ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo

René descarte spdf závěrečný úkol KPI

•
•
Jana Báčová
Jana Báčová
1 of 7
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN PEDAGOGI CKÁ FAKULTA KATEDRA OB ANSKÉ VÝCHOVY René Descartes Místo Boha v Descartov filosofii Ro níková písemná práce Autor: Jana Vodáková u o: 363329 Brno, 2012
Argumentace Descartes je jednou z nejvlivn j ích osobností historie a svým pochybováním a poznatky v matematice, fyzice i fyziologii posunul ve keré my lení dop edu. Ve svých spisech postupuje metodicky, co znamená, e nejprve definuje pojmy, pak vyslovuje postuláty a axiómata a nakonec v po adí pou ka d kaz stru n shrnuje d vody a d kazy pro existenci bo í. V tomto postupu je patrný p edev ím logický, matematický i geometrický postup. Své my lenky vyvozuje od nejjednodu ích po nejslo it j í. Tím je jeho filosofie pro m velice poutavá. Na pedagogické fakult studuji ob anskou nauku a filosofie je úst edním p edm t studia. K názvu tématu jsem dosp la postupným studiem Descartových prací. V tomto úkolu v ak prezentuji pouze jeho ivot, av ak i ten je velmi zajímavý a zaslou í si pozornost.
Anotace René Descartes se narodil do rodiny právníka. Matka mu zem ela kdy byl je t dít , otec se znovu o enil a odst hoval, Descarta tak vychovávala babi ka. V deseti letech za al studovat na jezuitské koleji, poté studoval právnickou univerzitu. V roce 1618 vstoupil do armády. Po bitv na Bílé ho e se zdr oval v Praze, kde nav t voval Karlovu universitu. Pak nastal as cestování po Evrop . Na as se usadil v Pa í i, kde objevil zákon lomu sv tla. Poté se odst hoval do Holandska, kde pracoval na n kolika dílech, která ov em nevydal z obavy z inkvizice. Nachází si zde p ítelkyni, se kterou má dceru. Ta ale jako malá umírá. Descartes se st huje do védska, kam ho pozvala královna Kristina, které dává lekce filozofie. V roce 1650 zde umírá na zápal plic. Klí ová slova Právník, studium, voják, matematika, v da, optika, filosofie, díla, Holandsko, princezna Al b ta, védsko, královna Kristina
RENÉ DESCARTES ivot René Descartes (Renatus Cartesius) se narodil 31. 3. 1596 v rodin právníka v La Haye v Touraine. V ten den, kdy se narodil, nakazil se od matky tuberkulózou. Nad je na jeho p e ití byly malé, ale chlapec se z této nemoci vylé il. Matka v ak po trnácti m sících, od doby co se malý René narodil, zem ela. Otec byl rádcem v místním parlament , v roce 1600 se znovu o enil a ode el do Rennes. Descarta vychovávala jeho babi ka z mat iny strany, ale poté, co zem ela (1610) se p estal se svojí rodinou stýkat. V dob kdy mu bylo teprve deset let (1606) za al studovat na jezuitské koleji v La Fléche. Zde il a ídil se v emi pravidly, které kola ukládala (Thomson, 2004). V roce 1615 ode el Descartes studovat právo na univerzitu v Poitiers. Ale zda bude právníkem, pro n ho nebylo zcela jisté. V roce 1618 vstoupil jako dobrovolník do vojska holandského protestanta Mo ice Nassavského. Cht l poznat sv t a ivot kolem, co armáda umo ovala. V dob , kdy slou il v Brede poznal Issaca Beeckmana, s kterým m l jedno spole né. Byl to zájem o matematiku. Beeckman se stal Descartovým u itelem a spolupracovníkem. Spolupracovali na problému padajících t les a hydraulistiky. V kv tnu 1619 ode el Decsartes do Bavorska, kde se p idal k armád Maxmiliána Bavorského a ú astnil se bitvy na Bílé ho e. S vít znými vojsky m l p itáhnout do Prahy a zdr et se v ní n kolik m síc (Tretera, 2006, str. 297). Mezitím sta il nav tívit Karlovu Univerzitu, kde s Mistrem Kampanem hovo il o v deckých poznatcích. Toto období ( ivot u vojska) vyst ídalo