ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo

Jak a proč dnes řídit sportovní klub?

•
•
Ladislav Kotík
Ladislav Kotík
1 of 52
Download to read offline
Seminář – Zahájení cyklu Management sportu Brno, 15. 10. 2013
 Občanské sdružení Sport+  Soustředíme se na vzdělávání v oblasti sportu a další služby pro sportovní kluby  Členové Evropské asociace sportovního managementu  Současné projekty:    Sportovní management E-learningové kurzy Další vzdělávání – pro vedoucí mládeže atd.
 Proč tento seminář a kurz?  Management sportu – jeho význam, současné přístupy  Význam sportu pro společnost i jednotlivce  Sport a volný čas v ČR, Evropě a ve světě  Podpora sportu ze strany státu a obcí, je dostatečná a dobře cílená? - diskuze
 Manažerské vzdělání pro vedení klubů  Možnost výměny zkušeností  Zvýšení kvality nabízených služeb Motto: Sportovní prostředí nemůže jen čekat na dotace a pomoc od ostatních, ale musí samo reagovat na potřeby doby.
 Projektové řízení ve sportu a řízení akcí  Ekonomika I. – financování (kde peníze brát)  Řízení organizace, klubu, týmu  Základy práva  Ekonomika II. – účetnictví (jak peníze řídit a kontrolovat)  Marketing sportovního klubu
1. 2. 3. Význam sportu pro společnost => odůvodnění managementu sportu Sport v ČR Management sportu - úvod
Sport ve svých počátcích byl soukromou záležitostí jednotlivců, ale s postupem času získává stále větší důležitost a také roste role státu. Sport je dnes určitě nejmasovější aktivitou, které se lidé ve svém volném čase věnují. Dle průzkumu společnosti Sanep se sportu v České republice alespoň nepravidelně věnuje 6,3 milionu obyvatel. Z průzkumu také vyplývá četnost sportování a to, zda se jedná o sportování pravidelné či nepravidelné. Počet organizovaně sportujících registrovaných osob v ČR (intenzivní sportovní činnost) Počet individuálně sportujících neregistrovaných osob v ČR (intenzivní sportovní činnost) 1,58 milionu Počet rekreačních neregistrovaných sportovců v ČR sportujících nepravidelně Počet nesportujících osob v ČR 3,07 milionu 1,73 milionu 4,20 milionu Zdroj: Sanep: Sport a stát, 2010
 Sociální integrace  Upevňování zdraví a kvalita života  Rekreace, obnova sil  Hospodářský rozměr sportu  Aktivní občanství  Výchova a vzdělání  Prožitek a seberealizace  Sportovní výkony  Mezinárodní kontakty a podpora míru
 Schopnost sportu spojovat  Jasná pravidla, známá mezinárodně => srozumitelnost pro všechny  Příklady:    Integrace menšin Partnerství měst Paralympijské hry
„Každý dolar investovaný do sportu ušetří čtyři dolary ve zdravotnictví“ Ekonomické fórum, Davos, únor 2009 (Sport: Untapped Asset) Rakouská studie: - Koronární srdeční onemocnění a cévní mozková příhoda - Obezita - Cukrovka - Kosti a svaly - Některá rakovinová onemocnění - Mentální zdraví
Zdroj: studie HSBC 2012
Zdroj: studie HSBC 2012
Zdroj: studie HSBC 2012
Zdroj: ÚZIS, Zdravotnická ročenka ČR (2010)
stát vynakládá na zdravotní péči obézního jedince o 30 % více než na jedince s normální tělesnou hmotností VZP vydává na léčbu jednoho obézního pacienta cca 100 000 Kč/rok (přičemž celkový počet nemocných obezitou v ČR je 200 000) Náklady na léčbu cukrovky u dětí Věk Chlapci Dívky 0-4 3 361 668 Kč 4 596 467 Kč 5-9 8 749 464 Kč 7 484 259 Kč 10-14 14 926 263 Kč 17 185 155 Kč 15-19 19 098 276 Kč 17 175 760 Kč Celkem 46 135 671 Kč 46 441 640 Kč Zdroj: Min. zdravotnictví: Sport. Nejpřirozenější prevence zdravotních rizik
V      Rakousku úspory 566 milionů € 30 % připadá na snížení mortality 29 % na snížení nákladů na ambulantní a 25 % na stálou péči. náklady na nemocenské náhrady (9 %) nemožnost vydělávat (7 %).  Náklady:  310 milionů € (léčení, nemocenské náhrady či výpadek produktivity)
 Podle Bílé knihy o sportu generuje sportovní prostředí v zemích EU až 3.7% HDP a zaměstnává až 5.4% pracovní síly.
