![Jak uvádí Došlík (2011), v samotné třídě se role jednotlivců dále dělí do skupin, podle svých
možností a postavení. Studenti, kteří nejsou zapojeni v žádné ze skupin, stojí na periferii pro
svou výlučnost, nepřizpůsobivost. Zbytek skupiny je poté nechce přijmout.
Kolář (2005) šikanování dělí do dvou základních skupin. První z nich lze nazvat pojmem
verbální šikanování, zahrnující především verbální agresi (jako je urážení cti). Druhou
skupinu poté tvoří projevy šikanování fyzického, kam můžeme zařadit fyzické násilí,
omezování svobody apod.
Podle Koláře je však toto rozdělení neúplně a proto nabízí podrobnější výklad. Fyzické
šikanování lze rozdělit na přímé aktivní – jedná se o bití, způsobující oběti fyzickou bolest a
zranění. Oproti tomu nepřímé aktivní je zprostředkované, agresor se na násilí nepodílí sám,
je vykonáno prostřednictvím jiných osob, které jsou agresorovi podřízené. Další druh
fyzického šikanování je pasivní přímé, které spočívá v zamezení oběti vykonávat nějakou
činnost, a pasivní nepřímé, kdy agresor odmítá splnit požadavky oběti.
Verbální šikanování lze rozdělit obdobně. Verbální aktivní přímé zahrnuje nadávání, urážení,
zesměšňování apod. Pro aktivní nepřímé je typické například rozšiřování pomluv.
Pasivní přímé zahrnuje např.: neodpovídání na pozdrav, otázky. Při pasivní nepřímé verbální
šikaně se spolužáci nezastanou oběti, pokud je neprávem obviněna z něčeho, co udělali její
trýznitelé apod. (Kolář 2005: 32)
V přirozeném kolektivu se tyto formy vždy překrývají a nelze je jasně oddělit. Ačkoliv se zdá,
že fyzické šikanování způsobuje oběti větší újmu, nelze to s určitostí říci. Mnohé oběti více
trpí právě šikanou verbální, která má pro ně dalekosáhlé psychické následky.
Pro jednodušší rozpoznání možnosti, že je dítě obětí šikany, lze uvést příklady z praxe, které
by měly sloužit jako varovné signály:1
1
Jak poznám, že mi šikanují dítě?. Minimalizace šikany: Informační portál o šikaně na školách [online]. 2008
[cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.minimalizacesikany.cz/chci-se-dozvedet/261](https://image.slidesharecdn.com/ikana-130105094633-phpapp02/85/Zaverecny-ukol-do-KPI-3-320.jpg)
![Literatura a elektronické zdroje:
FOJTÍKOVÁ, Zuzana. Nebezpečná epidemie - šikana: Cyklus s dr. Kolářem o šikaně. Rodina
a škola časopis pro rodiče vyd. Ministerstvo Skolství. 2000, č. 3. ISSN 0035-7766.
KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování. Vyd. 2. Praha: Portál, 2005, 256 s. ISBN 8073670143.
NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999, 287 s. ISBN
8020006907.
DOŠLÍK, Ondřej. 2011. Sociální klima školy a školní třídy.[online]. [cit. 5.1.2013 ]. Dostupné
z: http://zip.skauting.cz/Došlík_Ondřej_Socialni%20klima%20tridy.pdf
Jak poznám, že mi šikanují dítě?. Minimalizace šikany: Informační portál o šikaně na
školách [online]. 2008 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:
http://www.minimalizacesikany.cz/chci-se-dozvedet/261
Anotace:
ʰá pojednává o fenoménu šikanování v prostředí českých středních škol, ale je
možné ji aplikovat na jakoukoliv vzdělávací instituci, či jiná riziková místa. Shrnuje poznatky
ohledně projevů a znaků šikany. Jejím cílem je utvořit ucelený obrázek o podobě této formy
násilí. ʰá se opírá především o poznatky Michala Koláře, významného českého etopeda a
psychoterapeuta, který se problému věnuje už více než dvacet pět let, a který vytvořil také
originální teorii a metodiku diagnostiky a léčby školního šikanování a zaměřuje se také na
modulové výcvikové kurzy pro pedagogy.
