ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo

Seminárkakp io vanocích

•
•
Radim Urbánek
Radim Urbánek

optavená infografika

1 of 5
Download to read offline
Pohled nejen na pedagogiku očima Jana Amose Komenského Argumentace: Prací bych chtěl poukázat, jak nadčasové byly myšlenky Jana Amose Komenského. Mým přáním je, aby se čtenář práce zamyslel nad obsahem,co shrnul Komenský ve svých dílech. Dle mého názoru jsem zařadil to nejdůležitější. Myslím si, že lidé ani netuší, co všechno se týká této osobnosti. Téma: výběr tématu - Proč, jak, jak, název. Následující prací svět „nespasím“, protože nejsem světově uznávaná osoba v oboru, ale popřemýšlí-li alespoň jediný člověk o hloubce této práce, budu to považovat za úspěch. PROČ - jsem si vybral téma Pohled nejen na pedagogiku očima Jana Amose Komenského? Zajímá mě historie pedagogiky a zejména Komenského myšlenky, ze kterých se dá čerpat i v nynější době. JAK - zapadá téma do vašeho kontextu studia? Jeho myšlenky mohu prakticky aplikovat při působení jako učitel na svoje budoucí žáky. JAK - jste pracovali s volbou tématu? Položil jsem si otázky: 1. „Které téma zapadá do kontextu s mým studiem“? Pedagogika. 2. Kdo je zosobnění pojmu pedagogika? J. A. Komenský. Určením pojmů pedagogika a J. A. Komenský jsem už věděl, o čem obecně bude téma mojí práce. NÁZEV - pro upřesnění tématu jsem si definoval otázky: 1. Co si lidé myslí o současném povolání učitele? a 2. Jak na pedagogiku a mravy nahlížel Komenský? Kontrast 1. a 2. Otázky mi vyplynula slova Pohled nejen na pedagogiku očima Jana Amose Komenského. Anotace: Jan Amos Komenský byl a je jedním ze symbolů,který se každému vybaví, když se mluví o nositeli myšlenek,jež se používají dodneška ve školství po celém světě. V následující práci jsou texty z knížky Velká didaktika od samotného Komenského a další texty erudovaných odborníků z oboru pedagogiky. Text je vystavěn, aby čtenář jednoduše pochopil a získal vhled do oboru pedagogiky a zaměřil se na pojmy jako didaktika, škola i mnohé další. Klíčová slova: Jan Amos Komenský, pedagogika, didaktika, kniha Velká didaktika Pohled nejen na pedagogiku očima Jana Amose Komenského Jan Amos Komenský se narodil pravděpodobně v obci Nivnice u Uherské Brodu. Pocházel z českobratrské rodiny. Záhy osiřel. Pobýval nějaký čas u tety ve Strážnici. Po vypálení Strážnice odešel k sestře do Přerova. Do té doby o jeho výchovu nebylo příliš dbáno. Teprve v Přerově začal navštěvovat latinskou školu. Odtud odjel do Německa na univerzity v Herbornu a Heidelbergu. Již v době studia začal pracovat na svých prvních dílech Poklad jazyka českého, což měl být velký slovník, a dále na encyklopedii, kterou nazval Divadlo veškerenstva věcí. Zabýval se všeobecnou teorií výchovy, didaktikou. (Šmahelová, 2008)
Termín pedagogika vznikl v antickém Řecku, kde paidagógos byl otrok, který se staral o mladé hochy, doprovázel je do školy a na cvičení. Z řečtiny převzali výraz i Římané a v latině dostal podobu peadogogus. Neznamenal už pouze otroka, který vodí dítě do školy, ale už šlo o učitele, vychovatele. Z latiny převzaly termín i jiné jazyky. Český výraz je pedagog. Označuje člověka, který se výchově věnuje profesionálně a má pro tuto činnost určitou kvalifikaci. (Svobodová, Šmahelová, 2007, s. 5) V Řecku v 6.