Zdroj: KPMG: Koncepce financování sportu v ČR
 Aktivní občanství  Výchova a vzdělání  Prožitek a seberealizace  Zdatnost  Sportovní výkony  Státní reprezentace, vlastenectví  Mezinárodní kontakty a podpora míru
Zdroj: KPMG: Koncepce financování sportu v ČR
Zdroj: SANEP: Sportovní aktivity, 2013
V ČR je registrováno 35.243 sportovních klubů a 2 995 684 sportovců (2011)  V 1. skupině je 1,2 milionu sportovců – 40 %  2. a 3. skupina cca 350 000  4. skupina – 570 000  5. skupina 18 000  6. skupina – 450 000 Zdroj: KPMG: Koncepce financování sportu v ČR
Zdroj: Pavlík , Politika a ekonomika ve sportu
Konvenční kluby  Tradiční kluby se zaměřením na soutěž a společný život, spíše v menších obcích, nemají problémy s dobrovolníky Společenské kluby  Pospolitost a zachování – sport jako příležitost pro společné aktivity Otevřené kluby  Orientace na soutěže a výkony, otevřenost novým nabídkám, chápe sebe jako poskytovatele služeb Individuální výkonnostní kluby  Zaměření na výkony a soutěživost, spíše městské kluby, menší pospolitost Dezorientované kluby  Spotřební chování členů a neochota se otevírat, problém s obsazováním funkcí Stamm, Hanspeter und Markus Lamprecht (1998b): »Der Sportverein zwischen Geselligkeit, Leistungssport und modernem Dienstleistungsunternehmen«.
Graf: autor
Jak a proč dnes řídit sportovní klub?
Zdroj: Pavlík , Politika a ekonomika ve sportu
Zdroj: diplomová práce Bc. Stanislav Bogdanov
Jak a proč dnes řídit sportovní klub?
 Podpora projektů  Podpora komunit  Dlouhodobější plánování – Anglie 2013 – 2017  Strategický přístup  Diverzifikace nabídek  Kontrola návratnosti investic
Sport England, the body which issues funding for grassroots sport, on Monday announced £493 million in funding for the next four years across 46 sports. It withheld three years of the money due to the LTA and will release it only if participation in tennis increases. Sport England’s chief executive Jennie Price accused the LTA of being out of touch and said they had to provide a “stronger plan”. The comments will be embarrassing for Roger Draper, who earns £640,000-a-year as LTA chief executive and previously filled the same role at Sport England. The total number of people playing tennis once a week for 30 minutes or longer has fallen 10 per cent since 2008, despite the LTA having received four years of government support to boost numbers. This year 445,100 people played the game once a week. Sport England chief executive Jennie Price said: “The LTA has taken a while to grasp that it is a different market place now and you have to build participation despite so much competition out there. You can’t just shout, ‘I am tennis, here’s my product’, the sport has to start instead with understanding what their customer wants, it has taken the LTA some time to understand this. “They need a stronger plan, they need the right skills to deliver it and they need to have feedback so they know what is working and change it fast if it isn’t working. It is very important that tennis gets it right, because this is a sport that appeals across a wide age range and for men and women.”
