More Related Content
Featured (20)
Německá spolková federace
- 1. NĚMECKÁ SPOLKOVÁ REPUBLIKA ( Maturitní otázka ze zeměpisu)
- 2. Německo (oficiální název Spolková republika Německo , zkratka SRN , německy : Bundesrepublik Deutschland ) je středoevropský stát. Na severu sousedí s Dánskem , Severním a Baltským mořem , na východě s Polskem a Českem , na jihu s Rakouskem a Švýcarskem a na západě s Francií , Belgií , Lucemburskem a Nizozemskem . Rozloha Německa je 357 021 km2, přičemž území státu se nachází v mírném podnebném pásu. Německo má přes 82 milionů obyvatel, což z něj činí nejlidnatější stát Evropské unie . Německo je zároveň domovem třetí největší populace imigrantů na světě
- 4. Dle známých dokumentů bylo území s názvem Germánie obydleno několika germánskými kmeny již před rokem 100 n. l. Od 10. století tvořila německá území jádro Svaté říše římské , která existovala až do roku 1806 . V 16. století se severní oblasti staly centrem reformace . Ke sjednocení Německa došlo po Prusko-francouzské válce v roce 1871 . V roce 1939 rozpoutalo Německo Druhou světovou válku , která trvala do roku 1945 a byla největší válkou historie. V roce 1949 Německo rozděleno na dva státy, Německou demokratickou republiku a Německou spolkovou republiku . K jejich sjednocení došlo v roce 1990 . Západní Německo bylo v roce 1950 zakládajícím členem Evropského společenství uhlí a oceli a v roce 1957 zakládajícím státem Evropského hospodářského společenství . V současnosti je Německo součástí Schengenského prostoru . Německou měnou je Euro , které v roce 2002 nahradilo Německou marku .
- 6. Německo je federativní demokratickou parlamentní republikou tvořenou šestnácti spolkovými zeměmi ( Bundesländer ). Hlavním a zároveň i největším městem je Berlín . Německo je členským státem OSN , NATO , G8 a signatářem Kjótského protokolu . Na základě nominální hodnoty HDP je německá ekonomika třetí největší na světě a v roce 2007 byla největším světovým exportérem. Německo je druhým největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci a jeho výdaje na obranu jsou šesté největší na světě. Životní úroveň je v Německu vysoká a funguje tam velice rozvinutý systém sociální pomoci. Německo je jedním z klíčových aktérů evropské i celosvětové politiky. V mnoha vědeckých a technologických oborech je Německo považováno za světového lídra.
- 8. Dějiny Německa Po druhé světové válce bylo Německo rozděleno do čtyř okupačních zón, sovětské, americké, britské a francouzské. Hlavní město Berlín bylo rozděleno do čtyř sektorů. Každá z okupačních mocností uskutečňovala ve své okupační zóně (a sektoru) vlastní představy, jak naložit s poraženým Německem. Území na východ od Odry a Nisy předal Sovětský svaz pod správu Polsku , což USA , Spojené království a Francie uznaly až dodatečně. Pro tento okamžik v dějinách Německa se vžil termín “nultá hodina”. Spor mezi Spojenými státy, Velkou Británií a Francií na jedné straně a Sovětským svazem na straně druhé o provedení měnové reformy ze staré říšské marky na marku novou, jež nakonec proběhla odděleně v západních okupačních zónách a zóně sovětské, urychlil vznik dvou německých států – Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky . Dne 23. května 1949 vyhlásil v západních okupačních zónách předseda Parlamentní rady Konrad Adenauer Základní zákon (Grundgesetz), který vstoupil v platnost jako ústava Spolkové republiky Německo. Aby zůstala otázka sjednocení Německa nadále otevřená, nepoužilo se termínu “ústava”. To mělo podtrhnout provizorní charakter tohoto státoprávního útvaru.
- 9. Německá demokratická republika vznikla na území sovětské okupační zóny 7. října 1949 a do roku 1960 byl jejím prezidentem Wilhelm Pieck . Spolková republika Německo směřovala svou zahraniční politikou k integraci do západního spojeneckého a hospodářského systému. V roce 1955 získala Spolková republika Německo postavení suverénního státu a stala se členem Severoatlantické aliance (NATO) a Západoevropské unie. Některé podmínky vítězných mocností, které omezovaly německou suverenitu a vyplývaly z Pařížské smlouvy ( 23. října 1954 ), byly zrušeny až 3. října 1990 . Hospodářský rozvoj a vývoj sociálně-tržního hospodářství probíhaly v průběhu padesátých let velice úspěšně. V roce 1961 byla postavena Berlínská zeď , která se stala symbolem rozdělení Německa.
