ݺߣ

ݺߣShare a Scribd company logo

Určování pohlaví na lebce ivana fialová

•
•
Ivana Fialová
Ivana Fialová
1 of 4
Download to read offline
Argumentace Téma jsem si vybrala, protože jsem ve třetím ročníku studia Antropologie na Masarykově univerzitě. Celé zadání úkolu se mi zdálo jako vhodné, abych použila část své bakalářské práce a rozšířila ji. Téma jsem si vybrala kvůli tomu, že mě problematika forenzní antropologie zajímá a chci ji i nadále studovat. Nadpis jsem použila z mého zadání od vedoucí práce. Anotace V práci jsou popsány základní postupy při určování pohlaví na lebce. Dále jsou uvedeny nejčastější používané metody, mezi které patří morfkoskopické a morfometrické metody a nejnovější pokroky při určování pohlaví. Jedna z kapitol také obsahuje popis nových technologií, které v současné době usnadňují práci s kosterním materiálem a následným zhondnocením. V práci je popsán materiál, který byl použit a praktický postup u vybraných lebek a dolních čelistí. Určování pohlaví na lebce Určování pohlaví na lebce patří mezi tzv. „zlatou čtyřku,“ spolu s určením výšky, národnosti a věku u nalezených ostatků. K určování pohlaví se nejlépe hodí pánevní kosti. Ne vždy jsou ovšem pánevní kosti v tak dobrém stavu, aby se daly použít, nebo nejsou k dispozici vůbec. Proto se v současné době vyvíjí mnoho nových metod, které by mohly určování pohlaví na pánvi uspokojivě nahradit. Mezi jednu z nejnovějších metod patří metoda Určení pohlavní diagnózy z ramene dolní čelisti (podle Lotha a Hennenberga 1996) Jedná se o morfologickou analýzu dolní
čelisti. Autoři se domnívají, že by metoda mohla konkurovat určení pohlaví z pánve. „Odlišnosti mezi mužskou a ženskou čelistí je ve tvaru zadního okraje ramene v úrovni okluzní roviny stoliček. U většiny žen je zadní okraj ramene přímý, a pokud je pozorováno zakřivení, potom se vyskytuje výše, v blízkosti krčku. U mužů je zakřivení výrazné.“ (Stloukal 1999, s. 175) Nejdéle užívanou metodou je metoda morfoskopického pozorování. Důležité je si uvědomit, že v dané populaci je stupeň vývoje zkoumaného znaku jiný. „Při volbě morfologického pohlavního znaku bychom měli znát jeho spolehlivost, tj. procento rozvoje znaku u daného pohlaví a procento výskytu plně rozvinutého znaku u pohlaví opačného.“(Stloukal1999, s. 169) Každý znak má tedy svou míru spolehlivosti podle které určíme váhu znaku (W). Zde se řídíme buď hodnotami podle Ascádiho a Nemeskériho (1970) nebo podle Solowiejové (1982) Dále si určíme stupeň rozvoje znaku (x). To nám daný zkoumaný znak zařadí buď spíše jako maskulinní nebo naopak feminní. Po rozřazení znaků se spočítá jednoduchá rovnice – index sexuality (M): M = Wx/W Další spolehlivou metodou je morfometrické hodnocení. „Je založeno na nalezení minimální a maximální hodnoty znaku u každého pohlaví a zajištění optimální mezní hodnoty (dělící bod) velikosti měřeného znaku pro danou populaci. Optimální mezní hodnota odděluje pásmo feminních hodnot s překrývajících se s mužskými od pásma maskulinních hodnot překrývajících se s ženskými hodnotami. Čím je pásmo překrývání menší, tím je zvolený znak pro pohlavní diagnózu vhodnější.“ (Stloukal 1999, s. 169) Výsledky u morfoskopického a morfometrického zhodnocení by se měli shodovat. Proto je dobré celé měření opakovat třikrát, aby se dala spočítat osobní chyba. V dnešní době rozvoje technologií už není nutná fyzická přítomnost lebek. Ale dá se využít počítačových technologií, které dokáží přenést reálný povrch lebky do počítačového prostředí. Využívá se k tomu 3D scanovací technologie. Mezi tyto přístroje patří například Microscan nebo NexEngine. Materiál K dispozici máme 46 3D scanů lebek a 26 3D scanů dolních čelistí. Tyto 3D scany byly pořízeny na Ústavu antropologie Masarykovy univerzity v Brně. Scanování bylo provedeno