 Zvýšení konkurenceschopnosti  Zvýšení kvality nabízených služeb  Reakce na společenské trendy  Zlepšení ekonomické výkonnosti
 Jaká     je realita? Většina sportovních klubů spoléhá na pomoc zvenčí, dotace atd. Kluby většinou řídí lidé, kteří k tomu mají chuť, ve velké většině se jedná o bývalé sportovce Vedení klubů je spíše vzdělané ve sportovní oblasti, ale nemá zkušenosti ani vzdělání v oblasti řízení a vedení Učí se za pochodu
 Vzdělávání   Většinou jen vysokoškolské programy, které nejsou zaměřeny spíše na „business“ V zahraničí tvoří samostatnou kategorii management sportovního klubu Vereinmanagement
 Klub jako poskytovatel služeb  Využití nástrojů controllingu (finanční, měření spokojenosti)  Personální práce – změna zaběhlých rozdělení kompetencí  Stakeholderský přístup  Využití marketingu, PR
Administrativn a řídící organizace Společenské instituty a orgány Výrobci sportovních produktů Jádro Sportovní management a marketing Sportoviště, stadiony Media Graf: autor
 Sportovní aktivity  Sportovní kluby   Profi Amatéři  Fitness centra  Samostatní sportovci  Dobrovolníci
Graf: autor
 Prvek nejistoty  Poziční externalita (snaha o zlepšení umístění)  Neziskovost
Jak a proč dnes řídit sportovní klub?
 Se zohledněním předešlých specifik  Jiné měření výkonnosti  Jiná práce s lidmi (role dobrovolnictví)  Jiné metody motivování (nefinanční)
Pozice  Třetí sektor – mezi trhem a státem  Mezi inovací a tradicí Ohrožení pro sportovní kluby:  Stávají individualizace => rozmanitost sportovních potřeb  Požadavky na časovou flexibilitu  Komerční poskytovatelé sportovních služeb  Snižování dotací  Krize dobrovolnosti
Ztráta smyslu pro společnost vede k poklesu sociálního kapitálu X Změna hodnot – od materiálních hodnot po sebeuplatnění a jiné hodnoty.
1. Diferenciace sportu a pluralizace hodnot  Nové sporty  Rozšíření hranic sportu (jóga, turistika)  Potlačení výkonnostního motivu, důraz na zdraví, společenství.  výkonnost -> zážitek
2. Rozšíření a demokratizace sportu - Více skupin lidí i skupin sportuje - Větší přístup ke sportu pro všechny vrstvy - Role sportu pro seniory a sportovních aktivit pro ženy
3. Komercionalizace a profesionalizace sportu - Tenisové haly, fitness centra, taneční studia, lanová centra - Kluby ztratily svůj monopol - Vznik sportovního průmyslu - Módní trendy – spojení nových sportů => pomůcky
4. Instrumentalizace sportu - Nové úkoly sportu - Socializace, integrace nebo hospodářský faktor
5. Demografický posun 6. Technologický pokrok 7. Budování sítí – sportovní koordinátor 8. Smazání hranic mezi sektory
Tradiční Moderní Koncept Solidární společenství Poskytovatel služeb Struktura spolupracovníků Dobrovolníci Profesionálové Tržní reakce Nabídková Poptávková Otevřenost Tendence k uzavřenosti Otevřenost Členská struktura Tradiční klientela Více vrstev Vztah členů Učelný, emoční Účelný, distancovaný Zájmy členů Homogenní Heterogenní Prognóza budoucnosti Žádná Orientovaná na budoucnost
Post-Sportverein Nürnberg: - Popis místa pro každého člena vedení - Pravidelné analýzy trhu - Profesionalita dobrovolníků – využité občanského povolání, vzdělání atd. -
 Kvalifikovaní trenéři a cvičitelé  Kvalifikovaný program  Lékařské vyšetření  Informace trenérů  Práce s veřejností  Zajištění kvality a dokumentace  Služby klubu
Na shledanou 12. 11. – téma Právo

More Related Content

Jak a proč dnes řídit sportovní klub?

