狠狠撸

Podnikové ?innosti - 锄á蝉辞产辞惫á苍í

? 锄á蝉辞产辞惫á苍ím rozumíme ?innosti, kter?mi
podnik zaji??uje pot?ebn? materiál pro svou
?innost

?lenění zásob
? Materiál
? základní suroviny - stavební hmoty, kov, d?evo, k??e, ...,
? pomocné materiály - barvy, mo?idla, maziva,...,
? obaly - plechovky, kartóny, plasty ...,
? pohonné hmoty - nafta, benzin,...,
? drobné ná?adí - ?roubováky, klí?e, vrtáky, p?ípravky atd. pokud
nesplní podmínky, aby byly za?azeny do dlouhodobého majetku,
? kancelá?ské pot?eby - papíry, tu?ky, pásky do psacího stroje,
?anony ...,
? ?istící prost?edky - pro hygienu zaměstnanc?, úklid prostor ...

?lenění zásob
? nedokon?ená v?roba - nedokon?ené v?robky v takovém
stupni technologické rozpracovanosti, ?e nejsou zatím
prodejné - roze?ité kalhoty, roztavené ?elezo v peci,
neupe?en? rohlík atd.;
? polotovary - rozpracované v?robky, které jsou z hlediska
některého technologického stupně u? dokon?ené a daly by
se pop?. i prodat - odlitek, deska d?eva atd.;
? hotové v?robky - v?robky, které u? firma dokon?ila a
p?ipravuje je k prodeji.
? zbo?í - je v?e co je nakoupené (u? hotové) za ú?elem
dal?ího prodeje;

Zásobovací proces:
? 1. plánování pot?eby materiálu
? 2. zaji??ování materiálu
? 3. p?íjem materiálu
? 4. skladování
? 5. p?íprava k v?robě
? 6. v?dej do spot?eby

Plánování pot?eby materiálu
? Pro stanovení plánu zásob vycházíme z
plánu v?roby jednotliv?ch v?robk? a
spot?ebních norem.
? Spot?ební normy - ur?ují p?ípustnou a
nezbytnou spot?ebu materiálu na zhotovení
jednoho v?robku (nap?. spot?eba surovin na
jedno jídlo, spot?eba plechu na zhotovení
karosérie apod.)

Zaji??ování materiálu
? Zaji??ování materiálu provádí oddělení nákupu, jeho?
úkolem je zajistit po?adovan? materiál v pot?ebném
mno?ství, druzích, kvalitě, ve stanovené době a za
v?hodn?ch cenov?ch podmínek.
? P?i nákupu materiálu a projednávání cenov?ch podmínek
se setkáváme s pojmy:
? ? rabat - je srá?ka z ceny p?i odebrání vět?ího mno?ství a je udána
v % z ceny bez DPH
? skonto - je sleva p?i okam?itém placení zbo?í v hotovosti
? provize - co? je odměna v procentech z ú?tované ceny
? bonifikace

P?íjem materiálu
? P?íjem materiálu se děje na základě dodacího listu
a zahrnuje kontrolu p?ebraného materiálu z
hlediska kvality, kvantity a splnění podmínek
kupní smlouvy.
? Skladník p?ejímá materiál na sklad dokladem o
p?evzetí materiálu tzv. p?ejímkou a materiál je
zapsán do skladové karty.
? reklama?ní protokol - protokol se vystavuje v
p?ípadě rozdíl? p?i p?ejímce materiálu v mno?ství,
kvalitě, dodacích lh?tách a ceně.

Skladování
? p?edstavuje ?innost, p?i ní? se materiál nebo
v?robky soust?e?ují na ur?itém místě a p?ipravují
se na vydání do v?roby ?i obchodní sítě
? skladování p?edstavuje v?ak také náklady, a to:
? cena po?ízení zásob
? p?ímé náklady na skladování
? mzdová náklady pracovník? skladového hospodá?ství
? náklady na poji?tění

Rychlost obratu zásob
? Rychlost obratu m??eme chápat, jako dobu,
za kterou obě?n? majetek projde v?emi
formami koloběhu.