cestování po Evrop . Na po átku dvacátých let 17. století Descartes cestoval p edev ím po N mecku, Holandsku, Itálii a Francii (Thomson, 2004, str. 19). Kolem roku 1625 se usadil v Pa í i, kde il a do roku 1628 1629. Zde se také potkal s adou významných osobností a za al se p átelit s mu em jménem Mersenn. V této dob se Descartes za al zajímat o optiku a objevil zákon lomu sv tla. Av ak zájem o matematiku se oslaboval. P estal pracovat na spise Pravidla na vedení rozumu a zam il se na nový projekt. Ve Francii m l René Descartes spoustu nep átel, a proto se v roce 1629 p est hoval do Holandska, kde m l p edev ím klid na svoji práci. Cht l rozvinout p edev ím metodu o v d a filosofii. Nejvíce asu v noval pokus m v optice a fyziologii. Tyto poznatky byly zahrnuty v díle Sv t, které zárove p edstavovalo rozpravu o anatomii a fyziologii pod názvem lov k. Toto dílo v ak nevydal, a to ze strachu z inkvizice. Obával se jeho nep ijetí
a také toho, e by mohl být souzen (stejn jako Galilei). Descartova díla byly v t inou nedokon ená a nepublikovaná. Za íná se v novat zejména eseji o algeb e a geometrii. Tu dokon uje a uve ej uje v zim roku 1635 1636 pod názvem Rozprava o metod jak správn vést sv j rozum a hledat pravdu ve v dách . Za astné období Descartova ivota, je pova ována doba od 1637 1640, kdy se p est hoval na holandské pob e í nedaleko Haarlemu, kde il s p ítelkyní Helen a dcerou Francine. V tomto období také za íná pracovat na svém prvním díle Meditace o první filosofii , kde jsou obsa eny základy fyziky. V roce 1640 v ak astné období kon í. Francine, dcera René Descarta umírá na hore ku a za íná dal í etapa jeho ivota. V této nové etap se Descartovi tolik neda ilo, byl zapleten s Voetiom a byl souzen. Obvin ní se ukázalo být fale né, ale i p esto se pro n ho pobyt v Holandsku stal mnohem t ím. Roku 1641 za al psát Principy filosofie a v roce 1644 byly p ipravené k vydání (Thomson, 2004, str. 23). Dílo je rozd lené na ty i ásti a m lo být kompletním formulováním Descartovi p írodní filosofie a metafyziky vyjád eným ve form u ebnice (Thomson, 2004, str. 23). V tomto období se setkal s princeznou Al b tou, dcerou eského krále Fridricha Falckého. S princeznou se setkal v Holandsku, jeliko echy musela tato rodina opustit ji v dob , kdy byly Al b t teprve dva roky. Stejn jako Descartovi, tak královské rodin poskytla tato zem exil. S falckou hrab nkou si Descart dopisoval prost ednictvím dopis a hovo il s ní o filosofii. Z korespondence, která byla pozd ji vydána, plyne, e vztah Descarta k Al b t byl více jak pouhé p átelství. Dochovaných dopis je t icet dva a jejich obsahem není jen pouhá rozprava o filosofii, n které listy jsou d v rn j í. Kdy se Al b ta odst hovala z Holandska, tak krátce na to ode el Descartes do Francie. Pa í nav tívil naposledy v kv tnu 1648 a zase rychle odcestoval, jeliko bylo m sto uprost ed povstání. Roku 1649 odcestoval do védska, kde byl té Descart v p ítel Chanut. Do védska ho pozvala sama královna Kristina, která se zajímala o Descartova díla a ádala odpov di na n které otázky, kterým nerozum la. T ikrát týdn nav t voval královnu a dával ji lekce ze své filosofie. Tyto hodiny za ínaly kolem páté hodiny ráno, co bylo pro Descarta nezvyklé. Rád si pospal a v dopoledních hodinách se v noval psaní a etb . Byl také zvyklý na teplé podnebí, to v ak ve védsku nebylo. Vliv m podnebí nedokázal elit, onemocn l zápalem plic a 11. 2. 1650 zem el (Thomson, 2004, stránky 24-25). Královna Kristina si pak nechala vypreparovat Descartovu lepku a polo ila si ji na sv j pracovní st l (Tretera, 2006, str. 298).