  • 1. Seminář – Zahájení cyklu Management sportu Brno, 15. 10. 2013
  • 2.  Občanské sdružení Sport+  Soustředíme se na vzdělávání v oblasti sportu a další služby pro sportovní kluby  Členové Evropské asociace sportovního managementu  Současné projekty:    Sportovní management E-learningové kurzy Další vzdělávání – pro vedoucí mládeže atd.
  • 3.  Proč tento seminář a kurz?  Management sportu – jeho význam, současné přístupy  Význam sportu pro společnost i jednotlivce  Sport a volný čas v ČR, Evropě a ve světě  Podpora sportu ze strany státu a obcí, je dostatečná a dobře cílená? - diskuze
  • 4.  Manažerské vzdělání pro vedení klubů  Možnost výměny zkušeností  Zvýšení kvality nabízených služeb Motto: Sportovní prostředí nemůže jen čekat na dotace a pomoc od ostatních, ale musí samo reagovat na potřeby doby.
  • 5.  Projektové řízení ve sportu a řízení akcí  Ekonomika I. – financování (kde peníze brát)  Řízení organizace, klubu, týmu  Základy práva  Ekonomika II. – účetnictví (jak peníze řídit a kontrolovat)  Marketing sportovního klubu
  • 6. 1. 2. 3. Význam sportu pro společnost => odůvodnění managementu sportu Sport v ČR Management sportu - úvod
  • 7. Sport ve svých počátcích byl soukromou záležitostí jednotlivců, ale s postupem času získává stále větší důležitost a také roste role státu. Sport je dnes určitě nejmasovější aktivitou, které se lidé ve svém volném čase věnují. Dle průzkumu společnosti Sanep se sportu v České republice alespoň nepravidelně věnuje 6,3 milionu obyvatel. Z průzkumu také vyplývá četnost sportování a to, zda se jedná o sportování pravidelné či nepravidelné. Počet organizovaně sportujících registrovaných osob v ČR (intenzivní sportovní činnost) Počet individuálně sportujících neregistrovaných osob v ČR (intenzivní sportovní činnost) 1,58 milionu Počet rekreačních neregistrovaných sportovců v ČR sportujících nepravidelně Počet nesportujících osob v ČR 3,07 milionu 1,73 milionu 4,20 milionu Zdroj: Sanep: Sport a stát, 2010
  • 8.  Sociální integrace  Upevňování zdraví a kvalita života  Rekreace, obnova sil  Hospodářský rozměr sportu  Aktivní občanství  Výchova a vzdělání  Prožitek a seberealizace  Sportovní výkony  Mezinárodní kontakty a podpora míru
  • 9.  Schopnost sportu spojovat  Jasná pravidla, známá mezinárodně => srozumitelnost pro všechny  Příklady:    Integrace menšin Partnerství měst Paralympijské hry
  • 10. „Každý dolar investovaný do sportu ušetří čtyři dolary ve zdravotnictví“ Ekonomické fórum, Davos, únor 2009 (Sport: Untapped Asset) Rakouská studie: - Koronární srdeční onemocnění a cévní mozková příhoda - Obezita - Cukrovka - Kosti a svaly - Některá rakovinová onemocnění - Mentální zdraví
  • 14. Zdroj: ÚZIS, Zdravotnická ročenka ČR (2010)
  • 15. stát vynakládá na zdravotní péči obézního jedince o 30 % více než na jedince s normální tělesnou hmotností VZP vydává na léčbu jednoho obézního pacienta cca 100 000 Kč/rok (přičemž celkový počet nemocných obezitou v ČR je 200 000) Náklady na léčbu cukrovky u dětí Věk Chlapci Dívky 0-4 3 361 668 Kč 4 596 467 Kč 5-9 8 749 464 Kč 7 484 259 Kč 10-14 14 926 263 Kč 17 185 155 Kč 15-19 19 098 276 Kč 17 175 760 Kč Celkem 46 135 671 Kč 46 441 640 Kč Zdroj: Min. zdravotnictví: Sport. Nejpřirozenější prevence zdravotních rizik
  • 16. V      Rakousku úspory 566 milionů € 30 % připadá na snížení mortality 29 % na snížení nákladů na ambulantní a 25 % na stálou péči. náklady na nemocenské náhrady (9 %) nemožnost vydělávat (7 %).  Náklady:  310 milionů € (léčení, nemocenské náhrady či výpadek produktivity)
  • 17.  Podle Bílé knihy o sportu generuje sportovní prostředí v zemích EU až 3.7% HDP a zaměstnává až 5.4% pracovní síly.
