HIC 12: Historie chemickeho prumyslu
0 likes4,182 views
Historie chemickeho prumyslu - Chemical industry history
More Related Content
Similar to HIC 12: Historie chemickeho prumyslu (12)
More from Department of Chemistry FP TUL (20)
HIC 12: Historie chemickeho prumyslu
- 1. HIC 12 VZNIK A ROZVOJ CHEMICKHO PRuMYSLU Ostatn鱈 odvtv鱈 pr哲myslu po転aduj鱈 rozvoj v箪roby z叩kladn鱈ch chemik叩li鱈 Katedra chemie, FP, Technick叩 Univerzita v Liberci 2010
- 2. Vznik a rozvoj chemick辿ho pr哲myslu V箪znamn叩 slo転ka spolenosti a jej鱈 ekonomiky Textiln鱈 pr哲mysl po転aduje prac鱈, bl鱈c鱈 a barv鱈c鱈 prostedky
- 3. Chemick箪 stedovk 壊温稼霞岳姻稼鱈界庄 Dusinany se z鱈sk叩valy sbrem ze stn chl辿v哲 Sanytrn鱈k byl d哲le転it箪 a v叩転en箪 emesln鱈k Kdo ml v鱈ce sanytru ml v鱈c steln辿ho prachu a mohl m鱈t 炭zem鱈, bohatstv鱈
- 4. Chemick箪 stedovk 壊温稼霞岳姻稼鱈界庄 Poteby v箪robu steln辿ho prachu byly velik辿 P鱈roda v邸ak poskytovala omezen辿 mo転nosti. V XIX. stolet鱈 byla otevena lo転iska p鱈rodn鱈ch ledk哲.
- 5. Chemick箪 stedovk 壊温稼霞岳姻稼鱈界庄
- 6. Chemick箪 stedovk 壊温稼霞岳姻稼鱈界庄 Dus鱈k ze vzduchu v邸ak lidstvo neumlo vyu転鱈t
- 7. Chemick箪 stedovk 壊温稼霞岳姻稼鱈界庄 Chemick箪 stedovk kon鱈 a転 d鱈ky objev哲m Guldberga, Waaga a Le Chateliera pochopen鱈m chemick辿 rovnov叩hy a mo転nost鱈 jej鱈ho ovlivnn鱈
- 8. Cato Maximilian Guldberg Cato Maximilian Guldberg 11.8.1836 14.1.1902 norsk箪 chemik a matematik 1864 z叩kon o aktivn鱈m p哲soben鱈 hmoty Rychlost chemick辿 reakce je v ka転d辿m okam転iku 炭mrn叩 aktivn鱈 hmot reaguj鱈c鱈ch l叩tek.
- 9. Peter Waage Peter Waage 29.6.1833 13.1.1900 norsk箪 chemik syn n叩mon鱈ho kapit叩na se sv箪m 邸vagrem Guldbergem uveejnil z叩kon o aktivn鱈m p哲soben鱈 hmoty, ve kter辿m vyjaduje rychlost chemick箪ch reakc鱈 a rovnov叩hu chemick箪ch dj哲
- 10. Henry Louis Le Chatelier Henry Louis Le Chatelier 8.10.1850 17.9.1936 francouzsk箪 chemik 1899 teorie chemick辿 rovnov叩hy Princip akce a reakce: Syst辿m, kter箪 je v rovnov叩ze reaguje na ka転dou zmnu (teploty, tlaku, koncentrace, atd.) tak, aby tuto zmnu potlail. 1900 vlastnosti kovov箪ch slitin 1901 slitiny 転eleza 1902 metody analytick辿 chemie 1907 praktick辿 aplikace z叩kladn鱈ch princip哲 chemie
- 11. V箪roba kyseliny dusin辿 1900 Birkeland-Eyde-metoda v elektrick辿m oblouku pi teplot叩ch okolo 3000 属C vzdu邸n箪 dus鱈k a kysl鱈k reaguj鱈 na oxid dusnat箪: N2 + O2 2 NO 2 NO + O2 (vzdu邸n箪) 2 NO2 3 NO2 + H2O 2 HNO3 + NO
- 12. Olav Christian Bernhard Birkeland Olav Christian Bernhard Birkeland 13. 12.1867 15.6.1917 norsk箪 vdec jako prvn鱈 vysvtlil podstatu pol叩rn鱈 z叩e postavil elektromagnetick辿 dlo vyvinul Birkeland-Eyde proces v箪roby kyseliny dusin辿 sedmkr叩t byl nominov叩n na Nobelovu cenu, ale nikdy ji nez鱈skal
- 13. Samuel Eyde Samuel Eyde 29.10.1866 21.6.1940 norsk箪 in転en箪r a pr哲mysln鱈k zakladatel firem Norsk Hydro a Elkem spolutv哲rce metody pro v箪robu kyseliny dusin辿
- 14. Rjukan Norsk Hydro 1905 hydroelektr叩rna na 104 m vysok辿m vodop叩du 1916 prvn鱈 syntetick叩 v箪roba kyseliny dusin辿 a norsk辿ho ledku 1928 v箪roba vod鱈ku elektrol箪zou 1934 t転k叩 voda 1940 obsazeno Nmci t転k叩 voda 1944 partyz叩nsk辿 sabot叩転e 1960 konec elektrolytick辿 v箪roby pesun do Porsgrunnu
- 15. V箪roba kyseliny dusin辿 Friedrich Wilhelm Ostwald 2 .9.1853 4.4.1932 litevsk箪 nmec fyzik叩ln鱈 chemik 1908 katalytick叩 oxidace NH3 na HNO3 1909 Nobelova cena za chemii
- 16. V箪roba kyseliny dusin辿 dusinany hnojiva laboratorn鱈 p鱈pravy i邸tn鱈 drah箪ch kov哲 l辿ky kyselina dusin叩 lept叩n鱈 vonn辿 l叩tky luavka kr叩lovsk叩 barviva v箪bu邸niny