-7. Století zanikly poslední zbytky rodového zařízení. Vznikl typický otrokářský stát, v němž vládnoucí vrstva představovala nepatrnou menšinu. Z řeckých obcí dosáhli nejvýznamnějšího postavení Sparta v Lakonii a Atény v Attice. V nich se vyvinuli dva rozdílné systémy výchovy, které jsou produktem své doby, hospodářských podmínek i rozdílného politického vývoje obou těchto států. Všechna výchovná zařízení byla určena jen pro děti svobodných občanů, kteří se snaží vyplnit „chvíle prázdna“ dětí tím, že je posílají do školy (řecky scholé, latinsky schola = chvíle prázdna). Otroci „prázdné chvíle“ neměli, protože museli pracovat. (Blatný, Jůva, 1996) Má-li se člověk státi člověkem, musí býti vzděláván. Semena vědění, mravnosti a zbožnosti se nedává. Těch se nabývá modlitbou, učením, a skutky. Proto ne špatně kdosi definoval člověka, že je to živočich schopný kázně, neboť se nemůže státi člověkem, pokud by nebyl přiveden k ukázněnosti. (Komenský, 1948) Vzdělávání člověka se dějě nejsnáze v mládí, ba sotva může díti jinde než zde. Z toho, co řečeno, je patrno, že stav člověka i rostliny je obdobný. Neboť ovocný strom (jabloň, hrušeň) může sice vyrůsti sám od sebe a sebou samým, ale je planý a přináší plané ovoce; má-li však nésti ovoce lahodné a sladké, musí býti od zkušeného sadaře štěpován, zaléván a oklešťován. (Komenský, 1948, s. 62) Význam dějin pedagogiky můžeme spatřovat i v tom, že neposkytují pouze vědomosti, ale učí také pedagogickému chování, tj. pedagogické cílevědomosti, obětavosti, schopnosti adaptovat se podmínkám, za kterých výchovu uskutečňujeme, a především pedagogickému optimismu (zdravé důvěře v moudře koncipovanou dlouhodobou pedagogickou práci). Moderní pedagog musí mít široký všeobecný rozhled, aby správně postihoval společenské souvislosti výchovy, její skutečné spojení se životem, s jeho potřebami, vývojovými tendencemi i perspektivami. K tomu mu mnoho pomoci moderně pojaté dějiny pedagogiky, které vidí pedagogické jevy v komplexní souvislosti s dalšími obory, vedou k pochopení těchto souvislostí a učí vychovávat pro budoucnost. (Blatný, Jůva, 1996, s. 3) Za stěžejní pedagogickou disciplínu spolu s dějinami výchovy bývá považována obecná pedagogika (Svobodová, Šmahelová, 2007) Obecná pedagogika se zabývá se vysvětlováním základních pojmů a jevů v oblasti pedagogiky, které tvoří základ pro všechny další její disciplíny. (POSPÍŠIL, 2009, In: www.muni.cz) Vyučování ve školách musí býti všeobecné. Musíme už dokázat, že ve školách všichni mají býti vyučováni všemu. Nerozuměj však tomu tak, jako bychom na všech požadovali poznání všech věd a umění (zejména poznání dokonalé a co nejpronikavější). (Komenský, 1948, s. 71)
Didaktika a metodika ve spojení s praxí jsou vůbec obory, ve kterých učitelé jako celek se cítí doma. Toto spojení je ovšem někdy takové, že jedna, druhá nebo třetí část někdy značně převažuje. Problémy didaktické také nejvíce naplňují učitelský tisk, způsobují nejživější diskuze, ba i vášnivé spory (Věstník pedagogický, 1941) Užitek umění didaktického. Rodičům, kteří dosud bývali obyčejně v nejistotě, čeho se mohou nadíti od svých dítek. Najímali učitele, prosili je, nakloňovali si je dary, také je střídali, právě tak často nadarmo jako s nějakým užitkem. Avšak bude-li metoda vyučovací přivedena až k neklamné jistotě, nebude možno, aby se nedostavil vždy s pomocí Boží doufaný výsledek. (Komenský, 1948, s. 34) Všecka mládež obojího pohlaví má býti svěřována školám. Že nejen dítky bohatých a vznešených lidí, nýbrž všecky stejně, urozené i neurozené, bohaté i chudé, hoši i dívky ve všech městech, městečkách, vesnicích a