Zrychlení obratu p?inese vy??í
v?nosy, a tedy i zisk
P?íklad: Vyjděme z v?roby kufr?. Na za?átku roku
vlo?íme do v?roby materiál za 6 mil. K?, dal?í
náklady budou 9 mil., tedy celkem náklady
budou 15 mil.
Kufry do konce pololetí prodáme za 16 mil.,
?ím? vznikne zisk 1 mil.
Dal?í pololetí se koloběh zopakuje, tak?e 2
koloběhy nám p?inesly 2 mil. zisku.
Pokud bychom dokázali kufry vyrobit a prodat
rychleji a tento koloběh realizovat 3x ro?ně, pak
budeme mít 3 mil. zisk.

Zrychlení obratu sni?uje mno?ství
pot?ebn?ch finan?ních prost?edk?
P?íklad: Kdy? navá?eme na na?i v?robu kufr?, p?edpokládejme, ?e za rok
prodáme 20 000 kufr?, pro které nakoupíme na za?átku pololetí
materiál za 6 mil. K?.
Během pololetí materiál zpracujeme, hotové kufry prodáme a
obdr?íme platby. Peníze, které jsme vynalo?ili na nákup, se nám na
konci pololetí vrátí z prodan?ch kufr? a m??eme je znovu pou?ít.
Materiál bychom tak mohli nakupovat ka?dé pololetí a budeme
pot?ebovat ?ástku ve v??i poloviny ro?ní spot?eby, tedy 6 mil. K?.
Kdybychom dokázali zpracovat materiál, prodat kufry a dostat za
ně zaplaceno během ?tvrtletí (a ne během pololetí), posta?ilo by
nakupovat materiál dop?edu jen za 3 miliony. Peníze by se nám za
?tvrtletí vrátily a pou?ili bychom je na nákup dal?ího materiálu v
druhém ?tvrtletí. Zrychlením obratu jsme tak u?et?ili 3 mil. K?,
které nemusíme mít v pokladně nebo na ú?tu.

Rychlost oběhu (obratu) zásob
mě?íme dvěma ukazateli:
celková spot?eba
? po?et obrátek = (po?et)
pr?měrná zásoba
?ím více obrátek tím lépe
365 dní
? doba obratu = (dny)
po?et obrátek zásob

Chceme, aby tato doba byla nejkrat?í

Pro podnikatele je d?le?ité zvy?ovat po?et
obrátek a sni?ovat dobu obratu zásob.

? P?íklad:
? Firma spot?ebuje za rok materiál za 12 mil. K?
a pr?měrná zásoba je 3 mil. K?.

? Po?et obrátek = 12 000 000 : 3 000 000 = 4 obrátky za rok
? Doba obratu = 365 : 4 = 91 dn?

Podnikatel má dvě základní mo?nosti jak
dosáhnout vy??ího po?tu obrátek:
? zvy?ovat objem v?roby (tedy i celkovou spot?ebu
materiálu za rok) p?i zachování pr?měrné zásoby -
firma je se sv?m v?robkem na trhu úspě?ná a
provádí roz?i?ování v?roby
? sni?ovat pr?měrnou zásobu p?i zachování celkové
spot?eby za rok - v?robek je ve fázi vrcholu na
trhu a firma dosahuje maximalizace zisku

JUST-IN-TIME - 锄á蝉辞产辞惫á苍í právě v?as
nebo v pravém ?ase.
? metoda spo?ívá v tom, ?e firma sepí?e
smlouvy se sv?mi dodavateli materiál? a
sou?ástek pro v?robu, kde dohodne p?esné
termíny 锄á蝉辞产辞惫á苍í (zásobovací cykly) tak,
aby materiály a sou?ástky ?ly p?ímo z
nákladního auta do prostor v?roby,
? ideální zásoby jsou témě? ?ádné zásoby.

Zásady racionálního 锄á蝉辞产辞惫á苍í
? nakupovat jen to, co firma pot?ebuje - nakupovat věci
nepot?ebné jen proto, ?e jsou za v?hodnou cenu je
zlozvyk, kter? ve vět?ině p?ípad? vede ke ztrátě a nikoliv
k zisku,
? nakupovat jen tolik, kolik firma pot?ebuje - p?íli? velká
zásoba vá?e finan?ní zdroje, ale p?íli? malá zásoba m??e
vést ke krizové situaci, kdy v?roba stojí kv?li nedostatku
materiálu, a to je je?tě nákladově hor?í, ne? kdyby na
skladě bylo zásob o něco víc ne? je nezbytné,
? zva?ovat náklady související s po?ízením zásob a i podle
toho se rozhodovat, kdy a kolik nakoupit.

