HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach
0 likes983 views
Vyvoj chemickeho skolstvi avedy v Cechach
More Related Content
More from Department of Chemistry FP TUL (20)
HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach
- 1. VVOJ CHEMICKHO KOLSTV A VeDY V cECHCH 1348 Karlova Univerzita
- 2. V箪voj chemick辿ho 邸kolstv鱈 a vdy v ech叩ch 1348 Karlova Univerzita Dal邸鱈 stedoevropsk辿: 1365 V鱈de 1367 P辿cs 1369 Krakov 1387 Heidelberg 1396 Zadar 1409 Lipsko 1465 Bratislava 1576 Olomouc
- 3. Prvn鱈 evropsk叩 univerzita 1088 - Bologna
- 4. Maroko 859 Fez
- 5. Egypt 988 K叩hira
- 6. Z叩padn鱈 Evropa 1150 Pa鱈転
- 7. Anglie 1167 Oxford
- 8. Anglie Cambridge 1209
- 9. panlsko Salamanca 1134 Ofici叩ln鱈 dekret kr叩l Alonso IX a転 1218
- 10. Portugalsko Coimbra 1290
- 11. Nmecko 1402 W端rzburg
- 12. Universita Santo Domingo 1538 Univerzita Tom叩邸e Akvinsk辿ho 1832 1914 uzavena
- 13. Peru Lima universita San Marcos - 1551
- 14. nejstar邸鱈 v USA 1636 Harvard
- 15. druh叩 nejstar邸鱈 v USA Yale 1701
- 16. nejstar邸鱈 v Austr叩lii 1850 Sydney
- 17. Karlova Univerzita 1745 Chemie pro studenty medic鱈ny prvn鱈 profesor chemie a fyziky Jan Anton鱈n Scrinci 16.10.1697 28.4.1773 esk箪 l辿ka a fyzik jako prvn鱈 zah叩jil na na pra転sk辿 univerzit v箪uku experiment叩ln鱈 fyziky a chemie Josef Gottfried Mikan 3.9.1743 7.8.1814 esk箪 botanik a chemik 1798 rektor Karlovy univerzity
- 18. Karlova Univerzita 1784 prvn鱈 chemick叩 laborato na univerzit Josef von Freymuth (1786-1819) profesor obecn辿 a l辿k叩rensk辿 chemie Adolf Martin Pleyschl 10.10.1787 31.7.1867 profesor chemie ve V鱈dni i v Praze 1833 chemick箪 炭stav na n叩dvo鱈 Karolina
- 19. Karlova Univerzita Josef Redtenbacher 13.3.1810 5.3.1870 rakousk箪 chemik objev akroleinu a kyseliny akrylov辿 pedn叩邸ky z analytick辿 chemie 1812 UK m哲転e udlovat doktor叩ty z chemie 1848 studium chemie pevedeno z l辿kask辿 fakulty na fakultu filosofickou
- 20. Karlova Univerzita Vojtch afa鱈k 26.10.1829 2.7.1902 esk箪 chemik a astronom 1869 profesor chemie na Pra転sk辿 Polytechnice 1882 profesor chemie na UK pracoval na diethylmagneziu zavedl koncovky v anorganick辿m n叩zvoslov鱈 1909 se chemick辿 laboratorium UK dl鱈 na nkolik oddlen鱈 (pozdji 炭stav哲)
- 21. Karlova Univerzita Bohuslav Brauner 8.5.1855 15.2.1935 esk箪 chemik profesor UK vz叩cn辿 zeminy anorganick叩 a analytick叩 chemie Bohuslav Rayman 7.12.1852 16.9.1910 1896 叩dn箪 profesor UK organick叩 chemie, biochemie a kvasn叩 chemie
- 22. 1717 in転en箪rsk叩 邸kola Kristi叩n Josef Willenberg 4.5.1655 21.11.1731 vojensk箪 stavebn鱈 in転en箪r Cit叩t: Chci vyuovat in転en箪rsk辿mu umn鱈 k ochran vlasti a k obecn辿mu dobr辿mu
- 23. Reskript c鱈sae Josefa I. esk箪m stav哲m
- 24. Dal邸鱈 in転en箪rsk辿 邸koly 1716 hornick叩 邸kola J叩chymov 1725 stavovsk叩 akademie Olomouc 1735 b叩sk叩 邸kola 1763 b叩sk叩 akademie Bansk叩 tiavnica
- 25. 1806 zah叩jila innost Pra転sk叩 polytechnika Franti邸ek Josef Gerstner 23.2.1756 25.7.1832 esk箪 matematik a fyzik pr哲kopn鱈k 転eleznice Karel Augustin Neumann (1771-1866) chemick叩 technologie Karel Napoleon Balling 21.4.1805 17.3.1868 esk箪 chemik
- 26. 1806 zah叩jila innost Pra転sk叩 polytechnika
- 27. Pra転sk叩 polytechnika Franti邸ek Xaver Maxmili叩n Zippe 1791 1863 1822 profesor mineralogie na pra転sk辿 polytechnice zalo転il rozs叩hlou mineralogickou sb鱈rku
- 28. 1864 z Polytechniky vysok叩 邸kola s rektorem Jan Stank (1828-1868) prvn鱈 esk叩 uebnice chemie Vojtch afa鱈k 26.10.1829 2.7.1902 Franti邸ek tolba 24.3.1839 4.4.1910 .