dvorcích mají býti přijímány do škol, dokazuji tím co následuje. Za prvé všichni lidé, kteří se narodili lidmi, narodili se hlavně k tomu účelu, aby byli lidmi, tj. tvorem rozumným, pánem tvorů a věrným obrazem stvořitele svého. Všem se má tedy pomáhat k tomu, aby uměli užitečně strávit život vezdejší a pro budoucí život, aby se mohli důstojně připravovat, náležitě jsouce naplnění věděním ctnostmi a zbožností. (Komenský, 1948, s. 68) Metoda mravů. Pokud o tom, kterak pohotověji vyučovat a učit se vědám, uměním a jazykům. V té věci právem se tu přihlašuje známý výrok Senekův: Tomu se máme ne učiti, nýbrž mýti to naučeno. Je to totiž pouze příprava k větším věcem, jak i on (Seneka) praví: Jsou to pouze naše začátky, ale nás má učinit vyššími, statečnými a velkoduchými. To je právě to, co jsme značovali jménem mravů a zbožnosti. (Komenský, 1948, s. 177) Seznam literatury: SVOBODOVÁ, Jarmila a Bohumíra ŠMAHELOVÁ. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno: MSD, 2007, 140 s. ISBN 978-80-86633-81-7 ŠMAHELOVÁ, Bohumíra. Nástin vývoje pedagogického myšlení. Brno: MSD, 2008, 98 s. ISBN 978-807-3920-401. BLATNÝ, Ladislav a Vladimír JŮVA. Kapitoly z dějin pedagogiky. 1. vyd. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1996, 75 s. ISBN 80-210-1295-1. KOMENSKÝ, Amos Jan. Didaktika Velká. 3. vyd. Brno: Komenium, 1948, 252 s., Č. P.: 1863-254 POSPÍŠIL, Radek. In MUNI,Pedagogická fakulta. Úvod do pedagogiky [Online]. MU Brno: 2009. [cit. 2012-12-16]. Dostupné z http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/ps09/uvod_ped/web/index.html KANTOVÁ, Anna. O teorii a praksi v učitelském povolání. Věstník pedagogický. Praha: Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu v Praze II, 1941, 19[5], 177-183 Hodnocení zdrojů: 5 bodů
1) SVOBODOVÁ, Jarmila a Bohumíra ŠMAHELOVÁ. Kapitoly z obecné pedagogiky - Autorky jsou erudované v oboru pedagogiky. Vydali i další knihy. - Přednášeli na MUNI a PaeDr. Šmahelová stále přednáší. - Kniha byla vydána nedávno. Je aktuální. - Posuzuje vše nezaujatě. Neovlivňuje čtenáře. - Dílo obsahuje nemálo citací od dalších odborníků z oboru pedagogiky. 2) ŠMAHELOVÁ, Bohumíra. Nástin vývoje pedagogického myšlení - Knihu jsem zvolil na základě mojí zkušenosti s předchozí knihou. Kvůli autorce. - Opět objektivní výklad historických událostí. - Dílo je aktuální. - Kniha je mým základem pro studium pedagogiky. - Pomohla mi v mojí práci, abych získal vhled do historie pedagogiky a mohl ji i citovat. 3) BLATNÝ, Ladislav a Vladimír JŮVA. Kapitoly z dějin pedagogiky - Další zdroj historie pedagogiky. - Aby práce měla více pohledů na pedagogiku. - Autoři jsou kapacity v oboru. - Minimum předpojatosti. - Kniha je napsána bez gramatických chyb 4) KOMENSKÝ, Amos Jan. Didaktika Velká - Autor je zosobněním pedagogiky. - Porovnání co si myslel Komenský a co nynější autoři v oboru pedagogiky. - Snaha zjistit proč Komenského stále obdivujeme? - Přiučit se něco. - Vzdělání Komenského 5) POSPÍŠIL, Radek. Úvod do pedagogiky [Online] - Snadná dostupnost k myšlenkám na vysoké úrovni - Shrnutí základních a důležitých pojmů
- Důvěra, jelikož přednáší na MUNI - Čerpá z ověřených zdrojů - Informace jsou aktuální 6) KANTOVÁ, Anna. O teorii a praksi v učitelském povolání. Věstník pedagogický - Zjistit jak se na pedagogiku nahlíželo dříve - Zda-li Komenský měl podobné myšlenky Za infografiku se omlouvám. Nevím jak odstranit nevzhledné kraje po použití tlačítka Ctrl a Prt Sc.

