n│bo?enstv┴ je spole?ensk└ uskupen┴, kter└ se ?┴d┴ stejnou ideou (c┴rkev). C┴rkev je hlavn┴m prvkem, kter? odli?uje n│bo?ensk└ kon│n┴ od magie, nebo? ta je ?ist├ individu│ln┴ z│le?itost┴. Durkheimova definice n│bo?enstv┴ zn┴: ?N│bo?enstv┴ je jednotn? syst└m v┴ry a praktik vztahuj┴c┴ch se k posv│tn?m v├cem, tj.
v├cem odta?it?m a zak│zan?m; syst└m v┴ry a praktik, kter└ sjednocuj┴ v?echny sv└ p?┴vr?ence v jedin└m mor│ln┴m spole?enstv┴ naz?van└m c┴rkev.＾ N│bo?enstv┴ m│ podle t└to definice za ┣kol vytv│?et a udr?ovat soci│ln┴ kohezi. Kritikou u Durkheima je fakt, ?e v jeho pojet┴ doch│z┴ vlastn├ k zam├n├n┴ spole?nosti s n│bo?enstv┴m. N│bo?enstv┴ podle n├j vytv│?┴ a udr?uje spole?nost. V p?┴pad├ n│bo?enstv┴ tomu v?ak ne v?dy je, p?┴kladem mohu uv└st vztah ran└ho k?es?anstv┴ s judaismem. Z│v├r Z v??e uveden?ch informac┴ lze pozorovat ur?it└ podobnosti mezi popisem posv│tna u obou autor?. Shoduj┴ se na tom, ?e posv│tn└ (sakr│ln┴) je opakem sv├tsk└ho (prof│nn┴ho) a tyto kategorie jsou p?┴sn├ odd├leny a z│rove┥ otev?eny p?echodu. Prim│rn┴ rozd┴l spo?┴v│ v tom, ?e podle Durkheima si jedinec m??e zvolit, zda chce b?t sou?│st┴ prof│nn┴ho ?i posv│tn└ho sv├ta, zat┴mco Eliade tvrd┴, ?e posv│tno je sou?│st┴ tohoto sv├ta odjak?iva, ale modern┴ spole?nost s n┴m postupn├ ztratila kontakt a sv├t desakralizovala. Podstatou posv│tna je podle Durkheima jist│ z│konitost, p?┴kazy a izolovanost, Eliade vid┴ podstatu posv│tna v jeho v?udyp?┴tomnosti C projevuje se v ka?d└ ?innosti ?lov├ka, co? v?ak vn┴m│ pouze ur?it│ skupina lid┴. Obrazov│ p?┴loha: Pojet┴ posv│tna u t├chto autor?
Seznam pou?it?ch zdroj?: DURKHEIM, ?mile. Element│rn┴ formy n│bo?ensk└ho ?ivota: syst└m totemismu v Austr│lii. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2002. 491 s. Oik┣men└. ISBN 80-7298-056-4. 1. Jedn│ se o p?vodn┴ studii p?┴mo relevantn┴ k t└matu. 2. Autor byl ve sv└ dob├ uzn│vanou autoritou. 3. Text je ps│n odborn?m stylem. 4. Autor se sna?il vych│zet ze sv?ch vlastn┴ch poznatk?. 5. Jedn│ se o text star?┴ho data. ELIADE, Mircea. Posv│tn└ a prof│nn┴. 1. vyd. Praha: ?esk│ k?es?ansk│ akademie, 1994. 155 s. Knihy ze sv├ta. ISBN 80-85795-11-6. 1. Jedn│ se o p?vodn┴ studii p?┴mo relevantn┴ k t└matu. 2. Autor byl ve sv└ dob├ uzn│vanou autoritou. 3. Text je ps│n odborn?m stylem. 4. Autor se sna?il vych│zet ze sv?ch vlastn┴ch poznatk?. 5. Jedn│ se o text star?┴ho data. HO?EK, Pavel. Mircea Eliade: homo religiosus. Reflexe, 2004, 26, s. 79-96. ISSN 0862-6901. 1. Autor je kvalifikovan? k seps│n┴ ?l│nku na toto t└ma. 2. ?l│nek je ps│n odborn?m stylem. 3. Obsahuje rozs│hl? cita?n┴ apar│t. 4. Text je naps│n objektivn┴m pohledem bez snahy ovlivnit ?ten│?e. 5. P?esnost, bezchybnost v oblasti jazyka.