- 17. Pr哲myslov叩 v箪roba sody P哲vodn z popela rostlin 1775 francouzsk叩 akademie vd vypsala cenu nejlep邸鱈 postup p鱈pravy sody z kuchysk辿 soli Carl Wilhelm Scheele 1775 sms NaCl, Ca(OH)2 nechal na vzduchu a asem vylou転il sodu Francois Joseph Marie Malherbe (1733-1827) 1778 転鱈hal Na2SO4, Fe, devn辿 uhl鱈, z taveniny vylou転il sodu Nicolas Leblanc (1742-1806) 1787 rozemlel a tavil v peci Na2SO4, CaCO3, uhl鱈 v箪robna v Saint-Denis (u n叩s 1851 Hru邸ov) Ernest Solvay (1838-1922) 1863 NH3 + CO2 z v叩pence d叩 NH4HCO3 a ten NaCl pevede na sodu 1864 Charleroi V esk箪ch zem鱈ch z叩vody v Hru邸ov u Ostravy a Ne邸tmic鱈ch u st鱈 nad Labem (1905-1991)
- 18. Carl Wilhelm Scheele 9.12.1742 21.5.1786 邸v辿dsk箪 chemik objevitel mnoha chemick箪ch l叩tek obr叩zky jeho l辿k叩rny a jeho laboratoe v K旦pingu
- 19. Pr哲myslov叩 v箪roba sody Francois Joseph Marie Malherbe chemismus jeho p鱈pravy sody v porovn叩n鱈 s Leblancov箪m zp哲sobem v d叩n邸tin
- 20. Nicolas Leblanc 6.12.1742 16.1.1806 francouzsk箪 l辿ka a chemik 1775 vypsala Francouzsk叩 akademie vd cenu pro toho, kdo vynalezne postup v箪roby sody ze soli 1791 z鱈skal Leblanc patent na 15 let na postup v箪roby sody ze soli, kyseliny s鱈rov辿, v叩pence a devn辿ho uhl鱈 s kapit叩lovou podporou sv辿ho zamstnavatele Filipa Egalit辿, vybudoval tov叩rnu s produkc鱈 320 tun sody ron 1793 revolun鱈 vl叩da Leblancovu tov叩rnu zkonfiskovala 1793.6.11. Filip Egalit辿 byl popraven gilotinou 1801 zpustlou tov叩rnu vr叩til Napoleon Leblancovi soud uznal finann鱈 z叩vazky francouzsk辿ho st叩tu v哲i Leblancovi, av邸ak v tak mal辿 v箪邸i, 転e to nestailo na dluhy, nato転 na obnoven鱈 provozu tov叩rny zlomen箪 zakladatel chemick辿ho pr哲myslu skonil v chudobinci, kde se jako 63-let箪 zastelil jeho v箪roba sody promnila djiny: m箪dlo pestalo b箪t luxusn鱈m zbo転鱈m a vytvoilo podm鱈nky pro vy邸邸鱈 炭rove hygieny zlevnila se i v箪roba skla
- 21. Nicolas Leblanc
- 22. Ernest Gaston Joseph Solvay 16.4.1838 26.5.1922 belgick箪 chemik a pr哲mysln鱈k 1861 vyvinul nov箪 proces v箪roby sody 1863 prvn鱈 z叩vod v Charleroi 1872 patent na Solvayovu metodu 1893 vyu転鱈v叩 v箪nos z patentu, zakl叩d叩 Institut soci叩ln鱈ch vd 1903 Solvayova obchodn鱈 邸kola 1911 Solvayovy konference
- 23. V箪roba sody V esk箪ch zem鱈ch z叩vody v Hru邸ov u Ostravy a Ne邸tmic鱈ch u st鱈 nad Labem (1905-1991)
- 24. V箪roba kyseliny s鱈rov辿 Sumerov辿 znali dva typy vitriolu li邸鱈c鱈 se barvou Discorides eck箪 p鱈rodovdec (I. stolet鱈 AD) popsal vlastnosti Plinius star邸鱈 (2379 AD) 鱈msk箪 l辿ka v d鱈le Naturalis historia Claudius Galenus (129200) 鱈msk箪 l辿ka medicin叩ln鱈 vyu転it鱈 Zosimos z Panopole (IV. stolet鱈) eck箪 alchymista metalurgick辿 vyu転it鱈
- 25. V箪roba kyseliny s鱈rov辿 objev kyseliny s鱈rov辿 je pisuzov叩n arabsk辿mu alchymistovi Jabiru ibn Hayyanovi (Geber 8. stolet鱈). studie p鱈pravy kyseliny s鱈rov辿 popsal persk箪 fyzik a alchymista Ibn Zakariva al-Razi (Rhazes 9. stolet鱈). z鱈sk叩val tuto l叩tku suchou destilac鱈 miner叩l哲 obsahuj鱈c鱈ch zelenou nebo modrou skalici (FeSO4 7H2O, CuSO4 5H2O)
- 26. V箪roba kyseliny s鱈rov辿 Ab炭 Al鱈 al-Husajn ibn Abdull叩h ibn S鱈n叩 - Avicena (980-1037) l辿kask辿 vyu転it鱈 r哲zn箪ch druh哲 vitriolu Vincent of Beauvais (1190 1264) francouzsk箪 dominik叩nsk箪 mnich popsal vlastnosti Albertus Magnus (1193 1280) nmeck箪 dominik叩nsk箪 mnich a biskup v knize Compositum de Compositis popisuje vitriol
- 27. V箪roba kyseliny s鱈rov辿 XVII. stolet鱈 nmeck箪 chemik Johann Glauber pipravoval kyselinu s鱈rovou spalov叩n鱈m s鱈ry spolen s dusinanem draseln箪m v p鱈tomnosti vodn鱈 p叩ry 1736 lond箪nsk箪 l辿k叩rn鱈k Joshua Ward (1684 1761) pou転il tuto metodu pro v箪robu kyseliny s鱈rov辿 ve vt邸鱈m m鱈tku
- 28. V箪roba kyseliny s鱈rov辿 1746 upravil Glauberovu metodu John Roebuck 1718 17.7.1794 skotsk箪 l辿ka, vyn叩lezce a podnikatel 1749 ve skotsk辿m Prestonpans pipravoval kyselinu s鱈rovou v olovn箪ch komor叩ch dosahoval koncentrace 3540% proces p鱈pravy v olovn箪ch komor叩ch z哲stal t辿m po dv stalet鱈 z叩kladn鱈 v箪robn鱈 metodou kyseliny s鱈rov辿
