![Pou転it辿 zdroje
ERBACHER, J端rgen. Vatik叩n. Vyd. 1. Peklad Anna Fejglov叩. Praha: Grada Publishing,
2012, 88 s. ISBN 978-80-247-3911-3
HALAS, Franti邸ek X. Fenom辿n Vatik叩n: Idea, djiny a souasnost pape転stv鱈 - Diplomacie
Svat辿ho stolce - esk辿 zem a Vatik叩n. Vyd. 1. Brno: Centrum pro studium
demokracie a kultury (CDK), 2004, 760 s. ISBN 80-7325-034-9
DVOKOV, Tereza. Postaven鱈 Vatik叩nu v mezin叩rodn鱈m syst辿mu a jeho zahranin鱈
politika. Brno, 2011, 84 s. Dostupn辿 z: http://is.muni.cz/th/360404/fss_m/diplomka.pdf.
Vedouc鱈 diplomov辿 pr叩ce Michal Koan. Masarykova univerzita, Katedra mezin叩rodn鱈ch
vztah哲 a evropsk箪ch studi鱈.
Redakce National Geographic. v箪carsk叩 garda: nejvrnj邸鱈 転old叩ci v djin叩ch br叩n鱈 pape転e
u転 p哲l tis鱈cilet鱈. National Geographic: esko [online]. 3.12.2012.
Dostupn辿 z: http://www.national-geographic.cz/detail/svycarska-garda-nejvernejsi-zoldaci-v-
dejinach-brani-papeze-uz-pul-tisicileti-25876/
Webov辿 str叩nky:
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/vt.html
http://www.vaticanstate.va
http://vatikan.visio-creative.com
http://www.turistika.cz/cestopisy/kde-je-pohrben-sv-petr
http://natgeotv.com/cz/vatikan-zivot-uvnitr
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vatik%C3%A1n](https://image.slidesharecdn.com/zvrenkolkpi-395016-130106164939-phpapp01/85/Zaverecny-ukol-KPI-395016-6-320.jpg)
Zaverecny ukol KPI - 395016
- 1. MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICK FAKULTA O Vatik叩nu Z叩vren叩 odborn叩 pr叩ce Monika ilerov叩 UO: 395016 K坦d pedmtu: KPI11 Brno, 2013
- 2. V箪br t辿matu Studuji obor italsk箪 jazyk a literatura, proto jsem se pi v箪bru t辿matu orientovala pr叩v na Apeninsk箪 poloostrov. Z叩rove jsem uva転ovala nad t辿matem, kter辿 je zaj鱈mav辿, se kter箪m lze bez probl辿m哲 pokr箪t zadan箪 rozsah a kter辿 m叩 dostupn辿 dostauj鱈c鱈 mno転st鱈 zdroj哲 informac鱈. N叩hodou jsem narazila i na ot叩zku Vatik叩nu a t辿ma m pohltilo natolik, 転e bylo obt鱈転n辿 se do rozsahu v哲bec vej鱈t. Proto v pr叩ci pouze shrnuji z叩kladn鱈 炭daje o Vatik叩nu, zjednodu邸enou historii a nco m叩lo o obyvatel鱈ch, pape転鱈ch a v箪carsk辿 gard. Vzhledem k rozpt鱈 t辿matu jsem zvolila obecn箪 n叩zev: O Vatik叩nu. Anotace Pr叩ce pojedn叩v叩 o nejmen邸鱈m st叩tu svta, Vatik叩nu. Uv叩d鱈 z叩kladn鱈 geografick辿 炭daje, jako je rozloha a um鱈stn鱈. Zobrazuje hlavn鱈 vatik叩nsk辿 pam叩tky a jejich polohu. Velmi strun zaazuje Vatik叩n do historick辿ho kontextu. Co se t箪e ot叩zky soci叩ln鱈, pojedn叩v叩 o obyvatel鱈ch Vatik叩nu, vatik叩nsk辿m st叩tn鱈m obanstv鱈, o osob pape転e nebo o po転adavc鱈ch na leny v箪carsk辿 gardy a jejich povinnostech. Kl鱈ov叩 slova Vatik叩n, Vatik叩nsk箪 st叩t, nejmen邸鱈 st叩t, 鱈m, sv. Petr, bazilika sv. Petra, n叩mst鱈 sv. Petra, later叩nsk叩 smlouva, italsk辿 kr叩lovstv鱈, pape転, v箪carsk叩 garda, latina