Plán 锄á蝉辞产辞惫á苍í
? Se zásobami jsou spojené náklady a vá?í
finan?ní zdroje, proto musíme udr?ovat
zásoby na takové úrovni, aby:
? zabezpe?ily plynul? chod v?roby,
? celkové náklady s nimi spojené byly co

nejmen?í.
Zásobu, která splňuje tyto po?adavky m??eme
ozna?it jako zásobu optimální.

Odhad celkové spot?eby materiálu a
celkového nákupu

? Zab?váme-li se velikostí zásob a nákupu, je
na za?átku vhodné provést odhad celkové
spot?eby na del?í dobu - rok, pololetí,
?tvrtletí,
? známe-li odhad spot?eby, m??eme na jeho
základě ur?it, jak velk? nákup bude
pot?ebn? a jak ?asto ho budeme provádět.

Rovnice:

nákup = spot?eba + kone?ná zásoba - po?áte?ní zásoba.

? spot?ebu - mohu spo?ítat
? kone?nou zásobu - si ur?uje sama firma s ohledem na
p?edpoklad pot?eby po?áte?ní zásoby v dal?ím období,
? po?áte?ní zásobu - na za?átku období známe,
? nákup - neznámá, kterou po?ítáme z rovnice,

P?íklad:
? Květiná?ství odhaduje, ?e pro p?í?tí rok bude pot?ebovat
14 000 plastov?ch truhlík? na v?sadbu květin.
? V sou?asnosti má v zásobě 500 truhlík?. Zároveň je
stanoven limit minimální zásoby 300 ks (tato zásoba by
měla b?t stále na skladě).
? Z toho vypl?vá, ?e bychom měli nakoupit:
14 000 - 500 + 300 = 13 800 truhlík?.
? Pokud bychom nakupovali pravidelně jednou za měsíc,
pak bychom měli objednávat
? 13 800 : 12 = 1 150 ks.

? Po?áte?ní zásoba se stanoví jako zásoba
o?ekávaná k za?átku plánovacího období tak, ?e
se ke skute?né zásobě ke dni sestavování bilance
p?ipo?te o?ekávan? nákup a ode?te se o?ekávaná
spot?eba do za?átku plánovacího období.
? Spot?eba materiálu se stanoví zpravidla podle
technickohospodá?sk?ch norem spot?eby a
plánovaného objemu v?roby.
? Kone?ná zásoba se po?ítá jako zásoba normovaná.

P?íklad:
? Akciová spole?nost ?KODA Mladá Boleslav plánuje pro
p?í?tí rok spot?ebu plechu pro v?robu karosérií 10 800 tun.
Skute?ná zásoba plechu k 1. 7. (den sestavování bilance)
je 1200 tun, p?edpokládaná spot?eba do konce roku 5100
tun, o?ekávané dodávky ve t?etím a ?tvrtém ?tvrtletí 4 800
tun. Normovaná zásoba plechu je 1 350 tun. Cena jedné
tuny plechu je K? 800,-.

?e?ení:
? Plán 锄á蝉辞产辞惫á苍í pro plech na v?robu karosérií v
jednotkách naturálních (tunách):

? PZ plechu = 1 200 + 4 800 - 5 100 = 900 t
? Nákup = 10 800 + 1 350 - 900 = 11 250 t

?e?ení:
? Plán 锄á蝉辞产辞惫á苍í pro plech na v?robu
karosérií v K?:
? PZ = 900 . 800 = 720 000,-
? KZ = 1 350 .800 = 1 080 000,-
? S = 10 800 .800 = 8 640 000,-
? N = 8640 000 + 1 080 000 - 720 000 = 9 000 000,-
? Nebo: 11 250 tun . 800 korun = 9 mil. korun.