- 29. Dal邸鱈 v箪znamn鱈 chemici Karel Preis 20.8.1846 27.4.1916 Josef Hanu邸 12.1.1872 24.12.1955
- 30. Dal邸鱈 v箪znamn鱈 chemici Emil Votoek 5.10.1872 11.10.1950 Franti邸ek Wald 9.1.1861 19.10.1930
- 31. c.k. esk叩 vysok叩 邸kola technick叩 v Brn 1899 byla dekretem c鱈sae Franti邸ka Josefa I. z鱈zena . 1911 z鱈zen odbor chemick辿ho in転en箪rstv鱈 Ji鱈 Baborovsk箪 28.8.1875 10.10.1946 1912 zakl叩d叩 stav teoretick辿 a fyzik叩ln鱈 chemie Otakar Viktorin 23.3.1903 25.4.1958 Nyn鱈 VUT Brno
- 32. Chemie v Brn 1899 byla dekretem c鱈sae Franti邸ka Josefa I. z鱈zena c.k. esk叩 vysok叩 邸kola technick叩 v Brn. 1911 z鱈zen odbor chemick辿ho in転en箪rstv鱈. Ji鱈 Baborovsk箪 (1875-1946) 1912 zakl叩d叩 stav teoretick辿 a fyzik叩ln鱈 chemie Otakar Viktorin (1903 - 1958) Nyn鱈 VUT Brno
- 33. Dal邸鱈 v箪znamn鱈 chemici Rudolf Brdika 25.2.1906 25.6.1970 esk箪 akademik profesor fyzik叩ln鱈 chemie na UK redoxn鱈 reakce organick箪ch slouenin l辿kask叩 aplikace polarografie autor vynikaj鱈c鱈ch vysoko邸kolsk箪ch uebnic
- 34. Pemny Pra転sk辿 polytechniky 1920 Vysok叩 邸kola chemicko-technologick辿ho in転en箪rstv鱈 jako sou叩st VUT 1952 Vysok叩 邸kola chemicko-technologick叩 v Praze samostatn叩
- 35. Dal邸鱈 v箪znamn鱈 chemici Franti邸ek 哲ta 15.11.1898 15.3.1986 analytick叩 chemie VCHT Rudolf Luke邸 13.4.1897 17.10.1960 organick叩 chemie VCHT Franti邸ek orm 28.2.1913 18.11.1980 organick叩 technologie VCHT stav OCH a Biochemie AV
- 36. Dal邸鱈 v箪znamn鱈 chemici Otto Wichterle (1913-1998) chemick叩 technologie VCHT stav makromolekul叩rn鱈 chemie AV
- 37. Otto Wichterle 転ivotopis nejmlad邸鱈 ze v邸ech deseti Wichterlovic dt鱈 v 邸esti letech v d哲sledku 邸oku, kdy転 t辿m utonul v jez鱈rku mo哲vky trpl horekami, kter辿 neustupovaly cel辿 l辿to rodinn箪 l辿ka na鱈dil klid na l哲転ku a pedpov鱈dal mu jeden rok 転ivota uil se doma po pezkou邸en鱈 editelem 邸el rovnou do p叩t辿 t鱈dy pes sv哲j n鱈zk箪 vk (devt let) nastoupil na St叩tn鱈 gymn叩zium v Prostjov byl daleko nejmlad邸鱈 (ostatn鱈m ve t鱈d bylo zpravidla jeden叩ct) a nejmen邸鱈 bhem dvou let se to vyrovnalo a v tercii zaal Otto hr叩t tenis stal se lenem juniorsk辿ho tenisov辿ho mu転stva, kter辿 vzniklo v Prostjov do okt叩vy se ale vzpamatoval natolik, 転e odmaturoval s vyznamen叩n鱈m