- 29. V箪roba kyseliny s鱈rov辿 o vylep邸en鱈 Roebuckovy metody se zaslou転ili Joseph Louis Gay Lussac (zptn辿 z鱈sk叩v叩n鱈 nitrosn鱈ch plyn哲)
- 30. V箪roba kyseliny s鱈rov辿 o vylep邸en鱈 Roebuckovy metody se zaslou転il John Glover (v転ov箪 zp哲sob)
- 32. V箪roba kyseliny s鱈rov辿 1831 britsk箪 obchodn鱈k s octem Peregrine Phillips patentoval tzv. kontaktn鱈 proces v箪roby kyseliny s鱈rov辿 proces postupn vylep邸ili Clemens Alexander Winkler a Rudolf Knietsch tak, 転e se stal z叩kladem souasn辿 svtov辿 v箪roby kyseliny s鱈rov辿 m鱈sto p哲vodn鱈ho pyritu se pou転鱈v叩 jako vstupn鱈 surovina vt邸inou element叩rn鱈 s鱈ra
- 33. V箪roba kyseliny s鱈rov辿 Clemens Alexander Winkler 26.12.1838 8.10.1904 nmeck箪 chemik, objevil Ge 1886 propracoval katalytickou oxidaci oxidu siiit辿ho
- 34. V箪roba kyseliny s鱈rov辿 Rudolf Theophil Josef Knietsch 13.12.1854 28.5.1906 nmeck箪 chemik 1888 vylep邸il kontaktn鱈 metodu v箪roby kyseliny s鱈rov辿
- 35. V箪roba kyseliny s鱈rov辿 Kyselina s鱈rov叩 v ech叩ch: esk叩 d箪mav叩 ze skalic: 1778 Lukavice u Chrudimi 1792 St鱈brn箪 Potok u Kraslic 1802 Hromice u Plzn 1815 Basy 1833 悪温噛稼逮看厩 1857 st鱈 nad Labem Komorov叩: 1824 Zbraslav 1827 Jemn鱈k u Slan辿ho 1833 Praha 1850 悪温噛稼逮看厩 . Perov, Kol鱈n V転ov叩: Hru邸ov, Lovosice Kontaktn鱈: 1897 st鱈 nad Labem
- 36. V箪roba amoniaku 1909 vysokotlak叩 synt辿za Fritz Haber Carl Bosch
- 37. V箪roba amoniaku Fritz Haber 9.12.1869 29.1.1934 nmeck箪 fyzik叩ln鱈 chemik 転idovsk辿ho p哲vodu 1909 synt辿za amoniaku 200 atm. osmiov箪 katalyz叩tor 1914 z叩jem o bojov辿 plyny 1918 Nobelova cena za pr哲myslovou v箪robu amoniaku 1918 z鱈sk叩v叩n鱈 zlata z mosk辿 vody 1933 opustil Nmecko
- 38. V箪roba amoniaku Carl Bosch 27.8.1874 26.4.1940 nmeck箪 chemik 1909 Haber-Boschova synt辿za amoniaku 1918 synt辿za metanolu 1931 Nobelova cena za vysokotlak辿 synt辿zy 1933 setk叩n鱈 s Hitlerem, br叩nil 転idovsk辿 vdce, byl za to suspendov叩n 1939 pokus o sebevra転du kv哲li v箪voji v Nmecku Robert Bosch (23.9.1861 12.3.1942) str箪c - zakladatel firmy na zapalov叩n鱈 pro motory
- 39. V箪roba amoniaku
- 40. V箪roba syntetick箪ch barviv O. Unverdorben 1826 destiloval indigo s v叩pnem Friedlieb Ferdinand Runge (1795-1867) isoloval anilin z uhl鱈 J.F. Fritzsche (1808-1871) tavil indigo s KOH Nikolaj Nikolajevi Zinin (1812-1880) redukoval nitrobenzen August Wilhelm Hofman (1818-1892) isoloval benzen a anilin z dehtu William Henry Perkin (1838-1907) anilinov叩 barviva Johann Peter Griess (1829-1888) azobarviva Otto Nikolaus Witt (1853-1915) dal邸鱈 barviva
- 41. V箪roba syntetick箪ch barviv Friedlieb Ferdinand Runge 8.2.1795 25.3.1867 nmeck箪 analytick箪 chemik 1834 isoloval z dehtu anilin, pyrrol a chinolin 1850 objevil pap鱈rovou chromatografii z anilinu vyrobil modr辿 a ern辿 barvivo
- 42. V箪roba syntetick箪ch barviv Nikolaj Nikolajevi Zinin 25.8.1812 18.2.1880 rusk箪 organick箪 chemik otec diplomat na Kavkaze 1842 synt辿za anilinu redukc鱈 nitrobenzenu 1844 m-fenylendiamin 1845 benzidin ml 4 dti, nejmlad邸鱈 Nikolaj byl rektorem Donsk辿 polytechniky
- 43. V箪roba syntetick箪ch barviv August Wilhelm von Hofmann 8.4.1818 5.5.1892 nmeck箪 chemik 1841 isoloval benzen a anilin z dehtu 1845 synt辿za nitrobenzenu a anilinu 1846 synt辿za toluidin哲 1850 alifatick辿 aminy 1858 barvivo fuchsin 1866 elektrolyz辿r na vodu 1871 Hofman哲v pesmyk amin哲
- 44. V箪roba syntetick箪ch barviv Carl Julius Fritzsche 29.10.1808 20.6.1871 nmeck箪 chemik 1840 anilin 1841 kyselina anthranilov叩 1858 kyselina pikrov叩, reten