Jak stanovit o?ekávanou spot?ebu
1. Podle technické dokumentace
? p?i tomto zp?sobu pot?ebujeme znát normu
spot?eby, která vyjad?uje p?ípustné optimální
mno?ství spot?ebovaného materiálu na jednotku
v?robku,
? norma spot?eby zahrnuje také p?ípustnou
velikost odpadu a rovně? ztráty materiálu na
jednotku v?robku
? tato metoda je velmi p?esná, ale nejpracněj?í,

Norma spot?eby materiálu
? norma spot?eby = materiál p?echázející do
v?robku + norma odpadu + norma ztrát

? P?i stanovení o?ekávané spot?eby vycházíme z
norem spot?eby na jednotlivá provedení
v?robku:
? celková spot?eba = norma spot?eby ?
plánovan? po?et vyráběn?ch jednotek

P?íklad:
? Sklárna stanovuje odhad spot?eby materiálu
pro ?tvrtletní v?robu dekorativních
zlacen?ch skleni?ek ve v??i 20 000 ks.

Druh Jednotka Norma spot?eby 100 ks Plánovaná spot?eba

sklovina kg 4,24 20 000: 100 * 4,24 = 848
zlat? roztok kg 0,1 20 000: 100 * 0,1= 20

Jak stanovit o?ekávanou spot?ebu
2. Podle statistick?ch údaj? - indexová metoda
? vychází ze znalosti spot?eby v minulém období,
? pokud víme, ?e chceme vyrobit stejně jako v
uplynulém roce, naplánujeme si i stejnou
spot?ebu,
? chceme-li vyrobit více, poměrově zv??íme i
plán spot?eby,
? tato metoda je nejjednodu??í a nejméně pracná,
zároveň je v?ak nejméně p?esná

P?íklad:
? Ro?ní spot?eba sody je pr?měrně 62 t. Jestli?e by plán
v?roby stanovil r?st produkce o 5 %, odhadli bychom
novou spot?ebu sody na 62 * 1,05 = 65t.
? Jestli?e 1t sody stojí 3 800 K?, bude to znamenat náklady
65 x 3 800 = = 247 000 K?.
? Budeme-li ji nakupovat t?dně, bude t?eba na nákup ka?d?
t?den 247 000 : 52 = 4 750 K?.

P?íklad:
? Spot?eba plechu na karosérie byla v minulém období
10 800 tun. Cena jedné tuny K? 800,-.
? Pro p?í?tí rok stanovil marketingov? útvar cíl zv??it
v?robu a prodej automobil? o 9 % a sou?asně sní?it
spot?ebu materiálu vy??í hospodárností o 2 %.
P?edpokládá se r?st cen plechu o 5 %.

? ?kol:
? a) vypo?ítejte plánovanou spot?ebu v tunách
? b) vypo?ítejte plánovanou spot?ebu v korunách

?e?ení:
? Plánovaná spot?eba v tunách:
10 800 . 1,09 . 0,98 = 11 537 tun

? Plánovaná spot?eba v korunách:
10 800 . 1,09 . 0,98 . 800 . 1,05 = 9 690 710,--

Optimální zásoby
? Z pohledu v?roby a nákupu
? jsou takové zásoby, které zabezpe?í stál? p?ísun
materiálu a pokryjí i problémy zp?sobené
vadn?m materiálem, v?padkem dodávek,
problémy na hranicích, poruch kamion? atd.
? Z pohledu finan?ního ?ízení
? je to takové mno?ství, které vá?e p?ijatelné
mno?ství finan?ních prost?edk? a vyvolává co
nejmen?í náklady na po?ízení a skladování

Optimální model skladovan?ch
zásob:

Zásoba bě?ná
? zásoba, ze které se pr?bě?ně vydává podle
po?adavk? v?roby,
? MAX je maximální stav zásoby po dodávce
od dodavatele,
? MIN je minimální stav zásoby těsně p?ed
novou dodávkou od dodavatele;

Zásoba pojistná
? je mno?ství zásoby na skladě navíc nad
bě?nou zásobu pro p?ípad, kdy se dodavatel
opozdí s dodávkou,
? pojistná zásoba zaji??uje, aby v?roba firmy
nestála kv?li nedostatku materiálu p?i
nestandardních situacích;

Zásoba technická
? b?vá pouze u někter?ch druh? zásob, u kter?ch se
po?aduje z technologick?ch
d?vod? ur?it? ?as na dosu?ení zásoby (u d?eva)
nebo dozrání (u někter?ch s?r?) apod.
? Technickou zásobu tedy nejsme schopni
p?ed?asně ?erpat, proto?e tato zásoba je?tě není
technologicky p?ipravená pro v?dej do v?roby;

Dodávkov? cyklus
? je ?as mezi dvěma smluvními dodávkami
od dodavatele.

