Závěrečný úkol
- 1. Závěrečný úkol pro modul č. 13 Argumentace Rozbor díla Viktora Dyka jsem zvolila v návaznosti na předmět Česká literatura 20. století. Dykova novela Krysař je jednou z nejzajímavějších knih tohoto období, samotný příběh byl v historii zpracován již mnohokrát. Protože jsem prací chtěla obsáhnout jak život Viktora Dyka, děj díla i symboliku celého příběhu, rozhodla jsem se pro co nejobecnější název své práce: Viktor Dyk a jeho pojetí příběhu o krysaři Anotace Práce pojednává o díle Krysař od Viktora Dyka. Ten v časopisu Lumír publikoval svou novelu, která se inspirovala starou saskou pověstí o krysaři. V tomto díle jsou dvě důležité postavy, Jöger a krysař, kteří tvoří středobod celého díla. Novela samotná popisuje příběh městečka Hameln, které je sužováno nejen krysami, ale také proradností a nepravostí jeho občanů. Poměry v tomto městečku se rozhodne napravit krysař, který se tu také poprvé ve svém životě zamiluje a poprvé zažije zklamání z lásky. Toto dílo má být symbolické pro přerod Dykovy tvorby. Klíčová slova Symbolismus, krysař, rybář, Sedmihradsko, milenecká láska Život Viktora Dyka v letech
- 2. Viktor Dyk a jeho pojetí příběhu o krysaři Život Viktora Dyka Viktor Dyk se narodil 31. 12. 1877 v Pšovce u Mělníka. Vystudoval na Karlově univerzitě právnickou fakultu, ale po celý život se živil jako novinář a spisovatel. Byl ženatý se spisovatelkou Zdenkou Háskovou, oženil se s ní v roce 1928 po sedmadvacetileté známosti. Zemřel 14. 5. 1931 na srdeční mrtvici v Jugoslávii. Podílel se na redigování časopisu Lumír, Samostatnost, spolupracoval také s Vinohradským divadlem. V roce 1916 byl zavřen pro velezradu, ale později ho propustili pro nedostatek důkazů. Obnovil tedy svoji publicistickou činnost a stal se redaktorem v Národních listech. Měl také politické ambice, spoluzaložil stranu národně demokratickou a v roce 1918 se stal poslancem Národního shromáždění, později byl také senátorem. Patřil mezi odpůrce prvorepublikové demokracie, oponoval dokonce prezidentu Masarykovi. Popis díla Novela byla poprvé publikována v časopisu Lumír, v letech 1911 – 1912. Toto dílo spadá do vrcholného tvůrčího období Viktora Dyka a je jedním z nejznámějších z české novelistiky. Novela je zbavena impresionistických prvků, zato se do jejího popředí dostává symbolika. Dykův příběh je původně inspirovaný starou saskou pověstí, podle které krysař odvede na horu Koppel Hamelnskou mládež, hora je všechny pohltí a oni podzemím dojdou až do Sedmihradska, kde založí rod sedmihradských Sasů. Největší inspirací pro Dyka byla ale německá Goetheova báseň Der Rattenfänger. Tuto skutečnost dokázala ve své studii Zuzana Adamová. 1 Postavy Dvěma ústředními postavami, které se v Dykově novele vyskytují, jsou krysař a rybář Sepp Jörgen. Krysař a rybář tvoří zdánlivé protipóly charakterů, ale mají toho mnoho společného. Podle rozborů a kritik je Sepp Jörgen symbolem Dykova přerodu z prokletého básníka na básníka „stavějícího“. Zatímco krysař míří do vysněné a zaslíbené Sedmihradské země, Sepp Jörgen volí povinnost před snem. „Sepp Jörgen je zmoudřelý nástupce krysařův,
- 3. zvěstovatel autorova nového básnického programu, svědek Dykova úsilí porozumět lidu, stát se jeho básníkem.“ 2 Krysař je světaznalý individuální člověk, který nikdy nebyl nikým ani ničím spoután (žádný domov ani vztah k lidem). Kvůli svému způsobu obživy žije na kraji společnosti jako tajuplný samotář. „A vaše jméno?“ – „Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem 3 krysař.