Československá státnost
Download as PPT, PDF0 likes857 views
Vývoj názorů na řešení otázky státnosti Čechů a Slováků před 1. Světovou válkou a vjejím průběhu
More Related Content
What's hot (6)
Viewers also liked (10)
Similar to Československá státnost (20)
Československá státnost
- 1. Vývoj názorů na řešení otázky státnosti Čechů a Slováků před 1. Světovou válkou a vjejím průběhu Michal Carbol Historie a tradice AČR, Univerzita obrany, 16.3.2011
- 2. Základní fakta - Situace před 1. světovou válkou „ Usilujeme o samostatný československý stát“. Státní idea ve vývoji Československa Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona Situace po 1. světové válce válce Závěr Úvod
- 3. Situace před 1. světovou válkou Součást Rakousko-Uherského mocnářství Čsl. státní idea se rodila už v 19.století , vsouvislosti se vznikem ČSR se na jejím vytváření podílel hodně TGM Tomáš Garrigue Masaryk
- 4. „ Usilujeme o samostatný československý stát“. Tato věta obsáhla smysl boje Čechů a Slováků proti centrálním mocnostem v letech první světové války. Zveřejněna byla jako součást památného prohlášení Českého komitétu zahraničního ze 14. listopadu 1915. Ohlas zaznamenalo zpočátku ve Francii, Rusku, Švýcarsku a ve Spojených státech amerických, tedy v zemích, kde jej publikovali poprvé. Jeho význam spočívá v tom, že jím Tomáš Garrigue Masaryk a jeho odbojoví spolupracovníci vypověděli před světovou veřejností boj habsburské monarchii a jejím spojencům. Organizovaná a programově semknutá odbojová akce tím oficiálně začala. http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=11914 90 let československé státnosti Autor: PhDr. Karel Straka, Ph.D., Vojenský historický ústav Praha
- 5. Státní idea ve vývoji Československa státní idea měla mít při vzniku ČSR zvláštní roli pro konstituování a integraci státního národa , a to vzhledem kjeho odlišnostem vnárodnostním složení, kulturní vyspělosti, vzdělanosti i tradicích, vnáboženské resp. nenáboženské orientaci obyvatelstva čsl. státní idea se rodila už v 19.století , vsouvislosti se vznikem ČSR se na jejím vytváření podílel hodne TGM měla přispět k legitimování nové státní moci a nahradit ztroskotalou ideu státu rakouského; jejím propagátorem byla i česká inteligence, k jejím nositelům patří legionáři Legionářský odznak zčepice uniformy Znak První republiky
- 6. Státní idea je vyjádřena ve Washingtonské deklaraci a dalších dokumentech přestavitelů čs. státnosti Zdůrazňuje společné kořeny čsl. státnosti už od 7. století , opírá se o tradice cyrilometodějské, husitské, o národní obrození
- 7. čs. státní idea je odůvodnitelná i tím, že proti zbyrokratizovanému, národnostně netolerantnímu Rakousku-Uhersku se postavila myšlenka svobodného, demokratického, tolerantního státu; kultivovala se tím, že za 20 let existence Československa bylo obklopeno fašistickými, nacistickými státy (Rak, Maď, Něm); za 2.Republiky byla popřena a tím ještě více vynikl význam jaký měla za 1.Republiky s.i. po Mnichovské dohodě – nutnost najít novou s.i. zajišťující přežití národa ve změněných mezinárodních poměrech – nabízí se restaurace ideologie zařazení Čechů do společenství Svaté říše římské národa německého. Stouto ideou souvisela koncepce „lenního“ vztahu českého státu kNěmecké říši; další možnost – příklon khodnotám autoritativního státu a fašistickým ideám, které byly představovány ideologií o podzimní revoluci 1938. Politická reprezentace, která se dostala kmoci, odmítala demokracii a její principy formulované Masarykem a Benešem, které byly vMnichově poraženy. Měl být vytvořen autoritativní národní stát. Politické svobody byly omezeny, utužila se cenzura - oficiální politiku nové vlády uplatňoval hlavně vůdce agrární strany R. Beran, který inicioval vytvoření Strany národní jednoty v50. letech a později je čsl. státní idea vytlačována sovětskou ideologií, došlo knahrazení symbolů 1. republiky (státní svátek vzniku ČSR nahrazen Dnem znárodnění atd.) 1968 – pokus o návrat kpůvodní myšlence čsl. státnosti, po nastolení normalizace nahrazena vedoucí úlohou KSČ