pomocí přístroje Microscan, který je k dispozici na Ústavu antropologie. V materiálu jsou zahrnuty lebky a dolní čelisti v různém stupni disturbance. Lebky byly náhodně vybrány ze všech populací – afroamerické, asijské, evropské, africké. Metody U vybraných 3D scanů 46 lebek a 26 dolních čelistí byly provedeny metody morfoskopického zhodnocení a morfometrického měření. Tyto metody slouží k následnému vyhodnocení pohlavních rozlišností. Morfoskopické zhodnocení Pro zhodnocení pohlaví na lebce bylo vybráno 12 znaků, které jsou pro určování pohlaví na lebkách nejvhodnější. Tyto body byly zaznamenány do tabulky spolu se stupni vývoje. Nejvíce vyvinuté znaky měly nejvyšší číslo. Následně byly lebky hodnoceny v programu Landmark 3.0.0.6. Hodnoceno bylo vždy pět lebek a ty byly porovnávány mezi sebou. Následně byly hodnoty zaznamenány do tabulky. Podobně bylo poustupováno u hodnocení dolních čelistí. Do tabulky byly vybrány čtyři znaky, které jsou nejvhodnější pro určení pohlaví. Následující zaznamenání do tabulky bylo stejné jako u lebek. Celý postup byl opakován třikrát z důvodů zjištění osobní chyby. Díky zjištěným stupňům vývoje byl následně spočítán index sexuality u všech lebek. U dolních čelistí bylo postupováno podobně jako u lebek, ovšem znaky byly vybrány čtyři. Opět bylo mezi sebou porovnáno pět dolních čelistí. Následně byly stupně vývoje znaků zaznamenány do tabulky. Poté byl spočítán index sexuality. Vyhodnocení 46 lebek C 20 e p l l o e 15 k č b 10 o e e v t k 5 ý 0 Muži Ženy Neurčeno
Morfometrické měření Vybraných 46 3D scanů lebek a 26 3D scanů dolních čelistí bylo převedeno pomocí programu Rhinoceros 4.0 do polygonových modelů. Tyto modely byly následně zpracovávány v programu Landmark 3.0.0.6. Na všech lebkách bylo postupně digitalizováno 60 vybraných kraniometrických bodů. Na dolních čelistech bylo digitalizováno 26 kraniometrických bodů. Tento postup byl proveden celkem třikrát, z důvodu zjištění osobní chyby. Dalším postupem, bylo získání tří souřadnic, určujících bod v 3D prostoru. Body byly převedeny do poznámkového bloku a odtud do programu Past. Zde byl proveden přepočet vzdáleností bodů z 3D prostoru. Poté byly spočítané vzdálenosti zadávány do programu 3D – id. Ten díky zadaným vzdálenostem hledá v databázi podobně naměřené vzdálenosti u lebek různých populací a poté nabídne nejpravděpodobnější možnosti. Výsledkem je určená národnost u lebky a pohlaví. Seznam literatury  GILES, Eugene a Orville ELLIOT. Sex determination by discriminant function analysis of crania. American Journal of Physical Anthropology [online]. 1963, roč. 21, č. 1, s. 53-68 [cit. 2013-01-03]. ISSN 0002-9483. DOI: 10.1002/ajpa.1330210108. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/ajpa.1330210108 Tento zdroj jsem použila z důvodu přesného popisu kraniometrických vzdáleností a vysvětlení postupu měření  Osteometrie: Měření kostí. Rasové typy [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://rasovetypy.wordpress.com/2012/05/29/osteometrie-mereni-kosti/ Tento zdroj byl užitečný z důvodu ujasnění kraniometrických bodů a populačních odlišností  STLOUKAL, Milan. Antropologie: příručka pro studium kostry. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1999, [10], 510 p. Praha: Národní muzeum. ISBN 80-703-6101-8. Tento zdroj je klasická příručka pro antropology, byla jako zdroj nejužitečnější. Načerpala jsem z ní nejvíce informací k způsobům měření lebek a dolních čelistí.