More Related Content

Seminárkakp io vanocích

  • 1. Pohled nejen na pedagogiku očima Jana Amose Komenského Argumentace: Prací bych chtěl poukázat, jak nadčasové byly myšlenky Jana Amose Komenského. Mým přáním je, aby se čtenář práce zamyslel nad obsahem,co shrnul Komenský ve svých dílech. Dle mého názoru jsem zařadil to nejdůležitější. Myslím si, že lidé ani netuší, co všechno se týká této osobnosti. Téma: výběr tématu - Proč, jak, jak, název. Následující prací svět „nespasím“, protože nejsem světově uznávaná osoba v oboru, ale popřemýšlí-li alespoň jediný člověk o hloubce této práce, budu to považovat za úspěch. PROČ - jsem si vybral téma Pohled nejen na pedagogiku očima Jana Amose Komenského? Zajímá mě historie pedagogiky a zejména Komenského myšlenky, ze kterých se dá čerpat i v nynější době. JAK - zapadá téma do vašeho kontextu studia? Jeho myšlenky mohu prakticky aplikovat při působení jako učitel na svoje budoucí žáky. JAK - jste pracovali s volbou tématu? Položil jsem si otázky: 1. „Které téma zapadá do kontextu s mým studiem“? Pedagogika. 2. Kdo je zosobnění pojmu pedagogika? J. A. Komenský. Určením pojmů pedagogika a J. A. Komenský jsem už věděl, o čem obecně bude téma mojí práce. NÁZEV - pro upřesnění tématu jsem si definoval otázky: 1. Co si lidé myslí o současném povolání učitele? a 2. Jak na pedagogiku a mravy nahlížel Komenský? Kontrast 1. a 2. Otázky mi vyplynula slova Pohled nejen na pedagogiku očima Jana Amose Komenského. Anotace: Jan Amos Komenský byl a je jedním ze symbolů,který se každému vybaví, když se mluví o nositeli myšlenek,jež se používají dodneška ve školství po celém světě. V následující práci jsou texty z knížky Velká didaktika od samotného Komenského a další texty erudovaných odborníků z oboru pedagogiky. Text je vystavěn, aby čtenář jednoduše pochopil a získal vhled do oboru pedagogiky a zaměřil se na pojmy jako didaktika, škola i mnohé další. Klíčová slova: Jan Amos Komenský, pedagogika, didaktika, kniha Velká didaktika Pohled nejen na pedagogiku očima Jana Amose Komenského Jan Amos Komenský se narodil pravděpodobně v obci Nivnice u Uherské Brodu. Pocházel z českobratrské rodiny. Záhy osiřel. Pobýval nějaký čas u tety ve Strážnici. Po vypálení Strážnice odešel k sestře do Přerova. Do té doby o jeho výchovu nebylo příliš dbáno. Teprve v Přerově začal navštěvovat latinskou školu. Odtud odjel do Německa na univerzity v Herbornu a Heidelbergu. Již v době studia začal pracovat na svých prvních dílech Poklad jazyka českého, což měl být velký slovník, a dále na encyklopedii, kterou nazval Divadlo veškerenstva věcí. Zabýval se všeobecnou teorií výchovy, didaktikou. (Šmahelová, 2008)
  • 2. Termín pedagogika vznikl v antickém Řecku, kde paidagógos byl otrok, který se staral o mladé hochy, doprovázel je do školy a na cvičení. Z řečtiny převzali výraz i Římané a v latině dostal podobu peadogogus. Neznamenal už pouze otroka, který vodí dítě do školy, ale už šlo o učitele, vychovatele. Z latiny převzaly termín i jiné jazyky. Český výraz je pedagog. Označuje člověka, který se výchově věnuje profesionálně a má pro tuto činnost určitou kvalifikaci. (Svobodová, Šmahelová, 2007, s. 5) V Řecku v 6.