![Zdroje:
RYAN, Frank. Viry: hrozba na邸eho asu : po stop叩ch nov箪ch vra転edn箪ch nemoc鱈 od souasnosti do
budoucnosti. Peklad Pavel Toman. Praha: Pr叩h, 1998, 388 s., [8] s. obr. p鱈l. ISBN 80-858-0967-2.
(- kvalitn鱈 naun叩 publikace, zab箪v叩 se t辿matem Viry, napsan叩 evolun鱈m biologem (lovkem, kter箪
m叩 bl鱈zko k t辿matu), shoduje se s t鱈m, co mi ekla wikipedie, dal邸鱈 roz邸iuj鱈c鱈 informace)
KUBITA, V叩clav. Obecn叩 biologie: 炭vodn鱈 uebn鱈 texty biologie pro 1. ron鱈k gymn叩zi鱈. 2. vyd. Praha:
Fortuna, 1996. Uebnice. ISBN 80-7168-325-6.
(- naun叩 kniha, zab箪v叩 se absolutn鱈mi z叩klady Vir哲, tak辿 organismy a z叩klady biologie obecn, pro
1. Ron鱈k gymn叩zia sepsan叩 pro studium, schv叩leno ministerstvem 邸kolstv鱈)
RYAN, Frank. You are half virus. New Scientist [online]. 30. 1. 2010, . 2745 [cit. 2013-01-05].
Dostupn辿 z: http://web.ebscohost.com/ehost/detail?sid=8282f5e5-8717-4051-8dca-
af97148059ff%40sessionmgr14&vid=1&hid=18&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a
9h&AN=48135217
(- nalezl jsem tento l叩nek na Metalibu, napsan叩 evolun鱈m biologem (lovkem, kter箪 m叩 bl鱈zko k
t辿matu), ji転 jsem ml od stejn辿ho autora mo転nost 鱈st i knihu, zaj鱈mavosti o virech, publikov叩no
v asopisu New Scientist)
Virus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-
[cit. 2013-01-05]. Dostupn辿 z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Virus
Makrof叩g: Funkce makrof叩gu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-05]. Dostupn辿 z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Makrof%C3%A1g
Svtov叩 populace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2001- [cit. 2013-01-05]. Dostupn辿 z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:World-
Population-1800-2100.png
(- v邸echna ti t辿mata (virus, makrof叩g, svtov叩 populace) nalezena na jedn叩 webov辿 str叩nce,
wikipedie je dosti oven叩 el. encyklopedie, informace se mi shoduj鱈 s informacemi z鱈skan箪mi
z ostatn鱈ch knih, l叩nky zde uveden辿 se odkazuj鱈 na dal邸鱈 knihy a zdroje z kter箪ch je zde erp叩no,
s p鱈padn箪mi probl辿my str叩nek, bych se mohl zeptat p鱈mo spr叩vc哲 a ti by mi potom pomohli vye邸it
p鱈padn箪 probl辿m)](https://image.slidesharecdn.com/lidstvojakovirus-130105101814-phpapp01/85/Lidstvo-jako-virus-3-320.jpg)
Lidstvo jako virus
- 1. K t辿matu m pivedla my邸lenka, kter叩 napadla m辿ho otce. astokr叩te tvrdil, 転e lid辿 se chovaj鱈 jako virus (n叩zev pr叩ce), obsad鱈 a ni鱈, dokud v邸e nen鱈 znieno. Tato my邸lenka m u転 poprv辿 velice nadchla, kdy転 jsem ji prob鱈ral s p叩teli, pitak叩vali mi, a kdy転 jsem pidal z叩kladn鱈 argumentaci, souhlasili. Proto転e studuji filosofii a tohle mi pipadalo jako zaj鱈mav叩 my邸lenka, rozhodl jsem se toto t辿ma