More Related Content

Určování pohlaví na lebce ivana fialová

  • 1. Argumentace Téma jsem si vybrala, protože jsem ve třetím ročníku studia Antropologie na Masarykově univerzitě. Celé zadání úkolu se mi zdálo jako vhodné, abych použila část své bakalářské práce a rozšířila ji. Téma jsem si vybrala kvůli tomu, že mě problematika forenzní antropologie zajímá a chci ji i nadále studovat. Nadpis jsem použila z mého zadání od vedoucí práce. Anotace V práci jsou popsány základní postupy při určování pohlaví na lebce. Dále jsou uvedeny nejčastější používané metody, mezi které patří morfkoskopické a morfometrické metody a nejnovější pokroky při určování pohlaví. Jedna z kapitol také obsahuje popis nových technologií, které v současné době usnadňují práci s kosterním materiálem a následným zhondnocením. V práci je popsán materiál, který byl použit a praktický postup u vybraných lebek a dolních čelistí. Určování pohlaví na lebce Určování pohlaví na lebce patří mezi tzv. „zlatou čtyřku,“ spolu s určením výšky, národnosti a věku u nalezených ostatků. K určování pohlaví se nejlépe hodí pánevní kosti. Ne vždy jsou ovšem pánevní kosti v tak dobrém stavu, aby se daly použít, nebo nejsou k dispozici vůbec. Proto se v současné době vyvíjí mnoho nových metod, které by mohly určování pohlaví na pánvi uspokojivě nahradit. Mezi jednu z nejnovějších metod patří metoda Určení pohlavní diagnózy z ramene dolní čelisti (podle Lotha a Hennenberga 1996) Jedná se o morfologickou analýzu dolní
  • 2. čelisti. Autoři se domnívají, že by metoda mohla konkurovat určení pohlaví z pánve. „Odlišnosti mezi mužskou a ženskou čelistí je ve tvaru zadního okraje ramene v úrovni okluzní roviny stoliček. U většiny žen je zadní okraj ramene přímý, a pokud je pozorováno zakřivení, potom se vyskytuje výše, v blízkosti krčku. U mužů je zakřivení výrazné.“ (Stloukal 1999, s. 175) Nejdéle užívanou metodou je metoda morfoskopického pozorování. Důležité je si uvědomit, že v dané populaci je stupeň vývoje zkoumaného znaku jiný. „Při volbě morfologického pohlavního znaku bychom měli znát jeho spolehlivost, tj. procento rozvoje znaku u daného pohlaví a procento výskytu plně rozvinutého znaku u pohlaví opačného.“(Stloukal1999, s. 169) Každý znak má tedy svou míru spolehlivosti podle které určíme váhu znaku (W). Zde se řídíme buď hodnotami podle Ascádiho a Nemeskériho (1970) nebo podle Solowiejové (1982) Dále si určíme stupeň rozvoje znaku (x). To nám daný zkoumaný znak zařadí buď spíše jako maskulinní nebo naopak feminní. Po rozřazení znaků se spočítá jednoduchá rovnice – index sexuality (M): M = Wx/W Další spolehlivou metodou je morfometrické hodnocení. „Je založeno na nalezení minimální a maximální hodnoty znaku u každého pohlaví a zajištění optimální mezní hodnoty (dělící bod) velikosti měřeného znaku pro danou populaci. Optimální mezní hodnota odděluje pásmo feminních hodnot s překrývajících se s mužskými od pásma maskulinních hodnot překrývajících se s ženskými hodnotami. Čím je pásmo překrývání menší, tím je zvolený znak pro pohlavní diagnózu vhodnější.“ (Stloukal 1999, s. 169) Výsledky u morfoskopického a morfometrického zhodnocení by se měli shodovat. Proto je dobré celé měření opakovat třikrát, aby se dala spočítat osobní chyba. V dnešní době rozvoje technologií už není nutná fyzická přítomnost lebek. Ale dá se využít počítačových technologií, které dokáží přenést reálný povrch lebky do počítačového prostředí. Využívá se k tomu 3D scanovací technologie. Mezi tyto přístroje patří například Microscan nebo NexEngine. Materiál K dispozici máme 46 3D scanů lebek a 26 3D scanů dolních čelistí. Tyto 3D scany byly pořízeny na Ústavu antropologie Masarykovy univerzity v Brně. Scanování bylo provedeno
