際際滷

Studium Teorie a d├jiny divadla se zab?v│ v?vojem divadla od mim└ze,
mimoestetick?mi funkcemi a dal?┴mi projevy, je? se postupem let vyv┴jely a? do dne?n┴
podoby. Po?│tky vzniku divadla jsou datov│ny do obdob┴ starov├k└ho ?ecka. V t└to dob├
bylo divadlo ch│p│no pouze jako sv│tek a n│bo?ensk│ slavnost.

Michail Michajlovi? Bachtin, Vojt├ch Ron, Lyg?ima Chaloupkov│, Petr Bogatyrev
a ?en├k Z┴brt nach│zej┴ v lidov?ch sv│tc┴ch divadeln┴ prvky. A? u? jsou to masopustn┴ nebo
pantomimick└ hry, pa?ije nebo lidov└ slavnosti. Divadlo je p?┴tomno v?ude. Auto?i jej
poj┴maj┴ z hlediska v?voje a jeho dopadu na spole?nost.

Divadlo jako sv│tek
Po?│tky vzniku divadla jsou datov│ny do obdob┴ starov├k└ho ?ecka, kde se po?│daly
n│bo?ensk└ slavnosti na po?est boha v┴na �C Dion?sie a byly pova?ov│ny za p?edch?dce
klasick?ch ?eck?ch her. Pro tuto oslavu byly skl│d│ny sborov└ p┴sn├, dithyramby. Tyto p┴sn├
sehr│ly rozhoduj┴c┴ ┣lohu p?i zrodu ?eck└ trag└die a komedie. Divadlo se hr│lo v obdob┴
sv│tk?, v kost?mech a v mask│ch.

Rusk? liter│rn┴ v├dec a teoretik Michail Michajlovi? Bachtin se zab?v│ t└matem
sm┴chov└ kultury, jej┴m? nejv├t?┴m a nejv?znamn├j?┴m p?edstavitelem je francouzsk?
renesan?n┴ spisovatel Fran?ois Rabelais. V jeho rom│nu Gargantua a Pantagruel objevil t└ma
karnevalu, z│bavy a dvoj┴ho vn┴m│n┴ sv├ta, je? byly ve sv└ dob├ pova?ov│ny za n├co ciz┴ho
a nevyhovuj┴c┴ho. Sna?┴ se pouk│zat na tento probl└m, vymezit rozsah kultury a podat
charakteristiku jej┴ osobitosti v dob├ st?edov├ku a renesance. Pr│v├ v t├chto dob│ch st│l sv├t
sm┴chov?ch forem proti ofici│ln┴ kultu?e c┴rkevn┴ho a feud│ln┴ho st?edov├ku.

D│le se zab?v│ ob?adn┴mi a mimetick?mi formami, je? m├ly v?znamn└ postaven┴ v ?ivot├
st?edov├k└ho a renesan?n┴ho ?lov├ka. Podstatu t├chto forem nal└z│me v ?ivot├ samotn└m. T└m├?
ka?d? c┴rkevn┴ sv│tek m├l svou vlastn┴ lidovou sm┴chovou str│nku. Sm┴ch byl p?┴tomen na v?ech
slavnostech od obvykl?ch ceremoni│l? a? po vinobran┴. Pouze ofici│ln┴ sv│tky se braly v│?n├, tud┴?
sm┴ch tu nebyl na m┴st├.

Vojt├ch Ron byl herec a teatrolog, specializuj┴c┴ se na d├jiny ?esk└ho lidov└ho
a c┴rkevn┴ho divadla. Hlavn┴m t└matem jeho z│jmu se staly pa?ijov└ hry v ?esk?ch zem┴ch.