zpracovat. Lidstvo jako virus Pohanen鱈k Vladim鱈r V邸ichni se pedstav鱈me, jak vypad叩 lovk, co m叩 ale spolen辿ho s n鱈m men邸鱈m ne転 je buka? Viry jsou nejjednodu邸邸鱈 organismy. Sami buku nemaj鱈, a proto nejsou schopn辿 se rozmno転ovat, r哲st, dlit se, opatovat nebo ukl叩dat energii. V邸echny viry obsahuj鱈 nukleonovou kyselinu, kter叩 je dr転itelem genetick辿 informace (DNA nebo RNA). To uruje program innosti buky a nep鱈mo i cel辿ho organismu. Pro vir je podstatn辿 se dostat ke spr叩vn辿 buce, k takov辿, kter叩 jim nab鱈z鱈 spr叩vn辿 podm鱈nky pro 転ivot. Nap. RNA-viry potebuj鱈 ke sv辿mu mno転en鱈 enzym, schopn箪 replikovat RNA. Nkter辿 z nich si ji転 hotov箪 enzym mohou pin辿st s sebou. Dal邸鱈 viry mohou 転鱈t s bukou v symbi坦ze a replikovat se pi jej鱈m bunn辿m dlen鱈. Jin辿 転ij鱈 jako parazit辿, mohou sv辿 RNA pepsat na DNA a zalenit ho do DNA hostitele (p. virus HIV, p哲vodce nemoci AIDS). Tato schopnost, sjednotit 2 genomy, m叩 jasn箪 evolun鱈 v箪znam. Pokud je nov箪 gen u転iten箪, tlo ho pebere a nov vznikl辿 DNA ped叩 i potomstvu. Jako u ka転d辿ho kroku evoluce, pizp哲sobivj邸鱈 se s nov箪m genem l辿pe srovnaj鱈, sou叩st pirozen辿ho v箪bru. Tlo se proti vir哲m i jin箪m cizorod箪m l叩tk叩m br叩n鱈 imunitn鱈m syst辿mem. Ten by ml stejn jako antivirus v po鱈tai, zabr叩nit napaden鱈 buky. Av邸ak existuj鱈 viry, kter辿 se jako prvn鱈 postaraj鱈 o imunitn鱈 syst辿m, ne転 se zanou n叩padn 邸鱈it. Z叩le転鱈 pouze na tom, kdo pomysln箪 souboj vyhraje. Krom velikosti jsou zde i dal邸鱈 rozd鱈ly. Viry nemaj鱈 pt smysl哲 jako my, ale jist箪m zp哲sobem dok叩転鱈 zji邸泥ovat chemick辿 sloueniny z povrchu bunk. T鱈mto zp哲sobem zji邸泥uj鱈, zda je pro n buka p鱈hodn箪m m鱈stem. Na邸e smysly vyu転鱈vaj鱈 podobn辿 chemick辿 vlastnosti. Nemaj鱈 schopnost my邸len鱈, proto転e jim chyb鱈 mozek, ale pesto si porad鱈 s vyu転it鱈m v箪konn辿 inteligence genomu, jak to nazval evolun鱈 biolog Frank Ryam. Z toho vypl箪v叩, 転e na rozd鱈l od n叩s nemaj鱈 mo転nost volby, v tom co dlaj鱈, proto転e nemaj鱈 転叩dnou mor叩lku. Maj鱈 pouze jedin箪 炭kol, nutnost rozmno転ovat se. Virus se ale nem哲転e rozmno転ovat bez hostitelsk辿 buky. A pokud si pedstav鱈me na邸鱈 planetu jako buku, tak se ani lovk nem哲転e rozmno転ovat, bez jej鱈ho vyu転it鱈 (mohla by vzniknout ot叩zka, co rozmno転ov叩n鱈 na palub vesm鱈rn辿 lodi? Zde sice buka pro samotn辿 rozmno転ov叩n鱈 nen鱈 za poteb鱈, ale 1. nejen転e vesm鱈rn叩 lo je na邸鱈m produktem, ale 2. pro 転ivot takto vznikl辿ho viru je zapoteb鱈 hostitelsk辿 buky pro doerp叩n鱈 転ivotad叩rn箪ch zdroj哲). Cel箪 vesm鱈r by potom byl jak箪msi slo転it箪m organismem, slo転en辿ho pedev邸鱈m z bunk. V鱈m, 転e toto u転 jsou dosti slo転it辿 t辿ma, proto転e si zde hraji s my邸lenkou, kde ve stedn鱈 sf辿e 転ijeme my, vyu転鱈vaje Zemi pro pe転it鱈 a m哲転eme b箪ti kdykoli napadeni malinkat箪mi viry, nebo imunitn鱈m syst辿mem. Ve vy邸邸鱈 sf辿e existuje n叩m nezn叩m箪 organismus, kter箪 nutn
