More Related Content
What's hot (14)
Viewers also liked (14)
Similar to úKol kpi (20)
úKol kpi
- 1. Argumentace: Cílem mé práce bylo poskytnout komplexnější informace, co se antisemitismu týče. Chtěla jsem se dozvědět něco více o popírání holocaustu, jelikož dochovaný zápis z porady vysokých úředníků SS, obrazové materiály, množství dokumentů, které můžeme shlédnout v televizi nebo zpověď Arnošta Lustiga, který prošel třemi koncentračními tábory a je schopen o tom vyprávět, jsou, myslím, dostačujícími důkazy toho, že tedy tzv. holocaust za druhé světové války skutečně proběhl (Den vzpomínání na oběti holocaustu – 2.května). Ačkoliv studuji český jazyk, velice se zajímám o období druhé světové války, a proto jsem si dané téma vybrala. Název: Antisemitismus ve 20. století 1. Antisemitismus za druhé světové války Olocausto, holocauste, šoa, Holocaust, holocaust – nejtemnější stránka druhé světové války, vražda šesti milionu Židů, hromadné hroby, ohromné množství lidí, které přišli o své příbuzné, členy rodiny, přátele, milence, manželky, manžele, děti, rodiče, vyhlazovací koncentrační tábory, pomníky obětem holocaustu,… Tohle vše je náhledek antisemitismu. 2. Norimberské zákony V polovině září 1935 přijal německý Říšský sněm (Reichstag) dva ústavní zákony, které se staly základnou pro pozdější legální vyloučení Židů z německé společnosti a připravily půdu oficiálnímu provádění protižidovské politiky. Byly vyhlášeny 15. září na zvláštním zasedání Říšského sněmu svolaném v Norimberku u příležitosti každoročního sjezdu nacistické strany. První z těchto zákonů – Zákon o říšském občanství stanovil, že občanem Říše může být pouze Němec nebo člověk s příbuznou krví. Po zavedení tohoto zákona ztratili němečtí Židé svá politická práva a stali se státními příslušníky, zatímco árijští Němci byli označeni jako říšští občané. Tento zákon byl do roku 1943 postupně doplněn o třináct nařízení systematicky zbavujících Židy veškerých občanských práv. Dne 14.listopadu 1935 bylo vydáno první z těchto prováděcích nařízení, které stanovilo, kdo je považován za Žida nebo míšence. Druhý zákon – Zákon na ochranu německé krve a německé cti zakazoval uzavírat sňatky mezi Židy a Němci a zapovídal také jejich mimomanželský styk. Židovským domácnostem bylo zakázáno zaměstnávat německé služebné ve věku do pětačtyřiceti let či vztyčovat německou vlajku. 3. Antisemitismus v letech 1948-1989 Další vlnou antisemitismu, která u nás proběhla na ideologických tezích přišla po převzetí moci v zemi komunisty v únoru roku 1948. Vznik Izraele však zpočátku SSSR podporovalo, později však byl sionismus označen za nepřátelskou ideologii. U nás se tento antisemitismus projevil na počátku 50. let 20. století, kdy byly zinscenovány procesy s výrazně antisemitickým akcentem. Nejznámějším procesem tohoto druhu u nás byl proces konaný v roce 1952 se skupinou třinácti bývalých vysoce postavených členů KSČ (např. Margolius aj.), v čele s bývalým generálním tajemníkem ÚV KSČ Rudolfem Slánským. Všichni obžalovaní byli odsouzeni k trestu smrti, který byl vykonán, přičemž v rozsudku byl zdůrazněn židovský původ údajných pachatelů podvratné činnosti. 4. Současný antisemitismus Koncem 20. století došlo ke změnám v pojetí antisemitismu. Do této doby byli představiteli zášti k Židům především nacisté, fašisté a extrémní pravicová hnutí. Co se týče levice, tak zde se otevřený antisemitismus vyskytoval sporadicky a muslimský antisemitismus nehrál žádnou podstatnou roli. Toto se na sklonku druhého tisíciletí změnilo, neboť došlo k oslabení vlivu politických uskupení s nacistickou a fašistickou tradicí.