V?sledkem jeho v├deck└ho v?zkumu je sedm ?│nrov?ch model? pa?ijov?ch
velkop│te?n┴ch proces┴ vyskytuj┴c┴ch se v na?ich zem┴ch. Tato proces┴ p?ipom┴nala pa?ijov└
ud│losti Je?┴?ova ?ivota. Pr?vody byly kon│ny od po?│tku 17. stolet┴ ka?doro?n├ ve v?ech
jezuitsk?ch a pozd├ji i piaristick?ch kolej┴ch. Zpravidla musely b?t dotov│ny. ??ast byla
podm┴n├na pok│n┴m osobn┴m nebo zpov├dn┴m. V?sledn? ┣?inek m├l navodit pocity a touhu
po pok│n┴.

Proti t├mto hr│m vystoupila Marie Terezie a zak│zala jejich kon│n┴. Nel┴bilo se j┴, ?e
v den, kdy se m├l lid v├novat utrpen┴ P│n├, byly kostely pr│zdn└ a lid└ se sch│zeli na ulic┴ch,
aby pozorovali pr?vod.

Doktorka filozofie, u?itelka Lyg?ima Chaloupkov│ se zab?v│ Camem (?hamem), tedy
pantomimickou magickou hrou, je? je spojen│ s tancem vych│zej┴c┴ z buddhistick└ mytologie
s n│bo?enskou tematikou. Propojuje buddhistickou filozofii a dramatick└, hudebn┴ i v?tvarn└
um├n┴. Ko?eny camu sahaj┴ do Indie. Lid└ tancem vzd│vali hold boh?m. Chaloupkov│ studuje
tuto pantomimickou hru v oblasti Mongolska, kter│ se zde ka?doro?n├ odehr│vala v letech
1811 a? 1939. V z│padn┴ ?│sti Mongolska se tomuto tanci ?┴kalo Geser-Cam. N│zev byl
odvozen od boha v│lky Gesera, kter? byl uct┴v│n jako patron mand?usk└ho c┴sa?sk└ho rodu.
B├hem p?edstaven┴ zn├ly v?st?ely z kan┏n? uchov│van?ch pouze pro tento ┣?el. P?┴prava hry
prob┴hala po cel? rok, zkou?ky se konaly dvakr│t denn├, ale zkou?elo se krat?┴ dobu. V z│v├ru
dne se shrom│?dily v?echny masky do kruhu a zap│lily Lingku - nep?┴tele.

Cam m├l recitovanou nebo pantomimickou podobu. Recitovan│ forma byla ze ?ivota
buddhistick└ho jog┴na. Pantomimick│ forma p?edstavovala oslavn? tanec v?hry boh?
nad d└mony. Tanec byl vn┴man? jako prost?edek k ni?en┴ nep?│tel v┴ry a k v┴t├zstv┴
buddhismu. D?raz byl kladen na choreografii, se?azen┴ a strukturu. Samotn? cam se skl│dal
ze t?┴ ?│st┴. Prvn┴ ?│st obsahovala vysv├cen┴ a vystaven┴ t?ech hlavn┴ch ob├t┴ �C Sor (ob├tn┴
pyramida, b?v│ namalov│na na tane?n┴ plochu), ?agkhar (?elezn? pal│c) a Lingka (figura
nah└ho ?lov├ka p?edstavuj┴c┴ho nep?┴tele v┴ry). Druh│ ?│st byl samotn? tanec sest│vaj┴c┴
z 25ti v?stup?. Z│v├r pat?il sp│len┴ ob├t┴ �C o?ist├ od zl?ch duch? a h?┴ch?. Mnichov└ tyto
tance doprov│zeli hudbou. Do Evropy se poznatky o sv│tku dostaly pouze formou v?pov├d┴
mnich?.

Rusk? liter│rn┴ v├dec a folklorista Prof. PhDr. Petr Bogatyrev, DrSc., se podstatnou ?│st
sv└ho ?ivota v├noval lidov└ slovesnosti.