Mircea Eliade. In: HRBOTICK?, Eva. Filozofick│ fakulta MU: Str│nka p?┴sp├vk? student? [online]. [2001] [cit. 2012-12-31]. Dostupn└ z: http://www.phil.muni.cz/fil/studenti/eliade%28hrboticka%29.html 1. Text je kvalitn┴ kritickou reflex┴ prob┴ran└ problematiky. 2. Obsahuje relevantn┴ cita?n┴ apar│t k t└matu. 3. P?esnost, bezchybnost v oblasti jazyka. 4. Nev?hodou je neuveden└ datum vzniku ?l│nku. 5. Chyb┴ bli??┴ informace o autorovi.

More Related Content

Posv│tno ukol

  • 1. Argumentace: Mircea Eliade a ?mile Durkheim se ?ad┴ mezi badatele, kte?┴ se v?znamn├ pod┴leli na v?voji religionistiky jako v├dn┴ho oboru a jejich pr│ce m├la ve sv└ dob├ zna?n? vliv. Tyto autory jsme b├hem p?edm├tu ?vod do religionistiky podrobn├ prob┴rali, z tohoto d?vodu jsem si je vybral pro ┣?ely z│v├re?n└ho ┣kolu. C┴lem t└to pr│ce je kr│tk└ p?edstaven┴ t├chto autor? a kritick│ reflexe jejich p?┴stup? ke kategorii n│bo?enstv┴. Anotace: Pr│ce se zab?v│ dv├ma v?znamn?mi badateli v oblasti religionistiky a jejich pohledem na n│bo?enstv┴. Zab?v│ se tak└ pojet┴m posv│tna u ka?d└ho z nich a vztahem spole?nosti k tomuto jevu. Kl┴?ov│ slova: V├da, n│bo?enstv┴, posv│tno, spole?nost, sakr│ln┴, prof│nn┴. Mircea Eliade a ?mile Durkheim C Jak p?istupovali ke kategorii n│bo?enstv┴? Mircea Eliade Mircea Eliade byl rumunsk? religionista, kter? p?edn│?el ve Spojen?ch st│tech a jeho pr│ce, v?etn├ terminologie, m├la na v?voj religionistiky velk? vliv. Byl p?edstavitelem hermeneutiky n│bo?enstv┴, co? je v├deck│ discipl┴na, kter│ se sna?┴ vylo?it smysl a v?znam n│bo?enstv┴. Na n│bo?enstv┴ se zde nahl┴?┴ jako na duchovn┴ projev ?lov├ka. C┴lem t└to v├dy je tedy interpretovat smysl a v?znam n│bo?enstv┴ jako kulturn├ aktivn┴ hodnoty. Eliade pova?uje za kl┴?ov? prvek p?i studiu n│bo?enstv┴ posv│tno. Posv│tno se podle n├j projevuje jako nez│visl│ skute?nost, kter│ se pro ?lov├ka stala c┴lem hled│n┴. M??e se vyjevit v jak└koliv form├, nap?┴klad v kameni, stromu apod. - pro tento akt zavedl term┴n hierofanie. ?lov├k p?edmodern┴ch spole?nost┴ m│ vrozenou schopnost toto posv│tno vn┴mat, kde?to ?lov├k modern┴ spole?nosti postupnou desakralizac┴ sv├ta tuto vlastnost ztratil. Podle n├j se n│bo?ensk? jedinec sna?il naru?it stejnorodost prost?ed┴ pomoc┴ ritu│lu, kter? vlastn├ p?ipodob┥uje ?Stvo?en┴ sv├ta＾ a t┴m se spoj┴ op├t s duchovn┴m prost?ed┴m, ze kter└ho poch│z┴. Za p?┴klad uv│d┴ nap?┴klad kostel uprost?ed m├sta, kter? je pro n│bo?ensk└ho jedince n├?┴m zcela v?jime?n?m, doslova m┴stem spojen┴ prof│nn┴ho a sakr│ln┴ho sv├ta. Vzhledem k t└to teorii Eliade dosp┴v│ k t├mto z│v├r?m: ?Sv├t se d│ uchopit jako?to sv├t,