  • 18. Zdroj: KPMG: Koncepce financování sportu v ČR
  • 19.  Aktivní občanství  Výchova a vzdělání  Prožitek a seberealizace  Zdatnost  Sportovní výkony  Státní reprezentace, vlastenectví  Mezinárodní kontakty a podpora míru
  • 20. Zdroj: KPMG: Koncepce financování sportu v ČR
  • 21. Zdroj: SANEP: Sportovní aktivity, 2013
  • 22. V ČR je registrováno 35.243 sportovních klubů a 2 995 684 sportovců (2011)  V 1. skupině je 1,2 milionu sportovců – 40 %  2. a 3. skupina cca 350 000  4. skupina – 570 000  5. skupina 18 000  6. skupina – 450 000 Zdroj: KPMG: Koncepce financování sportu v ČR
  • 23. Zdroj: Pavlík , Politika a ekonomika ve sportu
  • 24. Konvenční kluby  Tradiční kluby se zaměřením na soutěž a společný život, spíše v menších obcích, nemají problémy s dobrovolníky Společenské kluby  Pospolitost a zachování – sport jako příležitost pro společné aktivity Otevřené kluby  Orientace na soutěže a výkony, otevřenost novým nabídkám, chápe sebe jako poskytovatele služeb Individuální výkonnostní kluby  Zaměření na výkony a soutěživost, spíše městské kluby, menší pospolitost Dezorientované kluby  Spotřební chování členů a neochota se otevírat, problém s obsazováním funkcí Stamm, Hanspeter und Markus Lamprecht (1998b): »Der Sportverein zwischen Geselligkeit, Leistungssport und modernem Dienstleistungsunternehmen«.
  • 27. Zdroj: Pavlík , Politika a ekonomika ve sportu
  • 28. Zdroj: diplomová práce Bc. Stanislav Bogdanov
  • 30.  Podpora projektů  Podpora komunit  Dlouhodobější plánování – Anglie 2013 – 2017  Strategický přístup  Diverzifikace nabídek  Kontrola návratnosti investic
  • 31. Sport England, the body which issues funding for grassroots sport, on Monday announced £493 million in funding for the next four years across 46 sports. It withheld three years of the money due to the LTA and will release it only if participation in tennis increases. Sport England’s chief executive Jennie Price accused the LTA of being out of touch and said they had to provide a “stronger plan”. The comments will be embarrassing for Roger Draper, who earns £640,000-a-year as LTA chief executive and previously filled the same role at Sport England. The total number of people playing tennis once a week for 30 minutes or longer has fallen 10 per cent since 2008, despite the LTA having received four years of government support to boost numbers. This year 445,100 people played the game once a week. Sport England chief executive Jennie Price said: “The LTA has taken a while to grasp that it is a different market place now and you have to build participation despite so much competition out there. You can’t just shout, ‘I am tennis, here’s my product’, the sport has to start instead with understanding what their customer wants, it has taken the LTA some time to understand this. “They need a stronger plan, they need the right skills to deliver it and they need to have feedback so they know what is working and change it fast if it isn’t working. It is very important that tennis gets it right, because this is a sport that appeals across a wide age range and for men and women.”