- 45. V箪roba syntetick箪ch barviv William Henry Perkin 12.3.1838 14.7.1907 anilinov叩 barviva dvakr叩t 転enat箪 prvn鱈 man転elstv鱈 dva synov辿 William Henri Perkin Jr. (1860 1929) Artur George Perkin (1861 1937) druh辿 man転elstv鱈 1 syn + 4 dcery v邸ichni synov辿 chemici
- 46. V箪roba syntetick箪ch barviv Johann Peter Grie 6.9.1829 30.8.1888 nmeck箪 chemik nejprve slou転il u vojensk辿ho jezdectva potom teprve zaal studovat chemii 1857 prvn鱈 diazosloueniny 1862 azobarviva 1866 anilinov叩 転lu泥 ke konci 転ivota pracoval v pivovaru v Anglii
- 47. V箪roba syntetick箪ch barviv Otto Nikolaus Witt 31.3.1853 23.3.1915 rusk箪 chemik 1876 azobarviva chrysoidin, tropeolin 1884 indigofenoly, sulfonace a-naftylaminu
- 48. Chemick箪 pr哲mysl v esk箪ch zem鱈ch Lukavice u Chrudimi Na konci 16. stolet鱈 se zde zaal t転it pyrit a od 17. stolet鱈 zde pracovala tov叩rna na jeho zpracov叩n鱈, kter叩 vyr叩bla s鱈ru 1703 a 1778 i kyselinu s鱈rovou. 1892 doly uzaveny 1905 chemick叩 v箪roba pesunuta do nedalek箪ch Slatian. 1877 tov叩rna na uml叩 hnojiva Slatiany
- 49. Chemick箪 pr哲mysl v esk箪ch zem鱈ch Chomutov Od 16. do 18. stolet鱈 se v bl鱈zkosti Chomutova t転il kamenec, poz哲statkem tohoto dolov叩n鱈 je nynj邸鱈 Kamencov辿 jezero na v箪chodn鱈m okraji msta. Kamencov辿 jezero je vodn鱈 plocha v nadmosk辿 v箪邸ce 337 m na severov箪chodn鱈m okraji Chomutova, vznikl叩 nkdy koncem 18. stolet鱈 zatopen鱈m prostoru po t転b kamencov箪ch bidlic z let 1558 1785. 1558 zalo転en miner叩ln鱈 z叩vod na v箪robu kyseliny s鱈rov辿
- 50. Chemick箪 pr哲mysl v esk箪ch zem鱈ch Doln鱈 Rychnov 1793 Johann David Starck pestavl na olejnu a zaal vyr叩bt d箪mavou kyselinu s鱈rovou (oleum), vhodnou pro blen鱈 l叩tek a krajek do r. 1817 vyr叩bl t辿転 saze, r哲zn辿 barvy a naftalen 1837 byl za sv辿 z叩sluhy (zamstn叩val mimo jin辿 a転 1500 dln鱈k哲) pov箪邸en do 邸lechtick辿ho stavu a z鱈skal tak p鱈domek Edler von Starck, v tomt辿転 roce pihl叩sil patent na v箪robu kalcinovan箪ch saz鱈, kter辿 mly odbyt i do zahrani鱈, zvl叩邸t do Saska, Belgie, Holandska a Por箪n鱈. Patent dostal majitel na 8 rok哲. 1883 Johann Anton Starck zemel a na z叩klad jeho z叩vti 1885 vznikla spolenost "Dolov辿 a pr哲myslov辿 z叩vody, d鱈ve Johann David Starck, se s鱈dlem v Doln鱈m Rychnov
- 51. Chemick箪 pr哲mysl v esk箪ch zem鱈ch :Vrbno pod Praddem 1855 zalo転il Moritz Richter tov叩rnu na v箪robu kyseliny s鱈rov辿, kterou jeho syn roz邸鱈il o skl叩rnu. 1894 se pestala vyr叩bt kyselina s鱈rov叩 a tov叩rna se pemnila na v箪robu skla pro dom叩cnost.
- 52. Chemick箪 pr哲mysl v esk箪ch zem鱈ch Petrovice u Karvin辿: Rozmach obce nastal ve druh辿 polovin 19. stolet鱈, kdy zde vznik chemick箪 podnik s n叩zvem Hrabte LarischeMnicha tov叩rna na sodu v Petrovic鱈ch. V tov叩rn pracovalo asi 250 lid鱈, pro kter辿 bylo postaveno nkolik obytn箪ch dom哲. Byla zde vyr叩bny r哲zn辿 chemick辿 v箪robky jako soda, kyselina s鱈rov叩, uml叩 hnojiva a podobn. Samota Berk zelen辿 jez鱈rko Zelen辿 jez鱈rko v b箪val辿m lomu na t転bu vitriolov辿 bidlice, ze kter辿 se v 19. stolet鱈 vyr叩blo ,,Oleum neboli esk叩 d箪mav叩 kyselina s鱈rov叩. P鱈stupn辿. 331 52 Doln鱈 Bl叩 Bukovany u Karlov箪ch Var哲: V nkter箪ch pramenech je uv叩dn ve Dvorech miner叩ln鱈 z叩vod na v箪robu kamence a d箪mav辿 kyseliny s鱈rov辿, zvan辿 oleum.
- 53. Cukrovary v esk箪ch zem鱈ch 1801 prvn鱈 epn箪 v Hoovic鱈ch 1829 Kosteln鱈 Vyd鱈 1831 Chocomy邸l, Bezdkov, Dobrovice a Mal叩 Chuchle 1851 Hru邸ovany nad Jevi邸ovkou 1859 Zvolenves 1861 Modany Na cukrovary navazovalo i lihovarnictv鱈, dro転杦renstv鱈 a pivovarnictv鱈 Zbraslav: Roku 1812 koupil konvent Anton鱈n Richter a v箪robu cukru obnovil. Zaal tak辿 s v箪robou chemik叩li鱈: kyseliny s鱈rov辿, octov辿 a soln辿, chlorov辿ho v叩pna, salmiaku, octanu olovnat辿ho, m箪dla a posl辿ze i lit鱈 brok哲. Zaal tak辿 vyr叩bt cukr z epy, co転 byla v esk箪ch zem鱈ch novinka.