  • 2. jako?to Kosmos, pouze pokud se odhaluje jako sv├t posv│tn?. Tato n│bo?ensk│ nostalgie vyjad?uje touhu po ?ivot├ v Kosmu ?ist└m a svat└m, takov└m, jak? byl na po?│tku, kdy? vych│zel z rukou Stvo?itele.＾ Na Eliadeho pr│ci lze poznat, ?e byla zna?n├ ovlivn├na Ottov?m pojet┴m posv│tna. Eliade se sna?il na jeho pr│ci nav│zat a rozv┴jet ji d│l C z?st│v│ zde tedy probl└m s intersubjektivn┴ verifikac┴ posv│tn└ho pro?itku. ?mile Durkheim Francouzsk? badatel ?mile Durkheim je pova?ov│n za hlavn┴ho p?edstavitele po?│tk? sociologie n│bo?enstv┴. Sociologie oproti jin?m discipl┴n│m rezignuje na hled│n┴ esenci│ln┴ podstaty n│bo?enstv┴. Zab?v│ se sp┴?e podm┴nkami fungov│n┴ n│bo?enstv┴ ve spole?nosti, jeho dopady a d?sledky. ?mile Durkheim zkoumal n│bo?enstv┴ ?primitivn┴ch＾ kmen?, aby poznal n│bo?enstv┴ v jeho p?vodn┴ podob├ a na tomto z│klad├ se pokusil vysv├tlit vztah modern┴ho ?lov├ka k religiozit├. Durkheim zd?raz┥uje, ?e k n│bo?enstv┴ se nem│ p?istupovat jako k ned├liteln└ jednot├, ale d?le?it└ je soust?edit se na jeho jednotliv└ ?│sti (dogmata, ritu│ly, ceremonie,´). I pro Durkheima je kl┴?ov?m prvkem n│bo?enstv┴ posv│tn└, ale na rozd┴l od pojet┴ Rudolfa Otty a Mircea Eliadeho je posv│tn└ podle Durkheima spole?ensky definovan└ C spole?nost ur?┴ n├kter└ jevy jako posv│tn└ a ostatn┴ jevy hodnot┴ jako prof│nn┴. V tomto pojet┴ to tedy nejsou nadp?irozen└ jevy a bytosti, kter└ tvo?┴ posv│tno, ale jedn│ se o soci│ln┴ konstrukt. Aby se v?ak dalo n├co ozna?it jako posv│tn└, mus┴ nejprve vzniknout syst└m v┴ry a ritu│l?, na z│klad├ kter└ho toto ozna?en┴ vznik│. Ritu│l je v Durkheimov├ pojet┴ praktick│ ?innost z│visl│ na v┴?e. Abychom ho tedy mohli charakterizovat, nejprve mus┴me charakterizovat v┴ru. Durkheim uv│d┴, ?e: ?Ka?d│ n│m zn│m│ v┴ra m│ stejnou podstatu jako v┴ry ostatn┴: p?edpokl│d│ klasifikaci v?ech re│ln?ch i ide│ln┴ch v├c┴, kter└ si jen ?lov├k m??e p?edstavit do dvou t?┴d, do dvou protikladn?ch skupin obvykle ozna?ovan?ch dv├ma rozd┴ln?mi term┴ny, je? velmi p?esn├ vyjad?uj┴ slova prof│nn┴ a sakr│ln┴.＾ Dal?┴m d?le?it?m prvkem v Durkheimov├ pojet┴ n│bo?enstv┴ je spole?ensk└ uskupen┴, kter└ se ?┴d┴ stejnou ideou (c┴rkev). C┴rkev je hlavn┴m prvkem, kter? odli?uje n│bo?ensk└ kon│n┴ od magie, nebo? ta je ?ist├ individu│ln┴ z│le?itost┴. Durkheimova definice n│bo?enstv┴ zn┴: ?N│bo?enstv┴ je jednotn? syst└m v┴ry a praktik vztahuj┴c┴ch se k posv│tn?m v├cem, tj.