  • 3. pomocí přístroje Microscan, který je k dispozici na Ústavu antropologie. V materiálu jsou zahrnuty lebky a dolní čelisti v různém stupni disturbance. Lebky byly náhodně vybrány ze všech populací – afroamerické, asijské, evropské, africké. Metody U vybraných 3D scanů 46 lebek a 26 dolních čelistí byly provedeny metody morfoskopického zhodnocení a morfometrického měření. Tyto metody slouží k následnému vyhodnocení pohlavních rozlišností. Morfoskopické zhodnocení Pro zhodnocení pohlaví na lebce bylo vybráno 12 znaků, které jsou pro určování pohlaví na lebkách nejvhodnější. Tyto body byly zaznamenány do tabulky spolu se stupni vývoje. Nejvíce vyvinuté znaky měly nejvyšší číslo. Následně byly lebky hodnoceny v programu Landmark 3.0.0.6. Hodnoceno bylo vždy pět lebek a ty byly porovnávány mezi sebou. Následně byly hodnoty zaznamenány do tabulky. Podobně bylo poustupováno u hodnocení dolních čelistí. Do tabulky byly vybrány čtyři znaky, které jsou nejvhodnější pro určení pohlaví. Následující zaznamenání do tabulky bylo stejné jako u lebek. Celý postup byl opakován třikrát z důvodů zjištění osobní chyby. Díky zjištěným stupňům vývoje byl následně spočítán index sexuality u všech lebek. U dolních čelistí bylo postupováno podobně jako u lebek, ovšem znaky byly vybrány čtyři. Opět bylo mezi sebou porovnáno pět dolních čelistí. Následně byly stupně vývoje znaků zaznamenány do tabulky. Poté byl spočítán index sexuality. Vyhodnocení 46 lebek C 20 e p l l o e 15 k č b 10 o e e v t k 5 ý 0 Muži Ženy Neurčeno
  • 4. Morfometrické měření Vybraných 46 3D scanů lebek a 26 3D scanů dolních čelistí bylo převedeno pomocí programu Rhinoceros 4.0 do polygonových modelů. Tyto modely byly následně zpracovávány v programu Landmark 3.0.0.6. Na všech lebkách bylo postupně digitalizováno 60 vybraných kraniometrických bodů. Na dolních čelistech bylo digitalizováno 26 kraniometrických bodů. Tento postup byl proveden celkem třikrát, z důvodu zjištění osobní chyby. Dalším postupem, bylo získání tří souřadnic, určujících bod v 3D prostoru. Body byly převedeny do poznámkového bloku a odtud do programu Past. Zde byl proveden přepočet vzdáleností bodů z 3D prostoru. Poté byly spočítané vzdálenosti zadávány do programu 3D – id. Ten díky zadaným vzdálenostem hledá v databázi podobně naměřené vzdálenosti u lebek různých populací a poté nabídne nejpravděpodobnější možnosti. Výsledkem je určená národnost u lebky a pohlaví. Seznam literatury  GILES, Eugene a Orville ELLIOT. Sex determination by discriminant function analysis of crania. American Journal of Physical Anthropology [online]. 1963, roč. 21, č. 1, s. 53-68 [cit. 2013-01-03]. ISSN 0002-9483. DOI: 10.1002/ajpa.1330210108. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/ajpa.1330210108 Tento zdroj jsem použila z důvodu přesného popisu kraniometrických vzdáleností a vysvětlení postupu měření  Osteometrie: Měření kostí. Rasové typy [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://rasovetypy.wordpress.com/2012/05/29/osteometrie-mereni-kosti/ Tento zdroj byl užitečný z důvodu ujasnění kraniometrických bodů a populačních odlišností  STLOUKAL, Milan. Antropologie: příručka pro studium kostry. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1999, [10], 510 p. Praha: Národní muzeum. ISBN 80-703-6101-8. Tento zdroj je klasická příručka pro antropology, byla jako zdroj nejužitečnější. Načerpala jsem z ní nejvíce informací k způsobům měření lebek a dolních čelistí.