Klíčová slova:
Šikana, šikanování, oběť, agresor, Kolář, verbální šikana, fyzická šikana
Argumentace: proč jsem zvolila toto téma?
Může se zdát, že problematika šikany je tématem řešeným poměrně často, avšak stále
mu není věnován dostatečný prostor. Důkazem je fakt, že více než čtvrt milionu dětí v ČR je
každým dnem vystaveno tomuto násilí. Věřím proto, že každá práce, která rozšíří povědomí o
problému, může někomu potenciálně pomoci. Téma zapadá do kontextu mého studia
psychologie, zároveň je mi blízké především z důvodu několikaleté praxe v programu PEER,
věnovanému prevenci sociálně patologických jevů na školách. Během tohoto působení jsem
se s problémem šikany až příliš často setkávala tváří v tvář. V práci jsem využila kvalitní
literaturu, a opírala jsem se o poznatky skutečných odborníků.
Proč považuji zdroje za relevantní?
FOJTÍKOVÁ, Zuzana. Nebezpečná epidemie - šikana: Cyklus s dr. Kolářem o šikaně.
- článek je zajímavý
- odkazuje na Koláře (což je odborník)](https://image.slidesharecdn.com/ikana-130105094633-phpapp02/85/Zaverecny-ukol-do-KPI-5-320.jpg)
![- časopis je pod dohledem Ministerstva Školství
- neobsahuje chyby
- je objektivní
KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování.
- Autor je podle mě největší odborník na dané téma v ČR
- Vydal velké množství publikací, článků a monografií
- Zabývá se fenoménem už asi 15 let
- Kniha je odborná, opírá se o praxi
- Odkazuje na ni mnoho jiných autorů
NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie.
- autor je známý odborník a má dobrou pověst
- odkazuje na ni mnoho autorů a vyučujících
- je přehledná a má přiměřený rozsah J
- je to povinná literatura
- věnuje se široce problematice
DOŠLÍK, Ondřej. 2011. Sociální klima školy a školní třídy.
- autor odkazuje na známé autory
- obsahuje zajímavé originální myšlenky
- prošla kontrolou a hodnocením
- je přehledná
- neobsahuje chyby
Jak poznám, že mi šikanují dítě?. Minimalizace šikany: Informační portál o šikaně na
školách [online].
- věnuje se problematice a dobře pokrývá téma
- je aktuální
- vypadá věrohodně
- neobsahuje chyby
- je přehledná](https://image.slidesharecdn.com/ikana-130105094633-phpapp02/85/Zaverecny-ukol-do-KPI-6-320.jpg)
Závěrečný úkol do KPI
- 1. Projevy šikany v prostředí škol a vzdělávacích institucí Martina Hanušová 2013
- 2. Úǻ Tato práce se zabývá fenoménem šikanování v prostředí škol a vzdělávacích institucí. Jde však o problém, se kterým je možné se setkat kdekoliv, kde dochází k mezilidským interakcím. Přestože je výskyt projevu šikany velice častým problémem, bývá zpravidla těžké jej identifikovat. Tato práce proto nabízí nastínění problematiky a jejím cílem je popsat základní znaky šikany v prostředí českých škol (ačkoliv problém sahá daleko za hranice České republiky) a pomoci vyřešit potíže s její obtížnou rozpoznatelností. Jednotná definice šikany je velice složitá, jelikož vnímání každého individua se liší. Jednání, které je pro jednoho člověka neškodné, může mít na jiného velký vliv a negativní dopad. Všeobecně však lze říci, že se jedná o chování, které je vymezeno rolí agresora (jedince, nebo skupiny, která je subjektem agrese) a rolí oběti (objektu agrese). Toto chování oběti způsobuje psychické a nezřídka i fyzické poškození. Výskyt šikany můžeme zaznamenat na nejrůznějších místech, v nejrůznějším věku apod. „Začíná v rodině, mezi sourozenci, pokračuje ve školce a v dalších školách, (bullying), v zájmových skupinách, na vojně, v zaměstnání (mobbying) v partnerských vztazích (domestic violence), v nemocnicích, například psychiatriích, mezi nájemníky domu a končí třeba týráním seniorů v rodině nebo v domově důchodců.“ (Kolář 2005: 17) Prostředí, v němž se však šikana objevuje velmi často, je školní třída. Ta má své jedinečné místo v životě každého, kdo prochází vzdělávacím systémem. Zároveň se vyznačuje sadou specifických znaků. Milan Nakonečný (1999) třídu definuje jako malou skupinu. Tvoří ji osoby, jež spolu navzájem komunikují a jsou formálně nebo neformálně integrovány společným cílem.