-7. Století zanikly poslední zbytky rodového zařízení. Vznikl typický otrokářský stát, v němž vládnoucí vrstva představovala nepatrnou menšinu. Z řeckých obcí dosáhli nejvýznamnějšího postavení Sparta v Lakonii a Atény v Attice. V nich se vyvinuli dva rozdílné systémy výchovy, které jsou produktem své doby, hospodářských podmínek i rozdílného politického vývoje obou těchto států. Všechna výchovná zařízení byla určena jen pro děti svobodných občanů, kteří se snaží vyplnit „chvíle prázdna“ dětí tím, že je posílají do školy (řecky scholé, latinsky schola = chvíle prázdna). Otroci „prázdné chvíle“ neměli, protože museli pracovat. (Blatný, Jůva, 1996) Má-li se člověk státi člověkem, musí býti vzděláván. Semena vědění, mravnosti a zbožnosti se nedává. Těch se nabývá modlitbou, učením, a skutky. Proto ne špatně kdosi definoval člověka, že je to živočich schopný kázně, neboť se nemůže státi člověkem, pokud by nebyl přiveden k ukázněnosti. (Komenský, 1948) Vzdělávání člověka se dějě nejsnáze v mládí, ba sotva může díti jinde než zde. Z toho, co řečeno, je patrno, že stav člověka i rostliny je obdobný. Neboť ovocný strom (jabloň, hrušeň) může sice vyrůsti sám od sebe a sebou samým, ale je planý a přináší plané ovoce; má-li však nésti ovoce lahodné a sladké, musí býti od zkušeného sadaře štěpován, zaléván a oklešťován. (Komenský, 1948, s. 62) Význam dějin pedagogiky můžeme spatřovat i v tom, že neposkytují pouze vědomosti, ale učí také pedagogickému chování, tj. pedagogické cílevědomosti, obětavosti, schopnosti adaptovat se podmínkám, za kterých výchovu uskutečňujeme, a především pedagogickému optimismu (zdravé důvěře v moudře koncipovanou dlouhodobou pedagogickou práci). Moderní pedagog musí mít široký všeobecný rozhled, aby správně postihoval společenské souvislosti výchovy, její skutečné spojení se životem, s jeho potřebami, vývojovými tendencemi i perspektivami. K tomu mu mnoho pomoci moderně pojaté dějiny pedagogiky, které vidí pedagogické jevy v komplexní souvislosti s dalšími obory, vedou k pochopení těchto souvislostí a učí vychovávat pro budoucnost. (Blatný, Jůva, 1996, s. 3) Za stěžejní pedagogickou disciplínu spolu s dějinami výchovy bývá považována obecná pedagogika (Svobodová, Šmahelová, 2007) Obecná pedagogika se zabývá se vysvětlováním základních pojmů a jevů v oblasti pedagogiky, které tvoří základ pro všechny další její disciplíny. (POSPÍŠIL, 2009, In: www.muni.cz) Vyučování ve školách musí býti všeobecné. Musíme už dokázat, že ve školách všichni mají býti vyučováni všemu. Nerozuměj však tomu tak, jako bychom na všech požadovali poznání všech věd a umění (zejména poznání dokonalé a co nejpronikavější). (Komenský, 1948, s. 71)
  • 3. Didaktika a metodika ve spojení s praxí jsou vůbec obory, ve kterých učitelé jako celek se cítí doma. Toto spojení je ovšem někdy takové, že jedna, druhá nebo třetí část někdy značně převažuje. Problémy didaktické také nejvíce naplňují učitelský tisk, způsobují nejživější diskuze, ba i vášnivé spory (Věstník pedagogický, 1941) Užitek umění didaktického. Rodičům, kteří dosud bývali obyčejně v nejistotě, čeho se mohou nadíti od svých dítek. Najímali učitele, prosili je, nakloňovali si je dary, také je střídali, právě tak často nadarmo jako s nějakým užitkem. Avšak bude-li metoda vyučovací přivedena až k neklamné jistotě, nebude možno, aby se nedostavil vždy s pomocí Boží doufaný výsledek. (Komenský, 1948, s. 34) Všecka mládež obojího pohlaví má býti svěřována školám. Že nejen dítky bohatých a vznešených lidí, nýbrž všecky stejně, urozené i neurozené, bohaté i chudé, hoši i dívky ve všech městech, městečkách, vesnicích a dvorcích mají býti přijímány do škol, dokazuji