![sv¨¦ho veden¨ª spojil v¨§cn¨¦ provozn¨ª prost?edky, vyvlastnil v?ak ve?ker¨¦ z vlastn¨ª moci
opr¨¢vn¨§n¨¦ stavovsk¨¦ funkcion¨¢?e, kte?¨ª jimi d?¨ªve disponovali na z¨¢klad¨§ vlastn¨ªho pr¨¢va, a
na jejich nejvy??¨ª vrchol zasedl s¨¢m.¡°(Weber 1998:251) I v t¨¦to uk¨¢zce se zrcadl¨ª Weberova
tendence p?irovn¨¢vat st¨¢t ke kapitalistick¨¦mu provozu.
Weberovo politick¨¦ sm??len¨ª je podle m¨§ v?bec ovlivn¨§no kapitalismem, ve kter¨¦m na rozd¨ªl
od Marxe vid¨ª budoucnost a pova?uje ho za ide¨¢ln¨ª typ politick¨¦ho uspo?¨¢d¨¢n¨ª. ?¨ªk¨¢, ?e
v kapitalismu doch¨¢z¨ª k racionalizaci a byrokratizaci, co? vede ke zlep?ov¨¢n¨ª efektivnosti
st¨¢tu a pokroku ve spole?nosti. (Pechov¨¢ 2001:470)
Z¨¢v¨§r
Po p?e?ten¨ª n¨§kolika pramen? by se dalo ?¨ªci, ?e Weberovo pojet¨ª souvis¨ª zejm¨¦na
s kapitalismem, nad?en¨ªm pro byrokracii a s jeho racion¨¢ln¨ªm vid¨§n¨ªm sv¨§ta. V jeho
koncepc¨ªch je c¨ªtit vliv ekonomick?ch a sociologick?ch teori¨ª a ¨²vah, kter?mi se tak¨¦ zab?val.
Jeho pojet¨ª je mi sympatick¨¦ a mysl¨ªm si, ?e i p?es dlouho dobu, kter¨¢ uplynula od jeho
?ivota, je st¨¢le platn¨¦ a v jeho d¨ªle lze objevit skute?n¨§ hodnotn¨¦ my?lenky.
Pou?it¨¢ literatura:
WEBER, Max. Metodologie, sociologie a politika. 1. vyd. Sestavil a uspo?¨¢dal Milo?
Havelka. Praha: Oikoymenh, 1998, 354 s. ISBN 80-860-0548-8.
1. Origin¨¢ln¨ª my?lenky M. Webera
2. Doporu?en¨¢ a uzn¨¢van¨¢ kniha na FSS
3. Vhodn¨¦ pro t¨¦ma pr¨¢ce
4. Relevantn¨ª a validn¨ª informace
5. Dostupnost v knihovn¨¢ch
PECHOV?, Martina. Max Weber: Myslitel a politik. Sociologick? ?asopis [online]. 2001,
ro?. XXXVII [cit. 2009-10-31], s. 463-471. Dostupn? z WWW:
<http://sreview.soc.cas.cz/uploads/05ef751021ac0e7d96581c5bb7a8a6e987dd8069_137_463
PECHO.pdf>.
1. Uzn¨¢van? oborov? odborn? ?asopis
2. Relevantn¨ª k dan¨¦mu t¨¦matu
3. P?¨ªstup p?es internet i p?es ti?t¨§nou verzi](https://image.slidesharecdn.com/zaverecnyukolkpi-130102084739-phpapp02/85/Zaverecny-ukol-do-KPI-4-320.jpg)
![4. Odbornost a erudice autorky
5. Dobr¨¢ jazykov¨¢ ¨²rove¨¾
Max Weber. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2001- [cit. 2013-01-02]. Dostupn¨¦ z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Max_Weber
1. Pro obecn¨¦ informace o ?ivot¨§ M. Webera dosta?uj¨ªc¨ª zdroj
2. Stejn¨¦ informace jako v u?ebnici ze st?edn¨ª ?koly ¨C platn¨¦ a ov¨§?en¨¦
3. Snadn¨¢ p?¨ªstupnost
4. Mo?nost upravit myln¨¦ informace](https://image.slidesharecdn.com/zaverecnyukolkpi-130102084739-phpapp02/85/Zaverecny-ukol-do-KPI-5-320.jpg)
Z¨¢v¨§re?n? ¨²kol do KPI