René descarte spdf závěrečný úkol KPI
Citovaná literatura: [1] SPINOZA, B. René Descarta Principy filosofie. Praha: Filosofia, 2004. ISBN 80 7007- 204 0. [2] THOMSON, G. Descartes. Bratislava: PT (Albert Maren in), 2004. ISBN 80-88912-63-6. [3] TRETERA, I. Nástin d jin evropského my lení Od Thaléta k Rousseauovi. Praha: Paseka, 2006. ISBN 80 7185-819 6. [4] STÖRIG, H. J. Malé d jiny filosofie. Kostelní Vyd í: Karmelitán, 2000. ISBN 80 7192- 500 2. [5] SMITH, Kurt. Descartes' Life and Works: The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.), 2001 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/fall2012/entries/descartes-works [6] Descartes, the Cartesian Circle, and Epistemology Without God. Philosophy and Phenomenological Research: The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. 2005, ro . 70, . 1, s. 1-33 [cit. 2012-06-06]. ISSN 0031-8205. DOI: 10.1111/j.1933- 1592.2005.tb00504.x. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1933-1592.2005.tb00504.x [7] Wikipedie: Otev ená encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ren%C3%A9_Descartes Hodnocení zdroj : [3] Tuto monografii pova uji za velmi vhodnou pro její p ehlednost. Jednodu e prezentuje jednotlivé asové úseky, co zlep uje orientaci pro první seznámení se s tématem. [6] lánek pochází ze spolehlivého zdroje odkud ji n kolik let pravideln erpám. I kdy je psán v anglickém jazyce, je jednoduchý na pochopení filosofických souvislostí. [7] Wikipedie je prvním zdrojem, který mi po zadání ve vyhledava i vyjede. Ob as pochybuji o n kterých skute nostech, ale na konci stránky mám alespo seznam odkaz a jiných zdroj , kde dále mohu hledat.

More Related Content

René descarte spdf závěrečný úkol KPI

  • 1. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN PEDAGOGI CKÁ FAKULTA KATEDRA OB ANSKÉ VÝCHOVY René Descartes Místo Boha v Descartov filosofii Ro níková písemná práce Autor: Jana Vodáková u o: 363329 Brno, 2012
  • 2. Argumentace Descartes je jednou z nejvlivn j ích osobností historie a svým pochybováním a poznatky v matematice, fyzice i fyziologii posunul ve keré my lení dop edu. Ve svých spisech postupuje metodicky, co znamená, e nejprve definuje pojmy, pak vyslovuje postuláty a axiómata a nakonec v po adí pou ka d kaz stru n shrnuje d vody a d kazy pro existenci bo í. V tomto postupu je patrný p edev ím logický, matematický i geometrický postup. Své my lenky vyvozuje od nejjednodu ích po nejslo it j í. Tím je jeho filosofie pro m velice poutavá. Na pedagogické fakult studuji ob anskou nauku a filosofie je úst edním p edm t studia. K názvu tématu jsem dosp la postupným studiem Descartových prací. V tomto úkolu v ak prezentuji pouze jeho ivot, av ak i ten je velmi zajímavý a zaslou í si pozornost.