- 2. nemus鱈 b箪t a pracovat stejn jako n叩邸, ale njak podobn. I vesm鱈r m叩 sv辿 z叩kony a pravidla. U転 jsme zjistili, 転e vznikl Velk箪m teskem a vypo鱈tali jsme, 転e opt zanikne Velk箪m krachem (i my jsme se narodili a opt zememe). Kdy転 se zahled鱈me do mikroskop哲 na ni転邸鱈 sf辿ru, nalezneme viry, vesele ob箪vaj鱈c鱈 buky. V鱈me, 転e jsou napad叩ny imunitn鱈m syst辿mem, ale co kdy転 i ony ve sv辿m 転ivot z叩pas鱈 s n鱈m je邸t mnohon叩sobn men邸鱈m, tak titrn箪m, 転e to nem哲転eme spatit na 転叩dn辿m sebelep邸鱈m mikroskopu? Z tohoto pohledu jsou viry na mnohem lep邸鱈 炭rovni, ne転 jsme jako virus my. Existuje mnoho smrt鱈c鱈ch druh哲, kter辿 ohro転uj鱈 lidsk箪 転ivot. My jsme se zat鱈m nedok叩zali ani pesunout na jinou buku. Nato転 pak b箪t schopni porazit imunitn鱈 syst辿m a ped z叩nikem hostitele (Velk箪 krach) ho zcela opustit, zmnit. Bl鱈転鱈 se ale nov叩 doba. Lidsk叩 rasa (jako virus) se uchytila, pr叩v na jedn辿, pro n叩s zn叩m辿 planet. Na t辿, kde pro ni byli vhodn辿 podm鱈nky pro 転ivot. Zde se zrodila a 転ila dlouhou dobu v symbi坦ze. Kdy転 byl virus dostaten siln箪, zaal vl叩dnout a rozmno転ovat se obrovsk箪m tempem. Za posledn鱈ch 200 let se populace zv箪邸ila 7x a st叩le stoup叩. Dnes se uva転uje o z鱈zen鱈 stanic na Ms鱈ci, nebo na Marsu, nov箪ch koloni鱈ch. Pr叩v r哲st populace a omezenost planety n叩s nut鱈 roz邸鱈it sv辿 炭zem鱈, a pokud nenalezneme planetu, kter叩 pro n叩s m叩 dostaten辿 podm鱈nky pro 転ivot, vyu転ijeme na邸ich dovednost鱈, abychom jinou, m辿n vhodnou, planetu upravili tak, aby BYLA obyvatelnou. Chov叩me se jako virus, proto転e jsme virem. Co tato my邸lenka, m哲転e pin辿st do budoucnosti? Jako lidstvo ovl叩d叩me zat鱈m jednu buku. V cel辿m organismu, se m哲転e nal辿zat jin箪, odli邸n箪 virus (teba n叩mi pedpokl叩dan叩 rasa mimozem邸泥an哲). Od toho bychom nemuseli b箪t ohro転eni, dokonce bychom se s n鱈m mohli nauit 転鱈t v symbi坦ze. Co n叩s ohro転ovat bude, je imunitn鱈 syst辿m (kter箪 se m哲転e projevit, jako makrof叩g, jen転 pohlt鱈 naka転enou buku). A nejjednodu邸邸鱈 zp哲sob na邸鱈 zk叩zy je zniit si 転ivotod叩rnost p哲vodn鱈 buky. Pokud se st叩le budeme chovat, jako parazitick箪 virus a ne ten symbiotick箪 a budeme si niit na邸i planetu, tak se zni鱈me sami. My na rozd鱈l od viru m叩me svdom鱈 a mor叩lku. M哲転eme se zmnit, formovat, zach叩zet s t鱈m co m叩me s rozmyslem, proto転e to nemus鱈me m鱈t vn. T鱈m nechci 鱈ci, pestame se chovat jako virus, proto転e to by bylo proti na邸鱈 pirozenosti, ale naume se 転鱈t s bukou v symbi坦ze, nebo je na邸鱈m jedin箪m v箪chodiskem rychl箪 v箪voj a pizp哲soben鱈 se 転ivotu nkde jinde. Anotace: l叩nek e邸鱈 podobnost lidstva a viru. Nejprve se autor sna転鱈 nast鱈nit, jak