  • 3. v├cem odta?it?m a zak│zan?m; syst└m v┴ry a praktik, kter└ sjednocuj┴ v?echny sv└ p?┴vr?ence v jedin└m mor│ln┴m spole?enstv┴ naz?van└m c┴rkev.＾ N│bo?enstv┴ m│ podle t└to definice za ┣kol vytv│?et a udr?ovat soci│ln┴ kohezi. Kritikou u Durkheima je fakt, ?e v jeho pojet┴ doch│z┴ vlastn├ k zam├n├n┴ spole?nosti s n│bo?enstv┴m. N│bo?enstv┴ podle n├j vytv│?┴ a udr?uje spole?nost. V p?┴pad├ n│bo?enstv┴ tomu v?ak ne v?dy je, p?┴kladem mohu uv└st vztah ran└ho k?es?anstv┴ s judaismem. Z│v├r Z v??e uveden?ch informac┴ lze pozorovat ur?it└ podobnosti mezi popisem posv│tna u obou autor?. Shoduj┴ se na tom, ?e posv│tn└ (sakr│ln┴) je opakem sv├tsk└ho (prof│nn┴ho) a tyto kategorie jsou p?┴sn├ odd├leny a z│rove┥ otev?eny p?echodu. Prim│rn┴ rozd┴l spo?┴v│ v tom, ?e podle Durkheima si jedinec m??e zvolit, zda chce b?t sou?│st┴ prof│nn┴ho ?i posv│tn└ho sv├ta, zat┴mco Eliade tvrd┴, ?e posv│tno je sou?│st┴ tohoto sv├ta odjak?iva, ale modern┴ spole?nost s n┴m postupn├ ztratila kontakt a sv├t desakralizovala. Podstatou posv│tna je podle Durkheima jist│ z│konitost, p?┴kazy a izolovanost, Eliade vid┴ podstatu posv│tna v jeho v?udyp?┴tomnosti C projevuje se v ka?d└ ?innosti ?lov├ka, co? v?ak vn┴m│ pouze ur?it│ skupina lid┴. Obrazov│ p?┴loha: Pojet┴ posv│tna u t├chto autor?
  • 4. Seznam pou?it?ch zdroj?: DURKHEIM, ?mile. Element│rn┴ formy n│bo?ensk└ho ?ivota: syst└m totemismu v Austr│lii. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2002. 491 s. Oik┣men└. ISBN 80-7298-056-4. 1. Jedn│ se o p?vodn┴ studii p?┴mo relevantn┴ k t└matu. 2. Autor byl ve sv└ dob├ uzn│vanou autoritou. 3. Text je ps│n odborn?m stylem. 4. Autor se sna?il vych│zet ze sv?ch vlastn┴ch poznatk?. 5. Jedn│ se o text star?┴ho data. ELIADE, Mircea. Posv│tn└ a prof│nn┴. 1. vyd. Praha: ?esk│ k?es?ansk│ akademie, 1994. 155 s. Knihy ze sv├ta. ISBN 80-85795-11-6. 1. Jedn│ se o p?vodn┴ studii p?┴mo relevantn┴ k t└matu. 2. Autor byl ve sv└ dob├ uzn│vanou autoritou. 3. Text je ps│n odborn?m stylem. 4. Autor se sna?il vych│zet ze sv?ch vlastn┴ch poznatk?. 5. Jedn│ se o text star?┴ho data. HO?EK, Pavel. Mircea Eliade: homo religiosus. Reflexe, 2004, 26, s. 79-96. ISSN 0862-6901. 1. Autor je kvalifikovan? k seps│n┴ ?l│nku na toto t└ma. 2. ?l│nek je ps│n odborn?m stylem. 3. Obsahuje rozs│hl? cita?n┴ apar│t. 4. Text je naps│n objektivn┴m pohledem bez snahy ovlivnit ?ten│?e. 5. P?esnost, bezchybnost v oblasti jazyka.
  • 5. Mircea Eliade. In: HRBOTICK?, Eva. Filozofick│ fakulta MU: Str│nka p?┴sp├vk? student? [online]. [2001] [cit. 2012-12-31]. Dostupn└ z: http://www.phil.muni.cz/fil/studenti/eliade%28hrboticka%29.html 1. Text je kvalitn┴ kritickou reflex┴ prob┴ran└ problematiky. 2. Obsahuje relevantn┴ cita?n┴ apar│t k t└matu. 3. P?esnost, bezchybnost v oblasti jazyka. 4. Nev?hodou je neuveden└ datum vzniku ?l│nku. 5. Chyb┴ bli??┴ informace o autorovi.