Stanovení minimální zásoby
? Minimální zásoba ?íká, pod jakou v??i
nemá zásoba klesnout, aby nebyla ohro?ena
plynulost v?roby
? Nejvíce ji ovlivňuje dodací lh?ta, kterou
chápeme dobu od okam?iku podání
objednávky ke skute?nému dodání.

Minimální zásoba se stanoví:
? a) v?po?tem:

? minimální zásoba (v naturálních jednotkách) = dodací
lh?ta * pr?měrná denní spot?eba + pojistná zásoba v
naturálních jednotkách

? b) odhadem

P?íklad:
? Dodávku plast? z Itálie je mo?no po ?eleznici
zajistit za 4 dny, pojistnou zásobu stanovíme na
500 kg, denně se spot?ebuje 200 kg. Minimální
zásoba tedy musí pokr?t v?robu po dobu 4 dní a
poté by mělo na skladě z?stat je?tě 500 kg
pojistné zásoby.
? Minimální zásoba = 200 * 4 + 500 = 1 300 kg.

P?íklad:
? Spot?eba tuku pro v?robu ple?ov?ch krém?
se na p?í?tí rok odhaduje na 4 500 kg,
pojistná zásoba je udr?ována na 60 kg.
Objednávka je pr?měrně vy?ízena za t?den.
Vypo?těte minimální zásobu
(za p?edpokladu 360 dní v roce).

?e?ení:
? Minimální zásoba =
(4 500/360 = 125 kg)
125 x 7 + 60 = 147,5 kg

Stanovení maximální zásoby
? Maximální zásoba udává mno?ství materiálu,
které by zásoba neměla p?esáhnout - aby nebylo
zbyte?ně mnoho prost?edk? vázáno v zásobách,
aby dosta?ovala kapacita sklad? a nedo?lo k
zatarasení komunikací v prostorách podniku.
? Maximální zásoba má b?t tak velká, aby
zabezpe?ila v?robu po dobu mezi 2 dodávkami
+ dobu dodací lh?ty.

Maximální zásoba se stanoví:
? a) v?po?tem:
maximální zásoba (v naturálních jednotkách) =
(dodávkov? cyklus + dodací lh?ta) * pr?měrná denní
spot?eba + pojistná zásoba v naturálních jednotkách,

? b) odhadem - nap?. jestli?e dodávky nejsou
pravidelné, a nem??eme tedy dodávkov?
cyklus stanovit.

P?íklad:
? V?robce automobil? nakupuje skla jednou t?dně.
Dodavatel je schopen vy?ídit objednávku za 2 dny.
Pr?měrná spot?eba ?inila denně 180 ks, pojistná zásoba
?iní 450 ks.
? Nákup probíhá velmi ?asto, proto do v?po?tu pou?ijeme
jen pracovní dny.
? Maximální zásoba = (5 + 2) * 180 + 450 = 1 710 ks.

Dodávkov? cyklus
? Je ?as mezi dvěma smluvními dodávkami
od dodavatele,
? jeho délka závisí na velikosti objednávek;
někdy jej ur?uje dodavatel podle sv?ch
pot?eb na 14 dní, měsíc apod.
? proto?e ?asto mívá podnik pro jeden druh
materiálu více dodavatel? ur?ujeme
pr?měrn? dodávkov? cyklus.

P?íklad:
? Podnik dodává d?evěné lavi?ky do park?,
lázeňsk?ch areál? apod. Za rok bylo pro
jejich v?robu dodáno 2 000 m3 d?eva od
2 dodavatel?. První dodal 600 m3 d?eva
v cyklu jednou měsí?ně, druh? 1 400 m3
v cyklu jednou za 2 měsíce.