- 3. Vatik叩n je nejmen邸鱈m st叩tem svta s nejmen邸鱈m potem obyvatel. Tento st叩t s ofici叩ln鱈m n叩zvem Vatik叩nsk箪 mstsk箪 st叩t neboli Svat箪 stolec se rozkl叩d叩 na 炭zem鱈 0,44km2 v z叩padn鱈 叩sti italsk辿 metropole 鱈ma na tzv. Vatik叩nsk辿m pahorku. Vatik叩nsk箪 st叩t, jak ho zn叩me dnes, existuje teprve od roku 1929, av邸ak term鱈n Vatik叩n je pou転鱈v叩n ji転 od doby 鱈邸e 鱈msk辿. Tehdy byly na Vatik叩nsk辿m pahorku postaveny vily patricij哲 a tak辿 amfite叩tr a zahrady slou転鱈c鱈 k z叩bav 鱈msk箪ch oban哲 prob鱈halo tam zejm辿na muen鱈 a vra転dn鱈 kes泥an哲. V tchto m鱈stech zemel muednickou smrt鱈 i svat箪 Petr. Na pedpokl叩dan辿m m鱈st nedalek辿ho hbitova, kde byl sv. Petr pohben箪, byla v letech 324-326 vybudov叩na kes泥ansk叩 bazilika. V polovin 8. stolet鱈 se na z叩klad tzv. Pipinovy donace zformoval Pape転sk箪 st叩t, pedch哲dce dne邸n鱈ho Vatik叩nsk辿ho st叩tu. Jednalo se o 炭zem鱈 na Apeninsk辿m poloostrov, kter辿 bylo pod p鱈mou svtskou vl叩dou 鱈msk辿ho biskupa (pape転e). Jeho 炭zemn鱈 rozsah se bhem stalet鱈 mnil. Na z叩kladech kes泥ansk辿 baziliky byl v 16. a 17. stol. vystaven chr叩m sv. Petra. Ten je dnes spolu se Svatopetrsk箪m n叩mst鱈m s obeliskem a Sixtinskou kapl鱈 hojn nav邸tvovan箪 turisty. Na n叩mst鱈 se t辿転 nach叩z鱈 Apo邸tolsk箪 pal叩c (naz箪van箪 tak辿 Pape転sk箪m i Vatik叩nsk箪m pal叩cem), kter箪 se stal s鱈dlem pape転哲 pot辿, co byl Vatik叩n v lednu 1377 pape転em ehoem XI. vyhl叩邸en trvalou pape転skou rezidenc鱈. Na 炭zem鱈 Vatik叩nu d叩le najdeme muzejn鱈 a reprezentan鱈 budovy a Vatik叩nsk辿 zahrady, kde v tzv. Vl叩dn鱈m pal叩ci s鱈dl鱈 pape転sk叩 kurie (nejvy邸邸鱈 org叩n katolick辿 c鱈rkve i jak箪si poradn鱈 org叩n pape転e). Ke st叩tu tak辿 administrativn pat鱈 exteritori叩ln鱈 炭zem鱈 le転鱈c鱈 jak uvnit 鱈ma (nap. pape転sk叩 bazilika sv. Jana v Later叩nu, kde pape転ov辿 v minulosti s鱈dlili) i pape転sk辿 letn鱈 s鱈dlo v Castel Gandolfo (msteko le転鱈c鱈 asi 30km ji転n od 鱈ma). Pape転sk箪 st叩t zanik叩 v roce 1870, kdy転 italsk辿 jednotky obsadily 鱈m jeho 炭zem鱈 bylo pipojeno k Italsk辿mu kr叩lovstv鱈. Napt鱈 mezi pape転em, provokativn st叩le s鱈dl鱈c鱈m na anektovan辿m 炭zem鱈, a Mussoliniho It叩li鱈 za転ehnalo a転 podeps叩n鱈 tzv. Later叩nsk辿 smlouvy pr叩v roku 1929. Vatik叩nsk箪 pahorek a nkter叩 exteritor叩ln鱈 炭zem鱈 byla navr叩cena pod pape転skou spr叩vu a Vatik叩n byl prohl叩邸en za samostatn箪 a nez叩visl箪 st叩t, jeho転 nejvy邸邸鱈m pedstavitelem je pape転.