- 1. Argumentace T¨¦ma jsem si vybral, proto?e Max Weber mi p?ijde jako nad?asov? myslitel. Jeho n¨¢zory jsou mi bl¨ªzk¨¦, a proto jsem byl r¨¢d, ?e mohu ps¨¢t pr¨¢v¨§ o n¨§m. Pr¨¢ci jsem napsal p?i sv¨¦m studiu na politologii, proto mi p?i?lo vhodn¨¦ se pod¨ªvat zrovna na to, jak vid¨ª Max Weber uspo?¨¢d¨¢n¨ª st¨¢tu. Esej m¨§la b?t kr¨¢tk¨¢, sp¨ª?e m¨§la slou?it jako uveden¨ª do t¨¦matu. P?i psan¨ª pr¨¢ce jsem si pro?el n¨§kolik knih, nakonec mi v?ak nejl¨¦pe poslou?ila kniha p?¨ªmo od Maxe Webera, kde bylo v?e ?e?eno samotn?m autorem a dalo se tedy spolehnout na to, ?e moje interpretace bude vych¨¢zet z p?vodn¨ª my?lenky. Anotace Text se zab?v¨¢ popisem a p?edstaven¨ªm z¨¢kladn¨ªch my?lenek Maxe Webera, kter¨¢ se t?kaj¨ª politiky a uspo?¨¢d¨¢n¨ª st¨¢tu. Popisuje typologii t?ech zp?sob? z¨ªsk¨¢n¨ª moci a ovl¨¢d¨¢n¨ª st¨¢tu a jejich stru?n? popis ¨C tedy leg¨¢ln¨ª, tradi?n¨ª a charismatick¨¦ panstv¨ª. Z¨¢rove¨¾ se sna?¨ª uk¨¢zat, jak¨¦ prost?edky jsou nutn¨¦ pro z¨ªsk¨¢n¨ª a udr?en¨ª moci ve st¨¢t¨§. Kl¨ª?ov¨¢ slova Max Weber, panstv¨ª, moc, st¨¢t Infografika
- 2. Max Weber a jeho pojet¨ª st¨¢tu ?vod M?m ¨²kolem je stru?n¨§ popsat z¨¢kladn¨ª rysy Weberova pojet¨ª politiky a politick¨¦ v¨§dy. Jeho znalosti byly opravdu velice rozs¨¢hl¨¦, proto je tato pr¨¢ce relativn¨§ obecn¨¢ a nezab¨ªh¨¢ do p?¨ªli?n?ch detail?. Vzhledem k zadan¨¦mu charakteru t¨¦to pr¨¢ce jsem se zdr?el osobn¨ªch n¨¢zor? a v¨§noval jsem se sp¨ª?e popisu Weberov?ch n¨¢zor? a my?lenek. Max Weber Pro za?¨¢tek bych r¨¢d v kr¨¢tkosti p?edstavil osobnost Maxe Webera. Narodil se roku 1864 v Erfurtu v N¨§mecku. Za?al studovat na univerzit¨§ v Heidelbergu pr¨¢va, nakonec v?ak skon?il jako profesor ekonomie. (Wikipedia) Ve sv¨¦m ?ivot¨§ se zab?val sociologi¨ª, ekonomi¨ª a politologi¨ª. Mezi jeho nejzn¨¢m¨§j?¨ª d¨ªla pat?¨ª Protestantsk¨¢ etika a duch kapitalismu z roku 1905, a Metodologie, sociologie a politika, co? nen¨ª jeho p?vodn¨ª kniha, ale jedn¨¢ se o soubor mnoha r?zn?ch stat¨ª, p?edn¨¢?ek apod., kter¨¦ jsou sestaveny do jedn¨¦ celistv¨¦ knihy. V jeho n¨¢zorech m??eme identifikovat vlivy, kter¨¦ formovaly jeho my?len¨ª. Jedn¨¢ se zejm¨¦na o kapitalismus, racionalitu, kter¨¢ m??e n¨§kdy p?sobit a? odosobn¨§n¨§, a v neposledn¨ª ?ad¨§ jeho kritick? postoj k marxismu, kter? v dob¨§ Maxe Webera byl pova?ov¨¢n za zlomov?. Weberovy politick¨¦ my?lenky Politick¨¢ moc je soust?ed¨§na ve st¨¢t¨§ a je jeho prost?ednictv¨ªm tak¨¦ vykon¨¢v¨¢na. St¨¢tn¨ª apar¨¢t m??e jako legitimn¨ª prost?edek k udr?en¨ª sv¨¦ moci pou?¨ªvat n¨¢sil¨ª. Pokud by se n¨¢sil¨ª neuplat¨¾ovalo, vznikla by podle Webera anarchie.(Weber 1998:246-247) N¨¢sil¨ª zde umo?¨¾uje a usnad¨¾uje praktikov¨¢n¨ª mocensk¨¦ho p?soben¨ª, kter¨¦ je z¨¢le?itost¨ª st¨¢tn¨ªho apar¨¢tu, kter? sm¨ª ur?ovat, jak¨¦ n¨¢sil¨ª je povolen¨¦, a co u? je mimo z¨¢kon, a? u? psan?, ?i nepsan?. St¨¢t je v?sledkem panstv¨ª ?lov¨§ka nad ?lov¨§kem, jde o to, ?e ve spole?enstv¨ª lid¨ª je n¨§kdo, kdo ovl¨¢d¨¢ ale v¨§t?ina lid¨ª je ovl¨¢dan?ch.(Weber 1998:247) Ovl¨¢dan¨ª lid¨¦ se mus¨ª podrobit