?e?ení
1. dodavatel 30 x 600 = 18 000,--
2. dodavatel 60 x 1 400 = 84 000,--

Pr?měrn? dodávkov? cyklus :
102 000 : 2 000 = 51 dní.

?asová norma zásob
? udává ?as, na jak dlouho máme zaji?těnu
zásobu materiálu pro v?robu (v?echny
údaje jsou ve dnech)
vzorec:
?NZ = dodávkov? cyklus + PZ + TZ
2

Normovaná zásoba
? je d?le?itá p?edev?ím pro nákup?í
materiálu
vzorec:
NZ = ?NZ x pr?měrná denní spot?eba (s)

Normativ zásob
? udává, jaké mno?ství peněz je vázáno
v zásobách (zajímá p?edev?ím ekonomy)
vzorec:
Normativ zásob = NZ x cena za jednotku (p)

P?íklad:
? Pr?měrn? dodávkov? cyklus 51 dní. Na
jednu lavi?ku je pot?eba 0,5 m3 d?eva a
ro?ně se jich vyrobí 3 600. Pojistná zásoba
5 dní a technická zásoba 15 kalendá?ních
dní. Cena d?eva ?iní 800 K?/m3.

?e?ení:
? Nejprve vypo?teme pr?měrnou denní spot?ebu:
3 600 : 360 dn? * 0,5 m3 = 5 m3.
? Poté vypo?teme normy zásob:
? ?asová norma zásob = 51 : 2 + 5 +15 = 46 dní,
? normovaná zásoba = 46 * 5 = 230 m3,
? normativ zásob = 230 * 800 = 184 000 K?.

P?íklad:
? Vypo?ítejte normu zásob d?eva na v?robu
nábytku.
? dodávkov? cyklus je 16 dn?,
? pojistná zásoba je stanovena na 4 dny,
? technická zásoba 18 dn?.
? Pr?měrná denní spot?eba je 5 m3.

?e?ení:
(16 : 2 + 4 + 18) x 5 =
30 dn? x 5 m3 = 150 m3

P?íklad:
? Dodávkov? cyklus dodávek p?eni?né mouky ze
ml?na do pekáren je 20 dn?,
? pojistná zásoba je stanovena na 5 dn?.
? ro?ní spot?eba mouky (360 dn?) je 1 008 tun.

Vypo?ítejte:
a) normu zásob p?eni?né mouky
b) kolik dodávek musí b?t za rok uskute?něno

?e?ení:
?NZ = 20 : 2 + 5 = 15 dn?
Denní spot?eba = 1 008 : 360 = 2,8 t
NZ = 15 x 2,8 = 42 t
Po?et dodávek = 360 : 15 = 24

?kol 1:
? Podnik plánuje pro p?í?tí rok v?robu 25 000 ks v?robk?.
NS na jeden v?robek je 15 m. Dodávkov? cyklus = 24
dn?, pojistná zásoba = 2 dny. Materiál m??eme pou?ít a?
následující den. Stav zásob na skladě k dne?nímu dni je
12 300 m.
O?ekávané dodávky do konce leto?ního roku = 95 000 m
a o?ekávaná spot?eba = 93 750 m.
? ?kol:
? Kolik m materiálu máme nakoupit?
? Vypo?ítejte velikost maximální a minimální zásoby v m.

Postup:
a)
? V?po?et po?áte?ní zásoby =
? V?po?et celkové spot?eby =
? V?po?et kone?né zásoby (normy zásob) =
? V?po?et nákupu =
b)
? V?po?et maximální zásoby =
? V?po?et minimální zásoby =

?e?ení:
? V?po?et po?áte?ní zásoby
PZ = 12 300 + 95 000 - 93 750 = 13 550 m
? V?po?et celkové spot?eby
S = 25 000 x 15 = 375 000 m
? V?po?et kone?né zásoby KZ = NZ (norma zásob)
(24 : 2 + 2 + 1) x 375 000/360 = 15 625 m
? V?po?et nákupu
N = 375 000 + 15 625 - 13 550 = 377 075 m

?e?ení:
? Maximální zásoba
? (24 + 2 + 1) x 375 000/360 = 28 125 m
? Minimální zásoba
? (2 + 1) x 375 000/360 = 3 125 m

?kol 2:
? Materiál dodává 1 dodavatel:
? Dodávkov? cyklus je stanoven na 8 dní, pojistná
zásoba sta?í na 2 dny, technologická zásoba je
2 dny. Měsí?ní spot?eba je 30 000 m, cena
jednoho metru je K? 50,--.
? ?kol:
a) Vypo?ítejte normu zásob.
b) Vypo?ítejte normativ zásob (finan?ní normu
zásob).