  • 3. Anotace René Descartes se narodil do rodiny právníka. Matka mu zem ela kdy byl je t dít , otec se znovu o enil a odst hoval, Descarta tak vychovávala babi ka. V deseti letech za al studovat na jezuitské koleji, poté studoval právnickou univerzitu. V roce 1618 vstoupil do armády. Po bitv na Bílé ho e se zdr oval v Praze, kde nav t voval Karlovu universitu. Pak nastal as cestování po Evrop . Na as se usadil v Pa í i, kde objevil zákon lomu sv tla. Poté se odst hoval do Holandska, kde pracoval na n kolika dílech, která ov em nevydal z obavy z inkvizice. Nachází si zde p ítelkyni, se kterou má dceru. Ta ale jako malá umírá. Descartes se st huje do védska, kam ho pozvala královna Kristina, které dává lekce filozofie. V roce 1650 zde umírá na zápal plic. Klí ová slova Právník, studium, voják, matematika, v da, optika, filosofie, díla, Holandsko, princezna Al b ta, védsko, královna Kristina
  • 4. RENÉ DESCARTES ivot René Descartes (Renatus Cartesius) se narodil 31. 3. 1596 v rodin právníka v La Haye v Touraine. V ten den, kdy se narodil, nakazil se od matky tuberkulózou. Nad je na jeho p e ití byly malé, ale chlapec se z této nemoci vylé il. Matka v ak po trnácti m sících, od doby co se malý René narodil, zem ela. Otec byl rádcem v místním parlament , v roce 1600 se znovu o enil a ode el do Rennes. Descarta vychovávala jeho babi ka z mat iny strany, ale poté, co zem ela (1610) se p estal se svojí rodinou stýkat. V dob kdy mu bylo teprve deset let (1606) za al studovat na jezuitské koleji v La Fléche. Zde il a ídil se v emi pravidly, které kola ukládala (Thomson, 2004). V roce 1615 ode el Descartes studovat právo na univerzitu v Poitiers. Ale zda bude právníkem, pro n ho nebylo zcela jisté. V roce 1618 vstoupil jako dobrovolník do vojska holandského protestanta Mo ice Nassavského. Cht l poznat sv t a ivot kolem, co armáda umo ovala. V dob , kdy slou il v Brede poznal Issaca Beeckmana, s kterým m l jedno spole né. Byl to zájem o matematiku. Beeckman se stal Descartovým u itelem a spolupracovníkem. Spolupracovali na problému padajících t les a hydraulistiky. V kv tnu 1619 ode el Decsartes do Bavorska, kde se p idal k armád Maxmiliána Bavorského a ú astnil se bitvy na Bílé ho e. S vít znými vojsky m l p itáhnout do Prahy a zdr et se v ní n kolik m síc (Tretera, 2006, str. 297). Mezitím sta il nav tívit Karlovu Univerzitu, kde s Mistrem Kampanem hovo il o v deckých poznatcích. Toto období ( ivot u vojska) vyst ídalo cestování po Evrop . Na po átku dvacátých let 17. století Descartes cestoval p edev ím po N mecku, Holandsku, Itálii a Francii (Thomson, 2004, str. 19). Kolem roku 1625 se usadil v Pa í i, kde il a do roku 1628 1629. Zde se také potkal s adou významných osobností a za al se p átelit s mu em jménem Mersenn. V této dob se Descartes za al zajímat o optiku a objevil zákon lomu sv tla. Av ak zájem o matematiku se oslaboval. P estal pracovat na spise Pravidla na vedení rozumu a zam il se na nový projekt. Ve Francii m l René Descartes spoustu nep átel, a proto se v roce 1629 p est hoval do Holandska, kde m l p edev ím klid na svoji práci. Cht l rozvinout p edev ím metodu o v d a filosofii. Nejvíce asu v noval pokus m v optice a fyziologii. Tyto poznatky byly zahrnuty v díle Sv t, které zárove p edstavovalo rozpravu o anatomii a fyziologii pod názvem lov k. Toto dílo v ak nevydal, a to ze strachu z inkvizice. Obával se jeho nep ijetí