- 4. Pape転 v sob spojuje hned osm titul哲. Je 鱈msk箪 biskup, z叩stupce Je転鱈邸e Krista, n叩sledn鱈k apo邸tolsk辿ho kn鱈転ete a nejvy邸邸鱈 biskup (pontifex) univerz叩ln鱈 c鱈rkve. Je italsk箪 primas, arcibiskup a metropolita 鱈msk辿 c鱈rkevn鱈 provincie a suver辿n鱈 panovn鱈k Vatik叩nsk辿ho mstsk辿ho st叩tu. A konen je slu転ebn鱈kem slu転ebn鱈k哲 bo転鱈ch. Pape転 je neodvolateln箪. Pokud st叩vaj鱈c鱈 pape転 zeme, nebo pokud se vzd叩 炭adu, sejdou se na konkl叩ve kardin叩lov辿, kte鱈 jsou mlad邸鱈 80 let, za 炭elem volby nov辿ho. Pape転 mus鱈 b箪t zvolen alespo dvoutetinovou vt邸inou hlas哲 p鱈tomn箪ch kardin叩l哲. Benedikt XVI. je 264. n叩sledovn鱈kem apo邸tola Petra. Pape転e a dal邸鱈 obyvatele Vatik叩nu ochrauje ji転 pes 500 let nejmen邸鱈 a pravdpodobn i nejd辿le funguj鱈c鱈 profesion叩ln鱈 arm叩da svta v箪carsk叩 garda. v箪cai se osvdili statenost鱈, odvahou a zejm辿na vrnost鱈. Na rozd鱈l od jin箪ch 転oldn辿sk箪ch jednotek t辿 doby nemnili strany podle nejvy邸邸鱈 nab鱈dky a byli ne炭platn鱈. V 15. stolet鱈 byli nejob叩vanj邸鱈mi v叩len鱈ky sv辿 doby tak辿 d鱈ky taktice. Naposledy prok叩zali gardist辿 svou statenost roku 1870, kdy転 br叩nili Vatik叩n ped jednotkami Italsk辿ho kr叩lovstv鱈. Z叩kladn鱈mi podm鱈nkami k pijet鱈 do pape転ovy tlesn辿 str叩転e jsou 邸v箪carsk辿 obanstv鱈, katolick叩 v鱈ra, bezvadn叩 povst, vk mezi 19 a 30 lety, v箪邸ka nejm辿n 1,74 metru a 炭sp邸n辿 absolvov叩n鱈 odborn辿ho vzdl叩n鱈 nebo stedn鱈 邸koly a 邸v箪carsk辿 prezenn鱈 slu転by. Dnes 鱈t叩 garda 110 peliv vycvien箪ch mu転哲 v pestr箪ch 転luto-modro-erven箪ch uniform叩ch, kte鱈 mus鱈 odol叩vat pev叩転n n叩jezd哲m turist哲. Mezi n叩ron辿 炭koly pat鱈 i to, 転e se gardist辿 musej鱈 dobe zorientovat ve vatik叩nsk辿m labyrintu chodeb, pal叩c哲, funkc鱈 i instituc鱈. Rekruti se ve vatik叩nsk辿m ochrann辿m odd鱈lu zpravidla zavazuj鱈 ke dvoulet辿 slu転b s mo転nost鱈 prodlou転en鱈 a pov箪邸en鱈. D哲stojn鱈ci a podd哲stojn鱈ci nav鱈c doprov叩zej鱈 pape転e na jeho zahranin鱈ch cest叩ch. Vatik叩n je s鱈dlem nejvy邸邸鱈ch pedstavitel哲 katolick辿 c鱈rkve v ele s pape転em. Ti spolu s ostatn鱈mi obyvateli 鱈taj鱈 836 lid鱈 (k ervenci 2012, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/vt.html), ale jen m叩lo pes 450 z nich m叩 vatik叩nsk辿 st叩tn鱈 obanstv鱈. Ti ostatn鱈 maj鱈 povolen鱈 ve Vatik叩nu bydlet (a泥 u転 pechodn i trvale), av邸ak bez v箪hod st叩tn鱈ho obanstv鱈. Zhruba polovina obyvatel ne転ije uvnit msta Vatik叩n. Kv哲li jejich povinnostem (pev叩転n kv哲li pr叩ci diplomata) 転ij鱈 v r哲zn箪ch zem鱈ch po cel辿m svt.