- 38. Otto Wichterle 転ivotopis 1931 fakulta Chemicko-technologick辿ho in転en箪rstv鱈 VUT v Praze 1935 po promoci z哲st叩v叩 na 邸kole u prof. Votoka 1940 v箪zkumn辿 chemick辿 d鱈lny fy Ba泥a u doc. Landy 1942 provoval Carothersovy postupy a vyvinul polykaprolaktam v ervnu 1943 se u転 sp叩dala p鱈ze a v poloprovozu vznikly prvn鱈 pono転ky a d叩msk辿 punochy punoch叩邸t鱈 odborn鱈ci byli pesvdeni, 転e paty a 邸piky se mus鱈 zes鱈lit bavlnou a syntetickou p鱈zi pokl叩dali za m辿n hodnotnou n叩hra転ku hedv叩b鱈 po p哲lroce no邸en鱈 se v邸ak bavlna ze zes鱈len箪ch pat a 邸piek vydrolila a samotn箪 polyamid z哲stal nedoten v箪zkum se dr転el ped Nmci v tajnosti nemohl proto vzniknout vt邸鱈 poloprovoz a dal邸鱈 v箪zkum prob鱈hal v pomrn st鱈snn箪ch podm鱈nk叩ch produkt se zaal pr哲myslov vyr叩bt a転 po v叩lce pod n叩zvem Silon, nejprve jen mal辿 objemy, ale zanedlouho byla v provozu linka vyr叩bj鱈c鱈 des鱈tky tis鱈c tun Silonu ron
- 39. Otto Wichterle 転ivotopis 21.12.1942 byl Wichterle zaten d鱈ky 邸tst鱈 a korespondenci s nmeck箪m chemikem Langenbeckem nebyl posl叩n do koncentran鱈ho t叩boru uvznn pouze na tyi ms鱈ce s koncem v叩lky skonilo Wichterlovo p哲soben鱈 ve Zl鱈n, pedev邸鱈m proto, 転e se do veden鱈 firmy dostali jeho odp哲rci kr叩tce po v叩lce (u転 v ervnu 1945) se Wichterle vr叩til do Prahy, aby zjistil, jak箪 je stav na vysok箪ch 邸kol叩ch vybaven鱈 laborato鱈 sice nebylo znieno, ale p哲vodn鱈 budova byla v hrozn辿m stavu, Wichterle v邸ak byl odhodlan箪 obnovit v箪uku na vysok辿 邸kole spolu s docentem Luke邸em museli nejprve naj鱈t vhodnou budovu v improvizovan箪ch podm鱈nk叩ch v 叩sti stavu organick辿 chemie v Horsk辿 ulici z鱈dili laboratoe poslucha哲 a u転 bhem pr叩zdnin se tu zaaly st鱈dat turnusy student哲
- 40. Otto Wichterle 転ivotopis nebyly v邸ak k dispozici 転叩dn辿 n叩vody ke cvien鱈 Wichterle tr叩vil vt邸inu sv箪ch veer哲 sepisov叩n鱈m n叩vod哲 pro z叩kladn鱈 preparativn鱈 pr叩ce vznikaj鱈 prvn鱈 skripta pro organickou i anorganickou chemii, kter叩 sv箪m pojet鱈m pedb鱈hala dobu pozdji s叩m napsal dokonce nmeckou a ruskou verzi tchto uebnic uebnice pr哲b転n vylep邸oval a転 do roku 1958, kdy byl propu邸tn z vysok箪ch 邸kol. spolu s Luke邸em se pokusil zcela od z叩klad哲 zmnit v箪uku na vysok箪ch 邸kol叩ch na sv箪ch pov叩len箪ch pedn叩邸k叩ch zavedl pr哲b転n辿 testy a zkou邸ky se staly jen formalitou, kter叩 doplovala celkov辿 hodnocen鱈. tato metoda v邸ak neuspla kv哲li konservatismu profesor哲, ale tak辿 proto, 転e toto pr哲b転n辿 hodnocen鱈 se dalo jen 邸patn politicky ovlivnit soub転n s dosazov叩n鱈m len哲 komunistick辿 strany do veden鱈 邸koly pib箪valo Wichterlovi konflikt哲 a nep叩tel