- 54. Chemick箪 pr哲mysl v esk箪ch zem鱈ch Perov 1894 prvn鱈 akciov叩 tov叩rna na hnojiva a luebniny v Perov 1896 probhla kolaudace tov叩rny a ihned byla zah叩jena pr哲myslov叩 v箪roba kyseliny s鱈rov辿 a superfosf叩tu 1897 tov叩rna vstoupila na dobu t鱈 let za 炭elem roz邸鱈en鱈 trhu do "Sdru転en鱈 tov叩ren na hnojiva" 1900 vybudov叩n mechanick箪 rozklad fosf叩t哲 v tzv. Lorenzov hrnci 1908 zah叩jena v箪roba fluorokemiitanu sodn辿ho 1910 zavedena extrakce tuk哲, pevedeno z firmy Josef Merz z Brna 1921 nov叩 bateriov叩 extrakce s denn鱈 kapacitou kolem 30 tun olejnat箪ch semen, kde byl z鱈sk叩v叩n lnn箪 extrahovan箪 邸rot a lnn箪 olej 1922 v箪roba lit辿 u邸lechtil辿 fenolformaldehydov辿 pryskyice Juralit v od邸tpn辿m z叩vod Lipn鱈ku nad Bevou (celkov se zde Juralit vyr叩bl v letech 1922 a転 1976) 1926 nav叩z叩no na extrakci olej哲, nov叩 v箪roba ferme転鱈 a lakov箪ch olej哲 1929 do provozu uvedena nov叩 v箪robna kyseliny "C" s鱈rov辿 komorov箪m zp哲sobem (provozov叩na a転 do konce roku 1962) s kapacitou 28 tun monohydr叩tu denn (monohydr叩t - pepoet na 100% kyselinu)
- 55. Perovsk辿 chemick辿 z叩vody 1937 vybudov叩na nov叩 kontaktn鱈 v箪robna kyseliny s鱈rov辿 s p哲vodn鱈m oznaen鱈m 3. syst辿m (po 2. svtov辿 v叩lce pejmenov叩na na B-syst辿m, jej鱈 provoz byl ukonen a転 v z叩鱈 1963), se za鱈zen鱈m firmy Grill-Schr旦der 1962 vybudov叩na v箪robna S-1 na produkci kyseliny s鱈rov辿 z tekut辿 s鱈ry, kter叩 zah叩jila v箪robu s ron鱈 kapacitou 100 000 tun 1963 zah叩jen鱈 v箪roby pr叩邸kov辿ho superfosf叩tu, v roce 1964 nov箪 provoz granulovan辿ho SPF 1966 nov箪 n叩zev Perovsk辿 chemick辿 z叩vody 1968 zah叩jena v箪roba anorganick箪ch pigment哲 1969 podnik zalenn jako z叩vod do VHJ Chemopetrol Praha 1975 n叩zev podniku zmnn na Chemopetrol, koncernov箪 podnik, Perovsk辿 chemick辿 z叩vody, Perov 1991 transformace st叩tn鱈ho podniku Perovsk辿 chemick辿 z叩vody na akciovou spolenost PRECHEZA se 100% 炭ast鱈 FNM. 1993 ukonena v箪roba pr哲myslov箪ch hnojiv 1994 v箪roba Preflocu byla pevedena do dcein辿 spolenosti Kemifloc (spolen箪 podnik firmy PRECHEZA a skandin叩vsk辿 nadn叩rodn鱈 spolenost鱈 Kemira Kemi), jej鱈転 sou叩st鱈 je i divize Kemwater, souasn箪 nejvt邸鱈 svtov箪 producent chemik叩li鱈 pro 炭pravu a i邸tn鱈 vod. Spolenost Kemifloc se postupn stala nejvt邸鱈m v箪robcem 転elezit箪ch koagulant哲 ve stedn鱈 Evrop.
- 56. Perovsk辿 chemick辿 z叩vody 2004 vzniklo esk辿 technologick辿 centrum pro anorganick辿 pigmenty a.s. jako stoprocentn鱈 dcein叩 spolenost a.s. PRECHEZA. TCAP je zameno na v箪voj a inovace hightech v箪robk哲 a technologi鱈 titanov辿 bloby a 転elezit箪ch pigment哲 vetn p鱈slu邸n箪ch aplikan鱈ch metodik a aplikac鱈 ve v箪rob n叩trov箪ch hmot, plast哲, vl叩ken, stavebn鱈ch materi叩l哲, v kosmetice aj.
- 57. Ostrava Moravsk辿 chemick辿 z叩vody 1927 zah叩jen鱈 v箪stavby 1928 zah叩jen鱈 v箪roby vod鱈ku, pavku, s鱈ranu amonn辿ho 1931-34 v箪roba dal邸鱈ch typ哲 hnojiv 1937 v箪roba argonu, metanolu, formaldehydu, hexametylentetraminu 1938 v箪roba kyseliny 邸泥avelov辿 1948 v箪roba rajsk辿ho plynu 1951 v箪roba mooviny a thiomooviny 1956 ukonen鱈 v箪roby methanolu a hexametylentetraminu 1958 v箪roba moovinoformaldehydov辿ho lepidla - Dukol 1959 v箪roba cyklohexanonu pavku
- 58. Ostrava Moravsk辿 chemick辿 z叩vody 1961-62 poloprovozn鱈 v箪roba anilinu, cyklohexylaminu a dicyklohexylaminu 1966 v箪roba kyseliny s鱈rov辿 1970 v箪roba sorbitu 1971 v箪roba fenolick箪ch lisovac鱈ch hmot a fenolformaldehydov箪ch pryskyic 1972 ukonen鱈 v箪roby mooviny 1973 ukonen鱈 v箪roby thiomooviny 1976 ukonen鱈 v箪roby s鱈ranu amonn辿ho 1983 ukonen鱈 v箪roby pavku 1985 anilinov箪 blok 1986 ukonen鱈 v箪roby cyklohexanonu 1993 ukonen鱈 v箪roby kyseliny s鱈rov辿 1994 ukonen鱈 v箪roby sorbitu a argonu 1995 speci叩ln鱈 aminy I certifikace podle ISO 9002 pro anilin, cyklohexylamin, nitrobenzen, koncentrovanou kyselinu dusinou a kyselinu 邸泥avelovou
- 59. Moravsk辿 chemick辿 z叩vody Borsod a.s. 1996 zmna technologie v箪roby vod鱈ku, pechod na zemn鱈 plyn jako surovinu 1997 speci叩ln鱈 aminy II 1998 intenzifikace anilinu modernizace lisovac鱈ch hmot rekonstrukce pracovi邸泥 炭dr転by men鱈 a regulace osvden鱈 Odpovdn辿 podnik叩n鱈 v chemii a Responsible Care 1999 spalovna pr哲myslov箪ch odpad哲 Dukol - zne邸kodnn鱈 odplynu anilin - modernizace men鱈 a regulace 2000 vstup strategick辿ho partnera a vznik spolenosti BorsodChem MCHZ, s.r.o. 2001 ukonen鱈 v箪roby hnojiv intenzifikace v箪roby Speci叩ln鱈ch amin哲 vznik V箪robn-obchodn鱈 jednotky Aminy 2002 vznik V箪robn-obchodn鱈 jednotky Dukol a formaldehyd 2003 vylenn鱈 v箪roby a prodeje moovinoformaldehydov箪ch pryskyic ze spolenosti 2005 intenzifikace anilinu
- 60. Moravsk辿 chemick辿 z叩vody Borsod a.s.