- 5. Udlen鱈 i ztr叩ta obanstv鱈, povolen鱈 転鱈t na 炭zem鱈 Vatik叩nu a formality ke vstupu na 炭zem鱈, jsou urov叩ny zvl叩邸tn鱈mi pravidly podle Later叩nsk辿 smlouvy. edn鱈mi jazyky jsou latina a ital邸tina. Vztah mezi Vatik叩nem a It叩li鱈 byl naposledy upraven konkord叩tem z roku 1984. V tomt辿転 roce byl Vatik叩n zaazen do seznamu svtov辿ho, kulturn鱈ho a p鱈rodn鱈ho ddictv鱈 UNESCO.
- 6. Pou転it辿 zdroje ERBACHER, J端rgen. Vatik叩n. Vyd. 1. Peklad Anna Fejglov叩. Praha: Grada Publishing, 2012, 88 s. ISBN 978-80-247-3911-3 HALAS, Franti邸ek X. Fenom辿n Vatik叩n: Idea, djiny a souasnost pape転stv鱈 - Diplomacie Svat辿ho stolce - esk辿 zem a Vatik叩n. Vyd. 1. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2004, 760 s. ISBN 80-7325-034-9 DVOKOV, Tereza. Postaven鱈 Vatik叩nu v mezin叩rodn鱈m syst辿mu a jeho zahranin鱈 politika. Brno, 2011, 84 s. Dostupn辿 z: http://is.muni.cz/th/360404/fss_m/diplomka.pdf. Vedouc鱈 diplomov辿 pr叩ce Michal Koan. Masarykova univerzita, Katedra mezin叩rodn鱈ch vztah哲 a evropsk箪ch studi鱈. Redakce National Geographic. v箪carsk叩 garda: nejvrnj邸鱈 転old叩ci v djin叩ch br叩n鱈 pape転e u転 p哲l tis鱈cilet鱈. National Geographic: esko [online]. 3.12.2012. Dostupn辿 z: http://www.national-geographic.cz/detail/svycarska-garda-nejvernejsi-zoldaci-v- dejinach-brani-papeze-uz-pul-tisicileti-25876/ Webov辿 str叩nky: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/vt.html http://www.vaticanstate.va http://vatikan.visio-creative.com http://www.turistika.cz/cestopisy/kde-je-pohrben-sv-petr http://natgeotv.com/cz/vatikan-zivot-uvnitr http://cs.wikipedia.org/wiki/Vatik%C3%A1n
- 7. 永鱈鉛看鞄霞 Zdroj: http://www.ingema.net/pruvodce/vatikan2.pdf Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2f/Model_Vatican_2.jpg
- 8. asov叩 osa vytvoen叩 pomoc鱈: http://www.gliffy.com