- 41. Otto Wichterle 転ivotopis kdy転 byl nov箪m rektorem jmenov叩n Vladim鱈r Madra zaala politick叩 istka vedouc鱈 i k propu邸tn鱈 Otty Wichterla dne 31.8.1958 i pes odvol叩n鱈 nepozbyla v箪pov platnosti Wichterle pot辿 z鱈skal vdeck箪 azyl na eskoslovensk辿 akademii vd, kde vl叩dlo peci jen politicky liber叩lnj邸鱈 prosted鱈, ne転 na vysok箪ch 邸kol叩ch. 4.12.1958 byl Wichterle jmenov叩n vedouc鱈m laboratoe makromolekul叩rn鱈ch l叩tek SAV, z n鱈転 se vyvinul stav makromolekul叩rn鱈 chemie (MCH). Wichterle se pak stal jeho editelem (a転 do tzv. normalizace) a str哲jcem vt邸iny jeho 炭spch哲
- 42. Otto Wichterle 転ivotopis nejzn叩mj邸鱈m vyn叩lezem Otty Wichterla jsou samozejm gelov辿 kontaktn鱈 oky impuls k pr叩ci na v箪voji mkk箪ch kontaktn鱈ch oek dal n叩hodn箪 rozhovor ve vlaku cestou z Olomouce do Prahy roku 1952 spolucestuj鱈c鱈 (dr. Pur) etl odborn箪 l叩nek o mo転nostech chirurgick辿 n叩hrady oka Wichterle si uvdomil, 転e lep邸鱈 materi叩lem pro implant叩t ne転 u邸lechtil辿 kovy by byla uml叩 hmota. zaal tedy rozv鱈jet teorii o trojrozmrn辿m hydrofiln鱈m polymeru, kter箪 by byl pro oko dobe snesiteln箪. jako nejvhodnj邸鱈 se jevil HEMA-gel (poly-hydroxyethyl-methakryl叩tov箪 gel), kter箪 pohlcoval asi 40 % vody, byl pr哲hledn箪 a ml dobr辿 mechanick辿 vlastnosti probl辿m byl s jeho zpracov叩n鱈m nejprve se gel lil do forem, oky se v邸ak pi otev鱈r叩n鱈 forem trhaly a mly nepravideln辿 okraje 1958, vyhazov z VCHT a likvidace tamj邸鱈ho v箪zkumu hydrofiln鱈ch gel哲 a oek
- 43. Otto Wichterle 転ivotopis spolu s Wichterlem pak do MCH ode邸lo mnoho jeho spolupracovn鱈k哲, mezi nimi i Drahoslav L鱈m, a v箪zkum pokraoval pod z叩邸titou MCH na p哲d 炭stavu pak vznikla nov叩 metoda odl辿v叩n鱈 gelu do sklenn箪ch forem z鱈skala se tak oka s pesnou optikou ve stedn鱈 叩sti. nkter辿 oky oko t辿m nedr叩転dily, ale v箪t転ky byly st叩le mal辿 kv哲li slo転it辿mu obru邸ov叩n鱈 okraj哲. prvn鱈 oky byly ji転 aplikov叩ny i na pacientech 2. on鱈 kliniky v Praze za spolupr叩ce s doktorem Maxmili叩nem Dreifusem prok叩zalo se tak, 転e mkk辿 oky mohou poskytnout dokonalou korekci zraku a jsou pacienty pomrn dobe sn叩邸eny ministerstvo zdravotnictv鱈 v邸ak v箪zkum i pes Wichterlovo nal辿h叩n鱈 v roce 1961 zru邸ilo kv哲li mal箪m v箪t転k哲m. Wichterla napadl 炭pln nov箪 zp哲sob zpracov叩n鱈 HEMA gelu odl辿v叩n鱈 v rotuj鱈c鱈ch oteven箪ch form叩ch, ale proto転e na obzoru nebyla 転叩dn叩 mo転nost pokraov叩n鱈 v realizan鱈m v箪voji na p哲d SAV, zaal se Wichterle touto metodou zab箪vat doma. na konci roku 1961 se mu doma podailo podat d哲kaz, 転e lze kvalitn鱈 kontaktn鱈 oky vyrobit s minim叩ln鱈mi n叩klady metodou odstediv辿ho odl辿v叩n鱈 monomeru v rotuj鱈c鱈ch form叩ch.