?e?ení:
? a)
?NZ (?asové normy zásob) = 8/2 + 2 + 2 = 8 dní
NZ (norma zásob) = 30 000/30 x 8 = 8 000 m

? b)
Normativ zásob = 8 000 m x K? 50,- = K? 400 000,--

?kol 3:
? V leto?ním roce spole?nost plánuje dodat na trh 49 800 ks
v?robk?. U?ite?ná spot?eba na v?robek je 2,82 kg, odpad
?iní 6 % z normy spot?eby (1 kg stojí K? 40,--).
Materiál se dodává pravidelně v 18-ti dodávkách za rok.
Pojistná zásoba bude sta?it na 8 dní, technologická je 4
dny.
? ?kol:
Vypo?ítejte NZ, normativ zásob.
Vypo?ítejte pot?ebu nákupu v kg za p?edpokladu, ?e
po?áte?ní zásoba ?iní 12 600,5 kg.

Postup:
? V?po?et NS (normy spot?eby)
? V?po?et ?NZ
? V?po?et (pr?měrné denní spot?eby) S
? V?po?et NZ
? V?po?et normativu zásob

?e?ení:
? V?po?et NS (normy spot?eby)
2,82 kg = 94 % NS = 100 % = 3 kg
? V?po?et ?NZ
(C = 360 : 18 = 20 dní)
? 20/2 + 8 + 4 = 22 dní

?e?ení:
? V?po?et s (pr?měrné denní spot?eby)
3 kg x 49 800 ks = 149 400 kg : 360 = 415 kg
? V?po?et normy zásob (NZ)
22 dní x 415 = 9 130 kg
? V?po?et normativu zásob
9 130 kg x K? 40,-- = K? 365 200,--

?kol 4:
? Spole?nost má v I. ?tvrtletí p?í?tího roku vyrobit
60 000 ks v?robk?. NS = 0,3 kg drátu. 1 kg drátu
stojí K? 65,--. Norma ?asu = 45 dn?.
? ?kol:
Vypo?ítejte celkovou spot?ebu drátu v kg.
Vypo?ítejte normu zásob, normativ zásob.
Vypo?ítejte pot?ebu nákupu, je-li PZ = 4 600 kg.

?e?ení:
? Celková spot?eba
60 000 x 0,3 = 18 000 kg drátu
? Norma zásob (NZ)
45 x 18 000/90 = 9 000 kg drátu
? Normativ zásob
9 000 kg x K? 65,-- = K? 585 000,-
? Nákup
18 000 + 9 000 - 4 600 = 22 400 kg

?loha 5:
? Podnik plánuje vyrobit v p?í?tím roce 1 800 kus? v?robk?.
Norma spot?eby na 1 v?robek je 15 m. Skute?ná zásoba k
1. 3. leto?ního roku je 60 m, p?edpokládaná spot?eba do
konce rokuje 255 m, o?ekávané dodávky do konce roku
jsou 240 m, 1 m materiálu je za K? 210,--,
c = 60 dn? a p = 15 dn?.

? ?kol:
Vypo?ítejte nákup v m a K?, max. a min. zásobu v m.

?e?ení:
? N = S + KZ - PZ
S= 1 800* 15 = 27 000 m
? KZ = (60/2 + 15) * 75 = 3 375 m (27 000/360 = 75)
? PZ = 60 + 240 - 255 = 45 m
? N = 27 000 + 3 375 – 45 = 30 330 m
? N = 30 330 m * 210 = 6 369 300,-- K?

? NZ max = (c + p + t) * s
? (60 + 15) * 75 = 5 625 m
? NZ min = (p + t) * s
? 15 * 75 = 1 125 m

狠狠撸

Eko26 (1)

Recommended

More Related Content

What's hot (9)

Similar to Eko26 (1) (7)

Eko26 (1)