Ve sv└m d┴le se zab?v│ mimoestetick?mi funkcemi lidov└ho divadla. Uv│d┴ d├len┴
divadla podle mimoestetick?ch funkc┴, kter└ ale existuje pouze pro ur?itou dobu a ur?it?
divadeln┴ sm├r. Nelze je tud┴? p?en│?et na divadlo r?zn?ch dob a sm├r?. Mezi mimoestetick└
funkce divadla ?ad┴ funkce magick└, ceremoni│ln┴, soci│ln┴, hospod│?sk└ a religi┏zn┴.
Religi┏zn┴ d│le d├l┴ na aktivn├ a pasivn├ kolektivn┴. Na aktivn├ kolektivn┴ch jevech se pod┴l┴
cel? kolektiv. Mezi pasivn├ kolektivn┴ jevy ?ad┴ jevy takov└, kter└ ovliv┥uj┴ osoby, v├ci, je?
p?┴mo nepat?┴ do kolektivu (za?┴k│n┴ a magick└ ob?ady).

Lidov└ hry s evangelick?mi a biblick?mi t└maty maj┴ jak estetickou, tak n│bo?enskou
funkci. Obsahem lidov?ch ob?ad? je zp┴v│n┴ koled n│bo?ensk└ho r│zu, modliteb a n│sledn│
n│v?t├va kostela.

Kulturn┴ historik, folklorista a etnograf Prof. PhDr. ?en├k Z┴brt napsal v├deck└ d┴lo
Vesel└ chv┴le v ?ivot├ lidu ?esk└ho. Kniha je rozd├lena do osmi kapitol, kter└ zachycuj┴
slavnosti ?esk└ho a slovensk└ho lidu. Jednou z t├chto osmi kapitol je oslava masopustu
a jejich her. Masopust byl pro lidi v minulosti ofici│ln┴m sv│tkem hodov│n┴, b├hem kter└ho
bylo t?eba se dosyta naj┴st. Pak n│sledoval dlouh? ?ty?icetidenn┴ p?st. Masopust kon?il v noci
p?ed Popele?n┴ st?edou, kdy ponocn? zatroubil na roh a rycht│? v?echny vyzval k rozchodu.
P?echod od masopustu k postu dal podn├t k hr│m a ob?ad?m. Dominantn┴ postavou
pro masopustn┴ hry byl nej?ast├ji Bakchus. Bakchus byl v nich souzen, proto?e se h│dal
s Postem a nakonec byl p?emo?en, up│len nebo pochov│n. T┴m je zakon?en masopust a za?┴n│
doba postn┴.

Kl┴?ov│ slova: masopust, Cam, mimetick└ formy, sm┴chovsk│ kultura, karneval, pa?ije,
mimoestetick└ funkce, lidov└ hry

Odborn└ zdroje:

? BACHTIN, M. M. (2007). Francois Rabelais a lidov│ kultura st?edov├ku a renesance.
Argo, Praha 2007
( ?erpaj┴ z n┴ dal?┴ auto?i, erudovan│, podlo?ena prameny, osobn┴ poznatky autora,
ov├?ena toto?nost autora)

? TR?VN??EK, Kry?tof. Minulost a sou?asnost ?hamov?ch buddhistick?ch tanc?.
Brno, 2007, 139 s. Dostupn└ z: http://is.muni.cz/th/75382/ff_m/01-
MAGISTERSKA_PRACE.txt. Vedouc┴ diplomov└ pr│ce doc. PhDr. Lubo? B├lka,
CSc.
(Zalo?ena na mno?stv┴ odborn?ch pramen?, byla obh│jena, zkoum│n┴ pravosti)
? Wikipedia: Masopust. Wikipedie: Otev?en│ encyklopedie. posledn┴ editace 7. 12. 2012
v 11:28 [vid. 2012-12-07]. Dostupn└ z http://cs.wikipedia.org/wiki/Masopust
(kvalitn┴ fotografie, zalo?ena na obecn└m poznatku, ?erp│ z d├l autor?, kte?┴ se touto
problematikou ji? d?┴ve zab?vali)

Infografika: http://infogr.am/Bibliograficke-udaje-datum-narozeni-a-umrti/

際際滷

Kurz pr│ce s informacemi kate?ina uhrov│

Recommended

More Related Content

Viewers also liked (20)

Similar to Kurz pr│ce s informacemi kate?ina uhrov│ (20)

Kurz pr│ce s informacemi kate?ina uhrov│