- 44. Otto Wichterle 転ivotopis tento prvn鱈 p鱈stroj na v箪robu kontaktn鱈ch oek je velmi zn叩m箪, jedn叩 se o aparaturu sestavenou z dtsk辿 stavebnice Merkur nejprve s dynamem z j鱈zdn鱈ho kola jako motorkem a pot辿 i s motorkem z gramofonu po 炭sp邸n辿 zkou邸ce tchto oek (opt na klinice u dr. Dreifuse) napadlo Wichterla, 転e nyn鱈 se nejedn叩 pouze o slu転bu zdravotnictv鱈, ale 転e s v箪robou oek souvis鱈 velk辿 hospod叩sk辿 z叩jmy pedev邸鱈m v USA k podobn箪m z叩vr哲m do邸ly i st叩tn鱈 instituce, a proto byl Wichterle vyb鱈zen k rozvinut鱈 v箪zkumu oek ve vt邸鱈 m鱈e v MCH. vymohl si tedy tyicet pracovn鱈k哲 a p哲sobi邸t mimo 炭stav, proto転e tvrdil, 転e tento v箪zkum nepat鱈 na p哲du 炭stavu Akademie vd ud叩losti roku 1968 v箪razn ovlivnily v箪voj eskoslovenska a tak辿 Wichterl哲v 転ivot v lednu se uvolnila politick叩 situace a pracovn鱈ci Akademie se postupn zaali sch叩zet a vznikl i Svaz vdeck箪ch pracovn鱈k哲 (Wichterle byl zvolen pedsedou p鱈pravn辿ho v箪boru) Wichterle se postupn zapojil do politick辿ho dn鱈 a stal jedn鱈m z inici叩tor哲 manifestu 2000 slov
- 45. Otto Wichterle 転ivotopis Wichterle byl zvolen 10.7.1968 t辿m jednohlasn lenem esk辿 N叩rodn鱈 Rady a z politick辿 sc辿ny ode邸el koncem roku 1969, proto転e nesouhlasil s prodlu転ov叩n鱈m mand叩tu (poslanci si odhlasovali prodlou転en鱈 vlastn鱈ch mand叩t哲) jako jedin箪 tak辿 odm鱈tal poslaneck箪 plat, proto転e se c鱈til b箪t pouze vdcem 21.12.1969 1969 byl Wichterle jako signat叩 2 000 slov zbaven funkce editele MCH a d叩le tam pracoval pouze jako adov箪 vdec pesto転e ml Wichterle v邸echny sv辿 vyn叩lezy spolehliv zaji邸tny patenty, mnoho firem nap鱈 Amerikou tyto patenty vdom poru邸ovalo. 邸lo pedev邸鱈m o v箪robu oek soustru転en鱈m z tvrd辿ho xerogelu a jejich n叩sledn辿 bobtn叩n鱈 ve vod vedlo se mnoho soudn鱈ch spor哲 proti velk箪m firm叩m, kter辿 patenty poru邸ovaly 転alovan辿 firmy na svou obranu pod叩valy zru邸ovac鱈 転aloby proti platnosti dan箪ch patent哲, byla to pro n jedin叩 邸ance, jak uniknout t転k辿mu finann鱈mu postihu
- 46. Otto Wichterle 転ivotopis nejd哲le転itj邸鱈m svdkem ml b箪t pirozen Otto Wichterle, k emu転 byla samozejm nutn叩 cesta do USA vzhledem k Wichterlov p鱈tomnosti na ern辿 listin esk辿 komunistick辿 vl叩dy to nebylo v哲bec jednoduch辿 kdy転 v邸ak vl叩d do邸lo, 転e i ona by prohrou v soudn鱈ch sporech o patenty ztratila velk辿 mno転stv鱈 penz, bylo Wichterlovi konen dovoleno vycestovat u feder叩ln鱈ho soudu, kam a転 se spor dostal, Wichterle bhem nkolika m叩lo dn鱈 vyvr叩til ve邸ker辿 pochybnosti o pravosti patent哲 a転 v 炭noru 1982 vydal feder叩ln鱈 soud, nejvy邸邸鱈 instance, proti jej鱈mu転 rozhodnut鱈 nebylo odvol叩n鱈, rozsudek potvrzuj鱈c鱈 platnost