  • 5. a také toho, e by mohl být souzen (stejn jako Galilei). Descartova díla byly v t inou nedokon ená a nepublikovaná. Za íná se v novat zejména eseji o algeb e a geometrii. Tu dokon uje a uve ej uje v zim roku 1635 1636 pod názvem Rozprava o metod jak správn vést sv j rozum a hledat pravdu ve v dách . Za astné období Descartova ivota, je pova ována doba od 1637 1640, kdy se p est hoval na holandské pob e í nedaleko Haarlemu, kde il s p ítelkyní Helen a dcerou Francine. V tomto období také za íná pracovat na svém prvním díle Meditace o první filosofii , kde jsou obsa eny základy fyziky. V roce 1640 v ak astné období kon í. Francine, dcera René Descarta umírá na hore ku a za íná dal í etapa jeho ivota. V této nové etap se Descartovi tolik neda ilo, byl zapleten s Voetiom a byl souzen. Obvin ní se ukázalo být fale né, ale i p esto se pro n ho pobyt v Holandsku stal mnohem t ím. Roku 1641 za al psát Principy filosofie a v roce 1644 byly p ipravené k vydání (Thomson, 2004, str. 23). Dílo je rozd lené na ty i ásti a m lo být kompletním formulováním Descartovi p írodní filosofie a metafyziky vyjád eným ve form u ebnice (Thomson, 2004, str. 23). V tomto období se setkal s princeznou Al b tou, dcerou eského krále Fridricha Falckého. S princeznou se setkal v Holandsku, jeliko echy musela tato rodina opustit ji v dob , kdy byly Al b t teprve dva roky. Stejn jako Descartovi, tak královské rodin poskytla tato zem exil. S falckou hrab nkou si Descart dopisoval prost ednictvím dopis a hovo il s ní o filosofii. Z korespondence, která byla pozd ji vydána, plyne, e vztah Descarta k Al b t byl více jak pouhé p átelství. Dochovaných dopis je t icet dva a jejich obsahem není jen pouhá rozprava o filosofii, n které listy jsou d v rn j í. Kdy se Al b ta odst hovala z Holandska, tak krátce na to ode el Descartes do Francie. Pa í nav tívil naposledy v kv tnu 1648 a zase rychle odcestoval, jeliko bylo m sto uprost ed povstání. Roku 1649 odcestoval do védska, kde byl té Descart v p ítel Chanut. Do védska ho pozvala sama královna Kristina, která se zajímala o Descartova díla a ádala odpov di na n které otázky, kterým nerozum la. T ikrát týdn nav t voval královnu a dával ji lekce ze své filosofie. Tyto hodiny za ínaly kolem páté hodiny ráno, co bylo pro Descarta nezvyklé. Rád si pospal a v dopoledních hodinách se v noval psaní a etb . Byl také zvyklý na teplé podnebí, to v ak ve védsku nebylo. Vliv m podnebí nedokázal elit, onemocn l zápalem plic a 11. 2. 1650 zem el (Thomson, 2004, stránky 24-25). Královna Kristina si pak nechala vypreparovat Descartovu lepku a polo ila si ji na sv j pracovní st l (Tretera, 2006, str. 298).
  • 7. Citovaná literatura: [1] SPINOZA, B. René Descarta Principy filosofie. Praha: Filosofia, 2004. ISBN 80 7007- 204 0. [2] THOMSON, G. Descartes. Bratislava: PT (Albert Maren in), 2004. ISBN 80-88912-63-6. [3] TRETERA, I. Nástin d jin evropského my lení Od Thaléta k Rousseauovi. Praha: Paseka, 2006. ISBN 80 7185-819 6. [4] STÖRIG, H. J. Malé d jiny filosofie. Kostelní Vyd í: Karmelitán, 2000. ISBN 80 7192- 500 2. [5] SMITH, Kurt. Descartes' Life and Works: The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. (Fall 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.), 2001 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/fall2012/entries/descartes-works [6] Descartes, the Cartesian Circle, and Epistemology Without God. Philosophy and Phenomenological Research: The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. 2005, ro . 70, . 1, s. 1-33 [cit. 2012-06-06]. ISSN 0031-8205. DOI: 10.1111/j.1933- 1592.2005.tb00504.x. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1933-1592.2005.tb00504.x [7] Wikipedie: Otev ená encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ren%C3%A9_Descartes Hodnocení zdroj : [3] Tuto monografii pova uji za velmi vhodnou pro její p ehlednost. Jednodu e prezentuje jednotlivé asové úseky, co zlep uje orientaci pro první seznámení se s tématem. [6] lánek pochází ze spolehlivého zdroje odkud ji n kolik let pravideln erpám. I kdy je psán v anglickém jazyce, je jednoduchý na pochopení filosofických souvislostí. [7] Wikipedie je prvním zdrojem, který mi po zadání ve vyhledava i vyjede. Ob as pochybuji o n kterých skute nostech, ale na konci stránky mám alespo seznam odkaz a jiných zdroj , kde dále mohu hledat.