“ Krysař se nikdy necítil k nikomu a k ničemu vázán, teprve po příchodu do města Hameln, když se zamiluje do Ágnes, nechá se spoutat láskou a omezí tak svoji svobodu. Krysařova píšťala symbolizuje smysl jeho života, když tedy na konci novely padá do propasti, zároveň značí také konec krysařova života. Sepp Jörgen je hamelnský rybář, který je všem v městečku jen pro smích. Stojí mimo společnost, stejně jako krysař. Ale zatímco krysaře nenávidí a bojí se ho, Jörgenovi se posmívají. Protože je Sepp pomalý a všechno mu dochází o den později, nepodléhá zvuku krysařovy píšťaly společně s ostatními. Přestože je omámen (o den později), zvuk píšťaly přehluší pláč malého dítěte, které má hlad, a Sepp se rozhodne postarat se o dítě. V podstatě plní to, co mu krysař předpověděl. „Snad jsi zrozen pro něco lepšího, nejsi-li zrozen pro štěstí.“ 4 Děj knihy Městečko Hameln je sužováno krysami, přichází do něj krysař, který se s radními domluvil, že za sto rýnských zbaví město pohromy. Krysař se první noc při příchodu do města seznámí s dívkou Ágnes. Vznikne mezi nimi vášnivý vztah, Krysař zbavuje postupně město krys a mezitím se sbližuje se svou milou. Po odvedení práce se dožaduje dohodnuté odměny, radní se ovšem vymluví a peníze mu nedají. Ačkoliv má krysař chuť se pomstít, neudělá to kvůli svojí lásce k Ágnes. Dokonce když ho pokouší sám Faust, ďáblův pomocník, tak odolá všem nabídkám a nástrahám. Následně ovšem zjišťáje, že Ágnes čeká dítě se svým milencem, Dlouhým Kristiánem, a opouští ji. Při cestě z města se rozmyslí, vrací se zpět za ní, protože si uvědomí, že ji opravdu miluje. Doma bohužel najde jen její matku, která přišla o rozum, protože zjistila, že její dcera spáchala sebevraždu. Zlomený krysař se tedy rozhodne skoncovat s poměry, které v městečku Hameln panují. Začne hrát na svou píšťalu. Už ovšem nehraje tak tichou melodii, kterou slyší pouze krysy, ale hraje z plných plic, a tak se za ním vydávají všichni obyvatelé Hameln. Krysař je všechny vede na vrch Koppel, kde je nechá spadnout do propasti (vede je do země Sedmihradské) a aby se tak sám mohl setkat se svou milovanou.
- 4. Jediný Jöger neslyší zvuk Krysařovi píšťaly. O den později prochází opuštěným městečkem, nachází malé nemluvně, které pláče, protože má hlad. Pláč dítěte přehluší zvuk píšťaly, který Sepp začne vnímat později než ostatní. Odchází tedy s dítětem z městečka a vydá se hledat ženu, která by dítě nakrmila. „Ale stalo se něco zvláštního. Křik dítěte překonal zvuk píšťaly krysařovy. Dítě plakalo ještě. Chtělo pít. Nevědělo nic o zemi sedmihradské. – Pláč dítěte dojal posledního muže z Hameln; pláč nemluvněte překonal jeho touhu. Kynul bezmocně rukou na pozdrav někomu, kdo navždy odchází. Rozloučil se s propastí. Potom odešel hledat ženu, která by dala napít dítěti.“ 5
- 5. Použitá literatura Primární literatura DYK, Viktor. Krysař. Vyd. 1 ., v Nakl. Maťa 1. Praha: Maťa, 2002, 9 p. Česká radost, sv. 26. ISBN 80-728-7034-3. Sekundární literatura ADAMOVÁ, Zuzana. Pověst o krysaři. Česká literatura. 1968, roč. 16, č. 1, 63 - 71. ISSN 0009-0468. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=CesLit/16.1968/1/63.png. OPELÍK, Jiří. Dvě dykovské marginálie: Kdo je krysař?. Česká literatura. 19 4, roč. 22, č. 3, 221 - 230. ISSN 0009-0468. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=CesLit/22.1974/3/221.png. Poznámky 1 ADAMOVÁ, Zuzana. Pověst o krysaři. Česká literatura. 1968, roč. 16, č. 1, 63 - 71. ISSN 0009-0468. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=CesLit/16.1968/1/63.png. 2 OPELÍK, Jiří. Dvě dykovské marginálie: Kdo je krysař?. Česká literatura. 19 4, roč. 22, č. 3, 221 - 230. ISSN 0009-0468. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=CesLit/22.1974/3/221.png. 3 DYK, Viktor. Krysař. Vyd. 1 ., v Nakl. Maťa 1. Praha: Maťa, 2002, s. 9. 4 Tamtéž, s. 23. 5 Tamtéž, s. 75.