tím co následuje. Za prvé všichni lidé, kteří se narodili lidmi, narodili se hlavně k tomu účelu, aby byli lidmi, tj. tvorem rozumným, pánem tvorů a věrným obrazem stvořitele svého. Všem se má tedy pomáhat k tomu, aby uměli užitečně strávit život vezdejší a pro budoucí život, aby se mohli důstojně připravovat, náležitě jsouce naplnění věděním ctnostmi a zbožností. (Komenský, 1948, s. 68) Metoda mravů. Pokud o tom, kterak pohotověji vyučovat a učit se vědám, uměním a jazykům. V té věci právem se tu přihlašuje známý výrok Senekův: Tomu se máme ne učiti, nýbrž mýti to naučeno. Je to totiž pouze příprava k větším věcem, jak i on (Seneka) praví: Jsou to pouze naše začátky, ale nás má učinit vyššími, statečnými a velkoduchými. To je právě to, co jsme značovali jménem mravů a zbožnosti. (Komenský, 1948, s. 177) Seznam literatury: SVOBODOVÁ, Jarmila a Bohumíra ŠMAHELOVÁ. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno: MSD, 2007, 140 s. ISBN 978-80-86633-81-7 ŠMAHELOVÁ, Bohumíra. Nástin vývoje pedagogického myšlení. Brno: MSD, 2008, 98 s. ISBN 978-807-3920-401. BLATNÝ, Ladislav a Vladimír JŮVA. Kapitoly z dějin pedagogiky. 1. vyd. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1996, 75 s. ISBN 80-210-1295-1. KOMENSKÝ, Amos Jan. Didaktika Velká. 3. vyd. Brno: Komenium, 1948, 252 s., Č. P.: 1863-254 POSPÍŠIL, Radek. In MUNI,Pedagogická fakulta. Úvod do pedagogiky [Online]. MU Brno: 2009. [cit. 2012-12-16]. Dostupné z http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/ps09/uvod_ped/web/index.html KANTOVÁ, Anna. O teorii a praksi v učitelském povolání. Věstník pedagogický. Praha: Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu v Praze II, 1941, 19[5], 177-183 Hodnocení zdrojů: 5 bodů
  • 4. 1) SVOBODOVÁ, Jarmila a Bohumíra ŠMAHELOVÁ. Kapitoly z obecné pedagogiky - Autorky jsou erudované v oboru pedagogiky. Vydali i další knihy. - Přednášeli na MUNI a PaeDr. Šmahelová stále přednáší. - Kniha byla vydána nedávno. Je aktuální. - Posuzuje vše nezaujatě. Neovlivňuje čtenáře. - Dílo obsahuje nemálo citací od dalších odborníků z oboru pedagogiky. 2) ŠMAHELOVÁ, Bohumíra. Nástin vývoje pedagogického myšlení - Knihu jsem zvolil na základě mojí zkušenosti s předchozí knihou. Kvůli autorce. - Opět objektivní výklad historických událostí. - Dílo je aktuální. - Kniha je mým základem pro studium pedagogiky. - Pomohla mi v mojí práci, abych získal vhled do historie pedagogiky a mohl ji i citovat. 3) BLATNÝ, Ladislav a Vladimír JŮVA. Kapitoly z dějin pedagogiky - Další zdroj historie pedagogiky. - Aby práce měla více pohledů na pedagogiku. - Autoři jsou kapacity v oboru. - Minimum předpojatosti. - Kniha je napsána bez gramatických chyb 4) KOMENSKÝ, Amos Jan. Didaktika Velká - Autor je zosobněním pedagogiky. - Porovnání co si myslel Komenský a co nynější autoři v oboru pedagogiky. - Snaha zjistit proč Komenského stále obdivujeme? - Přiučit se něco. - Vzdělání Komenského 5) POSPÍŠIL, Radek. Úvod do pedagogiky [Online] - Snadná dostupnost k myšlenkám na vysoké úrovni - Shrnutí základních a důležitých pojmů
  • 5. - Důvěra, jelikož přednáší na MUNI - Čerpá z ověřených zdrojů - Informace jsou aktuální 6) KANTOVÁ, Anna. O teorii a praksi v učitelském povolání. Věstník pedagogický - Zjistit jak se na pedagogiku nahlíželo dříve - Zda-li Komenský měl podobné myšlenky Za infografiku se omlouvám. Nevím jak odstranit nevzhledné kraje po použití tlačítka Ctrl a Prt Sc.