vlastn vir vypad叩 a jak se chov叩. Potom na spolen箪ch rysech s lovkem, dok叩zat tuto domnnku. Uzn叩v叩, 転e mezi nimi jsou i rozd鱈ly, ale podobnosti peva転uj鱈. Pid叩v叩 tak辿 my邸lenku vesm鱈ru jako formy njak辿ho organismu. Z tohoto pohledu, by se lovk skuten jevil jako p鱈padn箪 virus. Na z叩vr se sna転鱈 pouk叩zat na mo転nosti, kter辿 z textu vypl箪vaj鱈 a jak辿 jako virus m叩me. Vci, kter辿 u転 d叩vno dl叩me, z nich転 jednu bychom mli omezit a tu druhou podpoit. Kl鱈ov叩 slova: virus, buka, lovk, organismus, imunitn鱈 syst辿m, vesm鱈r, evoluce
- 3. Zdroje: RYAN, Frank. Viry: hrozba na邸eho asu : po stop叩ch nov箪ch vra転edn箪ch nemoc鱈 od souasnosti do budoucnosti. Peklad Pavel Toman. Praha: Pr叩h, 1998, 388 s., [8] s. obr. p鱈l. ISBN 80-858-0967-2. (- kvalitn鱈 naun叩 publikace, zab箪v叩 se t辿matem Viry, napsan叩 evolun鱈m biologem (lovkem, kter箪 m叩 bl鱈zko k t辿matu), shoduje se s t鱈m, co mi ekla wikipedie, dal邸鱈 roz邸iuj鱈c鱈 informace) KUBITA, V叩clav. Obecn叩 biologie: 炭vodn鱈 uebn鱈 texty biologie pro 1. ron鱈k gymn叩zi鱈. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1996. Uebnice. ISBN 80-7168-325-6. (- naun叩 kniha, zab箪v叩 se absolutn鱈mi z叩klady Vir哲, tak辿 organismy a z叩klady biologie obecn, pro 1. Ron鱈k gymn叩zia sepsan叩 pro studium, schv叩leno ministerstvem 邸kolstv鱈) RYAN, Frank. You are half virus. New Scientist [online]. 30. 1. 2010, . 2745 [cit. 2013-01-05]. Dostupn辿 z: http://web.ebscohost.com/ehost/detail?sid=8282f5e5-8717-4051-8dca- af97148059ff%40sessionmgr14&vid=1&hid=18&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a 9h&AN=48135217 (- nalezl jsem tento l叩nek na Metalibu, napsan叩 evolun鱈m biologem (lovkem, kter箪 m叩 bl鱈zko k t辿matu), ji転 jsem ml od stejn辿ho autora mo転nost 鱈st i knihu, zaj鱈mavosti o virech, publikov叩no v asopisu New Scientist) Virus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-05]. Dostupn辿 z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Virus Makrof叩g: Funkce makrof叩gu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-05]. Dostupn辿 z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Makrof%C3%A1g Svtov叩 populace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-05]. Dostupn辿 z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:World- Population-1800-2100.png (- v邸echna ti t辿mata (virus, makrof叩g, svtov叩 populace) nalezena na jedn叩 webov辿 str叩nce, wikipedie je dosti oven叩 el. encyklopedie, informace se mi shoduj鱈 s informacemi z鱈skan箪mi z ostatn鱈ch knih, l叩nky zde uveden辿 se odkazuj鱈 na dal邸鱈 knihy a zdroje z kter箪ch je zde erp叩no, s p鱈padn箪mi probl辿my str叩nek, bych se mohl zeptat p鱈mo spr叩vc哲 a ti by mi potom pomohli vye邸it p鱈padn箪 probl辿m)