- 8. každému státu zvyšuje jeho (historickou) legitimitu jeho dlouhodobá existence Československo nabídlo jako základní státní ideu českoslovenství, která též znamenala, že není vdemokratickém státě podstatné, zda Češi a Slováci jsou dva blízké národy nebo jeden národ se 2 jazykovými větvemi, Masaryk tuto ideu personifikoval – tato idea se ale nestala nosnou hodnotou pro rozhodující většinu obyvatelstva, neodolala brutálnímu vnějšímu nátlaku vr. 1938 Poznámky
- 9. Clevelandská dohoda Clevelandská dohoda byl první společný písemný dokument podepsaný představiteli Čechů a Slováků na počátku první světové války. Jeho účelem, jako i dalších takových prohlášení, bylo také prokázat Spojencům společný boj za národní sebeurčení těchto dvou národů válčícího Rakouska-Uherska. V květnu 1918 ji nahradila Pittsburská dohoda. Zástupci Slováků byli ochotni zúčastnit se práce na založení společného samostatného česko-slovenského státu jen pod tou podmínkou, že se bude jednat o federaci. Cleveland, Ohio, dne 25. října 1915
- 10. Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona byl program amerického prezidenta Woodrowa Wilsona vyřčený na zasedání Kongresu 8. ledna 1918. Týkal se mezinárodního uspořádání světa po první světové válce z hlediska postoje Spojených států. Prezident Wilson jasně formuloval nové zásady vztahů mezi zeměmi a principy světového řádu , které měly nastoupit místo zprofanované politiky tajných smluv a spojenectví v evropské politice. Body 1.-5. se věnují zásadám poválečné spolupráce, body 6.-13. hovoří o vytvoření poválečného uspořádání světa na základě zásady sebeurčení národů a vzniku etnických státních hranic nezávisle na výsledcích války, poslední bod č. 14 se týká vzniku mezinárodní organizace
- 11. Situace po 1. světové válce válce Vznik samostatného Československého státu (tzv. První republika) Nezávislost Československa byla prohlášena 28. října 1918 československým národním výborem v Praze. Do státu bylo začleněno několik etnických skupin s různými historickými, politickými a ekonomickými tradicemi.
- 12. Závěr Zhodnocení, zamyšlení, otázky, diskuse…. Literatura KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl první. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha: Libri, 2000. 571s. ISBN 80-7277-027-6. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl druhý. Československo a české země v krizi a v ohrožení (1930-1935). Praha: Libri, 2002. 577s. ISBN 80-7277-027-6. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl třetí. O přežití a o život (1936-1938). Praha: Libri, 2003. 803s. ISBN 80-7277-119-1. KÁRNÍK, Zdeněk. Malé dějiny československé (1867-1939). Praha: Dokořán, 2008. 502s. ISBN 978-80-7363-146-8. KLIMEK, Antonín. Boj o Hrad. Vnitropolitický vývoj Československa 1918-1926 na půdorysu zápasu o prezidentské nástupnictví. 1. Hrad a Pětka. Praha: Panevropa, 1996. 432s. ISBN 80-85846-06-3. KLIMEK, Antonín. Boj o Hrad: vnitropolitický vývoj Československa 1926-1935 na půdorysu zápasu o prezidentské nástupnictví. 2. Kdo po Masarykovi?. Praha: Panevropa; Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1998. 591s. ISBN 80-86130-02-9. KLIMEK, Antonín. Říjen 1918: vznik Československa. Praha; Litomyšl: Paseka, 1998. 279s. ISBN 80-7185-175-2. KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české XIII. 1918-1929. Praha; Litomyšl: Paseka, 2000. 822s. ISBN 80-7185-328-3. KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české XIV. 1929-1938. Praha; Litomyšl: Paseka, 2002. 768s. ISBN 80-7185-425-5. KLIMEK, Antonín. Vítejte v první republice. Praha: Havran, 2003. 301s. ISBN 80-86515-33-8. OLIVOVÁ, Věra. Dějiny první republiky. Praha: Karolinum, 2000. 355s. ISBN 80-7184-791-7. PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu 1-2. Praha: Academia, 2003. 867s. ISBN 80-200-1095-5. PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu 3-4. Praha: Academia, 2003. 961s. ISBN 80-200-1122-6. Masaryk.: Česká otázka. Snahy a tužby národního obrození. Praha 1895, Praha 1908 (2. vyd.) Naše nynější krise. Praha 1895 Jan Hus. Naše obrození a naše reformace. Praha 1896, Praha 1908 (2. vyd.) Česká otázka – Naše nynější krize – Jan Hus, ÚTGM, Praha 2000 (Česká otázka 8. vyd., Naše nynější krize 7. vyd., Jan Hus 9. vyd.) Děkuji za pozornost.