- 61. Spolchemie st鱈 nad Labem 1856 zalo転en鱈 akciov辿 spolenosti Rakousk箪 spolek pro chemickou a hutn鱈 v箪robu 1906 ve Spolku prosperuj鱈 obory anorganick箪ch v箪rob, za叩tek oboru organick箪ch barviv 1920 Spolek m叩 rozvtvenou koncernovou strukturu a dominantn鱈 postaven鱈 mezi chemick箪mi v箪robci v Evrop 1938 Spolek buduje v箪robu organick箪ch barviv v Pardubic鱈ch - Rybitv鱈 (Synthesia) a chlorovou chemii v Neratovic鱈ch (Spolana) 1945 rozpad koncernov辿 struktury Spolku, po叩tek v箪robn鱈ho oboru syntetick箪ch pryskyic 1960 zah叩jen鱈 provozu nov辿 v箪robny syntetick箪ch pryskyic 1973 zah叩jen鱈 provozu komplexu Epitetra 1985 po叩tek realizace rozs叩hl辿ho ekologick辿ho programu 1990 obnovena pr叩vn鱈 forma akciov辿 spolenosti 1992 zah叩jena spolupr叩ce s norskou firmou JOTUN A/S (obor syntetick箪ch pryskyic) 1995 dokonena privatizace Spolku
- 62. Spolchemie st鱈 nad Labem
- 63. Istrochem Bratislava Istrochem pat鱈 k nejstar邸鱈m podnik哲m chemick辿ho pr哲myslu. Firmu zalo転il 邸v辿dsk箪 vyn叩lezce dynamitu - Alfred Nobel v roce 1873 jako sou叩st 邸ir邸鱈ch podnikatelsk箪ch aktivit v Evrop. P哲vodn鱈m v箪robn鱈m programem byla v箪roba v箪bu邸nin pro pr哲myslov辿 a vojensk辿 炭ely. Pozdji byla chemick叩 v箪roba postupn roz邸iovan叩 a diverzifikovan叩 podle poteb chemick辿ho pr哲myslu a dal邸鱈ch pr哲myslov箪ch odvtv鱈. 1873 - zalo転en鱈 dynamitov辿 tov叩rny Dynamit Nobel, pozdji Dynamit Nobel, a.s. 1946 - zn叩rodnn鱈 a zmna n叩zvu na Chemick辿 z叩vody Dynamit Nobel, n.p. 1951 - zmna n叩zvu na Z叩vod Juraja Dimitrova, n.p. 1958 - zmna n叩zvu na Chemick辿 z叩vody Juraja Dimitrova, n.p. 1991 - zmna n叩zvu na Istrochem, 邸.p. 1994 - Istrochem, a.s. (邸t叩tna akciov叩 spolonos泥) 1996 - Istrochem, a.s. (s炭kromn叩 akciov叩 spolonos泥) 1999 - Istrochem, a.s. (邸t叩tna akciov叩 spolonos泥) 2002 - Istrochem, a.s. se st叩v叩 sou叩st鱈 Agrofert Group 2006 - od 1. ledna 2006 je Istrochem od邸tpn箪m z叩vodem Dusla, a.s.
- 64. Paramo Pardubice Historie Pardubick辿 rafin辿rie miner叩ln鱈ch olej哲 se zaala ps叩t v 2. polovin 19. stolet鱈 ve V鱈dni, kde majitel kr叩mku David Fanta prod叩val petrolej na litry. Nevedl si 邸patn, a proto se rozhodl z鱈dit vlastn鱈 z叩vod na destilaci a n叩slednou rafinaci petroleje z ropy. 1889 "Pardubitzer Paraffin Ceresin und Kerzenfabrik"
- 65. Paramo Pardubice
- 66. Synthesia Explosia 1920 byla v Pardubic鱈ch-Semt鱈n zalo転ena eskoslovensk叩 akciov叩 tov叩rna na l叩tky v箪bu邸n辿. 1928 vznikla sestersk叩 spolenost Synthesia a v roce 1934 byl podnik pejmenov叩n na Explosia a.s. 1946 vznikl Synthesia, n叩rodn鱈 podnik slouen鱈m Synthesie a Explosie, pozdji pejmenovan箪 na V箪chodoesk辿 chemick辿 z叩vody n.p.. Synthesia, a.s. nyn鱈 pat鱈 mezi pedn鱈 esk辿 spolenosti ve v箪rob celul坦zy, pigment哲, barviv a organick箪ch slouenin. Explosia, a.s. zauj鱈m叩 v箪znamn辿 postaven鱈 v oblasti trhavin a stelivin na trhu R, ale je i v箪znamn箪m export辿rem, pedev邸鱈m do zem鱈 EU. Koncem pades叩t箪ch let zde byla vyvinuta plastick叩 trhavina Semtex. N叩zev vznikl kombinac鱈 slov Semt鱈n a Explosive.