- 2. K hlavním složkám dnešního antisemitismu patří militantní antisemitismus, islámistický fundamentalismus, neonacismus a některé projevy extrémní levice. 5. Popírání holocaustu První případ popírání holocaustu se objevil ve Francii záhy po konci války, kdy jako první vyslovil své protižidovské úvahy přední francouzský fašista Maurice Bardeche, který tvrdil, že za zločiny druhé světové války nejsou odpovědní nacisté, ale pravými viníky jsou sami Židé, že si nezasluhují žádný soucit, neboť svou podporou Versailleské smlouvy pomohli rozpoutat 2. světovou válku. Bardeche byl první, kdo prohlásil, že obrazové a jiné dokumentační doklady o vraždění v táborech jsou ve skutečnosti podvrhem a že plynové komory sloužili k pouhé dezinfekci, ne k zabíjení. I další útok proti událostem holocaustu vyšel z Francie. V roce 1948 parlamentní poslanec Paul Rassinger prohlásil, že byl v roce 1943 vězněn v nacistickém táboře v Buchenwaldu, ale plynovou komoru zde nikdy neviděl a z tohoto důvodu musí být holocaust lež. V této době se také poprvé objevili spekulace, že Židé zfalšovali informace o událostech 2. světové války a počínání nacistů, a tímto způsobem obelhali celý svět. Důvodem jejich intrik měl být jejich vlastní prospěch, zejména získání finančního odškodnění a podpora pro vznik izraelského státu. A tak se opět objevila teze starého antisemitismu, že se Židé spikli a snaží se získat moc nad celým světem… Anotace: Pojem antisemitismus vysvětluje Velký sociologický slovník jako nepřátelský vztah vůči Židům, kteří žijí v různých zemích v diaspoře, nebo ve státě Izrael. Antisemitismus se ovšem v praxi zaměřuje nejen na osoby židovského vyznání a občany státu Izrael, ale vztahuje se na všechny, kdo jsou za židy považováni. Tento pojem jako první použil Wilhelm Marr roku 1879. Největším projevem antisemitismu byl holocaust za druhé světové války. Této části mé práce jsem chtěla věnovat největší pozornost. Zmínila jsem se o antisemitismu levicovém, který sehrál také jednu ze svých velkých rolí a to zejména v letech, kdy probíhaly politické procesy s „nepřáteli komunismu“. Co se týče dnešní doby, tak nejvíce se zřejmě antisemitismus projevuje na východě, v Izraeli, kde spory trvají již několik let. Klíčová slova: Antisemitismus, holocaust, Norimberské zákony, Židé, druhá světová válka Seznam použité literatury:
- 3. BAUER, Jehuda. Úvahy o holocaustu. 1. vyd. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200.1739- 0 1. Autor je světově uznávaným historikem 2. Autor je profesor Hebrejské univerzity 3. Autor je vědecký poradce jeruzalémského památníku Jad Vašim 4. Vše je podloženo mimořádnou znalostí historických faktů 5. Autor o tématech přemýšlí v celistvější perspektivě MIKOVÁ, Petra. Holocaust jako součást výchovně vzdělávacího procesu. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy, 2009, Diplomová práce, (3. 1. 2013). Dostupné z: http://is.muni.cz/th/136401/pedf_m/Vyzkumna_cast-diplomka_2_.pdf 1. Autorka je studentkou VŠ a zabývá se problematikou holocaustu 2. Jde o diplomovou práci 3. Práce je doplněná o citace 4. Práce je doplněná o obrázky a grafy 5. Autorka uvedla použité zdroje a literaturu http://www.holocaust.cz/cz2/history/antisemitism/present/traditional_prejudices/traditio nal_prejudices 1. Je zde uvedený autor¨ 2. Autor uvedl použitou literaturu 3. Uvedená stránka obsahuje velké množství informací o holocaustu a antisemitismu 4. Uvedená stránka je pravidelně obnovována 5. Informace jsou ověřené