Renesance ve španělsku
- 1. Renesance ve Španělsku Masarykova univerzita Filozofická fakulta, Španělský jazyk a literatura 6. 1. 2013 Nicole Frýdecká
- 2. Téma Renesance ve Španělsku jsem si vybrala proto, že obsahově zapadá do oboru mého studia Španělštiny, tudíž mám o daném tématu, alespoň částečný přehled. Období renesance jsem zvolila z důvodu, že mě celkově toto období zajímá a je lepší se zaměřit na určitou etapu než psát v obecnějším pojetí. Věřím, že toto téma by mohlo být zajímavé i pro ostatní, tedy pro čtenáře mojí práce. Anotace Text práce stručně popisuje situaci ve Španělsku v období renesance a renesanci samotnou. Uvádí nejvýznamnější památky z období renesance a jejich autory. Rozebírá, jaké umělecké slohy v tomto období na území Španělska vznikaly a kdo byl jejich zakladatel. Jakou charakteristikou se vyznačovaly a uvádí památky z tohoto slohu. V neposlední řadě krátce shrnuje život a tvorbu dvou význačných umělců z této doby. Práce obsahuje mentální mapu. Klíčová slova: Španělsko, období, renesance, umění, dílo Renesance ve Španělsku Obecně se pojem renesance používá k označení období trvajícího od poloviny 15. do druhé poloviny 16. století, v němž se plně vyhranil duch moderního člověka. Pokud bychom chtěli pojem více zpřesnit, odpovídá renesance oživení klasického, řecko-římského starověku a zahrnuje v západní Evropě období novověku. Renesance ve Španělsku, připravená plodnými kontakty středomořské oblasti poloostrova s Itálií v období Alfonse V. Šlechetného, stejně jako vliv burgundskými v Kastilii, rozkvetla za vlády Katolických králů, poznamenaná především kastilským duchem. Její nejvýznamnější rys spočíval v začlenění nových tendencí, které se zrodily na úsvitu evropského novověku, do nejčistších tradic křesťanského humanismu. To vysvětluje, proč byli hlavními pilíři španělské renesance vysocí církevní hodnostáři a proč ve Španělsku prakticky nedošlo k laicizaci kultury. Harmonická syntéza hispánské tradice a otevření se renesančním myšlenkám se projevila v radostném optimismu platereskního stylu, který vyjadřoval hlavní rysy doby a nalezl výraz nejen ve výtvarném umění, ale i v písemnictví. Kardinál Francisco Jiménez de Cisneros, hlavní iniciátor počátku katolické reformace a přijetí západokřesťanského humanismu, byl význačným mecenášem univerzity v Alcalá a kritického vydání Bible. Mnohojazyčná Bible vydaná v tomto městě byla jedním z nejreprezentativnějších děl 6. 1. 2013 Nicole Frýdecká
- 3. španělského humanismu, v němž se harmonicky pojilo staré s novým, filologie s teologií, a v němž všechny výdobytky renesance stály ve službách křesťanství. V architektuře této doby se uplatňuje tzv. sloh isabelský (estilo isabelino), nazvaný podle královny Isabely, který je kombinací pozdní španělské gotiky, mudejarského stylu vycházejícího z tradiční muslimské dekorativnosti a renesančních architektonických prvků. K nejvýznamnějším památkám tohoto období patří kartuziánský klášter Miraflores v Burgosu, kaple nejvyššího vojenského velitele (Capilla de los Condestables) v burgoské katedrále, klášter San Juan de los Reyes v Toledu či někdejší královský špital a ubytovna pro poutníky, dnes luxusní hotel (Hostal de los Reyes Católicos), v Santiagu de Compostela. V 16. století sílí vliv italské renesance, který si Španělsko přizpůsobuje k obrazu svému. Říká se mu platereskní (estilo plateresco) a dostal své jméno podle umění stříbrotepců (plateros), které přenesl do architektury. Nejreprezentativnějším příkladem tohoto slohu je průčelí staré univerzitní budovy a Kolej svatého Řehoře ve Valladolidu. Mezi velkými jmény tohoto období se objevují Diego de Siloé, Gil de Hontañón, Alonso de Covarrubias. Pozdní renesance je charakterizována strohostí a symetrií tvarů, jejímž vrcholem je palác Karla V. v granadské Alhambře (stavitel Pedro Machuca) a zvláště pak