- 10. Radnice (Brémy)
- 11. Teprve nová “východní politika” (Ostpolitik), o kterou se zasloužil spolkový ministr zahraničí a pozdější kancléř Willy Brandt (SPD), vedla koncem šedesátých let a na počátku sedmdesátých k postupnému uvolňování napětí mezi Spolkovou republikou Německo a Německou demokratickou republikou. V následujícím období se normalizovaly vztahy se zeměmi východního bloku , s Československem 11. května 1973 Pražskou smlouvou . Oba německé státy byly v roce 1973 přijaty do OSN a v roce 1974 spolu navázaly diplomatické styky. Po nástupu Michaila Gorbačova a jeho politiky “glasnosti” byl odstartován proces rozpadu východního bloku – a německo-německého sjednocení. Smlouvou z 1. července 1990 o vytvoření měnové, hospodářské a sociální unie mezi oběma německými státy byla splněna důležitá vnitřní podmínka pro znovusjednocení Německa. Dne 3. října 1990 přistoupila Německá demokratická republika k Spolkové republice Německo (podle odstavce 23 Základního zákona). Zahraničněpolitické podmínky znovusjednocení byly vyřešeny 12. září 1990 v Moskvě na konferenci “dva plus čtyři”, na které se sešli ministři zahraničí Spojených států, Sovětského svazu, Velké Británie, Francie a obou Německých států. Na konferenci se Německo zavázalo respektovat německo-polskou hranici na Odře a Nise a od vítězných mocností obdrželo neomezenou státní suverenitu, s výjimkou vlastnictví a vývoje zbraní hromadného ničení.
- 12. Rudá radnice v íě
- 13. Hospodářská obnova pěti nových spolkových zemí na východě Německa, které vznikly na území bývalé NDR, probíhá díky mohutné finanční pomoci západních spolkových zemí a EU . Zahraničněpolitickou prioritou sjednoceného Německa zůstává pokračování procesu evropské integrace, spolupráce s mezinárodními organizacemi (včetně nasazení Bundeswehru při mírových misích) a snaha o stálé členství v Radě bezpečnosti OSN . Mimo vnitropolitických problémů vyvolaných znovusjednocením se Německo potýká se stále se zvyšující nezaměstnaností, problematickým začleňováním přistěhovalců do společnosti a pravicovým extremismem. Německo je zakládajícím členem Evropské unie .
- 15. Politický systém Spolkové republiky Německo
- 16. Německý spolkový sněm Sídlo v íě 598 poslanců, zvoleni podle poměrného vol. systému V čele stojí předseda, který je volen tajně. Funkční období na 4 roky
- 17. Úkolem Spolkového sněmu je zvolit spolkového kancléře a na základě souhlasu s jeho politikou podporovat jeho setrvání ve funkci. Spolkový sněm může kancléře uvolnit z funkce tím, že mu odmítne vyslovit důvěru. Druhou úlohou sněmu je zákonodárná činnost. Většina návrhů pochází od spolkové vlády. Menší část je předkládána parlamentem (sněm a rada). Třetí velkou úlohou Spolkového sněmu je kontrola práce vlády. Parlamentní kontrolu viditelnou na veřejnosti vykonává parlamentní opozice. Schvaluje státní rozpočet. Dále pak se podílí na volbě spol. prezidenta a spol. ústavních soudců.
- 18. Spolková rada Svébytným orgánem reprezentujícím německý federalismus. Tvořena 69 zástupci jednotlivých spolkových zemí. Členové jsou při hlasování vázáni postojem svých zemských vlád.
- 19. Spolková rada má za úkol přezkoumávat návrhy zákonů spolkové vlády, které může doplnit, případně pozměnit. Spolková rada má také právo zákonodárné iniciativy, spolupůsobí při volbě soudců Spolkového ústavního soudu.
- 20. Spolková vláda Nejvyšším ústavním orgánem výkonné moci v Německu. Tvoří ji spolkový kancléř a ministři. Právo zákonodárné iniciativy. Přijímá rozhodnutí v zahraničněpolitických i vnitropolitických otázkách. Ministři a ministryně jsou jmenováni a mohou být kdykoli odvoláni prezidentem (na základě návrhu kancléře).
- 21. Spolkový kancléř Kancléř předsedá spolkové vládě a na základě návrhu prezidenta jej volí Spolkový sněm. Hlavní postava výkonné moci. Volen na 4 roky, může být odvolán. Vybírá si ministry, určuje počet ministerstev. Jmenuje jednoho ministra svým zástupcem, spolkovým vicekancléřem.
- 22. Spolkový prezident Reprezentuje Spolkovou republiku Německo jako hlava státu. Funkční období je 5 let. Jmenuje členy vlády, soudce a vysoké úředníky. Jeho podpisem nabývají zákony právní účinnost. Má právo navrhnout volbu nového spolkového kancléře, rozpustit parlament. Uděluje milosti, uzavírá mezinárodní smlouvy.
- 23. Spolkový ústavní soud Vůči všem ústavním orgánům je nezávislý. Skládá se ze dvou senátů. V každém senátu zasedá 8 soudců, polovinu z nich volí Sněm a Rada. Funkční období soudců je 12 let, opětovné zvolení je nemožné. Může ukončit platnost zákonů, pokud se zjistí, že porušují Základní zákon.
- 24. Německé spolkové země Kombinování výhod unitárního státu s výhodami státu federálního. Školství, vnitřní bezpečnost (policie), komunální samospráva. Zastoupeny ve Spol. radě (zákonodárství).
- 25. Zdroje www.tatsachen-ueber-deutschland.de/cz/ www.wikipedia.cz www.nemecko.navajo.cz/ www.articles.gourt.com