  • 32.  Zvýšení konkurenceschopnosti  Zvýšení kvality nabízených služeb  Reakce na společenské trendy  Zlepšení ekonomické výkonnosti
  • 33.  Jaká     je realita? Většina sportovních klubů spoléhá na pomoc zvenčí, dotace atd. Kluby většinou řídí lidé, kteří k tomu mají chuť, ve velké většině se jedná o bývalé sportovce Vedení klubů je spíše vzdělané ve sportovní oblasti, ale nemá zkušenosti ani vzdělání v oblasti řízení a vedení Učí se za pochodu
  • 34.  Vzdělávání   Většinou jen vysokoškolské programy, které nejsou zaměřeny spíše na „business“ V zahraničí tvoří samostatnou kategorii management sportovního klubu Vereinmanagement
  • 35.  Klub jako poskytovatel služeb  Využití nástrojů controllingu (finanční, měření spokojenosti)  Personální práce – změna zaběhlých rozdělení kompetencí  Stakeholderský přístup  Využití marketingu, PR
  • 37.  Sportovní aktivity  Sportovní kluby   Profi Amatéři  Fitness centra  Samostatní sportovci  Dobrovolníci
  • 39.  Prvek nejistoty  Poziční externalita (snaha o zlepšení umístění)  Neziskovost
  • 41.  Se zohledněním předešlých specifik  Jiné měření výkonnosti  Jiná práce s lidmi (role dobrovolnictví)  Jiné metody motivování (nefinanční)
  • 42. Pozice  Třetí sektor – mezi trhem a státem  Mezi inovací a tradicí Ohrožení pro sportovní kluby:  Stávají individualizace => rozmanitost sportovních potřeb  Požadavky na časovou flexibilitu  Komerční poskytovatelé sportovních služeb  Snižování dotací  Krize dobrovolnosti
  • 43. Ztráta smyslu pro společnost vede k poklesu sociálního kapitálu X Změna hodnot – od materiálních hodnot po sebeuplatnění a jiné hodnoty.
  • 44. 1. Diferenciace sportu a pluralizace hodnot  Nové sporty  Rozšíření hranic sportu (jóga, turistika)  Potlačení výkonnostního motivu, důraz na zdraví, společenství.  výkonnost -> zážitek
  • 45. 2. Rozšíření a demokratizace sportu - Více skupin lidí i skupin sportuje - Větší přístup ke sportu pro všechny vrstvy - Role sportu pro seniory a sportovních aktivit pro ženy
  • 46. 3. Komercionalizace a profesionalizace sportu - Tenisové haly, fitness centra, taneční studia, lanová centra - Kluby ztratily svůj monopol - Vznik sportovního průmyslu - Módní trendy – spojení nových sportů => pomůcky
  • 47. 4. Instrumentalizace sportu - Nové úkoly sportu - Socializace, integrace nebo hospodářský faktor
  • 48. 5. Demografický posun 6. Technologický pokrok 7. Budování sítí – sportovní koordinátor 8. Smazání hranic mezi sektory
  • 49. Tradiční Moderní Koncept Solidární společenství Poskytovatel služeb Struktura spolupracovníků Dobrovolníci Profesionálové Tržní reakce Nabídková Poptávková Otevřenost Tendence k uzavřenosti Otevřenost Členská struktura Tradiční klientela Více vrstev Vztah členů Učelný, emoční Účelný, distancovaný Zájmy členů Homogenní Heterogenní Prognóza budoucnosti Žádná Orientovaná na budoucnost
  • 50. Post-Sportverein Nürnberg: - Popis místa pro každého člena vedení - Pravidelné analýzy trhu - Profesionalita dobrovolníků – využité občanského povolání, vzdělání atd. -
  • 51.  Kvalifikovaní trenéři a cvičitelé  Kvalifikovaný program  Lékařské vyšetření  Informace trenérů  Práce s veřejností  Zajištění kvality a dokumentace  Služby klubu
  • 52. Na shledanou 12. 11. – téma Právo