- 68. Kralupy nad Vltavou Kralupsk叩 petrolejka 1900 zalo転ena Kralupsk叩 rafinerie miner叩ln鱈ch olej哲 se s鱈dlem v Praze Nejprve byla postavena administrativn鱈 budova, laborato, kotelna, kom鱈ny, petrolejov叩, olejov叩 a benzinov叩 destilace, paraf鱈nka, expedice, maz叩rna, baterie n叩dr転鱈, pomocn辿 provozy a vleka. Kapacita z叩vodu byla ze za叩tku 20 tis. tun surov辿 nafty ron. Po prvn鱈 svtov辿 v叩lce byla kapacita petrolejky v箪razn zv箪邸ena, nebo泥 do邸lo k mnoha p鱈stavb叩m a modernizaci za鱈zen鱈. V dob叩ch konjunktury zamstn叩vala a転 700 lid鱈 1910 Rakousk叩 spolenost pro luebn鱈 v箪robky, 1920 tov叩rna na barvy a laky v tsn辿 bl鱈zkosti petrolejky P哲vodn鱈mi hlavn鱈mi produkty petrolejky byly petrolej a miner叩ln鱈 oleje 1925 benzin a lihobenzinov叩 sms. 1938 budova t鱈rny roz邸鱈ena pibli転n na dne邸n鱈 rozsah
- 69. Kauuk Kralupy 1. 7. 1963 zah叩jen鱈 zku邸ebn鱈ho provozu (v箪roba polystyrenu KRASTEN) 13. 3. 1965 vyprodukov叩n prvn鱈 zpovateln箪 polystyren KOPLEN 鱈jen 1969 zah叩jena v箪stavba v箪robny kopolymeru ABS (acrylonitrile-butadiene-styrene) Leden 1971 slavnostn鱈 zah叩jen鱈 v箪stavby rafinerie ropy 25. 4. 1975 zah叩jeno zpracov叩n鱈 ropy 1. 9. 1976 po zmn technologie zah叩jen zku邸ebn鱈 provoz ve v箪robn ABS FORSAN 25. 11. 1983 vyrobena miliont叩 tuna kauuku KRALEX 1. 4. 1990 firma Kauuk se st叩v叩 st叩tn鱈m podnikem 24. 2. 1993 podnik z鱈sk叩v叩 certifik叩t od britsk辿 firmy LRQA dokl叩daj鱈c鱈 soulad syst辿mu 鱈zen鱈 v箪roby syntetick辿ho kauuku se standardy ISO 9002 Srpen 1995 Kauuk obdr転el tzv. corporate Certificate podle mezin叩rodn鱈 normy ISO 9002 31. 12. 1995 vylenn鱈 rafinerie do nov vznikl辿 spolenosti esk叩 rafin辿rsk叩, a.s.
- 70. Kauuk Kralupy 27. 5. 1996 Kauuk se st叩v叩 akciovou spolenost鱈 8. 10. 1996 jako jedena z prvn鱈ch v republice z鱈skala spolenost Kauuk certifik叩t Responsible Care - odpovdn辿 podnik叩n鱈 v chemii 27. 3. 1997 Kauuk se st叩v叩 sou叩st鱈 holdingu UNIPETROL II. pol. 1997 zah叩jen鱈 v箪stavby v箪robn鱈ch jednotek Blokov箪 krystalick箪 polystyren (ervenec) a Styren III (27. 8). 4. 6. 1998 vyrobena 2 000 000 tuna KRALEXu 10. 12. 1998 zah叩jen鱈 provozu ve v箪robn叩ch Styren III a Blokov箪 krystalick箪 polystyren 12. 12. 1999 udlen鱈 certifik叩tu dle mezin叩rodn鱈 normy ISO 14 000 1. 3. 2002 recertifikace dle normy ISO 9001/2000 a ISO 14 000/1996 Bezen 2002 zah叩jen鱈 v箪stavby jednotky Etylbenzen II v Litv鱈nov 3. 6. 2003 slavnostn鱈 zah叩jen鱈 provozu jednotky Etylbenzen II v Litv鱈nov 2004 - rekonstrukce a modernizace etylbenzenov辿ho produktovodu Litv鱈nov - Kralupy
- 71. Kauuk Kralupy
- 72. Chemopetrol Litv鱈nov 1939 zah叩jen鱈 v箪stavby chemick辿 tov叩rny STW (Sudetenl辰ndische Treibstoffwerke AG, Oberleutensdorf) 1942 vypraven prvn鱈 vlak s benz鱈nem (15.12.) 1943 vyrobena prvn鱈 zimn鱈 motorov叩 nafta; poet zamstnanc哲 - 29 881 1944 12. kvten zah叩jeno pravideln辿 leteck辿 bombardov叩n鱈 v箪roben anglo-americk箪mi spojenci 1945 vyroben prvn鱈 eskoslovensk箪 ist箪 syntetick箪 benz鱈n (3. 6.) 1947 prvn鱈 dod叩vky d叩lkov辿ho plynu do veejn辿 s鱈t vetn Prahy (26. 10.); proti z叩vodu zah叩jena kampa po転aduj鱈c鱈 jeho zru邸en鱈 1948 uvedena do provozu v箪roba lisovac鱈ch hmot (10.3.) 1951 zv箪邸ena v箪roba fenol哲 1952 zah叩jena stavba tramvajov辿 trati k z叩vodu; zah叩jena dru転ba s chemick箪m z叩vodem v nmeck辿m B旦hlenu 1953 mont叩転 prvn鱈ch odluova哲 pop鱈lku 1955 zah叩jena pravideln叩 v箪roba pavku 1957 zprovoznn produktovod se pavkem do chemick箪ch z叩vod哲 v Lovosic鱈ch
- 73. Chemopetrol Litv鱈nov 1958 za叩tek v箪stavby nov辿 tepl叩rny T700 1960 prvn鱈 ropa piveden叩 ropovodem Dru転ba do Slovnaftu 1961 zah叩jena v箪stavba sklad哲 a d鱈len na Severn鱈m svahu 1962 prvn鱈 ropa pivezena cisternami ze Slovenska do Chemopetrolu 1963 zah叩jen provoz nov辿ho zauhlovac鱈ho mostu z 炭pravny uhl鱈 Herkules do tepl叩rny T700 1964 zavedeny do v箪roby dva nov辿 v箪robky - syntetick箪 l鱈h a etylbenzen. 1965 ropovod Dru転ba prota転en do Chemopetrolu 1967 podnik vyr叩bl ji転 75 chemick箪ch v箪robk哲 1969 zah叩jen provoz oxosynt辿zy, jedin辿 sv辿ho druhu v SSR 1970 vyazov叩n鱈 prvn鱈ch karbonizan鱈ch pec鱈 z provozu 1971 uvedena do provozu v箪roba vod鱈ku na b叩zi 邸tpen鱈 mazutu 1972 ukoneno chemick辿 zpracov叩n鱈 uhl鱈 (11. 9.); zah叩jena v箪stavba Petrochemie (1. 2.); uvedena do provozu v箪robna mooviny