- 3. autorit¨§ vl¨¢dnouc¨ªch ?i vl¨¢dnouc¨ªho, kter¨¢ je nezbytn¨¢ k ¨²sp¨§?n¨¦mu vl¨¢dnut¨ª a udr?en¨ª moci. Pokud vl¨¢dnouc¨ª skupina nem¨¢ autoritu, nen¨ª schopna vl¨¢dnout. Tato autorita b?v¨¢ z¨ªsk¨¢v¨¢na podle Webera t?emi zp?soby, kter¨¦ jsou roz?azeny na z¨¢klad¨§ legitimity t¨¦to autority. T¨§mto t?em typ?m ?¨ªk¨¢ panstv¨ª. (Weber 1998:247) Prvotn¨ªm druhem bylo panstv¨ª tradi?n¨ª (Weber 1998:248), kter¨¦ se op¨ªralo o tradici panovn¨ªk?. Lid¨¦ zkr¨¢tka uzn¨¢vali vl¨¢dnouc¨ªho ?lov¨§ka nebo skupinu lid¨ª jako n¨§co, co je dan¨¦ letitou posloupnost¨ª jejich n¨¢stupu do funkce a nijak nep?em??leli o zm¨§n¨§ t¨¦to tradice. V?hodou panovn¨ªka v tomto panstv¨ª je jeho velik¨¢ a nezpochybniteln¨¢ moc, kter¨¢ je v?ak v¨¢z¨¢na tradicemi. Pokud se panovn¨ªk t¨§mito tradicemi ne?¨ªd¨ª, ztr¨¢c¨ª autoritu a panstv¨ª vede k z¨¢niku. Typem tohoto panstv¨ª jsou nap?. st?edov¨§k¨¢ kr¨¢lovstv¨ª. Druh?m zp?sobem bylo panstv¨ª charismatick¨¦ (Weber 1998:248), kter¨¦ je zalo?eno na osob¨§, kter¨¢ m¨¢ ur?it¨¦ kouzlo osobnosti, a? u? opodstatn¨§n¨¦ n¨§jak?mi neobvykl?mi schopnostmi, slibovan?m zp?sobem vl¨¢dy, p?irozenou autoritou apod. Tento typ panstv¨ª je obvykle spojen s revoluc¨ª a zm¨§nou hodnot o?ek¨¢van?ch spole?nost¨ª. Charismatick¨¦ panstv¨ª ov?em netrv¨¢ dlouho, obvykle kon?¨ª se smrt¨ª charismatick¨¦ho vl¨¢dce. ?V?dce m??e zakro?it v?ude tam, kde to pova?uje za vhodn¨¦. Jakmile v?ak v?dce ztrat¨ª sv¨¦ charisma, ?i zem?e, ¨²?edn¨ªci ztr¨¢cej¨ª sv¨¦ pozice. Pro v?dce i ¨²?edn¨ªky je tedy ?ivotn¨§ d?le?it¨¦ vytvo?it situaci, je? by konzervovala ono charisma. Charismatick¨¦ panstv¨ª se tak nutn¨§ m¨§n¨ª v panstv¨ª tradi?n¨ª ?i leg¨¢ln¨ª.¡° (Pechov¨¢ 2001:466) Jak ji? m??eme identifikovat podle uk¨¢zky, typick?m p?¨ªkladem b?vaj¨ª dikt¨¢to?i. T?et¨ªm typem panstv¨ª je panstv¨ª racion¨¢ln¨ª (n¨§kdy tak¨¦ naz?van¨¦ byrokratick¨¦ nebo leg¨¢ln¨ª) zalo?en¨¦ na vytvo?en¨ª ur?it?ch neosobn¨ªch obecn¨§ platn?ch pravidel, kter?mi se v?ichni ve spole?nosti ?¨ªd¨ª a chovaj¨ª d?v¨§ru a respekt k t¨§mto pravidl?m. (Weber 1998:248) V praxi se v?ak obvykle nesetk¨¢me s ?¨¢dn?m ?ist?m zp?sobem panstv¨ª. Ve v¨§t?in¨§ p?¨ªpad? se jednotliv¨¢ panstv¨ª prol¨ªnaj¨ª a politick¨¦ struktury nesou charakteristick¨¦ znaky v¨ªce r?zn?ch typ? t¨§chto panstv¨ª.(Weber 1998:248) Ka?d? dr?itel moci pot?ebuje ur?it¨¦ prost?edky k udr?en¨ª sv¨¦ moci. T¨§mito prost?edky jsou spr¨¢vn¨ª ?t¨¢b (lidsk¨¦ s¨ªly), kter? je motivov¨¢n jak majetkov¨§, tak i ct¨ª, a pak jsou tu prost?edky v¨§cn¨¦. ?Modern¨ª st¨¢t je ¨²stavn¨§ p?im¨§?en?m svazem panstv¨ª, kter? na n¨§jak¨¦m ¨²zem¨ª ¨²sp¨§?n¨§ zmonopolizoval legitimn¨ª fyzickou moc jako prost?edek panstv¨ª a za t¨ªmto ¨²?elem v rukou
