Závěrečný úkol KPI
- 1. Čtyry doby v prvotní komunikační strategii od Jaroslavy Janáčkové Argumentace Práce slouží ke studiu české literatury. Dopodrobna je rozebrána povídka jedné z českých autorek, a to Boženy Němcové. Tímto se nám román víc přiblíží, i bez toho, abychom museli číst celou studii Jaroslavy Janáčkové. V názvu se objevuje přesný název studie s přidáním jména její autorky. Studuji obor český jazyk a literatura, proto jsem si vybrala téma v oblasti této literatury. Anotace Tato práce je rozborem Janáčkové studie. Janáčková analyzuje Čtyry doby, seznamuje nás s událostmi autorčina života, které souvisí se vznikem povídky. Píše o problémech v jejím manželství s Josefem Němcem, o jejím vztahu k J. V. Fričovi, o jiných zajímavostech a okolností jejího psaní. Klíčová slova Jaroslava Janáčková, Božena Němcová, Čtyry doby, J. V. Frič Studie od Jaroslavy Janáčkové je rozdělená do pěti částí: úvod bez titulu, dále Literární skupina?, Situace autorky a její vztah k adresátovi Čtyr dob, Jak napravit svět láskou, jak lásku osvobodit a nakonec „Máchizující“ Němcová. Povídku Čtyry doby Božena Němcová napsala v roce 1855, ve stejném roce vyšel její slavný román Babička. Povídka má několikrát potvrzeno autorství. Je vepsaná do sborníku vydaného českými ctitelkami z úcty k J. V. Fričovi. Čtyry doby se končí autorčiným podpisem i s věnováním. Na rozdíl od ostatních příspěvků, které byly většinou překlady úryvků od známých autorů, Němcová napsala výtvor vlastní. Je to próza literárně exkluzivní a myšlenkově opovážlivá. Frič o díle řekl, že tím Němcová vyjádřila o sobě něco, co na veřejnost nepatří. Přesto byl díky tomu, označen za inspirátora duší nepokořených a vzpurných mezi ženami. Dílo se chápalo jako autobiografické, ale jenom donedávna. To, co je napsáno v této povídce, vykládalo se jako manželství Boženy Němcové, především svatba a svatební noc, které byly nemile popsány. Manželství bylo mezi lidmi chápáno jako nešťastné už od začátku. Však tohle jsou jen zjednodušené představy o ní jako ženě i jako spisovatelce. Existují přece různé jiné podoby lásky v autorčiných prózách. Kdo by tyhle podoby zkoumal, získal by mnohem barvitější i mnohoznačnější vhled do autorčina manželského života a tedy nepřímo i do motivické a významové stavby díla. Význam literární přisoudil Čtyrem dobám až Felix Vodička. Obdiv Boženy Němcové k Fričovi trval krátce, ale byl o to významnější. Byl o generaci mladší, než ona a znala ho z gymnaziálních let. Nejvíc jí uchvátil až svými literárními iniciativami z let 1854-1857. Právě, když se Němcová rozhodla živit rodinu psaním, začala se vytvářet Fričova skupina, do které následně vstoupila. Našla tady solidaritu a umělecký program slovanského romantismu a dokonce se tady seznámila i se svým posledním milencem, medikem Hanušem Jurenkou. Nebyla to jenom parta po bohémsky žijících politických vězňů, studentů v nouzi s literárními ambicemi a tří žen odlišujících
- 2. se od norem. Patřili sem lidé různých talentů či zaměření. Družina se rozpadla někdy v letech 1855- 1856. Poté někteří z členů dostudovali, odešli z Prahy a nastoupili do praktických profesí. V květnu roku 1855 vyšla její Babička v šesti sešitech a vynesla autorku na vrchol uznání. Poté psala jednu povídku za druhou, každá byla jiná, ale přesto psána jejím stylem. Nespokojený manžel jí začátkem dubna začal překážet jak v psaní, tak i v kontaktech se skupinou, zvláště s Hanušem. Praha, do které se přestěhovali, byla malá a všude se dalo narazit na samé pomluvy. I pomluvy o Boženě Němcové. Před těmito spisovatelka unikala na všelijaké výlety, například na Kokořínsko, do dějiště Máchových Cikánů nebo díky velkorysé finanční podpoře hraběte Hanuše Kolovrata Krakovského na Slovensko. V tom čase ji přicházely dopisy od manžela s výčitkami a otázkami, co má dát jíst dětem. Několika mužům na Slovensku nabídla svou spolupráci, ale všichni ji odbili. Chápala to jako nedostatek důvěry v českou spisovatelku a ambiciózní ženu. Po návratu ze Slovenska žila v těsném temném bytě a neporozumění mezi ní a manželem jen přibývalo. Rozchod však nepřipadal v úvahu. Spíš se mu jako mužovi politicky perzekvovanému snažila pomáhat. Dále Janáčková srovnává Čtyry doby s pohádkou Němcové Viktorka, ve které hrdinka prožívá krásný sen o lásce po boku milovaného manžela. Ten se však nechce o ni dělit s vrbou, a tím hrdinku zabije. Čtyry doby nejsou osobní zpovědí autorky, ale smělou projekcí odvahy k lásce jako osvobodivé síly, sdružující ženy a muže. V díle utíká raněná žena od manžela temnou cestou na horu. Je sama, nejistá a vydaná napospas pochybnostem o smyslu života a své cesty. Viktorka z pohádky je naivní a důvěřivá, proti tomu hrdinka v povídce zažívá konflikt se světem. Touhle prózou se autorka hlásí otevřeně k romantismu. Božena Němcová se svým manželem vstoupili mezi prvními do Českomoravského bratrstva, zaměřeného k humanizaci světa. Přicházely k ní utopické představy přímo od F. M. Klácela. Tyhle představy vzývaly lásku ve smyslu solidarity. Němcová v mnoha svých textech ukazovala, jak lze láskou napravovat svět. Avšak, jak lze lásku osvobozovat si dovolila až v jejích Čtyrech dobách. V prvním momentě připomínají soukromý dopis, ale jsou poznat hlavně jako dílo umělecké. Mají titul, rámcové členění, chybí podpis na konci. V povídce najdeme čtyři proměny hlavní postavy. Na začátku jí chápeme jako mladinké děvče, dál se vyvíjí jako děvče, pak nevěsta až se nakonec změní ve vyspělou ženu. Přímá řeč je nejdřív minimální, zaznívá jen na konci dob jako nějaký výkřik. Velkou plochu zabírá monolog postavy až v době poslední. Tato doba je o prozření hrdinky. Němcová se tímhle dílem dostala také do dějin básnické prózy, nejenom epického vypravování. Patří mezi dědice a pokračovatele Máchovy. J. V. Frič a V. Č. Bendl spojovali kladné vyznění rozporných situací s fenoménem slovanství. V tomhle díle je patrné, jak tento jev navazoval také na dobové utopie.
- 3. Zdroje: JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Čtyry doby v prvotní komunikační strategii. In: táž, Božena Němcová. Příběhy- situace- obrazy. Praha: Academia. 2007, s. 178-193. ISBN 978-80-200-1574-7. - Tato práce je rozborem právě tohohle díla od Jaroslavy Janáčkové Jiné zdroje jsem nepoužila.