El Escorial. Stavbu tohoto kláštera, královského paláce a hrobky dokončil Juan de Herrera, který tu strohý klasický styl zbavený jakékoliv dekorativnosti dovedl k takové dokonalosti, že se o něm hovoří jako o stylu herrerovském (estilo herreriano). Nejvýznamnějšími představiteli malířství tohoto období jsou El Greco a Luis Morales, ze sochařů proslul Alonso Berruguete. Alonso González de Berruguete Alonso Berruguete byl španělský malíř, sochař a architekt. Je považován za nejvýznamnějšího sochaře španělské renesance, a je znám svými emotivními sochami zobrazující náboženské vytržení a utrpení. Berrugete studoval umění u svého otce, malíře Pedra Berrugueta. Po otcově smrti roku 1504, Berruguete odjel do Itálie, kde pokračoval ve studiu. Většinu času strávil ve Florencii a v Římě. Jeho malby vytvořené v Itálli vykazují rysy manýrismu a jsou srovnávány s díly Jacopa Pontorma a Rossa Fiorentina. Berruguete se vrátil do Španělska roku 1517 a roku 1518 byl jmenován dvorním malířem a sochařem Karla V.. Od tohoto období se Berruguette soustředil na sochařství. Jeho práce zahrnují oltář v Irské koleji v Salamance, chór v toledské katedrále a náhrobek toledského arcibiskupa Juana de Tavera ve špitále sv. Jana Křitele v Toledu. 6. 1. 2013 Nicole Frýdecká
- 4. Doménikos Theotokópulos (známý jako El Greco) Byl malíř, sochař a architekt řeckého původu známý jako hlavní představitel španělského manýrismu a pozdní renesance. Ve svém díle byl ryzí idealista usilující nahradit renesanční ideály přirozené pravdy a krásy. Jako významný inovátor byl objeven uměleckou veřejností až v 19. století a jeho dílo bylo jednou z hlavních inspirací umění 20. století. Narodil se okolo roku 1541 ve Fodele na Krétě. Před svým odchodem z Kréty byl písař ikon. V roce 1570 odešel do Říma a po sedmi letech do Toleda, kde si zřídil velkou dílnu a dostával mnoho zakázek od španělské šlechty. Při pobytu v Římě pracoval hlavně jako portrétista. Protože nechtěl převzít styl vládnoucí směr té doby a malovat pod vlivem Michelangela, odešel do Toleda, kde roku 1577 dostal objednávku na hlavní oltář kostela S. Domingo el Antiguo. Téhož roku dokončil první oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie. Druhý El Grecův obraz, Svlékání Krista. Mezi lety 1600- 1604 vytvořil výzdobu špitálního kostela v Illescasu. El Greco zemřel v Toledu roku 1614 při práci pro špitální kostel de Afuera, pro nějž vytvořil apokalyptické Vidění sv. Jana Evangelisty. Mentální mapa: Citace: Antonio Ubieto Arteta, Juan Reglá Campistol, José María Jover Zamora, Carlos Seco Serrano. Dějiny Španělska. 3. doplněné vydání. Překlad Simona Binková, Jiří Kasl, Eva 6. 1. 2013 Nicole Frýdecká
- 5. áDZá, Blanka Stárková, Vít Urban. Praha: Lidové noviny, 2007. 914 s. ISBN: 8071068365 - Obsáhlá kniha - Psána španěli - Podílelo se na ní více lidí - Vydalo ji známé nakladatelství - Je dostupná v knihovnách Wikipedia. the free encyclopedia. last modified on 23 November 2012 on 13:13. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/El_Greco Wikipedia. the free encyclopedia. last modified on 2. November 2012 on 05:16. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Alonso_Berruguete - Známá stránka, na které se dají najít důvěryhodné informace - Informace nejsou v rozporu s jinými webovými stránkami - Nikdy se mi nestalo, že bych tam našla nepravdivé informace - Na stránku jsem zvyklá, protože ji využívám často - Stránka je přehledná Španělsko.info. Copyright © 2002-2012 Iberkontakt. Last modified on 1. April 2012. Dostupné z http://www.spanelsko.info/umeni.htm - Stránku znám už léta - Informace jsou důvěryhodné a snadno ověřitelné - Stránku mi už dřív doporučila profesorka, tudíž ji považuji za kvalitní - Nenašla jsem na stránce informaci, která by byla nepravdivá - Stránka je dosti známá ve společnosti 6. 1. 2013 Nicole Frýdecká