- 74. Chemopetrol Litv鱈nov 1973 uvedena do provozu v箪robna s鱈ry 1975 - 1976 uvedeny do provozu v箪robny polypropylenu, polyethylenu 1976 vyroben prvn鱈 polymeran鱈 katalyz叩tor pro petrochemick辿 procesy 1977 postavena v poad鱈 邸est叩 chladic鱈 v転 1979 uvedena do provozu ethylenov叩 jednotka 1981 - 1983 dokonena v箪stavba Nov辿 rafin辿rie Litv鱈nov 1988 uvedena do provozu PSP p鱈prava surovin pro petrochemii 1993 zah叩jen proces restrukturalizace rafin辿rsko - petrochemick辿ho pr哲myslu i Chemopetrolu
- 76. 悪温噛稼逮看厩 1833 zalo転ena tov叩rna vyr叩bj鱈c鱈 oleum a kyselinu s鱈rovou, pozdji i jin辿 anorganick辿 produkty - nap. s鱈ran 転eleznat箪, superfosf叩t, s鱈ran hlinit箪, kostn鱈 klih apod. 1930 v箪roba kyseliny citronov辿 tzv. povrchov箪m kvasn箪m procesem Po叩tkem 70. let byla intenzifikov叩na v箪roba sol鱈 kobaltu a niklu, 1978 v箪roba nov箪ch tavic鱈ch sol鱈 CIFO, pou転鱈van箪ch pi v箪rob taven箪ch s箪r哲, 1986 provedena intenzifikace v箪roby chloridu v叩penat辿ho vysok辿 istoty 1997 konkurz firmu pej鱈m叩 AKTIVA a.s. 2001 zauj鱈mala AKTIVA, a. s. 悪温噛稼逮看厩 ve v箪rob kyseliny citronov辿 cca 5. m鱈sto v Evrop se 7% pod鱈lem na evropsk辿m trhu. 2005 dal邸鱈 konkurz pechod pod spolenost OMGD
- 77. 悪温噛稼逮看厩
- 78. 悪温噛稼逮看厩
- 79. Spolana Neratovice 1898 V. B. Goldberg zahajuje v箪robu oleje, stearinu, m箪dla a sv鱈ek, pestavba velk辿ho ml箪na v Lobkovic鱈ch na v箪robu karbidu v叩pn鱈ku, jedin辿 v Rakousku Uhersku, produkce karbidu petrvala a転 do roku 1945 1905 v tov叩rn Gustava ebora se zaal vyr叩bt pavek 1939 Spolek pro chemickou a hutn鱈 v箪robu odkoupil potravin叩skou tov叩rnu a zah叩jil v箪stavbu chemick辿ho komplexu, v箪stavba z叩vodu elektrol箪za a visk坦zov叩 sti転 1945 zn叩rodnn鱈, dal邸鱈 roz邸iov叩n鱈 v箪roby, vznik dal邸鱈ch provoz哲, v箪robny kostn鱈ho klihu a tuku, celof叩nu a kyseliny chlorovod鱈kov辿 1947 v箪roba visk坦zov辿 sti転e 1950 samostatn箪 n叩rodn鱈 podnik Spolana Neratovice 1954 druh箪 provoz v箪roby visk坦zov辿 sti転e 1955 v箪roba kostn鱈ch 転elatin vakuovou extrakc鱈 kost鱈 podle vlastn鱈 technologie 1967 do provozu byla spu邸tna biologick叩 ist鱈rna odpadn鱈ch vod 1968 zku邸ebn鱈 provoz v箪roby kaprolaktamu se sdru転enou v箪robou s鱈ranu amonn辿ho 1975 zku邸ebn鱈 provoz nov辿 elektrol箪zy, zku邸ebn鱈 provoz v箪roby suspenzn鱈ho PVC, zku邸ebn鱈 provoz nov辿 jednotky na v箪robu kyseliny s鱈rov辿 ze s鱈ry 1977 v箪roba granulovan辿ho PVC 1981 zku邸ebn鱈 v箪roba prostaglandinov辿ho deriv叩tu Oestrophan
- 80. Spolana Neratovice 1992 v箪roba line叩rn鱈ch alfa olefin哲 transformace st叩tn鱈ho podniku na SPOLANA a. s. 1994 certifikan鱈 audit RW TV Essen: Spolana m叩 certifik叩t syst辿mu jakosti podle SN EN ISO 9001 pro okruhy v箪rob polyvinylchloridu a line叩rn鱈ch alfa olefin哲 1996 certifik叩t syst辿mu jakosti ISO 9001 pro okruh v箪rob technick箪ch anorganick箪ch produkt哲 elektrol箪zy, prostaglandin哲 a visk坦zov辿 sti転e, Spolan udleno pr叩vo u転鱈vat logo RESPONSIBLE CARE Odpovdn辿 podnik叩n鱈 v chemii, dokonena stavba skl叩dky zvl叩邸tn鱈ch a nebezpen箪ch odpad哲 1997 zku邸ebn鱈 provoz termick辿ho zpracov叩n鱈 plynn箪ch a kapaln箪ch odpad哲 z v箪roby PVC (TZO) 2000 pr叩ce na zaveden鱈 syst辿mu 鱈zen鱈 ochrany 転ivotn鱈ho prosted鱈 podle norem SN EN ISO 14001 v cel辿m podniku. 2003 ukonena v箪roba line叩rn鱈ch alfa olefin哲
- 82. Lovosice 1904 Adolf Schram zahajuje v箪robu kyseliny s鱈rov辿 a superfosf叩tu 1923 Z鱈zena esk叩 tov叩rna na uml辿 hedv叩b鱈 1951 Tov叩rna na strojen叩 hnojiva 1954 Zah叩jena v箪roba kyseliny dusin辿 a ledku amonn辿ho s v叩pencem 1959 Zah叩jena v箪roba karboxymetylcelul坦zy 1960 Zah叩jena v箪roba visk坦zov辿ho kordov辿ho hedv叩b鱈 1964 Zah叩jen provoz nov辿 v箪robny superfosf叩tu 1967 Zah叩jena v箪roba kombinovan辿ho hnojiva NPK-1 a ledku v叩penat辿ho 1969 Sou叩st v箪robn-hospod叩sk辿 jednotky Chemopetrol 1978 Zah叩jena v箪roba kapaln辿ho hnojiva DAM 390 1991 Zah叩jen provoz nov辿 v箪robny ledku amonn辿ho s v叩pencem 2001 Zah叩jena v箪stavba nov辿 v箪robn鱈 jednotky kyseliny dusin辿 2002 Cel箪 are叩l Lovochemie, a.s., byl zasa転en katastrof叩ln鱈 povodn鱈 2003 Zah叩jen鱈 provozu nov辿 v箪robny KD 6
- 83. Lovosice
- 84. Dkuji za pozornost Pros鱈m o dotazy