Wichterlov箪ch patent哲, a to nejen v USA, ale i ve v邸ech ostatn鱈ch zem鱈ch firma NPDC tak postupn inkasovala des鱈tky milion哲 dolar哲, o kter辿 se ji転 nemusela dlit s eskou Akademi鱈 vd, proto転e e邸t鱈 mocip叩ni se v roce 1977 vzdali ve邸ker箪ch licenn鱈ch smluv chtli t鱈m zru邸it 炭ast Akademie na tomto sporu a sprovodit ze svta v邸echny 炭spchy spojen辿 s jm辿nem Otto Wichterle esk辿 hospod叩stv鱈 tak pi邸lo pibli転n o miliardu devizov箪ch korun
- 47. Otto Wichterle 転ivotopis koncem 70. let zaala pomalu opadat normalizan鱈 nen叩vist k Wichterlovi a opt mohl cestovat do zahrani鱈, nejprve pouze dv cesty ron, ale mohl se z炭astnit v箪邸e zm鱈nn箪ch soudn鱈ch spor哲 a chemick箪ch konferenc鱈 po 1989 mohla b箪t Wichterlovi projevena zaslou転en叩 炭cta 1990 byl zvolen presidentem SAV a na t辿to pozici setrval do roku 1993 1993 byl po nm pojmenov叩n asteroid Wichterle do konce sv辿ho 転ivota se sna転il b箪t ve styku s chemi鱈, pesto転e se ji転 nemohl naplno vnovat prac鱈m v laboratoi, zaj鱈mal se o dn鱈 v oboru a rozd叩val rady 18.8.1998 zemel Otto Wichterle na sv辿 chat v obci Str叩転isko u Prostjova ve vku nedo転it箪ch 85 let. Zpracov叩no podle Wikipedie ze dne 5.12.2010
- 48. Otto Wichterle 転ivotopis Syn Kamil Wichterle *11.10.1941 chemik, metalurg, m叩 5 dt鱈 a 12 vnouat
- 49. Chemie v Pardubic鱈ch 1950 Vysok叩 邸kola Chemick叩 Pardubice 1953 Vysok叩 邸kola chemicko-technologick叩 Pardubice 1994 Univerzita Pardubice Osobnosti: Jan Wanka Miroslav Jureek (1905-1984) Ji鱈 Klikorka *6.1.1922 Ladislav Kudl叩ek *1932 Pytela Oldich *25.12.1950
- 50. Dal邸鱈 chemick叩 vysoko邸kolsk叩 pracovi邸t Univerzita Tom叩邸e Bati ve Zl鱈n P鱈rodovdeck辿 fakulty v Olomouci, Brn, Ostrav a Hradci Kr叩lov辿 Vysok叩 邸kola b叩sk叩 v Ostrav Uitelstv鱈 chemie: Praha, Brno, Olomouc, Hradec Kr叩lov辿, Liberec, Ostrava, Plze
- 51. V箪voj z叩kladn鱈 v箪uky chemie Z叩kladn鱈 邸koly pe邸ly v roce 1773 z c鱈rkve na spr叩vu st叩tu, u鱈 se p鱈rodopis nikoliv chemie 1867 u鱈 se chemie spolu s fyzikou jako p鱈rodozpyt Po 1918 chemie je samostatn叩 na gymn叩zi鱈ch a v m邸泥ansk箪ch 邸kol叩ch
- 52. Vdeck辿 spolenosti zab箪vaj鱈c鱈 se chemi鱈 1770 Uen叩 spolenost (Franti邸ek Nostic) 1784 Kr叩lovsk叩 uen叩 spolenost nauk 1872 Spolek esk箪ch chemik哲 (V. afa鱈k, F. tolba) 1880 Prvn鱈 sjezd esk箪ch l辿ka哲v a p鱈rodozpytc哲v 1892 Spolenost pro pr哲mysl chemick箪 v kr叩lovstv鱈 esk辿m 1907 esk叩 spolenost chemick叩 pro vdu a pr哲mysl 1920 eskoslovensk叩 spolenost chemick叩
- 53. Vdeck辿 asopisy zab箪vaj鱈c鱈 se chemi鱈 1876 prvn鱈 鱈slo asopisu Listy chemick辿 1891 prvn鱈 鱈slo periodika asopis pro chemick箪 pr哲mysl 1929 Collection of Czechoslovak Chemical Communications