- 3. Jak uvádí Došlík (2011), v samotné třídě se role jednotlivců dále dělí do skupin, podle svých možností a postavení. Studenti, kteří nejsou zapojeni v žádné ze skupin, stojí na periferii pro svou výlučnost, nepřizpůsobivost. Zbytek skupiny je poté nechce přijmout. Kolář (2005) šikanování dělí do dvou základních skupin. První z nich lze nazvat pojmem verbální šikanování, zahrnující především verbální agresi (jako je urážení cti). Druhou skupinu poté tvoří projevy šikanování fyzického, kam můžeme zařadit fyzické násilí, omezování svobody apod. Podle Koláře je však toto rozdělení neúplně a proto nabízí podrobnější výklad. Fyzické šikanování lze rozdělit na přímé aktivní – jedná se o bití, způsobující oběti fyzickou bolest a zranění. Oproti tomu nepřímé aktivní je zprostředkované, agresor se na násilí nepodílí sám, je vykonáno prostřednictvím jiných osob, které jsou agresorovi podřízené. Další druh fyzického šikanování je pasivní přímé, které spočívá v zamezení oběti vykonávat nějakou činnost, a pasivní nepřímé, kdy agresor odmítá splnit požadavky oběti. Verbální šikanování lze rozdělit obdobně. Verbální aktivní přímé zahrnuje nadávání, urážení, zesměšňování apod. Pro aktivní nepřímé je typické například rozšiřování pomluv. Pasivní přímé zahrnuje např.: neodpovídání na pozdrav, otázky. Při pasivní nepřímé verbální šikaně se spolužáci nezastanou oběti, pokud je neprávem obviněna z něčeho, co udělali její trýznitelé apod. (Kolář 2005: 32) V přirozeném kolektivu se tyto formy vždy překrývají a nelze je jasně oddělit. Ačkoliv se zdá, že fyzické šikanování způsobuje oběti větší újmu, nelze to s určitostí říci. Mnohé oběti více trpí právě šikanou verbální, která má pro ně dalekosáhlé psychické následky. Pro jednodušší rozpoznání možnosti, že je dítě obětí šikany, lze uvést příklady z praxe, které by měly sloužit jako varovné signály:1 1 Jak poznám, že mi šikanují dítě?. Minimalizace šikany: Informační portál o šikaně na školách [online]. 2008 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.minimalizacesikany.cz/chci-se-dozvedet/261
- 4. Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi. Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod. Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem. Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem. Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu). Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!" Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně. Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí. Podle Fojtíkové (2000) existují rozdíly v průběhu šikanování, které se významně liší se podle typů škol. Na učilištích či základních školách mají zpravidla těžší průběh, mírnější průběh mívají na gymnáziích. Největší riziko vzniku šikany je v místech, kde se uplatňuje tradiční způsoby pedagogické práce s autoritativním přístupem k žákům. Jelikož je zde přísně oddělena sféra působení dospělých a svět dětí, učitelé se často domnívají, že problém se na jejich škole nevyskytuje. Podle současných průzkumů je však šikanou postiženo asi dvacet procent skupin na českých školách, což znamená asi 300 tisíc dětí, které jsou vystaveny šikaně. Závěr Cílem této práce bylo nastínit problematiku šikany ve školním prostředí a popsat její nejvíce typické znaky a projevy. Věřím, že poskytla čtenáři přehledný obrázek o podobě a formách šikanování a osvětlila znaky, podle nichž lze hrozbu šikany lépe odhalit.