- 4. sv¨¦ho veden¨ª spojil v¨§cn¨¦ provozn¨ª prost?edky, vyvlastnil v?ak ve?ker¨¦ z vlastn¨ª moci opr¨¢vn¨§n¨¦ stavovsk¨¦ funkcion¨¢?e, kte?¨ª jimi d?¨ªve disponovali na z¨¢klad¨§ vlastn¨ªho pr¨¢va, a na jejich nejvy??¨ª vrchol zasedl s¨¢m.¡°(Weber 1998:251) I v t¨¦to uk¨¢zce se zrcadl¨ª Weberova tendence p?irovn¨¢vat st¨¢t ke kapitalistick¨¦mu provozu. Weberovo politick¨¦ sm??len¨ª je podle m¨§ v?bec ovlivn¨§no kapitalismem, ve kter¨¦m na rozd¨ªl od Marxe vid¨ª budoucnost a pova?uje ho za ide¨¢ln¨ª typ politick¨¦ho uspo?¨¢d¨¢n¨ª. ?¨ªk¨¢, ?e v kapitalismu doch¨¢z¨ª k racionalizaci a byrokratizaci, co? vede ke zlep?ov¨¢n¨ª efektivnosti st¨¢tu a pokroku ve spole?nosti. (Pechov¨¢ 2001:470) Z¨¢v¨§r Po p?e?ten¨ª n¨§kolika pramen? by se dalo ?¨ªci, ?e Weberovo pojet¨ª souvis¨ª zejm¨¦na s kapitalismem, nad?en¨ªm pro byrokracii a s jeho racion¨¢ln¨ªm vid¨§n¨ªm sv¨§ta. V jeho koncepc¨ªch je c¨ªtit vliv ekonomick?ch a sociologick?ch teori¨ª a ¨²vah, kter?mi se tak¨¦ zab?val. Jeho pojet¨ª je mi sympatick¨¦ a mysl¨ªm si, ?e i p?es dlouho dobu, kter¨¢ uplynula od jeho ?ivota, je st¨¢le platn¨¦ a v jeho d¨ªle lze objevit skute?n¨§ hodnotn¨¦ my?lenky. Pou?it¨¢ literatura: WEBER, Max. Metodologie, sociologie a politika. 1. vyd. Sestavil a uspo?¨¢dal Milo? Havelka. Praha: Oikoymenh, 1998, 354 s. ISBN 80-860-0548-8. 1. Origin¨¢ln¨ª my?lenky M. Webera 2. Doporu?en¨¢ a uzn¨¢van¨¢ kniha na FSS 3. Vhodn¨¦ pro t¨¦ma pr¨¢ce 4. Relevantn¨ª a validn¨ª informace 5. Dostupnost v knihovn¨¢ch PECHOV?, Martina. Max Weber: Myslitel a politik. Sociologick? ?asopis [online]. 2001, ro?. XXXVII [cit. 2009-10-31], s. 463-471. Dostupn? z WWW: <http://sreview.soc.cas.cz/uploads/05ef751021ac0e7d96581c5bb7a8a6e987dd8069_137_463 PECHO.pdf>. 1. Uzn¨¢van? oborov? odborn? ?asopis 2. Relevantn¨ª k dan¨¦mu t¨¦matu 3. P?¨ªstup p?es internet i p?es ti?t¨§nou verzi
- 5. 4. Odbornost a erudice autorky 5. Dobr¨¢ jazykov¨¢ ¨²rove¨¾ Max Weber. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-02]. Dostupn¨¦ z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Max_Weber 1. Pro obecn¨¦ informace o ?ivot¨§ M. Webera dosta?uj¨ªc¨ª zdroj 2. Stejn¨¦ informace jako v u?ebnici ze st?edn¨ª ?koly ¨C platn¨¦ a ov¨§?en¨¦ 3. Snadn¨¢ p?¨ªstupnost 4. Mo?nost upravit myln¨¦ informace