- 5. Literatura a elektronické zdroje: FOJTÍKOVÁ, Zuzana. Nebezpečná epidemie - šikana: Cyklus s dr. Kolářem o šikaně. Rodina a škola časopis pro rodiče vyd. Ministerstvo Skolství. 2000, č. 3. ISSN 0035-7766. KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování. Vyd. 2. Praha: Portál, 2005, 256 s. ISBN 8073670143. NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999, 287 s. ISBN 8020006907. DOŠLÍK, Ondřej. 2011. Sociální klima školy a školní třídy.[online]. [cit. 5.1.2013 ]. Dostupné z: http://zip.skauting.cz/Došlík_Ondřej_Socialni%20klima%20tridy.pdf Jak poznám, že mi šikanují dítě?. Minimalizace šikany: Informační portál o šikaně na školách [online]. 2008 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.minimalizacesikany.cz/chci-se-dozvedet/261 Anotace: ʰá pojednává o fenoménu šikanování v prostředí českých středních škol, ale je možné ji aplikovat na jakoukoliv vzdělávací instituci, či jiná riziková místa. Shrnuje poznatky ohledně projevů a znaků šikany. Jejím cílem je utvořit ucelený obrázek o podobě této formy násilí. ʰá se opírá především o poznatky Michala Koláře, významného českého etopeda a psychoterapeuta, který se problému věnuje už více než dvacet pět let, a který vytvořil také originální teorii a metodiku diagnostiky a léčby školního šikanování a zaměřuje se také na modulové výcvikové kurzy pro pedagogy. Klíčová slova: Šikana, šikanování, oběť, agresor, Kolář, verbální šikana, fyzická šikana Argumentace: proč jsem zvolila toto téma? Může se zdát, že problematika šikany je tématem řešeným poměrně často, avšak stále mu není věnován dostatečný prostor. Důkazem je fakt, že více než čtvrt milionu dětí v ČR je každým dnem vystaveno tomuto násilí. Věřím proto, že každá práce, která rozšíří povědomí o problému, může někomu potenciálně pomoci. Téma zapadá do kontextu mého studia psychologie, zároveň je mi blízké především z důvodu několikaleté praxe v programu PEER, věnovanému prevenci sociálně patologických jevů na školách. Během tohoto působení jsem se s problémem šikany až příliš často setkávala tváří v tvář. V práci jsem využila kvalitní literaturu, a opírala jsem se o poznatky skutečných odborníků. Proč považuji zdroje za relevantní? FOJTÍKOVÁ, Zuzana. Nebezpečná epidemie - šikana: Cyklus s dr. Kolářem o šikaně. - článek je zajímavý - odkazuje na Koláře (což je odborník)
- 6. - časopis je pod dohledem Ministerstva Školství - neobsahuje chyby - je objektivní KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování. - Autor je podle mě největší odborník na dané téma v ČR - Vydal velké množství publikací, článků a monografií - Zabývá se fenoménem už asi 15 let - Kniha je odborná, opírá se o praxi - Odkazuje na ni mnoho jiných autorů NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. - autor je známý odborník a má dobrou pověst - odkazuje na ni mnoho autorů a vyučujících - je přehledná a má přiměřený rozsah J - je to povinná literatura - věnuje se široce problematice DOŠLÍK, Ondřej. 2011. Sociální klima školy a školní třídy. - autor odkazuje na známé autory - obsahuje zajímavé originální myšlenky - prošla kontrolou a hodnocením - je přehledná - neobsahuje chyby Jak poznám, že mi šikanují dítě?. Minimalizace šikany: Informační portál o šikaně na školách [online]. - věnuje se problematice a dobře pokrývá téma - je aktuální - vypadá věrohodně - neobsahuje chyby - je přehledná